<osobni_uvaha>
Mozna by stalo z zamysleni, jak funguje samotna priroda. Osobne vidim mnoho spolecneho s kapitalismem. Jedna se vlastne o velice tvrdou konkurenci. Akorat nebojuji mezinarodni korporace, ale mutace (pripadne geny/memy). Je li nejaka mutace uspesnejsi v dannem prostredi, pak zcela nemylosrdne vytlaci vsechny zbyle, mene uspesne, mutace. Podle jedne z teorii byli treba neandrtalci vytlaceni (precisleni) nasim druhem a to i pres to, ze meli na prvni pohled jasne vyhody - fyzicky daleko zdatnejsi a s mozkem o cca 300 ccm vetsim nez je nas. Asi jsme meli neco, v dane situaci a prostredi, co nam umoznilo byt uspesnejsim druhem (mozna prave ten mensi mozek).
Ono se hezky mluvi o idealech rovnosti etc... kdyz my sami jsme byli zrozeni jen za ucelem vybojovat si (prakticky za jakoukoli cenu, bez ohledu na druhe) co mozna nejlepsiho partnera na rozmnozeni (postarat se o rozsireni nasich genu) a zemrit.
A vadi nekomu, ze i ten nejzaprisahlejsi komunista vlastne velice tvrde bojuje o misto na tomto svete (moznost rozmnozit se) a prosazuje sve myslenky (memy), pri cemz vlastne nevedomky vytlacuje a utlacuje cizi geny/memy... Mozna prave tam je problem s fungujicim komunizmem...
</osobni_uvaha>
* být fyzicky zdatnější není nutně výhoda. Znamená to, že k tomu, abyste se udržel naživu, potřebujete výrazně větší množství kalorií, než ten štíhlejší a pohyblivější jedinec. Dneska to řeší větší košík v supermarketu, ale jako sběrač a lovec jste se musel sakra otáčet, a to už je konkurenční nevýhoda.
* neandertálci se dožívali menšího maximálního věku (cca 40 let = stařec). Ačkoliv to může vypadat jako nepodstatné, protože většina moderních lidí i neandertálců stejně zemřela před dvacítkou (nemoci, hlad, úrazy), tak těch pár lidí, kteří se dožili sedmdesáti, sloužilo jako informační rezervoár. V době, kdy neexistovalo písmo ani organizované vzdělání, byla každá osoba mající větší zkušenosti k nezaplacení = mohla být přímo rozdílem mezi životem a smrtí celé tlupy.
Myslím si, že právě nejdůležitějším prvkem ve formování a úspěchu lidského rodu bylo to, že lidé dokázali nalézt cestu spolupráce a vzájemné pomoci.
Právě v prostředí toho nejtvrdšího přírodního přirozeného výběru se ukázalo, že ty tlupy, které dokázali ochránit zraněné a slabší a vyhnat ze svého středu ty co pravidla porušovali a byli bezohlední, byly i přes tuto zátěž jako celek silnější. Nemocní se uzdraví, slabší mohou nalézt časem uplatnění či vyrůst.
Protože pro přežití jednotlivce bylo nutné patřit ke skupině, nemohli si ani individualisti dovolit postavit se proti pravidlům a příliš ostatní terorizovat.
Je otázka, jak moc byly dlouhodobě silnější skupiny, které ovládl bezohledný krutý vládce proti skupinám s vládcem/ci moudřejším/i. Zdá se, že později ty říše, ve kterých se dodržovala určitá pravidla a pěstovalo vědění přetrvaly déle a to je potěšující a lze z toho čerpat určitou naději, že kulturní a čestné chování může být přirozeným (a bezohledným) výběrem oceněno.
Zdá se, že říše často skončili, pokud se vedení/cíšaři/králové zvrhli a začali zneužívat svého postavení a přestali myslet na zajištění budoucnosti celku. Když vidím dnešní MBA, kteří řídí podrobené podniky s jediným kritériem zisku v příštím roce, soudce a advokáty, kterým jde jen o oškubání ostatních a "demokraticky" zvolené korytáře, kteří za prebendy poslouží libovolné nepravosti a často uzákonění teroru monopolů, mám obavu, jestli nespějeme do bodu, kdy přirozený běh věcí povede k likvidaci společnosti, která přestala uznávat ty zákony, které umožnili rozvoj lidstva.
Musím nesouhlasit:
Pokud by vítězili jen ti nejlepší a ti pak vytlačili všechny ostatní, dostaneme se ke stejnorodé homogení populaci, kterou okamžitě skoli jakákoli nemoc či nepříznivý vliv. Také bychom se dostávali do lokálních maxim genomu, který vyhovuje danným podmínkám sice nejlépe ze všech jemu podobným, ale mnohem hůře, než genom o 5 % rozdílný.
Jestli jsou zvířata už z principu kapitalistickými sobci, proč se vůbec rozmnožují? Potomci je přece připravují o potravu a čas. Proč tolerují ostatní příslušníky svého druhu? Jsou pro ně přece jasnou konkurencí.
Prostě: za jakoukoli cenu se nerozmnožujeme - nad zájmy jednotlivse stojí zájem druhu na přežití velkého množství jednotlivců a lidská společnost je zatím vyvrcholením tohoto procesu.
