Názory k článku Pozor na Microsoft, nakonec nás o svobodný Linux připraví

V oblasti CAD/CAM/CAE-softwaru se pohybuju, a me informace a zkusenosti jsou opacne: pro mnoho dodavatelu tohoto sw je WinNT spis neco jako "nutne zlo". Dodavaji software taky pro windows, ale jen proto, ze to uzivatele chteji. Temer vsechny "velke" CAD-y (Catia, Microstation, Pro/PTC, I-Deas, NX/Unigfx, atd) maji koreny v unixu. A protoze Unix "diky" fiasku jmenem Itanium mezitim prakticky zmizel, zustava jako platforma linux & windows. Pak jsou tady takove ty "udelatka" typu AutoCAD ktere puvodne vysly na Windows (nebo spis jeste DOS), ale ty nikdy nehraly a nebudou hrat prvni ligu.

Microsoft zadnej standard neni, a nechce byt. A i kdyz byl donucenej zverejnit (alespon castecne) sve datove formaty, jejich popis je tak nepresnej, ze ani neni mozne aby byl software tretich stran s tim kompatibilni. A kdyz uz Microsoft implementuje nakej ten otevrenej standard (treba office open xml), pak to udela po svem, a doplni tam kdejake privatni extensions. Vysledkem je, ze xml vytvorenej MS-Office je kompatibilni zas jen sam se sebou. Microsoft chce byt uzavrenej ekosystem, a kdyz uz je nucenej neco zverejnit, pak to dela pomalu, jenom castecne, a s velkou nechuti.

Standardy se většinou používají, protože jsou už hotové a nemá smysl znovu vymýšlet kolo. Pokud se nehodí pro daný účel, tak se prostě ohnou. To je naprosto běžný přístup.

Pokud jde o OOXML a extensions, tak je dobré si uvědomit, že když MS začal s implementací tohoto formátu, tak ten ještě nepopisoval ani vzorce ve spreadsheetech jinak než slovy "implementation-specific". Skutečnou "dokumentací" byl leda zdroják OpenOffice. Dodnes si můžete zkusit otevřít XML ze ZIPu kterým je dokument Open/LibreOffice, a divit se, co všechno je v dokumentu, ale není ve specifikaci OOXML.

Pokud jde o údajnou uzavřenost MS ekosystému, tak to si asi pletete s Applem. Microsoft má naopak ekosystém poskládaný z komponent. Drivery třetích stran které nejsou závislé na konkrétním sestavení kernelu (zdravím vývojáře linuxového kernelu), desktop který je poskládaný z COM komponent, rozšiřitelný a nahraditelný, a rozšiřitelnost dlouhé řady aplikací pomocí různých forem extensions. Pokud a dokud platíte licenci, máte spoustu možností. Kdo neplatí licenci, ten není zákazník, a firma často postrádá motivaci dělat něco pro ne-zákazníky. To je opět celkem normální.

O tom, jak Microsoft, zrovna v případě prosazování jeho *x souborových formátů, brutálně nabořil celý standardizační proces přeci víte. A nenapíšete o tom ani zmínku.

O tom, jak do těch formátů MS vpašoval nezdokumentované binární bloby, prý za účelem zpětné kompatibility, to taky víte. A to je řádově větší zlo, než že v nějakou dobu neměli OO kompletní dokumentaci. Taky to šlo do celosvětového připomínkového řízení a na vytýkaných věcech se hodně zapracovalo, než si to ten standard zasloužilo.

Tak o MS souborových formátech *x se klidně rozepíšu. Společnost Sun Microsystems koupila německý Star Office, přejmenovala ho na OpenOffice, ale nebyla ho schopna prosadit na trhu. Tak přišla s nápadem, že nechá standardizovat formát, a přes lobbyisty donutí zákonem státní správu ten standardizovaný formát používat. Tím "standardem" byl interní formát OpenOffice. Vyskytly se ovšem dva problémy. Na prvním místě je celkem obtížné dát dohromady standard, takže návrh ODF toho nakonec moc nepopisoval. Například vzorce ve spreadsheetech, což je celkem zásadní funkcionalita, byly popsány jen slovy "implementation-specific". K tomu například specifikace vůbec neřešila, co validní implementace musí, měla by a může implementovat. Do ODF 1.2 soubor neobsahoval ani verzi formátu, takže jste se mohl jen dohadovat, jestli je to ODF 1.0 nebo 1.1. Druhou komplikací bylo to, že standardizaci svých formátů rozjel i Microsoft, protože viděl, k čemu se schyluje. Microsoft se ovšem nesnažil blokovat snahu Sunu o standardizaci jeho formátu. Specifikace od Microsoftu formát jeho skutečně popisovala, s tím že v první verzi nepopisovala některé legacy záležitosti v transitional části specifikace, které byly potřeba například ke stoprocentní shodě layoutu se staršími verzemi aplikací (například autoSpaceLike­Word95). Pro srovnání, formát OpenOffice vůbec neřešil shodu layoutu, a neuměl popsat stávající dokumenty MS Office beze ztráty funkcionality. Pánové ze Sunu se pak rozhodli plán na netržní prosazení svého produktu zachránit tím, že standardizaci formátu Microsoftu zablokují, standard budou mít jen oni, a bude vymalováno. To se ovšem nepovedlo, protože Microsoft zaktivoval své distributory, kterým vysvětlil, že pokud plán Sunu vyjde, tak nebudou mít peníze z prodeje MS Office. S jejich pomocí se pak Microsoftu standardizační proces povedlo protlačit. A tím rozvoj ODF v podstatě skončil. Například ty vzorce ve spreadsheetech se dostaly do OASIS verze specifikace po 6 letech, a do ISO verze po 9 letech. Do té doby byl jedinou dokumentací těch vzorců zdroják OpenOffice. Důvodem toho de-facto zastavení vývoje specifikace je to, že Sun viděl, že se mu jeho produkt nepodaří protlačit na trhu, takže ztratil zájem. Ještě by se slušelo dodat, že se Sunem v tom jela společnost IBM se svým IBM Workplace (zaříznut krátce poté co strategie netržního uchvácení trhu selhala), a později se přidali například Novell a Oracle. Na druhé straně byli Microsoft, již zmínění distributoři, partneři a velcí uživatelé se zájmem o zpětnou kompatibilitu.

Za mě je to ukázkový příklad války standardů. Což není tak neobvyklé. Od střídavého versus stejnosměrného proudu, přes VHS versus Betamax, až po GSM versus CDMA a s tím spojený boj o 3G standardy. Na výše popsaném případu je ovšem originální to, že se samotná standardizace stala bitevním polem.

A teď čekám záplavu naivních komentářů, že to ve skutečnosti byl boj rytíře na bílém koni s nejčistšími úmysly, který bojoval s ohavným drakem :D. Nebo jsme všichni za těch pár let od popsaných událostí vyrostli a získali perspektivu? Uvidíme.

