Názory k článku Pracovat se dá i v textové konzoli ...
-
Bilbo (neregistrovaný)Mno, instalace X serveru do windows mi prijde pomerne ... tezkopadna :o)
Ja to spis resim tak ze na cilove masine si spustim vnc server
a nedostatek VNCcka v podobe absence sifrovani resim tim ze si vnc port protuneluju pres putty nebo ssh (podle toho jestli k tomu pristupuju z linuxu ci windows)
A rozhodne je jednodussi na nezname windowsi masine si stahnout 200kb vnc klienta a 300kb putty nez tam cpat cely X server nebo cygwin :o) -
#Tom (neregistrovaný)Mně přijde instalace mnou uvedených X serverů dost přímočará. X server k CygWinu je také dobrý, ale instalovat CygWin jen kvůli Xkům není moc dobré. S kompresí je PuTTY s X serverem vynikající a rychlá kombinace, navíc není potřeba VNC server, jen SSH server. Ještě taky můžu doporučit NoMachine. Navzdory prvnímu dojmu to vůbec není žádná obluda - server je malý a klient také.
-
Cyberbob66 (neregistrovaný)Vyzkoušel jsem ho. Po malých úpravách dokonce fungoval :-)
Sice se to zdá úctyhodné, že je to pure-java, ale v tomto případě mi to přijde trochu zbytečné. X server potřebuju jen ve windows, v linuxu mi už běží. Proto není důvod, nemít x server jako nativní windowsovou aplikaci.
Narazil jsem na Xming a byl jsem velice potěšen, funguje bezvadně (alespoň podle mých krátkých zkušeností). A je zadarmo! (z toho mám radost, protože doteď jsem znal jen komerční X servery, nebo cygwin, který se těžko instaluje a je takový ehm... těžkopádný) -
Jakub Suchý (neregistrovaný)Zacit prihlasovanim pres SSH a pote bez poznamky o lokalni konzoli zminit moznost prepinani terminalu pres klavesove zkratky je dle mne smrtici kombinace...
Zminit ukonceni ViMu pomoci :q!, ale nezminit moznost ulozeni souboru je zase spise nedbalost.
Priste lepe prosim... -
GolemJ (neregistrovaný)Proc rozbalovat soubory pres mc, kdyz to de primo? Uvadite ze se soubor zabali pomoci "tar -czf vytvareny_archiv.tar.gz adresar_pro_komprimaci", rozbalit ho je stejne snadne "tar -xzf jmeno_archivu.tar.gz" rozbali soubory do aktualniho adresare.
Dalsi (dle mne i lepsi) SW na prehravani hudby je moc player (http://moc.daper.net/).
I kdyz jste uvedla dva textove prohlizece, neuvedla jste jejich rozdil. Links totiz neumi https autentizaci, ale umi tabulky a css, kdyzto Lynx umi https, ale neumi tabulky a css.
Dalsim z dobrych postovnich klientu pro konzoli, je Etpan (http://www.etpan.org/etpan/).
Uvadite, ze CenterICQ umi IRC, coz je sice pravda, ale pro IRC existuji lepsi programy (delane primo pro nej). Napriklad WeeChat (http://weechat.flashtux.org/index.php?lang=en) nebo irssi (http://www.irssi.org/). -
LS_999 (neregistrovaný)Ja taky casto rozbaluju _male_ soubory pres mc - vyhoda je v tom, ze a) zmacknu Enter b) vidim co je uvnitr c)vyberu si z toho d) kdyz si nevyberu, pouze zmacknu Enter jeste jednou a na disku nezustane zadny svincik.
Taky pouzivam mc pro baleni souboru - neco jako F2, compress the current directory.
Ja vim, ze to jde primo, ale kdo si ma pamatovat vsechny ty switche pro vsechny programy, no kdo? Pouzivam asi 50 programu a kazdy ma 50 switchu. Pravidelne se v necem seknu. A furt je rychlejsi zmacknout F2 nez furt psat man. GNU linux pouzivam uz dobrych sest let, ale fakt si ty switche ne a ne zapamatovat....
mc resi spoustu veci __jednoduse___, diky za nej.... -
#Tom (neregistrovaný)Někde jsem četl, že MC není dobrý na servery, protože dává případnému útočníkovi možnost řádit v systému bez toho, aby se o tom dochoval nějaký protokol (což mimochodem není pravda). Nicméně
ln -sf /dev/null ~/.bash_historysnad umí udělat opravdu každý. A koneckoncůln -sf /dev/null ~/.mc/historytaky. -
dejf (neregistrovaný)Zcela mimo. Lze mapovat klavesy, ktere se poslaly, cpat je do logu, takze utocnik musi poridit roota, aby se jich zbavil. pokud se v logu bude vyskytovat tisickrat Fx a enter, nedopatra se nikdo niceho v rozumnem case a musi zopakovat postup cely od spusteni commanderu az do okamziku ktery ho zajima. Prikaz se proste zaznamena tak jak je.
