Potrava pro vaši Fedoru - snadno a rychle

Máte čerstvě nainstalovanou Fedoru nebo RedHat. Nadchla vás hladká instalace? Shledáváte vzhled atraktivním a konfigurační GUI nástroje použitelnými i pro začátečníka. Ale něco vám chybí? Není čím přehrát oblíbená mp3, AVI či MPEG, chybí vám snad Flash, Java applety v Mozille, nebo některá aplikace ze stáje KDE? Rádi řešíte věci pohodlně a rychle? Pak je tohle článek právě pro vás.

Místo úvodu

Skočíme do toho rovnýma nohama. Dotazy a teorii necháme na později.

1. stáhněte sikickstart RPM (pokud máte Fedoru; máte-li jinou verzi RedHatu, vyberte si na této adrese. Nabízí se verze pro RedHat9, FC1 a horká novinka FC2.)

2. nainstalujeme stažené RPM běžným způsobem. Buď přes RedHatí grafický instalátor, poklepáním na rpm soubor v souborovém manažeru, nebo příznivci příkazové řádky:

   $rpm -ivh atrpms-kickstart-20-1.rhfc1.at.i386.rpm

   přihlášený jako root.

3. do příkazové řádky (tenhle krok zatím nelze řešit jinak) napište

   $ apt-get dist-upgrade
   $ apt-get upgrade

4. nepovinný krok, ale pokud nejste fanatický přívrženec příkazové řádky, vřele doporučuji. Ano, Synaptic je grafické uživatelské rozhraní k systému Apt.

   $ apt-get install synaptic

   dále už vše může pokračovat jen v GUI. Synapticu a jeho alternativám je věnována samostatná část..

Můžeme začít instalovat. Pokud používáte Synaptic, zaškrtáte jednoduše uvedená jména programů, pokud příkazovou řádku:

$ apt-get install xmms-mp3 – podpora formátu mp3 do přehrávače)

$ apt-get install mplayer w32codecs xine ogle – kompletní video-přehrávací výbava, od DVD po Xdiv, mpegy, či WMV, WMA.

$ apt-get install mozilla – už při vydání oficiální verze RedHatu/Fedory je mozilla obvykle zastaralá, například poslední Fedora Core 1 má stále verzi 1.4, zatímco poslední stabilní Mozilla má verzi 1.6 a 1.7 je na spadnutí. (Pozn. red.: FC2 má Mozillu 1.6 –Johanka)

$ apt-get install firefox – ořezaná a modernější verze Mozilly. Potěší hlavně rychlejší start a, subjektivně, atraktivnější vzhled. Samozřejmostí je zapnutá podpora GTK2 a XFT (vyhlazované písmo, některé oficiální buildy ho nemají).

$ apt-get install thunderbird – podobné jako Firefox, pouze se jedná o poštovního klienta

$ apt-get install openoffice.org – verzi z repozitářů upřednostňuji před oficiálními instalačními balíčky z OpenIffice.org – lepší integrace s Linuxem, rpm instalace, sladěný vzhled, (subjektivně) lepší fonty, možnost průběžně stahovat aktualizace nebo nainstalovat experimentální verzi pro KDE.

Zaseklé RPM

Krátká odbočka. Redhatí balíčkovací systém je nechvalně známý svou schopností během instalace zatuhnout a zamknout si pomocné soubory tak, že již nejde spustit (resp. spustit jde, ale nic nedělá, protože čeká na uvolnění zámků). Řešením je buď restartovat počítač, daleko elegantnější a rychlejší je provést $ rm -f /var/lib/rpm/__db* (pozn. red.: je vhodné celý adresář /var/lib/rpm předtím zálohovat –Johanka). Pokud i pak budou problémy přetrvávat, doporučuji přečíst článek dbrepair na stránkách projektu Rpm.

Synaptic

Jak už bylo řečeno, je to zdařilé grafické rozhraní k systému apt. Pokrývá všechny potřebné funkce:

• instalace nového či upgrade stávajícího balíčku pomocí jednoduchého zaškrtnutí. Seznam, který vévodí hlavnímu oknu Synapticu, zobrazuje nabízené balíčky, nainstalované balíčky, nainstalovanou verzi a nejvyšší dostupnou verzi a samozřejmě stručný popis. Obsáhlejší popis včetně závislostí naleznete v pravé části. Základní seznam lze zobrazit buď setříděný podle kategorií, nebo jednoduchý plochý.
• rychlé vyhledávání (vpravo nahoře), ale pouze podle začátku názvu balíčku. O posun na další nalezený záznam se stará tlačítko s šipkou doprava, šipka nahoru vás vrátí zpátky na první nalezený.
• pokročilejší vyhledávání lze zavolat pomocí CTRL-F nebo z menu, automaticky se zaktivuje „search filter“. Samozřejmostí je podpora regulárních výrazů.
• filtry – kromě vyhledávacího filtru, o kterém už byla řeč, nabízí Synaptic předdefinované filtry, jako zobrazit pouze nainstalované, pouze čekající na nainstalování, pouze problematické balíčky (broken, orphaned), a možnost definovat si vlastní filtry pomocí zaškrtávacích políček a regulárních výrazů.

