Vlákno názorů k článku Poučí se open source z kapitalismu? od Jirka - Stačí se podívat na produkty Red Hat (včetně...
-
Stačí se podívat na produkty Red Hat (včetně podporované Fedory), na Novell (SUSE), Mandrivu a další.
já bych Debian a OpenBSD za žádnou Fedoru nikdy nevyměnil. Vlastně, když o tom přemýšlím, kdybych měl seřadit SW produkty, kterých si nejvíc vážím, tak by rozhodně na prvních místech žádný produkt s kořeny v komerční firmě nebyl ... nejvýš by byla asi Java a i ta by byla až tak na čtvrtém/pátém místě za Debianem, BSD a TeXem ... ;) -
Saha (neregistrovaný)Díky za vysvětlení - ale ještě si rýpnu - tzn. někdo "vymyslel" "komerční" produkt a někdo jiný to "zkopíroval", což je "jednodušší" a nelze řící, že ta "kopie" nemá kořeny v tom původním... Jasně, nedají se porovnávat doby vzniku unixu s dneškem (a není to tak jednoduché, proto ta spousta uvozovek). Jenom chci říct, že kdyby se zavrhlo vše co má kořeny v komerčním prostředí - co by zůstalo? (koneckonců i okenní systém pochází od Applu, který ho okoukal od Xeroxu, o HW nemluvě)
-
někdo jiný to "zkopíroval", ...
takovéhle "kopírování" po většinu svého času lidstvo na této zemi dělalo a nikdy je ani nenapadlo považovat to za krádež (kolo, využití ohně, páky, písma, ... ) Prostě někoho něco napadlo, druhej to viděl, udělal něco podobného a třeba to ještě vylepšil atd... Potom ale nějakého chytráka napadlo, že to vlastně není fér a vymyslel "patenty" - ano, možná tím leckteré chytré hlavě vylepšil rozpočet, ale paradoxně tím přivázal vývoji k noze kouli z byrokracie a na hlavu postavených důsledků dobře míněných zákonů. Když uvidím nějaký obrázek a dostanu chuť si ho nakreslit, tak to udělám. Když se někomu bude moje práce líbit, dám mu jí jako dárek, nebo mu jí bez výčitek svědomí prodám - jak se mi bude chtít. Pokud vy, budete říkat, že jsem díky tomu zloděj, kterej něco "zkopíroval" a dokonce se to odvažuje prodávat ... asi mi to moc výčitek svědomí nezpůsobí ;) -
Bohusz (neregistrovaný)Patenty byly vymyšleny proto, že když někdo investuje čas a peníze do vývoje nějaké nové myšlenky, tak aby se mu tyto investice vrátily. Aby minimálně v počátečním období po uvedení "vynálezu" nemohl technologii kdokoliv okopírovat a začít např. masově vyrábět, na což by vynálezce finančně zničený vývojem nemohl ani pomyslet.
-
anonymníObávám se, že se MÝLÍŠ hluboce. Idea copyrightu nevznikla pro ochranu autorů nebo jejich tvorby, ale proto aby král (v tomto případě královna) mohl určovat co se bude tisknout a co ne. Tomuto procesu se ovšem říká CENSURA. Vyhlašovaná ochrana autorů a jejich tvorby vždy byla jen kamufláž. Doporučuji Mr.Google: "The Statute of Queen Anne" - to je totiž počátek copyrightu. Celé se to dá shrnout do jedné věty: JÁ (KRÁLOVNA) VÁM (REGISTROVANÝM TISKAŘŮM) DÁM MONOPOL K VEŠKERÉMU TISKU V ZEMI A NA OPLÁTKU NEBUDETE TISKNOUT CO SE MI NELÍBÍ.
-
ldx (neregistrovaný)Ano kazda idea, nova vec, rozhodnuti atd. ma sve skutecne duvody (genomotiv) a duvody urcene k jeji obhajobe a prosazeni resp. ke kryti skutecneho motivu (fenomotiv).
Pro ilustraci, uplne stejne je to s americkou politikou - napr. valka v Iraku je vedena jako boj za demokracii, proti tyranovi, ale skutecny motiv je uplne jiny (kontrola ropy, potlaceni vlivu Evropske unie pri obchodu s ropou /plateb v Euru/ a ziskani vlivu na Strednim Vychode). -
hezky to zní, ale špatně to funguje. Když jsem slyšel o patentech typu doubleclick, nebo na internetovém obchodě tlačítko "k pokladně", tak mně to zrovna nenaplnilo důvěrou v rozumnost tohoto systému. Pochybuji, že firmy, které si patentují takovéto věci jsou "zničené vývojem". To že je to napadlo první, neznamená, že mně to nemůže napadnout nezávisle na nich jako druhého - nicméně oni (jen z toho důvodu že je to napadlo dřív) mně mohou předepisovat, že na to nesmím u svého produktu ani pomyslet a snažit se to řešit nějak nepřirozeně, nebo draze platit za něco, co by mně napadlo i bez nich?
Jak se to asi dělalo dřív, když se nikdo žádnými patenty neoháněl? Myslíte, že qůli tomu byl nižší zájem o vynalézání nových věcí? Já se domnívám, že nikoliv. Prostě někdo měl nápad - jinej měl prostředky, dali to dohromady a zaplavili trh. Jasně - jiní se to snažili asi napodobovat, ale než se jim to povedlo tak, aby skutečně konkurovali, tak ti s vynálezcem už měli nahrabáno :) a navíc jim nic nebrání vyměnit si příště v této věci role. Ano - je to živelné a někde to může být i nespravedlivé, ale nadruhou stranu se člověk nemusí bát přejímat myšlenky a to je cenný.