Na druhé straně byli Microsoft, již zmínění distributoři, partneři a velcí uživatelé se zájmem o zpětnou kompatibilitu.
Tedy, jestli něco opravdu není zpětně kompatibilní, tak to jsou formáty Microsoftu!
Že se rozpadne formátování i mezi po sobě jdoucími versemi Office je tak nějak standardem. Ale opravdu staré dokumenty Microsoft Word přečtu jedině: v OpenOffice/Li­breOffice, protože MS s nimi nechce mít nic společného...

Staré formáty dokumentů jsou ve Wordu ve výchozím stavu zablokované, aby se zmenšil attack surface. Dají se odblokovat v Trust Center, nastavení File Block Settings.

To rozpadání formátování je oblíbená legenda, kterou typicky léčím tím, že se ptám na konkrétní postup. Mám tu více verzí Wordu - jak konkrétně způsobím, aby se dokument rozpadl? Aha, nezpůsobím, tedy pokud se nestane třeba to, že na jiném stroji není k dispozici konkrétní font (a není embedded). Ještě bych dodal, že princip word processoru je ten, že používáme styly odstavců, vázání nadpisů na následující text, zalomení stránky atd., a to právě proto, aby dokument zůstal "funkční" i pokud se například doprostřed přidá odstavec, nebo se změní velikost okrajů stránky. Všechno se prostě automaticky zalomí, a pokud uživatel dokument nezprasil, tak vše bude dál vypadat OK.

"To rozpadání formátování je oblíbená legenda"

To jiste ... ty abys sem nepsal ty svoje blaboly. Formatovani se rozpadalo i na identickych verzich, treba tak, ze se vymenila tiskarna. Pro myho spolubidla to znamenalo kompletni preformatovani diplomky.

Nebo ... 2k3 vs 2k7 ... coz je taky xls vs xlsx. Tvoji spolusoudruzi sice vydali pro 2k3 tzv compatability pack, ale vzajemne to soubory tam maximalne mrvilo. Takze to pak vypadalo treba tak, ze obrazky ktery tam nekdo v 2k3 dal, v 2k7 videt nebyly, takze je tam nekdo v 2k7 pridal znova, aby pak v 2k3 byly vsechny 2x ... atd atd atd ...

Ano, formátování se "rozpadalo", pokud jste změnil tiskárnu. Konkrétně ve Wordu 6 a 95. A konkrétně protože se ještě používaly jehličkové tiskárny, které měly tak nízké rozlišení, že nebylo možné písmena správně škálovat. Ono když vám vyjde "m" na 6.4 pixelu, tak to zaokrouhlíte na 6 pixelů, a při cca 80 znacích na řádek se vám může nasbírat chyba až 32 pixelů, což v daném případě odpovídá více než pěti znakům. U větších velikostí to funguje podobně, protože chcete aby písmena byla symetrická a byly mezi nimi uniformní mezery. Teprve když začaly mít tiskárny vyšší rozlišení, a tím se zmenšily zaokrouhlovací chyby, bylo možné dělat layout na "nekonečné rozlišení". A že se to stává i v novějších verzích Wordu? Jasně, pokud to máte nastavené jako compatibility option (Use printer metrics to lay out document), což může být mimochodem i věc, kterou váš dokument "zdědil" z templatu původně vytvořeného ve Wordu 6/95, a klidně od té doby stokrát upraveném. Je to potřeba pro konkrétní dokument (či template) v těch compatibility options ručně vypnout.

Pokud se vašemu spolubydlícímu tehdy rozpadla diplomka při změně tiskárny, tak ji prostě psal špatně: bez použití či se špatným použitím stylů, kotvení, referencí atd. Úplně stejně by se mu rozpadla, kdyby někde třeba přidal odstavec.

V případě Wordu 2003 ten Compatibility Pack umožňoval otevřít dokument formátu .docx, tedy šlo o dodatečnou implementaci DOPŘEDNÉ kompatibility. A pokud si pamatuji, tak Microsoft upozorňoval, že reprezentace dokumentu ve formátu .docx ve Wordu 2003 nemusí být zcela správná, protože starší verze Wordu prostě neměla některé funkcionality. Například Word 2007 měl nový systém zápisu rovnic, včetně možnosti zapisovat je v TeX notaci. Podporoval starý Equation Editor (což byl OLE server), ale starý Word plně nepodporoval nové rovnice, protože jaksi neměl jak. Totéž u Excelu, a tam mám i triviální příklad. Pokud si vzpomínám, tak Excel 2003 pořád uměl jen vybraných tuším 56 barev pozadí buněk apod. Excel 2007 měl plnou RGB paletu, reference na téma dokumentu atd. S Compatibility Packem sice starý Excel otevřel dokument nového Excelu, ale pochopitelně neuměl například ty plné RGB barvy. Očekávejte ZPĚTNOU kompatibilitu. Ta DOPŘEDNÁ je ve světě IT většinou nulová, nebo v lepším případě omezená.

Máte pravdu, že ve Wordu 2007 byl problém s OLE objekty (což mohou být i některé obrázky), pokud chyběl příslušný OLE server. Ztratilo se pak EMF preview, které je součástí objektu. Byl na to patch (který ovšem vlastníci nelegálních kopií tehdy asi moc neřešili). Jestli je tohle jediný problém, který nastal skoro před 20 lety, tak si myslím, že to zdaleka není špatné.

Mimochodem, zkoušel jste shodu layoutu mezi implementacemi ODF, řekněme OpenOffice, KOffice a IBM Workplace, a také mezi různými verzemi těchto aplikací? Asi ne, protože tam žádná stabilita layoutu ani náznakem neexistovala.

Lael: "ukázkový příklad války standardů. Což není tak neobvyklé. Od střídavého versus stejnosměrného proudu," - rikat tomu valka standardu je asi tak stejne dobry popis jako to co jsi napsal o formatech dokumentu :)

Hele, my vsichni vime ze pro tebe vse co udelal mrkvosoft je ruzove a vse co udelala konkurence je spatne. Rika se tomu "Koho chleba jis, toho pisen zpivej".

Vicemene se mi libi jak vhodnou volbou slov upravujes popis tak aby vse proti mikrosoftu bylo spatne. Treba to ze "přes lobbyisty donutí zákonem ", ale o lobismu mrkvosoftu se ani nezminis. Holt jsi hnusny demagog a preji ti aby se ti pokazila klavesnice.

A ano, pak zakonite musela prijit pohadka o tom ze tobe se nikdy zadny dokument nerozsypal i kdyz jsi ho prohnal pres vsechny verze officu tam a zpatky petkrat.

Ano, střídaný vs. stejnosměrný proud byla válka standardů. Edison (resp. jeho člověk Harold P. Brown) coby proponent stejnosměrného proudu mimo jiné vykupoval od dětí toulavé psy po 25 centech, a následně je veřejně upaloval pomocí transformátoru s nápisem Westinghouse a říkal, že takhle dopadnou ti co věří pohádkám Westinghouse o bezpečnosti střídaného proudu. Berte to jako lekci z historie korporátního marketingu :). Ve srovnání s tím mi boj mezi tábory ODF a OOXML přišel poměrně krotký.