Synaptic v akci, zelené jsou nainstalované balíčky, malá hvězda v rohu zvěstuje dostupnou novou verzi a oranžové řádky to, co jsem si právě zaškrtal, že se bude instalovat, jen co stisknu „Apply“.

Na začátku práce je doporučeno aktualizovat seznam dostupného – tlačítko „refresh“. Pak buď můžete zadat jednoduše upgrade celého systému (tlačítko „Upgrade system“), nebo vybírat ze seznamu, co nainstalovat nového a nebo novou verzi. Pokud jste se seznamem spokojeni, tlačítkem „Apply“ spustíte vlastní stahování a instalaci balíčků.

Download je automaticky paralelní, pokud to přenosová kapacita dovoluje. Během downloadu jste neustále informováni, ze kterého repozitáře a která verze se stahuje

Instalace je graficky hezky provedená

V pravém panelu, v kartě s hlavičkou „expert“, je možné vybírat, pokud je balíček dostupný z několika repozitářů v různých verzích. Můžete například preferovat verze od kde-redhat, i když mají nižší číslo, protože obsahují patche pro lepší integraci s KDE.

Ti nejopatrnější a ti, kdo nespouštějí oči ze stopek, zatímco jejich modem líně odblikává přenesené bity, pročítají diskusní skupiny a changelogy (jsou u každého balíčku) a instalují jen to, co akutně řeší jejich problém.

Výběr můžete uložit, například v situaci, kdy jste dočasně offline, a vlastní stahování odložit, až tento nešťastný stav pomine.

To nehezké nakonec. Zásadní nevýhodou je značně pomalé spouštění aplikace. Podobně jako KPackage nejdřív načte všechny informace o balíčcích, instalovaných i nabízených, což je činnost zdlouhavá, a dokud nenačte ten nejposlednější záznam, nic nezobrazí a k ničemu vás nepustí. Také se mi nedaří spustit Synaptic jinak než jako root, žádný read-only mód pro neprivilegovaného uživatele.

Synaptic není náhrada za KPackage, GnoRpm nebo jiné nadstavby nad RPM. Například nezobrazuje seznam souborů, ani u nainstalovaných balíčků. To se zvláště hodí, když se chcete dozvědět, do jakých adresářů se jaké soubory nainstalovaly, kam knihovny, kam ikony, kam manuály, kam konfigurační soubory, a které spustitelné soubory jsou k dispozici.

Více o apt-get

Pokud se chystáte upgradovat hromadně, očekávejte stahování v řádech stovek megabajtů. Tedy pokud neupgradujete vysloveně pravidelně. Lepší strategie, zvláště pokud se v té záplavě balíčků orientujete, je vybírat si. Vyžaduje to ovšem více pozornosti. Řada updatů řeší bezpečnostní chyby a jejich opomenutí nebo oddalování upgradu zvyšuje riziko napadení systému. V praxi stačí pravidelně provádět upgrade jádra, základních knihoven, jako je glibc, a síťových serverů (apache, xinetd, ftpd, sshd).

Pokud používáte příkazovou řádku, zásadní jsou čtyři příkazy:

apt-get update načte z Internetu, ze zvolených repozitářů, soubor /etc/apt/sources­.list, seznamy dostupných balíčků. Mělo by se provádět vždy před vlastní prací s apt-get.

apt-get upgrade provádí upgrade celého systému! Nenabízí žádný výběr balíčku, hromadný upgrade. Před vlastním upgrade vypíše, co bude instalovat, a slušně se zeptá se, zda pokračovat.

dist-upgrade má být inteligentnější variantou obyčejného upgrade, nicméně na některých diskuzních fórech před touto posílenou „inteligencí“ varovali, já sám jsem ji použil jedinkrát, jak bylo naznačeno v úvodu.

apt-get install nainstaluje nebo upgraduje zadané balíčky, automaticky řeší závislosti mezi balíčky. Lze najednou zadat více balíčků, v některých případech je dokonce nutné instalovat balíčky najednou, o tom bude řeč příště. Pokud je instalace triviální, stahovat a instalovat se začne okamžitě, bez ptaní, hovornější začne být apt-get, až pokud bude pro instalaci nutné nainstalovat/up­gradovat více balíčků, než uživatel zadal, nebo dojde k odinstalování (nahrazení) nějakého balíčku. Názvy balíčků se uvádějí bez přípon rpm a bez čísel verzí, a pokud instaluje více balíčků najednou, oddělují se jejich názvy mezerou.

apt-cache prohledává seznam nainstalovaných i nabízených balíčků, má velké množství parametrů.

Více o možnostech Apt pojednává článek „Balíčkovací systém distribuce Debian GNU/Linux“, zvláště pak část třetí, čtvrtá a pátá, většina informací je relevantní i pro systémy založené na správci balíčků Rpm.

