Názory k článku Příchod Hackerů: Douglas Engelbart, Alan Kay a Xerox PARC (GUI 1. část)
-
belzebub (neregistrovaný)
To co byste rekl nebo nerekl bohuzel nema zadny vliv na vysledek soudnich sporu odledne "kradeze dusevniho vlastnictvi". Myslim, ze jeste uplyne hodne let, nez se zcestna predstava "dusevniho vlastnictvi" odstrani z pravnich systemu, a tak jsme odsouzeni k nekonecnym sporum o to kdo "vlastni" kulate rohy telefonu, "zobrazovani informaci dle vysledku hledani", atd, atd.
Kazdy pokrok vzdy stavi na predchozich objevech a vynalezech. Pokud se toto omezi zakonnymi prostredky, tak jak to vidime v dnesni dobe, znamena to pouze stagnaci vyvoje a prosperitu patentovych trollu.
-
Jirka (neregistrovaný)
1) Nějak se mi nějak nepozdává rozlišení 1024x809 - je sice zmíněno na wiki, ale jinde se uvádí i 1024x808, což mi připadá poněkud uvěřitelnější.
2) Myslím, že soudní spor Apple vs. MS nebyl ukončen prohrou Apple, ale mimosoudním vyrovnáním, kdy Bill zakoupil asi 10% akcií Apple za "rozumnou" cenu, která v dané době pomohla Apple přežít zlé období.... ale možná se pletu já
-
1) 1024×808 zní rozumně, ale na netu jsem nikde přesvědčivý důkaz nenašel, a to jsem prolézal i videa popisující Star. Chtělo by to nahlédnout do manuálu na který wiki odkazuje
2) podle wikipedie trval soudní spor M$ vs Apple od 1988 do 1992 (případně do 1994 i se zamítnutím odvolání). Bill Gates sice do Apple investoval 150 milionů dolarů, ale to se událo až v roce 1997, takže tam bych souvislost nehledal. Spíš bych to viděl tak, že Gates do Apple investoval, hned poté co se tam vrátil Steve Jobs, určitě tušil, že se mu investice vrátí.
-
noone (neregistrovaný)
Jobs si mohol davat podmienok kolko chcel.. Apple bolo v srackach a potrebovali nutne prachy, vtedy sa podmienky velmi nedavaju!
Navyse MS mal velky tromf v Office pre Mac aj Internet explorer pre Mac.. Claris bol len taka barlicka, takze by som netvrdil, kto komu daval podmienky..
.. a ten zivotopis bozskeho Steva treba brat s rezervou, neverit ako pismu svatemu :-)
-
Jen tak pro zajímavost, všechny aplikace pro Xerox Star už byly vícejazyčné a proto namísto klasického ASCII používaly vlastní kódování1, na jehož základě pak v roce 1988 vznikl Unicode.