Lobbování Microsoftu? Tak samozřejmě, že se Microsoft snažil lobbováním zabránit, aby v zákonech po celých USA i mezinárodně neskončilo jinými slovy zapsáno "státní správa musí používat OpenOffice nebo jiné produkty od Sunu a kamarádů". Lobbyisté se snažili tu iniciativu buď zastavit, nebo alespoň modifikovat tak, aby mluvila o standardizovaných formátech dokumentů, ne konkrétně o ODF. To asi nebude nikdo soudný popírat. Jen mi přišlo, že je ten text už dost dlouhý, takže nemusím tapetovat ještě o odstavec víc.

Na pohádky moc nejsem. Pracoval jsem mimo jiné u společnosti, která má enormní objem dokumentů ve formátech MS Office, a dříve také WordPerfectu (ze kterého jsem tam kdysi dělal migraci). Mezi jinými aktivitami jsme také řešili s Microsoftem problémy MS Office, což vedlo ke změnám v těch produktech. O kompatibilitě formátů MS Office něco málo vím. To "prohnal pres vsechny verze officu tam a zpatky petkrat" je samozřejmě nesmysl, protože dopředná kompatibilita u SW buď neexistuje, nebo je v lepším případě omezená. Chápu nadsázku, ale chtělo by si to méně vymýšlet.

S přáním pěkného dne a spolehlivé klávesnice, Lael

Tyhle hádky jsou již celkem zbytečné. Dnes firmy používají informační systémy a dokumenty se generují z dat zadaných tam. Představa, že někdo z IS opíše data do Wordu je docela úsměvná. A šablonu firemního vzhledu si stáhne ze síťového disku? 😅

20. 5. 2026, 16:34 editováno autorem komentáře

To záleží na firmě a situaci. Těžko někdo bude vytvářet ve Wordu dokumenty s obsahem "děkujeme že jste náš zákazník, stav vašeho věrnostního konta je 1234 bodů, vyměňte body u našeho partnera za brambory nebo uhlí!". To se prostě vygeneruje z IS pomocí šablony, a mimochodem ta šablona může být i ve Wordu (i když častěji asi nebude). Ovšem když budete jako firma psát nabídku na implementaci systému evidence psích známek, nebo úvodní analýzu stavu evidence psích známek v Horních Prasopsech, tak to asi nevyřešíte tak, že zaškrtnete boxy v informačním systému a necháte si to vygenerovat ze šablony. Naopak, použijete MS Office a v závislosti na tom, jak (ne)funguje vaše IT oddělení dost možná dojde i na to tahání šablon ze sdíleného disku.

Takové malé firmy asi nebudou mít informační systém. Maximálně tak software pro účetnictví. Větší firmy jedou kampaně, leady, funnely, ... My třeba máme i workflow, které automaticky pošle faktury na končící servisní smlouvy.

20. 5. 2026, 17:00 editováno autorem komentáře

"protože dopředná kompatibilita u SW buď neexistuje, nebo je v lepším případě omezená"

Vazne? A proto soudruzi z MS pokazdy tvrdej, ze to je kompatabilni tam i zpet? Protoze kdyby jaksi nebylo (repektive kdyby to netvrdili) tak to nikdo nikde nikdy pouzivat nebude ze?

Ono totiz kdyz mam definovanej format ... treba takovej epub, tak je kupodivu uplne jedno z ceho ho vygeneruju a v cem ho otevru. Divny ze? Specielne to, ze kdekoli mimo MS to funguje.

Můžu požádat o zdroj toho tvrzení "soudruzi z MS pokazdy tvrdej, ze to je kompatabilni tam i zpet"? Pokud jsem si všiml, tak starší verze MS Office většinou umožňují otevřít soubory zapsané v recentně novějších verzích, ale nemusí být k dispozici všechna funkcionalita. Například soubor Excelu s novým typem grafu, který stará verze Excelu neuměla, se ve staré verzi buď ukáže jako statický obrázek, nebo se neukáže vůbec. Nový typ animace přechodu mezi snímky bude stará verze PowerPointu ignorovat.

EPUB samozřejmě má stejné problémy, přestože je poměrně triviální. Například EPUB 3 přidává podporu fixního layoutu (třeba pro komiksy), audio a MathML. Zkuste si ebook ve formátu EPUB 3, který tyhle věci používá, otevřít ve čtečce, která podporuje jen EPUB 2. A verze 3.3 přidala podporu WebP a Opus. Zkuste si otevřít ebook ve formátu EPUB 3.3 obsahující média v těchto formátech ve čtečce, která podporuje pouze předchozí verze EPUB.

"Můžu požádat o zdroj toho tvrze"

Jinak receno, a jako vzdy, blabolis zcela mimo tema.

Kde sem napsal nebo tvrdil ze starsi verze umi to co novejsi? Bavime se ciste o kompatabilite ulozeni TEHOZ IDENTICKEHO OBSAHU!

Takova kompatabilita v MS prostredi NEEXISTUJE a to presto, ze MS opakovane tvrdi, ze existuje.

A protoze trpris zjevne slepotou a negramotnosti tak znova, pro 2k3 vydal MS specielni aktualizaci, kterou nazval compaibility pack a jejimz ucelem bylo aby 2k3 mohly ukladat a cist xml formaty novejsich ... a fungovalo to tak, ze to nefungovalo. A uplne stejne se to chova a chovalo i opacne, kdy opice dodnes maji moznost ulozit ty binarni bloby, ale ty v tech starsich verzi nejde bez dalsiho otevrit.

Je to dokonce tak, ze pokud nekdo ulozi treba xls z aktualni office, a chce to otevrit treba v XPckovych ... tak jedinej zpusob jak to realne uidelat, je si to nejdriv otevrit v LO/OO ... a ulozit to. Protoze ty nonMS opice znaji ty MS formaty lip, nez MS.

Hezky se tu dohadujete o kompatibilitě MS Word 2003 a následující... Přijde mi to úsměvné, protože pro mne jsou hlavním testem kompatibility soubory z MS Word 2.0.

Ale vždyť to není pravda. Ten Compatibility Pack pro Office 2003 jsem používal, a zjevně fungoval. Pokud VÁM nefungoval, tak to mohlo být třeba tím, že nebyly splněny předpoklady, konkrétně patch level cílové verze MS Office.
http://web.archive.org/web/20100315061145/http://support.microsoft.com/kb/924074

Pokud si někdo uloží .z aktuální verze řekněme Excelu soubor ve formátu Excel 97-2003 workbook (.xls), tak samozřejmě v cílových verzích JDE otevřít. Při ukládání se navíc dozvíte, jestli (případně co) z obsahu souboru nebude zachováno. A opět: každý si to může sám vyzkoušet. Sám jsem to samozřejmě *mnohokrát* zkoušel s Wordem a Excelem. Přiznávám, že s PowerPointem jen párkrát.
https://support.microsoft.com/en-us/office/worksheet-compatibility-issues-f9c80c5b-5afc-40da-a841-b888746abd40

Pro tento server začíná být symptomatické právě takovéto házení blitků ad hominem bez jediné věcné věty natož argumentu, a redakce by s tím už kuwa měla v zájmu celého serveru konečně něco účinně udělat!

