Vlákno názorů k článku Pozor na Microsoft, nakonec nás o svobodný Linux připraví od blacksun - Linux na desktope je v podstate serverovy system...
-
Linux na desktope je v podstate serverovy system doplneny o desktop a gui appky. Je to taky side job popri jeho hlavnom ucele.
Konstrukcne, ako monoliticky kernel so vsetkym v jednom baliku (aj hw drivermi) + bezna monoliticka distribucia (selektivny vyber kniznic a appiek, kde vsetko so vsetkym suvisi), je nevhodny do konzumerskeho PC sveta. Windows ako hybridny kernel s oddelenymi zodpovednostami za kernel, drivery a appky (samostatnymi vendormi) je podstatne vhodnejsia konstrukcia do sirokeho PC sveta. Ukazuje to realny podiel zastupenia jednotlivych systemov.
Dovolim si tvrdit aj to, ze bezpecnost closed source systemu a appiek dodavanych v binarnej forme, je vyssia kvoli tomu, ze hladanie zranitelnosti utocnikom je znacne narocnejsie a je nutne ho robit na binarnej urovni reverznym inzinierstvom. OSS zial v tomto smere ulahcuje utocnikom zivot, tym, ze su dostupne priamo zdrojaky, co s prichodom AI nastrojov ako Mystral bude este horsie.
Fandim Linuxu, ale vidim aj jeho nedostatky, a nevidim buducnost az tak velkolepo ako pan Jezek.
-
hele, jo a ne.
už Bill Gates někdy na začátku devadesátek na otázku, jestli jsou Windows nevyužívanější proto, že jsou nejlepší, odpověděl zhruba "Windows nepotřebují být nejlepší. Stačí, aby byla DOST dobrá pro daný účel (doslova použil výraz good enough)."
A security through obscurity je koncept, jehož domnělá účinnost byla opakovaně vyvrácena. Ten uzavřený zdrojový kód, nad nímž nejde provádět nezávislou kontrolu, je uzavřený samozřejmě kvůli ochraně obchodních tajemství a knowhow, které vydělává peníze, a které jeho majitel nechce zveřejnit proto, aby jej nedal k dispozici konkurenci. Na druhou stranu to ale znamená, že pokud je jeho uživatelská základna dostatečně velká, stává se zajímavou pro útočníky, protože v případě nalezení vhodné slabiny lze držet obrovskou skupinu uživatelů jako rukojmí a vydojit spoustu peněz. A ekonomicky se chovající výrobce softwaru NIKDY nebude mít dostatek prostředků k tomu, aby zaplatil tolik programátorů, aby vyhledávali A OPRAVOVALI zranitelný kód rychleji, než útočníci. To prostě nikdo nedokáže zaplatit.
Takže ANO, security through obscurity sice je validní přístup, ale jen do momentu získání zajímavéhé podílu na trhu, kdy se ten software a jeho uživatelé stanou zajímavým a lukrativním cílem útoku. -
To s tym "good enough" funguje v roznych oblastiach spolocnosti. Ked si spolocnost zvykne na nejake "good enough" riesenie, ktore sa stane masovo pouzivane, tak je tazke ju presvedcit na nieco ine, aj ked existuju lepsie alternativy. Proste ta masa uzivatelov to drzi pokope. Je to isty psychologicky efekt bezpecia, kedy mate velku sancu, ze ked nastanu problemy tak sa najde niekto, kto vam s nimi pomoze. Pri volbe alternativnych rieseni s malou skupinou uzivatelov musite pocitat s tym, ze pripadne problemy si budete musiet poriesit aj sami, ak sa vam to vobec podari.
