Prohlížečů je dnes na Internetu obrovské množství. Každá grafická nadstavba obsahuje minimálně jeden. Za všechny zmíním jeden z prvních kvalitních prohlížečů, a sice sharewarový xv od Johna Bradleyho. Přestože od vydání jeho zatím poslední verze uplynulo již sedm let, patří dodnes mezi špičku. Jeho návrh je přísně ergonomický, skvěle jsou vyřešeny ořezávání, zvětšování, a pro svůj účel je vizuální prohlížeč adresářů mnohonásobně rychlejší než většina univerzálních nástrojů. To z xv činí užitečný nástroj na jednoduché úpravy obrázků. Na jeho domovské stránce najdete již kolem dvou desítek oprav a vylepšení.
Pokud potřebujeme pracovat s mnoha obrázky v různých formátech, dobře nám poslouží i moderní správce souborů Nautilus se svými automatickými náhledy (zvládne i formát xcf, interní formát GIMPu).
Bitmapové editory
Na poli bitmapových editorů je jednoznačným králem GIMP (The GNU Image Manipulation Program). Používají jej weboví návrháři i filmová studia (viz gimp-16). Pokud vám GIMP přijde příliš náročný, můžete si vybrat některý z jednodušších editorů na Metalabu, např. xpaint. Ke GIMPu se v dalších pokračováních zcela jistě vrátíme.
Vektorové editory
Vektorový editor je poměrně náročným programátorským úkolem. Přesto i zde máme na výběr. Asi nejznámější je Kontour, součást KDE KOffice, před zásahem právníků firmy Adobe známý pod názvem KIllustrator.
Klasickým editorem, i když bez podpory Bézierových křivek, je xfig s převodníkem transfig. Dalším vektorovým editorem je GYVE.
Skenování a digitální fotografie
Zde je výběr poměrně malý, zato je v něm soustředěna většina podpory, což je poměrně výhodné, protože nákup nového skeneru nás nenutí používat jiný software – změníme jen ovladače. Chcete-li koupit skener nebo digitální fotoaparát, jistě tyto stránky navštivte. Ne každý výrobce považuje UNIXové ovladače za samozřejmost!
Projektem pro skenování je SANE (Scanner Access is Now Easy). Dnes je rozdělen na dvě části – ovladače a grafická rozhraní. Ovšem nejpopulárnějším grafickým skenovacím rozhraním je bezesporu XSane.
Podobným projektem pro digitální fotoaparáty je gPhoto.
Tisk
Pokud nemáme PostScriptovou tiskárnu, jistě budeme tisknout přes již zmíněný Ghostscript. Jeho zajímavým rozšířením je projekt Omni, který nabízí mezivrstvu pro tvorbu tiskárnových ovladačů i mnoho nových ovladačů. Existují však i další podobné projekty – např. gnome-print.
Kvalitní barevný tisk se pak snaží řešit projekt gimp-print.
Písma
Občas můžeme koupit levná a použitelná CD plná písem za několik set, ale za opravdu profesionální CD s písmy se ještě dnes platí i šesticiferné sumy. (Kolik z toho asi dostanou dnes žijící tvůrci písem?)
Naštěstí i zde jsou jiné možnosti. Několik desítek počeštěných základních vektorových písem věnovala firma URW pro projekt Ghostscript. Firma SuSE je pak překódovala pro Latin-2. Další zajímavá a kvalitní písma lze najít v TEXových archivech. V balíku GNU Intlfonts jsou další písma z projektu Ω.
Podobně jako grafické formáty, i formáty písem mají své knihovny – freetype (verze 1 a 2 mají různá rozhraní) a t1lib.
Z pomocných nástrojů jsou užitečné ttfutils, type1inst a t1utils.
Do poslední kategorie patří programy, které by vlastně neměly existovat. Nabízejí automatické počeštění výstupů různých programů, které češtinu (zatím) ignorují (Mosaic, Netscape, Mozilla…). Jsou to ogonkify a počešti.
Existují též rozumnější nástroje pro automatizované počeštění písem. O nich se zmíníme v některém z příštích pokračování.
Barvy
Zde jsou zatím největší problémy, které se vyskytují jak v oblasti technické, tak i právní, a doba, kdy bude GIMP pracovat v barevném prostoru CMYK za pomoci knihovny GEGL, je zatím ještě vzdálená. Takže uvedu jen seznam zajímavých odkazů, které se vyplatí sledovat.
Jsou to: Generic Colour Management System, SCARSE: Scanner CAlibration ReaSonably Easy, Free Color Management, rozcestník Coloraid, ICClib, GCMS, gcmm pro GIMP.
Jen málo projektů z této kategorie již dosáhlo rozšíření. Jsou to LCMS s rozhraním pro práci s barevnými profily ICC, již zmíněný gimp-print pro barevný tisk a Ghostscript s implementovanou podporou nezávislých barevných prostorů.
3D grafika
V této oblasti existuje mnoho zajímavých projektů. Za všechny uvedu pouze Radiance implementující zajímavou radiační metodu, a Persistence of Vision^™ Ray Tracer (PovRay), pracující na principu klasického rekurzivního sledování paprsku.
Typografie
TEX jsem si ponechal na konec, neboť k němu se ještě po čase vrátíme. Pomineme-li textové procesory, je TEX v podstatě jediným zástupcem svobodných typografických programů. Žádný DTP nástroj s otevřeným kódem a grafickým rozhraním zatím, pokud vím, neexistuje.
Z toho, co si s TEXem nainstalujeme, stojí s souvislosti grafikou za zmínku dva balíky: pstricks – grafická nadstavba pro práci s PostScriptem na úrovni TEXu a ConTEXt – poměrně nový formát TEXu s rozsáhlými grafickými možnostmi.
Tak, a máme to za sebou. Příště se již začneme zabývat vlastní grafikou. Pokud byste ještě neměli dost brouzdání po Internetu, můžete v grafickém adresáři archivu Metalab ještě dlouho pátrat po zajímavých projektech…