Moje prvé pripojenie k internetu malo papierovo 64kilobit, ale reálne vďaka zahodeným paketom to bolo často na 2kilobitoch. Drahé to fakt bolo, keď som chcel niečo stiahnuť, oplatilo sa mi ísť do Net@Cafe a tam som to dal aj s pár pivami a ušetril som.
Internet sa nosil po kapsách na disketách. ani Google vtedy nikdo nepoznal. Mali sme Yahoo a celé to bolo iné, moc priekopnícke. Potom nejak nastúpil Google no boli to roky až som ho spoznal a ten názov? Vtedy ich nikto nebral vážne.
Nejsem povercivy, ale volba mistnosti 256 (0x0100) byla velice rozumna! Internet se nejenze rozsiril, ale umoznil uskutecnit "maly krok pro lidstvo" v CSSR (sakra to byla poeticka a dojemna promluva).
Do dalsich 25 let bych vsem pral, abychom jej ponechali jako svobodne informacni medium a nedejboze nenechali se zafajvolovat, zafiltrovat... a tim se prakticky opet priblizit modemum a telefonovani do zemi se svobodnym Internetem.
A já bych zase internetu do dalších let přál, aby se konečně po 25 letech stal opravdu nositelem inteligence a ne nástrojem systematické deb*lizace lidstva.
Internet má úžasný potenciál šířit poznání a rozvíjet inteligenci i v těch nejzapadlejších koutech. Místo toho se s ním současná mladá generace intelektuálně i morálně vygumovává. Místo aby se na internetu dozvěděli něco podstatného, co je obohatí, nebo aby ještě lépe na internet volně poskytovali své vlastní hodnotné dílo, tak i blbé diplomky se z poloviny nedají kvůli autorským právům stáhnout a děti zabíjí čas čtením a psaním statusů o tom, kdy kdo šel konat velkou či malou potřebu...
Je zajímavé, že u známých v Německu jsem to neviděl v takové míře. Asi to bylo ale i tím, že známému je 60. Paradoxně je to člověk na vysoké technické úrovni i v IT a přitom počítač cíleně zapíná na konkrétní úkony a na internetu tráví pouze nezbytný čas potřebný k řešení konkrétních úkolů. Tohle my češi a obzvláště mladší neumíme a proto nám internet tak zoufale snižuje efektivitu práce i využití volného času...
Pocitace a internet prozatim nikdy nebyli a nejakou dobu jeste ani nebudou nositeli inteligence. Posledni dobou se delaji vyznamne pokroky (napriklad alphago) ale prozatim vzdy, pokud se podarilo dosahnout nejakeho vyznamnejsiho uspechu, slo pouze o specifickou oblast a pokud by se srovnala komplexni inteligence cloveka a pocitace (nebo site pocitacu/internet), clovek ma prozatim vzdy celkove navrch, prestoze muze v nektere konkretni oblasti zaostavat ve srovnani se specializovanym pocitacem, ale ten pocitac krome te specializovane oblasti bude zaostavat ve vsem ostatnim. Prozatim o pocitacich stale plati "funny" definice, ze "pocitac je velmi rychly blbec".
Co jste pravdepodobne myslel pod pojmem inteligence jsou spise znalosti/vedomosti/vzdelani/moudrost. Moudrost a inteligence nejsou totozne. Inteligence je u cloveka z velke casti dana geneticky a v prubehu zivota se za normalnich okolnosti prilis nemeni. Oproti tomu moudrosti se clovek muze naucit a da se na ni hodne pracovat. K tomu pocitace maji slusne predpoklady, o dost lepsi nez prumerny clovek. Takove "moudre" pocitace se pak vyuzivaji v ramci expertnich systemu.
V rámci expertních systémů jsou počítače moudré jenom pro toho, kdo za monitorem vidí pouze kouzla, jinak jsou to sekvence rutin které reagují na jasné, předem definované problematiky ~ přednapsaný program.
Přesto ale podle mě mají daleko větší a reálnější využití i do budoucna než utopická umělá inteligence a různé zaručené studnice moudra.
Třeba MIT má spoustu kurzů a studijních materálů přímo na netu a to je skutečně jenom kapka v moři. Kdo hledá, najde, kdo se dívá, uvidí . . . .