Pěkně jste se rozepsal. Ale ani 10x delší post o vašem pohledu na realitu nevyvrátí ty podstatné věci:

* MS se velmi snažil mít uzavřený de-facto standart, aby držel zákazníky pod krkem a měl na ně obchodní výhody. A to se mu bezpochyby podařilo.
* MS neměl zájem nic otvírat ani zveřejňovat, k tomu ho přiměla až standardizace dokumentů od "konkurence".
* Protože mu ujel vlak a snažili se to na poslední chvíli zvrátit, použil nefér a podpásové jednání, jako např. naboření fungování standardizačních komisí nasazením lidí, kteří tam nic kromě protlačení ooxml neudělali.
* MS nešlo o nějaké blaho pro zákazníky, ale o udržení svého monopolu.
* A bohužel celé to nebylo o tom, jak by měla standarizace fungovat, tedy odborně zhodnotit, připomínkovat, kontrolovat dodržování nápravy připomínek. Samozřejmě mít druhý standard vzápětí po schválení prvního je nesmysl sám o sobě.

Přeji pěkný den i s vašimi ""implementation-specific".

Počtení ze vzpomínek přímých účastníků jednání o standardizaci:
https://www.abclinuxu.cz/blog/uf_ja_nechci_blog/2007/5/21/180863

On to vlastne Lael cele napsal spravne, jen si popletl formaty. Misto OOXML chtel napsat ODF a naopak. Pak cely jeho text sedi :)

V některých bodech máte pravdu. MS měl formáty svého Office dokumentované a licencoval je. Pochopitelně ne konkurenci, protože proč pomáhat konkurentům, že? Pokud jde o XML formáty, tak ty implementoval už Office 2003, a před tím už Office 97 umožňoval ukládat dokumenty jako HTML s embedded XML, které obsahovalo "to co se do HTML nevešlo". Standardizace OOXML byla pochopitelně vynucená konkurenty. Vy ten proces čtete jako podpásový a neférový. Já čtu jako podpásové a neférové protlačit vlastní standard, který je nekompletní a technicky nepoužitelný, s cílem zablokovat obdobnou standardizaci konkurenci, a v kombinaci s protlačováním standardizovaných formátů do zákonů tím získat netržní výhodu na trhu.

A že MS nešlo o blaho pro zákazníky, ale o udržení tržního podílu? Člověče, odkud jste spadnul? SAMOZŘEJMĚ to pro MS bylo o udržení tržního podílu. A myslíte, že Sun, IBM, Novell a další investovali ty minimálně desítky (ale dost možná stovky) milionů dolarů do standardizace formátu OpenOffice, lobbování za vynucení standardizovaných formátů formou legislativy a blokování snah MS o standardizaci kvůli nějakému blahu zákazníků? Ne, tak naivní přece být nemůžete. SAMOZŘEJMĚ to pro Sun a spol. bylo o maximalizaci tržního podílu, které nebyli schopni jiným způsobem dosáhnout.

Shodneme se na tom, že standardizační proces by neměl být válečným polem. ODF v původní verzi nikdy neměl projít jako standard, protože neplnil ani základní požadavky. Navíc jde o interní formát OpenOffice, určený od začátku k prosazení konkrétní sady produktů na trhu pomocí netržních prostředků, ne o nějaký obecnější office standard. Ta poslední výtka se úplně stejně týká i OOXML, které stojí na formátech MS Office stejně jako ODF na formátech OpenOffice. Tuhle epizodu v historii standardizace si nemůže dát za rámeček ani jedna strana. Sice víme, kdo si začal, ale fialový hnus je to v každém případě.

No a nakonec k tomu linku. Například ta "chyba s přestupným rokem 1900" není bug Excelu, ale kompatibilita s Lotus 1-2-3. Když tohle překopete, a řeknete že 29.2.1900 není den, tak se vám všechna následná data posunou o den zpátky, a zboříte spoustu spreadsheetů, které - jak známo - řídí celý známý vesmír :). Podobně to že Excel pro Mac měl jako výchozí datum 1.1.1904 mělo svůj důvod: rané verze Macu nepodporovaly data před tímto datem. Pokud má být nový formát schopen popsat stávající dokumenty (což je zcela zásadní požadavek), tak tyhle věci prostě musí odrážet. Proto OOXML umožňuje data se začátkem 1.1.1900 a 29.2.1900 jako přestupným rokem, data se začátkem 1.1.1904, a data podle ISO 8601. Bez toho by nebylo možné popsat stávající dokumenty beze ztráty funkcionality. Tyhle aspekty ovšem kritikům naprosto unikají. Jejich zadání bylo totiž úplně jiné: nekriticky podpořit Sun a jeho přátele, bez ohledu na cokoliv.

A jaký je problém mít na školách např. Linux Mint nebo Ubuntu s libovolným kancelářským balíkem? (včetně online typu Google Docs, který taky školám myslím nabízí programy)

Tam snad nejde o to naučit v konkrétním softwaru, ale obecně principy, ne?

Resp. nevím, jaká je aktuálně náplň informatiky na školách, ale z toho co si pomatuju z před 20 let, tak by v Linuxu a OSS neměl být vůbec problém.

Jaký je problém? Řeknu jak to bylo dávno-pradávno za nás. Počítač spravoval fyzikář, a ten přece "rozumí" těm Windows. Tak proč by si přidával práci? To samé učitelé/ky co s těmi počítači přicházeli/y do styku.
Všichni tvrdí jak neumí s Linuxem, že umí s Windows, a přitom jim dává zabrat kdy mají a nemají použít double-click.

Správcuji, mimo jiné, i ve školách od roku 1994 (PC XT, Novell Netware).
Vždy když byla možnost a dávalo to smysl, tak jsem prosazoval otevřené varianty OS, služeb a uživatelského SW a taky jsem se snažil netočit zbytečně HW.

Od časů kdy jsem objevil StarOffice -> OpenOffice -> LibreOffice je to primární kancelářský balík, který prosazuji.

Svého času se o prosazení velmi snažil Vlastimil Ott a stálo ho to hodně energie.

Proč je to problematické a komu to tak, na úkor nás všech, vyhovuje, to už se tady mockrát řešilo.

Protože narazíte na nepřekonatelnou bariéru odporu ostatních vyučujících. Všichni učitelé (až na pár výjimek) jsou "odkojeni" Windows, Wordem a Excelem. Bez Outlooku nenapíšou ani e-mail. Ono odspodu tenhle boj nevyhrajete. Muselo by to jít odshora. Jenže kdo tom na MŠMT rozhoduje? Politici. A ti také chodili do školy, kde byl Windows. Marnost nad marnost. Už jsem to vzdal, za ty nervy mi to nestojí.

V USA školy používají Chromebooky, a na zastoupení Windows na desktopu to má podle všeho dost malý vliv. Jinak z hlediska zaměstnavatele: pokud nastoupí absolvent, má pracovat na počítači, a neumí zacházet s MS Office, od Wordu, přes Excel až po Outlook, tak je nepoužitelný. "Já umím CosiOffice, který firma nepoužívá a nikdy neviděla" to fakt nezachrání. A školy mají žáky připravovat na praxi, ne realizovat něčí sny o ideologicky ideálním OS.

RE: "z hlediska zaměstnavatele":
A tak budeme do skonání věků udržovat monopol nějaké firmičky?