-
Jak kdy. Aneb co udelas, kdyz bude v logu samy ctrl-R, sipky, vykricniky a backspace ? No co ... zopakujes cely postup od spusteni shellu, az na to, ze navic budes potrebovat historii, jenze tu mit nebudes protoze ji utocnik smaze.
Dalsi zazivna vecicka bude rekonstruovat ten soubor, ktery utocnik vytvoril ve vi ... pochopitelne schvalne pomoci slozitych maker. -
platYpus (neregistrovaný)Michal Zajaczkowski wrote:
> Hello
>
> I have to mention that I'm new to *ix systems :)
> Is there any dedicated file commander for OpenBSD, or maybe a special
> mc port for it?
Yes. MC is in /usr/ports/misc ... it's marked "broken" because there are
security issues in the way it creates temp files to execute commands, but
if you don't care, you can comment out the "BROKEN" in the makefile and
build it and run it.
These questions should, in the future, go to ports@openbsd.org
--
Jack J. Woehr # Politicians are the same all over:
Senior Consultant # they promise to build a bridge
Purematrix, Inc. # even where there is no river.
www.purematrix.com # - Nikita Khrushchev -
platYpus (neregistrovaný)Taky se resily problemy kolem zavislosti na nejakych funkcich glibc, ktere nebyly z pohledu maintainera balicku uplne "koser".
Nevim jak je tomu v soucasnosti, ale pokud se pamatuju, nebyla na OpenBSD jina cesta nez preklad mc ze zdrojaku podle jakehosi specialniho howto (kompilace knihoven s nejakymi opsnami a nasledne staticke slinkovani).
Vetsina diskusi pak koncila prehledem alternativnich commanderu (z nich vetsina stala ya starou belu) a hlaskami typu "commandline rulez".
Byli i taci, kteri navrhovali portaci na standardni ceckovou libc.
http://mail.gnome.org/archives/mc-devel/2003-November/msg00033.html
Jinak MC samozrejme pouzivam, mam ho rad a nechci jej nijak ocernovat. Jen kdyz jsem cetl tenhle thread a uvidel "mc vs. security" tak jsem si vzpomel na tuhle starou historii :-). -
Honzik (neregistrovaný)Obcas se to docela hodi. Kdyz jsi pripojen vzdalene nejakym pochybnym pripojenim (napr. gprs), tak nepotrebujes dostavat nazev aktualne vybalovaneho souboru (kdyz jich je napr 10 000). Mnohem vyhodnejsi je pouzit:
tar xzf archiv.tar.gz
Navic mc napriklad pri rozbalovani zip souboru neni tak rychly jako klasicky unzip. -
anonymníJj nedávno jsem též JED objevil - přesně mě sedí - "lightweight emacs"
pro ty co by ho případně chtěli zkusit: doporučuji doplnit do ~/.jedrc:
setkey("eol_cmd","^[[4~");
setkey("beg_of_line","^[[1~");
setkey("beg_of_line","^[OH");
setkey("eol_cmd","^[OF");
(takto me funguje "Home" a "End" v putty a v gnome-terminalu)
případně pomocí alt-x "quoted_insert" lze zjistit kody nalezejici klavesam
Jinak neznáte někdo editor pro konzoli, v němž by šlo označovat bloky pomocí "SHIFT"+kurzorové klávesy?
(jasně, v JEDu to jde pomocí Ctrl+Space a pak pohyb - jen se ptám jestli nějaký trochu rozumný existuje) -
m0d0r (neregistrovaný)a co tak spomenut ze ked v konzole existuje tiez grafika ;)? napr: links vie aj napriklad obrazky zobrazovat : http://links.twibright.com/features_cz.php. A to nieje jedina aplikacia ktora to vie urcite ;)
-
anonymníPozor na to, o kterem linksu mluvite. Links verze 0.96 a spol (take elinks) neumi grafiku. Puvodni links 0.96 a donedavna ani links 2 neumel http autentizaci. SSL ale myslim umel links i 0.96. Samozrejme zalezi, jaky balik mas v distribuci. Kdyz si nenainstalujes spravny balik, pak nemuzes rikat, ze links neumi ssl.