A ohladne vyssej bezpecnosti closed source - je to objektivny fakt, pridava to na zlozistosti utoku a predlzuje to cas a namahu potrebnu na prelomenie. To ze je nieco closed source v binarnej podobe neznamena, ze je to chranene len obskuritou. To ze je nieco closed source neznamena, ze je to nevyuziva bezpecne algoritmy a protokoly, ani ze je to zle implementovane. Rovnako to, ze je nieco open source, neznamena, ze je to automaticky dobre implementovane a bezpecne. Toto je jeden z mytov okolo open sourcu, ze vsetci vidia a kontroluju zdrojaky a preto je vsetko bezpecne. A preto kazdy rok vidime nove kriticke zranitelnosti, ktore tam driemali 20 rokov.
Keby nemci zverejnili dokumentaciu enigmy, tak by spojenci mali menej prace a menej casu na jej prelomenie. Takto ale nemci ziskali nejaky cas naviac, tym ze dokumentacia nebola dostupna, zvysili narocnost prelomenia.
-
Ony oba ty přístupy vyvolávají falešný pocit bezpečí, jen každý z jiného důvodu.
Closed svádí k představě, že když nezveřejním zdroják, je těžký to nabourat, a svádí to ke šlompáctví a usnadňování si práce.
Open na druhou stranu vyvolává pocit, že když něco udělám nevědomky zranitelný, "tak to přece brzy někdo najde a opraví, takže se vlastně nic neděje".
A nebezpečné zranitelnosti, které tam straší 10+ let, vidíme i u opensource.
Jenže opensource má taky jednu velmi nebezpečnou vlastnost, vyplývající právě z toho, že do toho může každej: určitě si pamatuješ aféru XZtools. Pokud je útočník odhodlanej a má motivaci, může si vybudovat reputaci dobrýho a spolehlivýho přispěvatele, dostane kontrolu na částí projektu, a "něco" tam podstrčí. A není jistý, že si toho někdo všimne. U ClosedSource ta možnost je taky, jenže napřed se musí stát kmenovým zaměstnancem, a je pod mnohem častější a podrobnější kontrolou, protože je denně na očích.
Naproti tomu na OpenSource může pracovat mnohem víc lidí, pokud je dokážeš zapojit a motivovat, protože nejsi omezen personálními možnostmi svojí firmy.
Obojí má svoje. -
Este doplnim, ze mat open-source soft je sice fajn, ale tak ci tak, vacsina beznych distribucii je dodavana v binarnej forme.
Stiahnete si binarny instalacny image a instalujete si software z binarnych balikov. Fakticky ale nemate ziadnu istotu, ze je to buildnute prave z tych verejnych otvorenych zdrojakov a nie je to nejak opatchovane. Tuto istotu nemate ani pri source balikoch (ala gentoo) lebo takisto si nemozte byt uplne isty, ze su to prave tie verejne zdrojaky. Bezny clovek nema velmi kapacitu to kontrolovat. Musite len verit dodavatelovi, ze to tak je. Nie je Linux ako Linux, napr. pri cinksych distribuciach by som bol vahavy a mal istu davku nedovery.
-
Inak, ten "good enough" case je aj pripad Linuxu.
GNU+Linux zachytili obdobie rychleho rozvoja internetu kedy vznikalo vela spolocnosti posobiacich na internete a potrebovali behat svoje stranky a sluzby na stovkach - tisickach serverov. Licencie na bezne dostupne komercne unixy by ich stali majland, co si zacinajuce firmy popri vydavkoch za hardware nemohli/nechceli dovolit. Free/zadarmo alternativa v podobe GNU+Linux bola dost dobra na behanie webu, takze sa k nej nakoniec priklonilo vela firiem aby usetrili. Tym narastla komunita okolo Linuxu, ktora dalej pritahovala dalsich vyvojarov a dalsie firmy.
-
Dovolim si tvrdit aj to, ze bezpecnost closed source systemu a appiek dodavanych v binarnej forme, je vyssia kvoli tomu, ze hladanie zranitelnosti utocnikom je znacne narocnejsie a je nutne ho robit na binarnej urovni reverznym inzinierstvom.