RE: "A školy mají žáky připravovat na praxi, ne realizovat něčí sny o ideologicky ideálním OS."

Super, takové odborníky, kteří mají jasno o budoucnosti, ve výzkumném ústavu pedagogickém potřebují. Zachraňte je, protože z nich soustavně padá, že budoucnost je nejistá.

Já osobně učím žáky pracovat v textových editorech a tabulkových kalkulátorech a ne v Excelu ani LO, ...
A i to dnes beru jako obstarožní dovednost, protože škála vhodných nástrojů, které jim s dokumenty všeho druhu může už dnes pomáhat, roste závratným tempem.

Jestli ona ta ideologie není zaseklá spíš někde na vaší straně.

Problém je v tom, že office balíky různých výrobců se liší, někdy i dost výrazně. Pokud absolvent neumí s MS Office, tak je to jako kdyby neuměl s QWERTY/QWERTZ klávesnicí. Jasně, můžete ho naučit obecný princip třeba na klávesnici s rozložením ABCDEF, a takový člověk se jistě bude schopen časem přeučit na QWERTY/QWERTZ. Ale proč to proboha dělat, když všichni používají QWERTY/QWERTZ? Protože VÁM se z nějakého důvodu líbí ABCDEF? To mi nepřijde jako dobrý argument.

Jenže tady je právě otázka, co přesně má člověk na mysli pod termínem umí s Office.
Mám zkušenost, že většina absolventů školy (kde přišli do styku jen s MS Office) si nese s sebou zlozvyky typu formátování dokumentu vkládáním mezer, zalomení stran několika [Enter]y, případně výrobou nadpisů metodou: dám to tučné a zvětším velikost. Jakmile je posadíte před něco jiného, jakmile nenajdou své známé omalovánky na horní liště, jsou ztraceni.
Ale ti, co přišli do styku i s jinými Office, obvykle používají styly, zalomení stránky, atd., byť při hledání těch funkcí ve strukturách nabídek jim neznámého či méně známého balíku zpočátku poněkud tápou.

To je, předpokládám, hlavně o stylu výuky. Pokud se někdo učí pracovat s word processorem, a nenaučí se u toho používat styly, tak ho asi učili špatně. A sice neznám situaci, ale tipnul bych si, že s tím office neumí zacházet ani ti učitelé, kteří je to mají naučit :/

Absolvent, má pracovat na počítači, a neumí zacházet s MS Office, od Wordu, přes Excel až po Outlook, tak je nepoužitelný. "Já umím CosiOffice, který firma nepoužívá a nikdy neviděla" to fakt nezachrání.
Pokud absolvent umí pouze MS Office, pak toho opravdu moc neumí.
Vzhledem k nárokům, jaké mají zaměstnavatelé na běžné pracovníky, nebude mít zkušený uživatel NěcoOffice problém používat i Microsoftí variantu. (Předpokládám, že se nebavíme o pozicich na specialisovaných odděleních typu pracovník podpory produktů Microsoft.)

"Jinak z hlediska zaměstnavatele"

Z pohedu zamestnavatele by me zajimalo, kolik asi tak tisicin promile absolventu ... zvladne na klavesnici napsat backslash. Odpoved je 0, protoze jich je jeste mnohem min.

A bez toho se ve widlich nehnou.

Odpověď dítka ze ZŠ: vedle [Enter], na české klávesnici s [Alt] (pravým - dodávám já) nebo [Q] s [Alt] (pravým - zase dodávám já). Není to úplně správná odpověď, ale předpokládám, že to během dalšího studia nezapomenou.
Nepodceňujte je - tohle je jedna z mála věcí, které se ve škole učí.
Stejně, jako vědí, jak napsat @ - to jsou prostě znaky, které dennodenně používají.

kromě toho se používají úplně stejně i v jakýmkoli jiným systému, pokud je nastavená česká QWERTZ klávesnice podle ISO.

Ja je nepodcenuju, ja to denne kolem sebe vidim.

Co myslis, kolik lidi zvladne libovolnym zpusobem prepnout klavesnici na en? Opet ... prakticky nikdo. A bez toho ten backslash vedle entru nenapises, protoze on je na anglicky klavesnici, nikoli na ty cesky. Ruzny zkratky jak to udelat fungujou jak kdy jak kde.

A pokud uz to nekomu vysvetluju ja, dycynky alt+72. Protoze to funguje zcela univerzalne uplne vsude. (… = 0133 „ = 0132 “ = 0147) a ano, tohle si pamatuju z pameti. Je toho samo vic, na ty pro cestinu zajimavy znaky mam nekde i tahak.

Tak, a teď si ty naučené zkratky zkuste v průměrném Linuxu. ;D

Kromě tabulky znaků (oblíbená dekorace v blízkosti monitoru) je dobrá i mnemotechnická pomůcka pro českou QWERTZ (s pravým [Alt]em):
@ = [V] : anglicky at,
| = [W] : zrcadlo, osa symetrie mezi V,
\ = [Q] : ta čárka, která dělá rozdíl mezi O a Q
# = [X] : je to dvojitý kříž,
€ = [E] : upřesňovat netřeba...

Polovina klávesnic to tam má i nakreslené.

Jsem velmi rád, že můžu psát v Linuxu speciální znaky na těch klávesách, kde jsou natisknuté jejich znaky.

Ne že by to ve Win nešlo přemapovat, ale netuším, proč to nemají v základu.

Protože v Linuxu funguje přepínání rozložení jinak. V Linuxu, a myslím že i na Macu, to funguje tak, že pravý Alt přepne na další rozložení. Ve Windows je ale pravý Alt (alternativa levy Ctrl+Alt?) součást aktuálního rozložení. Tedy CZ_QWERTZ může mít jiné klávesy pro pravý Alt než např. CZ_QWERTY. A mimochodem #&@{}[]€ jsou nakreslené na písmenkách pro CZ_QWERTZ na mnoha desktopových klávesnicích a koukám že i na mém notebooku Dell Latitude. Takže jsou ty obrázky na 2 sadách kláves, jednou na písmenkách pro CZ_QWERTZ a jednou na číslech pro US, které odpovídá pravému Altu na CZ_QWERTY.

V tom vidím dnes trochu problém linuxu. Ano, máme miliony nástrojů, ale nic z toho není plug and play ve stylu Microsoftu, kde člověk nějakou věc nainstaluje a ona nějak funguje, i když ten člověk neví, co dělá. U Linuxu, aby jste rozjel co zmiňujete, obvykle potřebujete nastavit správně 20 konfiguráků od 10 balíků, některých pro jistotu z flatpaku a ne distribuce, a to ještě budete mít štěstí, pokud budou v místech, kde se píše v dokumentaci a na fórech, a že se maintainer distribuce nerozhodl je přesunout jinam. A pak návazný problém, jak otestujete, že to funguje jak má? A to celé má udělat třeba "školník", který dostal na starost kromě opravy bojleru i počítačovou učebnu...

Nesouhlasím s tvrzením: "nic z toho není plug and play ve stylu Microsoftu".

95% problémů se kterými se v posledních letech setkávám jde na vrub HW.