Ja osobne instaluju links 2.1pre18 (aktualne) ze zdrojaku, takze mam vsechny vymozenosti, ktere zahrnuji take: SSL, http autentizaci, grafiku (Xka, SVGA, FB) tedy i v konzoli, JS a spoustu dalsiho. -
anonymní:-))
no, myslim ze by som vas dokazal presvedcit ze vim nikdy nedosiahne na emacs ... ale v tomto tvrdeni zohrava velku ulohu moj osobny konfiguracny subor (ba vlastne uz adresar).
len tak mimochodom ... dakedy davno ked som sa ucil emacs konfigurovat som narazil na manika, ktory mal v .emacs definovanych cca 200.000 klavesovych skratiek (to mnozstvo sice vyzera hrozne, ale boli logicky usporiadane a dali sa odvodit ak niekto pochopil system ich tvorby).
ono nejde o to ci ten a ten editor dokaze toto ci ono ... ide skor o to, ako rychlo a ako pohodlne.
prikladom moze byt folding, abbreviation (ci uz dynamicke alebo staticke), znacky (vi: m<pismeno> '<pismeno>), ci porovnavanie suborov (diff resp konkretne ediff).
(vsetko tusim podporuje aj vim, zamerne som nevyberal emacs-only blbosticky ...)
co napr vravite na klavesovu skratku, ktora ma ine chovanie sa bloku if a ine v bloku else ? :-))) ... uchylka, no staci raz vidiet a ... -
RWS (neregistrovaný)Ale ja jsem netvrdil, ze vim je lepsi nez emacs:) jenom jsem psal, ze vi emulaci v emacsu bych asi neprekous, protoze mam radsi vim.
Jinak samozrejme chapu, ze editor postaveny na (tusim) lispu, kde si opravdu kazdy muze v lispu dopsat cast vlastniho chovani, je neco jinyho nez vim napsany v cecku s vlastnim (urcite jednodussim) jazykem.
Znam ty flamesy vim x emacs. Osobne jsem zkusil vim i emacs. Bohuzel jsem nejak neprisel na chut kombinacim CTRL-X CTRL-(neco) a jeste se menici podle modu, ale pouze malo modum a prikazum ve vim.
Jinak 200.000 klavesovych zkratek, to je celkem dost. A nejde o to, kolik jim muzes mit, spis bych rekl, ze je dulezite, jestli jsi schopen si je zapamatovat a pouzivat je.
Jinak ja chci spis mensi, rychle a jednoucelove programy typu vim, pine atd. nez velke programy, ktere umi vsechno. Kdybych treba pouzival emacs, mutt a w3, tak mam editor, mail klient a web klient porad v muttu, ale to uz pak je mutt spis opravdu samotny virtualni stroj pro beh jinych aplikaci. Ja spis mam radsi, kdyz editor dobre jednoduse edituje, mailovy klient cte emaily a web browser cte stranky:)
Ale i vim tusim uz ma nejake ty aplikace napsane:) Ale to nepouzivam:) -
anonymníhmm, nevraviac o tom ze emacs sam o sebe ma kvalitny mailer, newsreader, irc klient, icq klient ... :-)))
nene, ja osobne pouzivam XEmacs s emulaciou vi.
editacia funguje ako vo vi-cku, plus mam k dispozicii vsetky vymozenosti emacsu navyse (v case prechodu z vi - cca 1995 - to bol syntax highlighting, folding a debuger, neskor pribudlo developerske prostredie javy)
ziskal som tym okrem ineho dvojurovnove undo/redo (jedna uroven je editacna, druha prikazova ... to ako sa kombinuju vsak popisat nedokazem, principialne vsak dokazem spravit undo na akciu co som robil povedzme pred 15-timi minutami, ale vsetko po nej nechat nezmenene, to si clovek musi odtrenovat sam :-)))
klavesove skratky su v emacse veda sama o sebe, uvediem priklady z editacie html:
Ctrl-c / ... vypise uzatvaraci tag aktualneho elementu
Ctrl-c + ... umozni nastavit atribut aktualneho elementu (aj ked je clovek na uzatvaracom tagu)
dany clovek mal tych 200k skratiek v podstate ako vlastny generator kodu ...
priklad:
Ctrl-c + m (v mode aktualneho prog jazyka a kontexte aktualnej triedy zacni generovat metodu ...)