A já myslel, že security through obscurity je dávno vyvrácený mýtus a ono to pořád žije...
-
Ony tam určité aspekty jsou, jako třeba to že zaměstnance máš možnost mít pod větší kontrolou, zatímco na vývojáře z komunity kolikrát nemáš ani přímý kontakt, natož abys dokázal udělat background check, apod.
Obojí to má svý výhody i špeky, a obojí vyvolává falešný pocit bezpečnosti, jen každé z jiného důvodu. -
No, to na danych tvrdeniach nic nemeni. Ten kto ma pristup k zdrojakom ma lahsiu moznost utoku a prelomenia. Ani Windows nie je vynimka.
Napr. davnejsie prebehli spravy, ze Kaspersky vyvija vlastny bezpecny OS. Keby ho nasadili na nejaky server, tak bez znalosti zdrojakov a dokonca bez znalosti binarok by sa prelamoval ovela tazsie a dlhsie. V dnesnych vojnovych casoch to moze znamenat podstatnu vyhodu. Proti tomu maju systemy postavene na open-source znacnu nevyhodu.
Byt open neznamena byt kvalitny ani bezpecny. Toto je taka bublina, v ktorej si ziju Linuxaci.
-
Az na tu drobnost, ze tvoje predstava je zcela spatna, a opak plati. Coz se da i dolozit a dokazat, dokonce matematicky dokazat vis? Tudiz jde o exaktni vedu.
To ze TY neumis bez zdrojaku najit diru, totiz vubec neznamena, ze to neumej miliony lidi. K tomu abych neco uspesne napad totiz vubec nepotrebuju ani vedet, na co utocim.
Zato kdyz jsou zdrojaky verejne, dost pravdepodobne bude spousta chyb odstranena proste proto, ze se na ne nekdo podiva.
-
S těmi zdrojáky je to ošemetné. Ona je sice spousta očí vidí, ale málo do nich opravdu kouká. Proto se v open source často naleznou díry staré dlouhé roky.
Navíc má open source velké riziko záměrně vneseného backdooru. C/C++ je svérázný jazyk, ve kterém se snadno ukryjí záludnosti, a dokonce se v tom pořádají soutěže. Do open source projektů typicky může přispívat prakticky kdokoliv, bez jakékoliv kontroly identity a historie. Stačí chvíli přispívat, a pak udělat levou, která se schová za "chybu". V případě XZ Utils to shodou okolností odchytil zaměstnanec Microsoftu, ale je otázka, kolik podobných překvapení v každém distru číhá. FYI průměrné distro má dnes cca 1.5 miliardy řádek kódu, a ta představa, že to celé dokáže někdo zkontrolovat, je značně iluzorní.
https://en.wikipedia.org/wiki/International_Obfuscated_C_Code_Contest
https://en.wikipedia.org/wiki/XZ_Utils_backdoor
https://sources.debian.org/stats/trixie/Pokud jde o closed source, tak tam je hledání chyb přece jen o něco náročnější. Jenže to svádí ke spoléhání na security through obscurity, a to motivovaného útočníka rozhodně nezastaví.
Vzato kolem a kolem, stav bezpečnosti je tragický v celém IT průmyslu. Google Chrome, který zpracovává pár set html tagů, měl minulý rok 202 zranitelností. Linux kernel, který implementuje cca 500 syscalls, měl 5735 zranitelností. A celé Windows 11 nějakých 681 zranitelností. Můžeme se dohadovat, kdo je na tom hůř a proč, ale faktem je, že je to katastrofa na všech stranách. A s novými verzemi AI, jako je třeba Claude Mythos, to bude ještě horší. Otázka je, kolik bezpečnostních problémů IT průmysl ještě vydrží.
Zatím to vypadá jako loď která má spoustu děr, a všichni se zajímají o to kolik a jakých kbelíků potřebujeme a jak je správně vylévat. Ne o to, proč do té lodi vůbec teče, natož jak to systémově opravit.