A navíc situaci zkresluje i to, že když máte zařízení, které na Win nemá podporu téměř jistě s tím nikdo nic neudělá a letí to do koše. Když máte Linux, je ještě šance, dobastlit nějaký fungující driver. (Což samozřejmě není cesta pro většinu lidí.)

Za poslední rok jsem narazil na Windowsy nepodporované, tiskárny, kamery (!i od samotného MS! a nebo specifická zařízení jako Philips Pronto.

IMHO: Pokud by měl Linux aspoň 10% z výhod, které mají Windows na straně výrobců a prodejců PC / HW. Byl by dnes minimálně na 50% osobních počítačů. Ale že je nemá, za tím je dlouhodobá masivní práce zejména Microsoftu.

PS: odhadem 98% lidí je úplně jedno co mají za OS. Potřebují prostředí, ve kterém si spustí browser a další potřebné aplikace.

"když máte zařízení, které na Win nemá podporu téměř jistě s tím nikdo nic neudělá a letí to do koše. Když máte Linux, je ještě šance, dobastlit..."

To je ale zaujímavosť pre pár "HW archeológov". 99 % ľudí (t.j. aj veľká časť tých čo používajú Linux) alebo aj viac nič bastliť nebude (niektorí nevedia, iní nechcú a prevažná väčšina ani nevie ani nemá z akéhokoľvek dôvodu záujem)...

... já bych doplnil, že jedním z problémů, který mě osobně brání nasadit Linux právě těm běžným uživatelům, kteří nepotřebují o mnoho víc než prohlížeč a poštovní program je:

1/ problematická Samba, když se to nastaví, tak to funguje skoro dokonale dokud uživatel nepotřebuje skrze Dolphin otevřít dokument v LibreOffice, který pak následně odmítne dokument na zdrojový share uložit, protože při přístupu skrz Dolphin to není přimountovaný svazek, ale přistupuje se k němu skrz kioctl / kioclient

2/ dokud během práce se Samba sharem nedojde k výpadku síťového připojení a proces nezatuhne... a po obnovení síťového připojení (třeba i krátký výpadek WiFi), to zůstane zatuhnuté, musí se to zabít, nebo alespoň znovu přihlásit

3/ pokud bych shary zpřístupňoval pouze tak, že se budou mountovat do pevných mountpointů zapsaných v fstab, tak se uživateli nově zasdílený share neobjeví ihned po přidání do smb.cong bez zásahu admina jako woknařům, proto raději skrz Dolphin...

... a možná ještě pár bezvýznamných detailů by se našlo, ale výše popsané mi brání cpát linux na notebooky lidem, co se pohybují v terénu, připojují náhodně skrz WiFi a OpenVPN.

A ano, já vím, že to má objektivní příčiny... ale konečný důsledek se nezmění tím, že to z něčeho technicky vyplývá a umíme to obhájit. Z pohledu uživatele to nefunguje správně.

A pak jsou samozřejmě drobné odlišnosti v LibreOffice, kterých ubývá jak se LO zlepšuje, ale např. takové detaily jako nefungující podmíněné formátování zůstává a kvůli tomu pak uživatelé požadují MS Office.

Pokud znáte nějaký univerzálně funkční a elegantní způsob, jak problém se Sambou řešit, sem s ním. Sdílení např. skrz NextCloud je sice fajn, ale řešením není.

Sambu používám 25 let. Za tu dobu jsem se setkal s různými problémy, ale zatím se všechno podstatné podařilo vyřešit.

To co popisujete je někde bugreportované (pokud ne, směle do toho) a není na to aspoň nějaké pomocné řešení?

Tak tohle jsou problémy služeb a aplikací nad Sambou. Kdybyste přimountil Sambou nějakou složku v konzoli, tak ty služby a aplikace nad tím budou fungovat v pohodě.

Jenom doplním, že dobastlit si nějaký fungující driver můžete i ve Windows (mimochodem, můžete třeba vnunit driver pro jiné zařízení založené na stejném čipu). A stejně jako ve světě Linuxu je lidem ta možnost domácího patlání driverů v naprosté většině případů k ničemu :)

A jak to fungovalo předtím? A případně ono je málo cloudových aplikací pro linux, kdy žák má jen link a stáhne? Přehrabávat složky musí tak jako tak. ;) Takže v čem je problém?
Pro mě třeba ten OFFice365 "doména" dělá problem. Dost toho schází a je to nepřehlednej bordel... A to se možná krotim.

Jen pro info, ty žáci kolikrát se nedokážou napojit na ten podělanej cloud, nebo to neni kolikrát dostupné. Nebo jak mě se stávalo, tak večer to buď nenačetlo, nebo nenačetlo všechny složky....

@Michal 15.05.2026 15:08
Jsem sysadmin k zapůjčení a spravuju různým firmám jejich systémy. Zařízení: koncová - ntbk, stanice, síťová, periferie, servery, aplikace. Windows, Mac, Linuxu minimum. Jedu na tom systému, jaký má zákazník. Když má zákazník Windows, musím mít windows (dual boot), jinak nevím, co je trápí, nebo jak je navigovat kde co najít. Když má Linux, mám Linux. Macky moc nevídám - v enterprise jsou bolehlavem, ale zkušenost mám, měl jsem mac 10 let a pro mně už nikdy více, ale někomu to může vyhovovat. Když má zákazník firemní aplikace na windows serveru, spravuju windows server. Pokud bych se řídil náboženstvím "Jen Svatý Linux", umřel bych hladem. Takhle jednoduché to je.

U Linuxu je problém, že NEMÁ ekvivalent MS ekosystému ala Azure + M365 + Teams. To je "Industry standard" a ukažte mi Linuxovou alternativu, kde to je vyladěné aspoň jak to má Windows - klik - klik - klik nainstaluju a v 95% případů to jede. Na Linuxu si dělám ansible skripty, akorát je furt problém s balíčkama - za rok chybí, nebo jsou moc staré nebo moc nové. Rád bych, aby se Linux rozšířil, na koncové počítače se to snažím dávat všem, kde to jde, ale je to omezené. Dokud bude linuxová komunita preferovat roztříštěnost a ještě tomu říkat přednost (rozmanitost), tak se prostě neprosadí. Prosadí se jen když se spojí a má stejný cíl a každý poddá své ego tomu cíli. Jak dělá RedHat, Canonical a IBM a MS atp. To je realita.

@Brumla - ad sysadmin & tech support - tam to asi dává smysl mít možnost vyzkoušet, jak co funguje na různých systémech.

> U Linuxu je problém, že NEMÁ ekvivalent MS ekosystému ala Azure + M365 + Teams. To je "Industry standard"

Tyjo zrovna se mi otevřela kudla v kapse 🤬. M365 - doufám že není řeč o tom online balíku - v práci nás na to přemigrovali z Google Docs a všichni co znám na to nadávají - pomalé, zabudované a nedotažené. S Teams mám podobnou zkušenost z minulé práce - strašně zasekané, ale to už je 5-6 let, tak třeba už je to lepší. Co se týče Azure, s tím nemám zkušenost, ale není to v podstatě cloudové řešení co nabízí něco podobného třeba Amazon?