Ctrl-c t b (v html mode zacni generovat tabulku ... lokalne pozmenil bindovanie klaves tak, aby mal najcastejsie elementy na jednu klavesu ... a podobne)
bohuzial od padu HDD sa mi tento konfigurak nepodarilo znova najst a na napisanie vlastneho este nemam potrebne skusenosti a znalosti ... -
platYpus (neregistrovaný)Kdyz jste u te konzole, tak bych zminil SVGAlib. Perfektni prohlizec obrazku je v tomto smeru "zgv", nejvice ho ocenuju ve spojeni s muttem.
Co se tyce pristupu pres SSH, tak pred "centericq" preferuji klasicke "micq", nebot byvaji problemy s vyreslovanim ne prilis stastne zvolene carove grafiky.
Pokud to ma byt pro zacatecniky, tak bych krome mutta uvedl i "pine". -
daniel zika (neregistrovaný)text. rezim ma urcite svuj puvab, oddeluje nas od TOYu Widlaku, ale nemyslim, ze pri instalaci GENTOO je to uplne nezbytny. Osobne pri instalaci GENTOO(cka) jedu vsechno pod KNOPPIXem (LiveCD), kde je celkem dost programku, je to prijemny a nikterak extra to nezpomaluje.
Jinak na druhou stranu, dik, nasel jsem v tonhle clanku spoustu zajimavych programku. min. mp3blaster je moc peknej. Obcas se proste stane, ze neco nemaka (treba driver pro grafarnu:)) a nezbyva nez chybu odhalit z konzoly. Takze vsem psavcum zdar, a setrete si tlapky - nemysujte vic, nez je treba ;-) -
coRpTitan (neregistrovaný)No v te instalaci gentoo je textova instalace nezbytna protože filozofie genta je aby si to clovek nastavil jak potrebuje už od uplných začátků. No a to se v linuxu neobejde bez prepisovani desitek confu. A aby se tam tyto veci daly do instalatoru tak už by se tam dostali jen ty nejvic pouzivany... Takze si myslim ze to je dobre že je to jen textove. Ikdyž v posledni dobe se tu vyrojilo (myslim i ze tady na root.cz) par screenshotu z instalatoru pro gentoo co se prave vytváří/testuje.
-
MokrOus (neregistrovaný)Pro mp3 s oblibou pouzivam "ksmp3play" - uplne nejjednodussi ovladani, jak mi vyhovuje, na prehravani cd - "tcd"
dale z tech multimedialnich zalezitosti urcite stoji za to zminit "aumix" a "rexima" - pro ovladani hlasitosti
o "pine" pro emaily uz tady v diskusi rec byla
na sledovani site mam rad "iftop" a myslim ze stoji za to zminit i program "dialog", ktery se hodi pro psani vlastnich skriptu -
RWS (neregistrovaný)Osobne bych v textu pouzival na video a hudbu taky mplayer, mam dojem, ze jednou jsou to fakt provozoval, kdyz jsem jeste nemel konfigurovany Xka, tehdy tusim pres FB, ale mozna pres SVGA. Jinak mplayer umi prehravat taky v ascii artu, bez nutnosti grafiky, akorat musis mit knihovnu aalib a mplayer s podporou aalib. To je pak zuzo:) Zkousel jsem to v Xkach, na xtermu nastavit co nejmensi pismo.
Na postu bych odkazal spis na pine (verze je pro linux i windows, nesmi se distribuovat binarni balicky).
Na komprimaci jeste klasicky zip, unzip, rar, unrar, arj, lha, upx, zoo a spousta dalsich aspon v portage Gentoo:)
Na ICQ jsem pouzival vicq, ten je fajn, umel i batchovy poslani zpravy. Jinak na jabber jsem nasel imcom, ale nejak se mi nezdal.
Pro obycejnou komunikaci pak staci talk, nebo multi-user varianta ytalk.
Samozrejme web jedu pres links (verze 2.1pre18).
FTP pouzivam ncftp, obcas mc, dobry je taky lftp.
A jeste na prohlizeni obrazku v text.konzoli pres SVGAlib jsem pouzival ZGV (ted v Xkach pouzivam XZGV).