Apt lze používat bez problémů současně se systémem Yum, oba programy totiž používají stejný balíčkovací systém – rpm. Yum je principiálně velmi podobný apt-get, oproti svému konkurentu má výhodu, že si ho RedHat oficiálně vybral a podporuje ho, nevýhodou je absence GUI, což odradí hlavně začínající uživatele. Většina repozitářů (livna.org, freshrpms, kde-redhat, ..) podporuje oba dva systémy.

Závěr

Nikoho apt používat nenutím, všechny uvedené programy lze stáhnout z repozitářů browserem a nainstalovat ručně. Hlavními výhodami Apt jsou schopnost automaticky rozpoznat závislostí u instalovaného balíčku a automatické stažení potřebných balíčků z Internetu. Z toho vyplývá i zásadní omezení, Apt je stavěný pro práci v Internetu, jeho využití na off-line stanici je diskutabilní. Čím lepší připojení, tím pohodlnější práce s Apt.

Apt a Yum nejsou jedinými systémy pro update Linuxu a RedHat rozhodně není jedinou distribucí Linuxu, pro kterou takový systém existuje. Samozřejmě, Apt přišlo a dodnes je hlavní oporou Debianu. Mandrake má urpmi doplněné grafickou nadstavbou RpmDrake, SuSE Yast a Gentoo Emerge. Principiálně je používání velmi podobné, nicméně příkazy se mohou lišit a budou se více respektovat specifika jednotlivých distribucí. Pro Mandrake i SuSE, protože jsou založeny nad Rpm, je možné AptRpm používat stejně, jak bylo popsáno v první kapitole, pouze je nutné najít jiné repozitáře, doporučuji začít na www.pclinuxon­line.com.

Druhou příjemnou vlastností je upozorňování na možné upgrady, není nutné manuálně sledovat stránky jednotlivých projektů nebo freshmeat.net kvůli novým verzím. Nevýhodou je nutnost čekat, než se nová verze objeví v repozitářích, to může mít i několikatýdenní zpoždění, nebo se tam případně neobjeví vůbec (stále marně čekám na nový Kaffeine). Obecně platí, že v repozitářích nejsou vývojové verze, pre a beta verze programů a samozřejmě programy, ke kterým neexistuje balíček. Tady platí jediná rada – zkopiluj si to sám.

V repozitářích se mohou vyskytovat i ne-open source programy, například zmiňovaný Flash plugin od Macromedie nebo drivery od NVidie.

Příště si probereme apt-get přes restriktivní proxy, nainstalujeme slibovaný Flash plugin pro Mozillu, několik her, potěšíme příznivce KDE a vůbec programů začínajících na K. Také se blíže podíváme na samotný projekt ATRpms, kdo je za ním a o co se stará, které repozitáře co nabízejí. A protože žádný software není bez chyby a ani Apt není výjimkou, upozorním na některé možné potíže spojené s používáním apt-get a jejich řešení, na problémy, na které jsem během více jak ročního používání narazil.

(Článek byl napsán výhradně s použitím open-source programů.)

Odkazy:

1. Stránky projektu ATRpms – www.atrpms.net/ Dříve byl známý pod starší adresou atrpms.physik.fu-berlin.de. Obsahuje odkazy na další repozitáře, které nabízí k používání.
2. Apt pro rpm project homepage na conectiva.co.br, brazilská distribuce Connectiva je tvůrcem portu Apt pro Rpm
3. Apt tutorial na freshmeatu – obsahuje i základní srovnání s urpmi (Mandrake) a up2date (RedHat) a podrobnější popis vlastností
4. stránka projektu Synaptic
5. Podrobný článek o „pravém“ Apt pro Debian na root.cz, používání apt-get (kapitoly 3, 4, 5, 6), kapitola o apt-cache, od Marcela Kolaji (česky)
6. www.fedoranew­s.org – řada zajímavých návodů, řada z nich používá Apt
7. HOWTO: How to install APT – by Jorge Gallegos
8. HOWTO: How to add extra repository sources to apt – by Gavin Henry, ovládání apt-get pro mírně pokročilé
9. HOWTO: Upgrade to Fedora Core 2 – Test1, with apt – článek na FedoraNEWS, určeno pro odvážnější povahy, by Gavin Henry
10. Apt4rpm – a tool to convert an rpm repository into an apt repository, doporučuji přečíst FAQ
11. Yum project - Yellow dog Updater, Modified
12. Yum tutorial – na FedoraNEWS, by Thomas Chung
13. Slack-get – apt-like systém pro Slackware, odkaz je přímo do sekce dokumentů. Ovládání se mírně liší.
14. Balíčkovací systém Gentoo Linuxu – článek na AbcLinuxu od Ondřeje Krčmáře
15. www.rpm.org/hin­tskinks/repair­db – článek o opravě zaseklého a poškozeného Rpm.
16. www.pclinuxon­line.com – portál věnující se zejména desktopovému linuxu
17. man:/apt – k prohlížení manuálových stránek doporučuji Konqueror :-)
18. man:/apt-cache
19. man:/apt-get.conf