V práci si ve vlastních datacentrech hostujeme spoustu věcí sami (včetně třeba Mattermostu = open source klon Slacku, Gitlabu,...). Samozřejmě jsou alternativy k MS technologiím - Teams...Zoom, Office... Google Docs, Azure...Amazon/Go­ogle. Takže ne že by to nešlo. Navíc pokud se bavíme třeba o těch školách, tak tam si myslím, že by to v pohodě pokryl Google (mailing, kalendáře, office,...) na čemkoliv kde jede prohlížeč, tzn. nikdo se nemůže vymlouvat, že mu ten nebo ten software nefunguje.

@Michal 17.05.2026 17:47 a další
Industry standard a kvalita sw jsou dvě rozdílné věci. Ve většině firem i korporátů se prostě jede Azure a M365. Ke kvalitě Teamsů bych měl velké výhrady, ke zbytku jak kdy jak co. Teams v prohlížeči neumožňují hovor ani videohovor, takže nejsou reálně moc použitelné jako náhrada.

To ale nic nemění na dvou věcech. Za prvé když firmy jedou na tomto sw tak ho jako dodavatel musím znát, zvládat a v omezené míře používat. Za druhé to nic nemění na faktu, že linuxová komunita nemá relativně ne-příliš-složitou adekvátní náhradu za tento ekosystém.

Teams v prohlížeči neumí hovor a videohovor?! Používáte Firefox? Je do něj extenze, která obejde detekci kodeků v app Teams (je tam natvrdo kód pro 97,7 % marketshare prohlížečů). Proto zrušili desktopovou verzi pro Linux, protože už stačí webová. Ta je navíc PWA (Progressive Web App), takže si z ní desktopovou můžete vyrobit sami (připnout na plochu). Případně 3rd-party wrapper, pokud chcete Teams minimalizovat do ikony v traybaru.

19. 5. 2026, 13:50 editováno autorem komentáře

Linuxovu verziu zrusili, lebo presli z Electronu na Edge WebView2 - co je v podstate Electron, ale riesi Microsoftie komplexy NIH a tento WebView nechceli robit pre Linux.

Ok, díky za technické pozadí. Jinak WebView2 není NIH, důvod je stejný jako fork Chromia na Edge: původní kód je neoptimalizovaný a je problém tam prosadit svoje patche. Např. když vyšel Edge na Chromiu, tak Chrome ještě dlouho potom neexistoval pro Windows on ARM! Podobně u Electronu je problém, že 1) si každá aplikace přibaluje stovky MB duplicitního kódu, 2) tento kód je zastaralý, hlavně bez security updatů.

Chrome donedavna (marec 2026) nebol k dispozicii ani pre Arm na Linuxe... a to existoval dostupny hardware roky predtym, nez sa objavil Windows na Arm.

Bod 2) je hlavne na autoroch danych aplikacii. Mozno je trocha viny aj na strane Electronu (nemaju az tak stabilne API, chlapci obcas nieco pomenia), ale autori aplikacii maju moznost update verzie Electronu, akurat ju ignoruju. Napriklad take Cisco a jeho Webex - doteraz pribaluju historicku verziu Electronu, na Ubuntu 24.04 treba instalovat balicky z 22.04 aby to bezalo (26.04? hahaha), a novsi Electron by vyriesil problem, ktory na linuxe maju (wayland a fractional scaling, nahravanie obrazovky cez pipewire)... ale nie. Zjavne ani Cisco nema dost penazi, aby taky zapeklity problem, ale je update dependencies vyriesili.

Btw, Microsoft v Teams, Skype, apod tiez pouzival historicke verzie Electronu a do updatov sa nehrnuli.

Problém s updatováním Electronu mají očividně všichni. Tyhle JS aplikace mají obvykle tisíce závislostí a stačí jedna knihovna, která zvedne požadavky na verzi Linuxu nad to, co chtějí podporovat. A pak mají lidi s Waylandem a fractional scaling holt problém.

Když po mě chce někdo pohovor přes Teams, mám vždycky cukání se omluvit, že "vlastně možná asi raději ten projekt nechci".

To bych asi hledal práci ještě dnes. Z tak patnácti pohovorů jich přes Teams bylo minimálně deset.

Teams mají webového klienta. Já ho používám desktopovou verzi, ale kdo Teams nemá, tak prostě klikne, otevře web, a připojí se. Pokud s tím má dodavatel problém, a chce meeting na nějaké z desítek jiných platforem, kterou on zrovna preferuje, tak "vlastně možná ani takového dodavatele nechci".

Je zajímavé, že jsem se mnohem častěji setkal s přístupem nechci dodavatele/zá­kazníka, který nekomunikuje po WhatsApp.

"Azure + M365 + Teams"

Tohle nekdo pouziva aniz by u nejs stal zastupce ms s kulometem v ruce?

Vdyt to kazdej den nefunguje nejak jinak ... Kdyz z toho vytahnu jen maily a jen lonskej rok tak se dostanu na mesic zcela urcite, kdy to nefungovalo vubec, a to nezminuju taky srandicky jako ze ty maily MS proste maze.

Ono dost záleží i na tom, k čemu to zařízení potřebují, co na něm jdou dělat.
Ve škole (velkou) většinou potřebují něco vyhledat, přečíst, zjistit - a k tomu je tablet v podstatě ideální. Napsat (krátký) prompt do AI je snadné, a na čtení odpovědi dotykové zařízení o pár palcích úhlopříčky bohatě stačí.
Ve chvíli, kdy chtějí něco psát (tedy nikoliv zeptám se AI a použiji clipboard, v lepším případě najdu na Wikipedii a použiji clipboard) už vyhrává notebook, protože má větší obrazovku a klávesnici. (Plus ovládání myší je v těch programech efektivnější než dotykové.)
Přesně tudy také vede ta hranice mezi těmi IT schopnějšími a pomalejšími: ti první využívají počítač aktivně, jako nástroj, něco tvoří (cokoliv...), ti druzí tak maximálně napíší jeden post a stovku jich přečtou.
Ti tvůrčí pak zčásti využívají veškerého dobrodiní, které jim Microsoft nabízí (a bez toho to nejde), zčásti si sami hledají alternativy. (Potřebuji Photoshop, takže jedině Windows vs. Dělám v Blenderu, takže určitě Linux).
A pak je tam malé procento rodilých ajťáků, kterým je úplně jedno, jaký systém na počítači je , hlavně, když se v tom mohou povrtat. (Dokud to měl ve správě učitel VT, tak to moc nevadilo, ale externí správcovská firma to nedovolí...)

Ano, školu můžete solidně odfláknout browserem a kancelářským balíkem, nebo to paradoxně, může být to nejsložitější prostředí na správu. Stovky různých výukových programů v technologiích od Win 3.x, Win98, XPčka, 7,8,10, Quick Time, Javu, .Net, Flash, Silver Light, JS, ...
Vyšší desítky různých editorů, přes grafiku, animace, 3D modelování, práci se zvukem, ....