Když mají všichni stejné podmínky a možnosti, tak je to spravedlivé a lidský duch si už najde cestu, jak postupovat dál. Pokud ale jednou někomu umožním tu výhodu - něco si patentovat, pak aby to bylo spravedlivé, musím totéž umožňovat i ostatním. To by ale nebyl člověk člověkem, aby se hned nezamyslel, jestli by se toho nedalo nějak zneužít... a už tu máme patent na doubleclick a spoustu zákonů a byrokratů a specialistů na patenty... :) -
ldx (neregistrovaný)Doba platnosti patentu by proste mela odrazet rychlost vyvoje v odvetvi, pokud to odvetvi nema potlacovat a nicit. Patenty, ktere byly usite pro spotrebni prumysl, kde je rychlost inovace dejme tomu 20 let jsou pro IT totalne nevhodne. Ve svete se vede diskuze, ze by se ty lhuty mely zkratit - je tady ale otazka, jestli se tenhle nazor prosadi, je to proti zajmum nekterych velkych a monopolnich firem. Myslim, ze Sun s tou jejich zapraskanou Javou mezi ne taky patri :-(
-
Jarda (neregistrovaný)Drive vynalezal kdekdo, dnes uz jen ti, kdo maji na zaplaceni patentovych poplatku a na zaplaceni pravniku, kteri obhaji patent pred parazity, kteri chteji zaplatit pod zaminkou, ze zrovna to same vymysleli o pul roku drive, coz dokazuji papirem s velmi vagnim popisem cehosi, co muze byt cimkoliv od zehlicky az po letajici talir. Tesla, Marconi, Krizik nebo Edison by dnes byli u soudu trikrat tydne a na vynalezani by jim moc casu nezbylo.
-
BrandIt (neregistrovaný)>Nebyl puvodni unix vyvinuty jako closed source v laboratorich kapiatlisticke firmy At&T? A az pozdeji otevreny a dany k dispozici univerzitam?
Nebyl - původně byl opensource, a až poté, co se rozšířil na univerzity a začal se široce používat kvůli svým zjevným výhodám, tak jej AT&T uzavřelo. -
Izak (neregistrovaný)Mhh nabubrele a pomale ..... a proto je RedHat pri vyskoem zatizeni vzdy rychlejsi nez Debian, proto jediny komu se mrsi ext3 part je Debian a moduly(ty od Qlogicu, ne ty co nic neumi v kernelu) k Qlogic kartam spusobuji kernel panic jen na Debianu .... ano nevim jak to v debinau delaji, protoze jedina cista distribuce Slackware tohle nedela, ale neda se rozumne udrzovat.
Redhat i fedora ma kupu chyb, a pred prichodem fedory jsem mel kupu balicku, ktere jen tim ze jsem je prekompiloval fungovaly dobre (taky netusim jak se to lidem v RH povedlo) kazdopadne RH i Fedora a hlavne Fedora ma vzdy v desktopu to novejsi a zravejsi, jenze kdyz amater porovnava neco cemu ani nahodu nerozumi je to tragedie, dejte si tam IceWM kdyz se vam zda KDE a Gnome pomale a nebo tam nedavejte X-windows i pak je pomalejsi ?
Jinak Mandrivu nesnasim, zmrsili tam toho az moc a Suse diky yastu a vse v yast.conf taky nemusim, jenze zrovan SuSe/Novell + RedHat velkou merou financuji vyvoj a zenou linux kupredu a nebyt jich, mame tu Slackware s prehistorickym balickovacim systemem a Debian, ketry by zustal 5 let vzadu a linux by byl projekt jako HURD, kupa dobrych napadu, alen nez by byl hotov nikoho uz nebude zajimat. -
disorder (neregistrovaný)krasny flamebait. ale takto sa navazat do debianu, ts...
http://news.netcraft.com/archives/2005/12/05/strong_growth_for_debian.html
i ked za nim nestoji ziaden kapital, je to pozoruhodny vysledok. to bude tym, ze "mrsi ext3", stale hadze kernel panic a je pomalsi...
v nejakej diskusii niekto spominal, ze v nejakom prieskume medzi vyvojarmi vysiel ako najoblubenesi. asi sa im paci ten balickovaci system, ktory tiez ostal 5 rokov vzadu...
vyzera to, ze vas debian znasilnil - inac si to neviem vysvelit. vazne nechapem...
a to, ze zenu komercne spolocnosti linux dopredu, by som az tak nechvalil:
1) ide im predsa o ich biznis
2) podcenujete precu celej komunity na linuxe -
bufly (neregistrovaný)Fedorka 5 je uzasna. Ten graficky balikovaci system je tak extremne jednoduchy ze je az nepouzitelny. Nic sa tam nedozviem, mrzne, doserie zavislosti a okrem toho, neviem preco, ale ak v debiane su tisicky balikov v repozitari, tak tu ich je asi 100. Neobsahuje to zakladne kniznice a preto som tam nemohol skompilovat ani mplayer. Je to taky humus, ze ruky od toho!!
-
Chtělo by to se trošku uklidnit. Kolik z těch 14000+ debianích balíčků (v Sarge) si použil? Fedora jich má v Extras 4084 a ještě existují jiné repozitáře. Co se týče kompilace mplayeru .... když to neumíš tak to prostě nedělej. Co je pojem "neobsahuje základné knižnice"? Ale obsahuje, jen sis vybral distro, o kterém očividně nic nevíš (nevieš, po slovensky). Drž se tedy svého Debianu a nevyrypuj do jiných distribucí. A mimochodem, pokud by měl Debian kratší vývojový cyklus tak ho taky budu nejspíš používat, musím uznat, že oproti Fedoře je například rychlejší.