Neuron neni nic jinyho, nez klopnej obvod. Na zaklade nejakych vstupu generuje nejakej vystup. Sila reakce na vstup se meni na zaklade zpetny vazby ... a rika se tomu uceni. Neuronovy site nedelaj nic jinyho, nez ze SW (nebo i HW) cestou tohle chovani vice ci mene simulujou. Neuronova sit tim padem defakto programuje sama sebe. Je prakticky jisty, ze pokud by se nekomu podarilo sestavit sit, ktera by mela predevsim co do rozsahu parametry mozku (tzn rekneme 50+G neuronou), tak se stejne jako mozek bude chovat = napr uvedomi si sama sebe.
Sekundarne je pak samo problem vykon ... neurony v mozku muzou interagovat se spoustou jinych primo a se spoustou dalsich neprimo a to vse praticky hned kazdy jeden.
Sice to nesouvisí s tím o čem jsem mluvil, ale nevadí. Položme si následující otázky:
Když bude AI méně inteligentní než člověk, k čemu bude?
Když bude AI inteligentnější než člověk, dokáže pochopit a následně ocenit její rozhodnutí?
A co když její první rozhodnutí bude něco jako ve smyslu vyhladit půl lidstva, protože tak zajistí lepší přežití druhu a ty bude mezi nimi? - Bude tě pak zajímat počet neuronů nebo by jsi radši viděl nějaký expertní systém nebo možná autonomní, který pouze dobře slouži a nad tímto nepřemýšlí?
Zaujal me ten "psaci stroj" na ilustracnim obrazku. Bohuzel nejde o modem (jak by nazev souboru napovidal, "stary-telefon-modem-1-prev.jpg"), ale o "telefon pro neslysici", ktery prevadi rec na text, jenz se zobrazuje na malem displeji nad klavesnici. Zajemci si mohou koupit modernejsi verzi na http://www.ultratec.com/ttys/non-printing/minicom.php
Nejde o převod řeči na text (tak vyspělé to není), ale o TTY modem používající pětibitové ITA2 (starší než ASCII, často nesprávně nazývaná Baudotovo kódování). Pokud to chcete používat, druhá strana musí mít kompatibilní TTY modem.
Modem pro připojení k Internetu to ale opravdu není.
Zajímavá je ta akustická vazba mezi telefonní sítí a vlastním zařízením (odložené sluchátko). Takto řešeny byly i skutečné modemy (hledejte "acoustic coupler"). V minulosti si totiž účastník nemohl sám připojit (myslím galvanicky) zařízení do veřejné telefonní sítě a toto bylo jediné schůdné řešení.
Mělo to racionální jádro, ze svých mladých let si pamatuji, kolik problémů nám nadělali všelijací kutilové. Jo - bylo tak tomu ve většině evropských zemí, na telefony míval monopol stát, přes (polo)státní firmy.
Ono to bylo spis o tom, ze tenkrat se telefon pouzival ... pro telefonovani, a modem bylo neco jako ufo. Ostatne, kazdej fax i modem dodnes pomerne dlouho ceka, jestli mu odpovi protristrana i po vyzvednuti. Navic si spoustu modemu lidi bastlitli doma na kolene a pipat do sluchatka bylo o dost jednodussi, nez vyrabet elektricky kompatabilni signal primo do dratu.
...a takto to vyzeralo o 9 mesiacov neskor: http://www.sanet.sk/MAPY/1992/sanet-map-oct92.gif
keby sme stale boli na povodnej rychlosti, tak za 25 rokov by sa pri max. vytazenosti linky prenieslo
9.6/8 * 1024 * 86400 * 365 * 25 = 968 785 920 000 bajtov
co je 1421 kusov CD (velkost 650 MB) alebo 191 kusov DVD (velkost 4.7 GB)
dnes sa to da nasosat na domacej linke za niekolko dni.
Až na to, že k přenosu 1B je potřeba 10-12b na sériové lince. Pokud vezmu konfiguraci 9k6/8E2 (8b, lichá parita, dva stop bity), tak se přenáší 1x start bit, 8x data bit, 1x paritní bit, 2x stop bit, dohromady 12b.
Pak je tam ještě jedna chyba, kilo v komunikacích není 1024, ale 1000.
Takže v praxi (9600*31670000*25)/12=6,334E11 Bytů, tj. necelých 590GiB dat (125,5 DVD)