Editovat obrazky se daji bud primo pomoci imagemagick (bohuzel vyzaduje ale tusim nejaky spojeni na xserver, ale myslim, ze mu staci vnc). Nebo zkonvertovat obrazek do XPM a pak editovat v editoru:)
Pro zobrazeni DOC pomuze napr. wv (http://wvware.sourceforge.net/). Pro zobrazeni PS a PDF jsou pstotext a pdftotext, pripadne konverze ps2pdf a pak pdftohtml a pak prohlizet prohlizecem.
K poslednim dvoum odstavcum samozrejme dodam: gimp a OOo je samozrejme jiny kafe:) Ale kdyz mate 486/66 s 32MB ram, tak ty Xka s managerem a GIMPem nebo OOo pobezi fakt pomalu (mozna vubec) a text.konzole je jedina moznost:) -
anonymnína jabber (a tim padem i ostatni IM) jsem take dlouho neco hledal, a nakonec nasel bitlbee. Je to vlastne malej IRC server, na kterej se pak pripoji z libovolnyho irc klienta, a tech je pro konzoli dost (pouzivam irssi). Bitlbee pak preklada komunikaci z IRC na Jabber/ICQ/Y!/.... a zpet. Pro nekoho kdo stejne na IRCu furt visi je to myslim idealni, ma to pak aspon vsechno v jednom programu.
-
Michal Shejbal (neregistrovaný)Co mi v textové konzoli chybí je spreadsheet. Jelikož jsem začal pracovat na počítači v době, kdy ještě vůbec nebyl Linux ani Windows (lépe řečeno byly ve verzi 2, která se prakticky nedala použít) a bezvadně v té době fungoval Lotus 1-2-3 v2.01 v příkazové řádce MSDOSu 3.1, včetně toho, že uměl kreslit grafy bez pomoci jakýchkoliv oken - nevíte někdo o něčem podobném v současné době ?
-
RWS (neregistrovaný)Vidis, na ten jsem zapomnel. Zkus sc (http://ibiblio.org/pub/Linux/apps/financial/spreadsheet/).
A na pocitani pouzivam calc (http://www.isthe.com/chongo/tech/comp/calc/) (pokud nemuzu instalovat, tak holt bc, ale calc je lepsi). -
marian (neregistrovaný)Skuste pouzit sc, ktory je dostupny vo vacsine distribucii, a ak nie, staci ho prelozit -- obsahuje minimum zavislosti (pouziva ncurse). S tymi grafmi to uz bude horsie, ale ved na to je mozne pouzit gnuplot (vystup presmerovat do png suboru a ten zobrazit prehliadacom urcenym pre fb). Zdrojovy kod sc je mozne najst na adrese:
http://www.ibiblio.org/pub/Linux/apps/financial/spreadsheet/sc-7.16.tar.gz
Co sa tyka mojich zaciatkov s tabulkovymi kalkulatormi, dodnes s nostalgiou spominam na DOS + QPRO od Borlandu :-) -
anonymníPekny a prehladny clanok o prikaze screen sa tiez nachadza pekne v cestine na linuxzone:
http://www.linuxzone.cz/index.phtml?ids=6&idc=1242
http://www.linuxzone.cz/index.phtml?ids=6&idc=1246
http://www.linuxzone.cz/index.phtml?ids=6&idc=1251 -
Na upozorneni operatora ?
Ja treba kdyz jsem ve skole (nebo ted spis v praci) a potrebuju rict neco mame, ktera je doma, tak to napisu na obrazovku a pak pustim nejakou mp3, abych ji na to upozornil.
Ovsem priznavam, ze to delam z unixoveho OS a kdyby UPC nebyla takovy skrt, mohl bych klidne pouzit grafickeho klienta ... az na to, ze ja mam mpg123 radsi.
Jako dalsi vyhodu konzolovych aplikaci bych oznacil ze je jde pustit ve screene a pote detachnout a nechat bezet na pozadi. Velmi uzitecne pro IRC, ICQ, bittorrent a podobne. -
Klavesove zkratky pro prepinani konzoli jsou alt+F1, alt+F2, .... alt+F12, meta (prave alt)+F1, meta+F2, meta+F3, .... Tim se dostanete ke 24 terminalum, pokud vam to nestaci, muzete se pomoci alt+sipka doleva a alt+sipka doprava pohybovat po vsech 64 terminalech (vzdy o jeden doleva/doprava, pocitaji se jen aktivni a funguje to do kruhu).
ctrl+alt+Fx potrebujete pro prepnuti z Xek do textove konzole.
