Pokud se nepletu, jsou High available systemy spis o zvysovani vykonu prave Load balancingem. Redundance a zotaveni po vypadku uzlu je vlastni spis Fail safe systemum. Nebo se pletu?
High availability a fail safe systemy jedno jsou (v linuxu napriklad pomoci heartbeat). Load balancing je dalsi trida (vic pocitacu se nepouziva ke zvyseni spolehlivosti ale vykonu rozlozenim zateze). Obvykle se jeste uvadi treti trida - vypocetni klastry - ktere sice jsou take quli zvyseni vykonu, ale ne rozdelenim zateze jednoduchych uloh, ale paralelne napsanym vypoctem.
High availability a fail safe systemy jedno jsou, jenže asi jen v Linuxu. V průmyslové oblasti jsou to dvě podstatně rozdílné třídy systémů. Liší se v mechanizmu detekce chyby a reakce na ni. Zjednodušeně: high avaibility systém se v případě výskytu chyby snaží stále fungovat a pokračovat ve vykonávání své původní činnosti byť suboptimálně (chybně ale přece - avaibility), proti tomu fail safe systém se musí v případě výskytu chyby (fail) uvést do bezpečného stavu (safe) a minimalizovat tak škody. Příkladem fail safe nasazení je jaderná elektrárna, benonárka, vysoká pec apod. V těchto případech se musí uvést do bezpečného stavu zabraňujícího dalším škodám (např. zastavit reaktor). Příkladem high aviability systému jsou různé sdělovací sítě, iformační systémy apod. V praxi se ale vlastně vždycky jedná o kombinaci obou, protože high aviabylity systém zpravidla obsahuje fail safe subsystémy, které řeší reakci na výskyt chyby a naopak fail safe systém zpravidla pro uvedení do bezpečného stavy použije high aviability subsystém. Celá ta problematika je mnohem složitější než se od operačních systémů může zdát.
V clanku chybi jeste jedna zakladni trida mezi SMP a multiple-image masivne paralelnimi stroji - a to jsou NUMA systemy, zejmena pak cc-NUMA. Tam fyzicky neni pristup do kterekoli casti pameti z kterehokoli uzlu stejne rychly jako na SMP (kazdy uzel ma svoji pamet, ale ma i primy pristup do pameti jinych uzlu - jen je to pomalejsi), ale je bezi tam obvykle single-image OS, a v pripade cc-NUMA (cache-coherent-) se dokonce programatorovi stroj jevi jako SMP - nemusi se starat o atomicnost instrukci a platnost dat v cache - tohle dela hardware transparentne. Priklady - SGI Origin2/Onyx2, asi i HP SuperDome a Sun StarFire.
Tady je skalovatelnost zhruba o rad vetsi nez u SMP (SMP radove do desitek procesoru[1], cc-NUMA do stovek)
-Yenya
[1] spis desitky nez desitek, ale treba SGI PowerChallenge byl 16-cestny SMP.
TOP500 sa vykonovo znacne zmenil oproti Vasmu odkazu. Aktualny zoznam superpocitacov TOP500 najdete na http://www.top500.org. Aktualny zoznam (k dnesnemu dnu) je na http://www.top500.org/list/2003/06/
3DNOW je sada vektorovych instrukcii pre pracu s cislami s pohyblivou desatinnou ciarkou, objavili sa v procesoroch od AMD, prvy bol tusim K6-2.
MMX vyuziva registre FPU (kedysi 80bitove, neskor tusim 96, teraz udajne 112 ci 128?) ako dvojicu celych 32-bitovych cisel. 3DNOW vyuziva tie iste registre ako dvojicu 32bitovych realnych cisel.
SSE definuje 8 128-bitovych registrov ktore mozno vyuzit ako 4 32-bitove alebo 2 64-bitove cisla (tusim aj 8 16-bitovych ale nie som si teraz isty).