Prostředí se spoustou typů HW zařízení, roboty, elektronické stavebnice (s napojením na PC), 3D tiskárny, tablety, audiovizuální technika, interaktivní tabule a jejich SW, dataprojektory s rozšířenými funkcemi, hlasovací zařízení, ... (Kdysi jsem měl na jedné středně velké škole 27 různých HW modelů počítačů, převážně darovaných a repasovaných.)

Prostředí podfinancované s nejasnými organizačními zákoutími. Stovky uživatelů a někteří s chutí vám ten systém poladit po svém.
Do toho BYOB.

Enjoy ;-)

Jak to píšete...
...a proto mne fascinuje ta snaha na této nesourodé směsi provozovat sestandardizované duo MS Windows + MS Office, sešněrované doménovými pravidly a centrální deploymentem.
Znám jednu ZŠ (nikoliv tu naši), kterou (shora vynucený) přechod na správu externí organisací stál dvě třetiny počítačů a místo PC v každé třídě jsou rádi za dvě specialisované učebny.

17. 5. 2026, 22:01 editováno autorem komentáře

Moje děcka sice smartphone mají, ale datový tarif nikoliv. Navíc jsou dost vycepované, takže okamžitě protestují, že mají zakázáno instalování aplikací.

S těmi úkoly v MS Office je to složitější: licenci na to od školy mají, dokonce by se dala použít (získat) i na Windovs... - ale nemají hardware, na který by to nainstalovaly, protože na domácím stroji mají (k plné spokojenosti) Ubuntu.
Drtivá většina úkolů jde udělat i v LibreOffice (stačí uložit jako DOCX...), případně ve webové aplikaci. Jen se občas najde nějaký čerstvě proškolený pedagog s nápadem na animovaný model sluneční soustavy nebo vložení YouTube videa do PowerPointu...

Hrušky vs japka, FFS

Musel by to být 16bit kód, kde se komplikovaně řeší 64kB bloky segmentů a offsetů (ještě komplikovaněji než v konvenční paměti). S 32bit CPU 386 a lineární pamětí to najednou bylo tak strašně jednoduché, že na 286 stačilo, že programy v pozadí fungují aspoň zmraženě. Stejně to bylo technologicky jen přechodné období (vůbec návrat z real mode do chráněného módu byl na 286 hack přes BIOS, CPU to neuměl!).

18. 5. 2026, 13:09 editováno autorem komentáře

Tohle všechno vím, užil jsem si s tím dost tenkrát, ale narážel jsem na tu poznámku o 1 MB. 286 v PM bylo fuk, kde se program v rámci možného 16MB fyzického adresového prostoru nachází, žádný 1MB limit tam nebyl. Limit byl maximální velikost segmentu, což bylo 64 KB, při čtyřech různých segmentech současně dostupných (CS, DS, SS, ES) tedy 256 KB. V MS-DOSu se to nepoužívalo, ale třeba v MINIXu ano. Jinak samozřejmě souhlasím, že nakonec bylo díky adresové aritmetice jednodušší napsat program větší než 64 KB v reálném režimu než v chráněném. Ale opět - magická hranice tu bylo spíše 640 KB než 1 MB, tentokrát ale kvůli architektuře PC.

V DOSu používal PC Fand paměť nad 640 kB touto cestou. A taky RTM v dosovském Pascalu umělo pracovat s pamětí nad 640 kB na 16bit 286 (ten PC Fand byl možná v Pascalu, takže to odpovídá). Myslím, že naopak neuměl využít 32bit 386 - tam to jelo jen na schopnostech, co zvládala 286. Od toho byl pak už DOS4GW a Cčko. Zas v tom Pascalu práce s pamětí nad 640 kB byla zadarmo, DOS4GW byla placená 3rd-party utilita. Pascal pak uměl schopnosti 386 ve Windows, mám doma verzi pro Windows 3.0 😎.
Ještě k mému předchozímu komentáři: Z real mode do protected mode to byla standardní operace, ale návrat zpět do real mode musel jít přes BIOS, při návrhu CPU na to zapomněli.

18. 5. 2026, 14:56 editováno autorem komentáře

Můžeš zkusit komprimovat RAM a/nebo swap. Taky extenzi do prohlížeče pro uvolňování tabů. Ale pozor, že narozdíl od Apple zahodí např rozepsaný komentář - jde whitelistovat weby, které nikdy nezahodí. Dále nainstaluj adblock, ten ušetří půlku RAM karty. Taky můžeš pozavírat aplikace, např Teams a Messenger pošlou asi po 15-30 minutách e-mail o nepřečtené zprávě. I místo toho e-mail klienta stačí ikona v traybaru, která cyklicky kontroluje mailboxy a klik na bublinu otevře mail aplikaci nebo webmail.

Teď to trochu zkouším. Dvě instance Firefoxu dohromady s 20 taby. 4 Libre Office Writer s poměrně velkými dokumenty, Libre Office Calc a 17000 řádkovou tabulkou, 2 instance Okularu s velkými PDFky (přes 100 MB), GwenView, GIMP, Krusader a Steam (používám to na starší hry). Jsem na 5,5 GB obsazené RAM, špička byla někde na 6 GB a swapu se to nedotklo.
Jediné, co je blbě použitelné, je Okular, protože dlouho a postupně načítá/renderuje jednotlivé stránky (ze sekundárního plotnového disku). Ale to dělá i když není puštěného nic jiného. Když stránky načte, tak už se hýbe normálně.
Je fakt, že Firefox bere většinu a kdyby bral dvojnásobek (což by po deaktivaci uBlocku mohl), tak už budu ve swapu.

Máme v rodině standardní notebooky s 32 GB RAM. (Starší kousky, ještě z dob, kdy ta paměť měla vyšší hodnotu než cenu).
* Můj stroj je na e-maily, čtení zpráv na webu (a občasný příspěvek), hledání. (Otevřu FF,- najdu, napíšu - zavřu FF.) Plus vzdálené připojení VPN na Horizon nebo RDP. Obvyklá spotřeba paměti: mezi 10 a 20 GB.
* Děcka mají e-maily, otevřených pár oken, hry ve Steamu, do 10 tabů ve FF. Obvyklá spotřeba: mezi 16 a 24 GB, někdy víc - podle hrané hry.
* Starší občas dělá grafiku nebo si hraje s Blenderem. Obvyklá spotřeba: kolem 24 GB, několikrát narazil na strop.
* Žena převážně komunikace (e-mail, FF...), úpravy fotografií a příprava dokumentací v LibreOffice. Obvyklá spotřeba: 16 až 32 GB, podle množství obrázků v dokumentu (klidně vyšší desítky).

Popravdě, jsem rád, že máme dostatek RAM. Více (64 GB) asi není potřeba, ale na 16 GB by to bylo kruté žití...

Donedávna jsem jel na noťasu se 4GB RAM a počítač na vývoj aplikací jsem měl 15 let, nejdříve se 128MB RAM a v závěru namaxovaný s 768MB RAM.

Někde se to zvrtlo. Možná má tento pán pravdu proč: https://www.youtube.com/watch?v=t992ul_IKtc

Chvili si sel po dobre ceste a zdalo ze se pises rozumne. Nakonec ale prevladl ten stary Lael.

20. 5. 2026, 12:25 editováno autorem komentáře