Pozor: vetsina distribuci ma login pouze na 6 terminalech (nebo podobne male cislo), ostatni ma neaktivni. Pokud vam tedy 6 terminalu nestaci, musite si nastavit dalsi v souboru /etc/inittab. Nemel by to byt problem, proste opisete radku pro login (vetsinou tedy obsahuje program agetty) kterou uz mate a zmenite cislo na zacatku (pred prvni dvojteckou) a cislo v parametru zacinajici tty na cislo noveho terminalu. Priklad: pokud je zminena radka (pro sesty terminal)c6:12345:respawn:/sbin/agetty 38400 tty6 linux, pak radka pro 24. terminal budec24:12345:respawn:/sbin/agetty 38400 tty24 linux.
Pokud si chcete nechat moznost pouzivat Xka, radeji si na ne nechte jeden nebo dva neaktivni terminaly nekde v dosahu alt+Fx. -
RWS (neregistrovaný)Krome toho umoznuje rozdelit terminal na okna (mam dojem, ze jen horizontalne) s moznosti nastaveni velikosti a v nich si dat ruzne dalsi "konzole", dale pak zastaveni vypisu podobne jako CTRL-S a CTRL-Q pro jednotliva okna, historii vypisu a jeji velikost a listovni v ni a moznost zkopirovani. Dale pak umoznuje nastavit prikazovou kombinaci, takze misto CTRL-A mam CTRL-P, cili muzu CTRL-A pouzivat misto klavesy HOME (skok na zacatek radku). Proste me mrzi, ze jsem screen nezacal pouzivat driv:) Mohl jsem se oprostit od 10 oken ve windows s nettermem:)
Ono to navazani neni jen pro pripad padu spojeni. Je super, ze muzes neco spustit, pak se od screenu odpojit, ukoncit normalne spojeni a treba za 10 dni se na to podivat, trebas i z jineho pocitace, jak to bezi. -
junix (neregistrovaný)Presne tak. Primarne je screen na spusteni procesu, a pak jeho sledovani s jineho terminalu. Asi nejvetsi vychytavka je pripojeni na session z vice terminalu. Parametr -x se pripoji, i kdyz je na session uz pripojeny jiny terminal, takze i kdyz vam neco bezi napr. doma, a mate ten terminal porad otevren a pripojen, muzete se odjinud podivat na aktualni stav. Ale jak uvedl autor, screen by si zaslouzil skoro cely clanek.
Jinak nekde ke konci:
"...Potřebujete-li s někým komunikovat a nemáte-li k dispozici žádný potřebný software, lze se vždy uchýlit k programu screen, který je sice primárně určen k naprosto jiným věcem..."
to je asi preklep. Autor myslel spis programy write, nebo talk. -
Emo (neregistrovaný)Souhlas, pripoeni z vice termu na jednu session je dobra vec. Takhle jsem i pres ssh instaloval jednomu manikovi gentoo, kdy pres screen presne sledoval, co mu tam pacham :-) A napr. pri pripojeni pres nestabilni lajnu (obcas mobil) je take nedocenitelny. Jeste si dovolim zminit pouziti treba pro netPanzer server. OT: Pokud by nekdo vedel o fixu k "endless loop" bugu, budu moc vdecny.
-
mrk (neregistrovaný)http://www.tldp.org/HOWTO/Slovak-HOWTO/
par vyskytu sk nebo slovak nahrad za cz nebo czech
czech howto je bohuzel prastare (z LP1999) :( -
Stejnou příjemnou featurou disponuje klavesnice dvojitá (nebo jak se tomu říká ... pod Xkama například czsk us_cz_qwerty) a to bez nevýhod českého layoutu. Normální znaky můžu psát normálně a české znaky s pravým altem. (Přiznávám ovšem, že o podobném layoutu pro konzole nevím. I když možná kdybych pořádně prohlédl konfiguráky nové verze kbd ...)
-
no rozdiel je prave v tom, ze to mnou spominane je intuitivne, na rozdiel od klasickeho CZ/SK rozlozenia, ktore si ja osobne nikdy presne nepamatam.
[teda dlhe i sa napise cez alt-i -- alt vzdy modifikuje dany znak; je len niekolko pripadov (v SK myslim 3), kde je viac moznosti a vtedy ta druha z nich sa napise pomocou vedlajsej klavesy, ktora nema svoju modifikaciu]
