Skvělá to žena ...(pro Bleka?). Shrnuto: Ženská - prostě - její přínos cituji z článku: 1) "Bug" "napomohla jeho přenesení do počítačového a zejména softwarového světa." 2) "... v té době vyvíjela nejmodernější počítač..., který se ale u zákazníka Northrop Aircraft nepodařilo uvést do plně úspěšného provozu;..." <==> už měl více bugů. Dobrá/špatná hackerka ;-) Něco (brouk?) mi vrtá v hlavě - Dokázal by mi někdo říci, kolik kg váží současní hackeři - jsou to taky "suchaři", nebo it otylci?
Dnes jsou tři typy "ajťáků":
Ten první se přes den nestíhá najíst. Nestíhá to ani večer a chodí spát o hladu, ale ani ho nevnímá. Jsou vyhublí. Společným znakem je hmotnost do 49 Kg u žen a do 55 Kg u mužů. Bez ohledu na to, zda mají 170cm nebo skoro dva metry.
Ten druhý typ se přes den nestíhá najíst. Protože energii potřebujeme, tak to nahrazujeme energetickými nápoji a kolou. Jídlo doháníme doma a cpeme se celý večer a půlku noci. Někteří z nás se pak i musí natočit ve dveřích abychom prošli. Dělí se na dvě podskupiny: do cent a nad cent. Ti první bývají poměrně úzkostliví, těm druhým už je to jedno.
Třetí typ jsou ajťáci věnující se tanci, bojovým uměním, chodí na masáže a organizují společenské akce. Vypadají dobře, ale nemají čas na práci. Což je u řady z nich snad i dobře.
Pokud narazíte na "ajťáka", který do žádné z těch skupin nezapadá, pak do dvou let odejde na jinou pozici. Stávají se z nich obchodníci, novináři, spisovatelé, inspektoři kvality nebo dělají kariéru v public relations a marketingu.
Zkus FORTH nebo APL, to je opacny extrem.
Ten komentar je takove "po bitve je kazdy general". Ano, dnes umime navrhnout programovaci jazyky lepe nez COBOL, a taky vime, ze prilis velka "ukecanost" je na skodu (coz je jeste dnes trochu patrne treba v SQL nebo Common Lispu). Ale tehdy to vubec ocividne nebylo.
O APLu mám povědomí, Forth mě několik let živil.
Ani bych neřekl, jak FORTRAN tak LISP jsou oproti COBOLu vcelku normální jazyky, zvláště ten první z nich. Rozepisovat i matematické výrazy slovy mi připadá jako naprostá zhůvěřilost.
APL je kapitola sama pro sebe - a propos, už vlastně někdo zkoušel spouštět ty programy v APLu, co jsou napsané v pyramidách na zdech?
Tam byla snaha o to vytvořit jazyk, kterým by mohli zapisovat úlohy i lidé, kteří nejsou profi programátoři, tj. odborníci například z oblasti bankovnictví atd. Takže se - v době, kdy vlastně ještě nebyla úplně podchycena teorie překladačů - vymyslelo něco hodně blízkého angličtině.
Modernější pokus o něco podobného je SQL.
PS: u programovacích jazyků první generace se skutečně na všechno šlo úplně jinak než dnes, my totiž už máme k dispozici celou propracovanou teorii. Ostatně stačí se podívat, jak v IBM navrhovali FORTRAN, kolik to bylo člověkoroků a jaký paskvil z toho vylezl (myslím první verze). Slavné a často zmiňované DO I=1.5 ostatně mluví za vše - dnes se tomu můžeme usmívat, ale tak se prostě začínalo a myslím, že to bylo docela vzrušující pro všechny zůčastněné :-)
FORTRAN není zas taková hrůza, ale asi nejsem nestranný, protože jsem v něm sám docela dlouho psal (v 77mičce) a dodnes ho používám (95). Na svou dobu rozhodně pokrok. Tam byl hlavně problém, že neexistovala žádná pořádná teorie překladačů a formálních jazyků, tu teprve tvůrci FORTRANu tvořili (však to nebyl nikdo jiný než osobně Backus a spol). První překladače byly snad čtyřicetiprůchodové.
Jenže je dobré si uvědomit, že hned po FORTRANu přišel dosud nepřekonaný LISP alias "Maxwellovy rovnice IT", čímž končí veškeré výmluvy od tehdy až do dnešní doby, že "tenkrát přece ještě nikdo nevěděl..."
P.S.: A Fortran 95 je už naprosto pohodový jazyk, v němž se píše velmi příjemně a který je pro spoustu lidí zatížených syndromem "Fortran = fuj" často velikým překvapením.
Jasně, tak 77 už byl civilizovaný jazyk, i Fortran 66. Ale ten první Fortran implementovaný na IBM 704 bez operačního systému byl docela maso - pevný formát zápisu, prakticky žádné kontroly prováděné překladačem (prostě překlad někde spadnul, ale žádná snaha o zotavení - na to prostě neexistovala teorie). No a hlavně neexistence subrutin nebo funkcí, takže se program mastil jako v těch nejjednodušších BASICích - tu GOTO, tu aritmetický IF, zachraňovala to jen DO smyčka.
Potom to v dalších letech hodně vylepšili a uznávám, že F77 byl pěkný a ještě jsem ho viděl používat, přesněji řečeno programy psané ve F77 a kompilované novějšími překladači.
OT: tím že IBM 704 neměla OS a Fortranovské programy běžely na holém železe, byly tam pěkné příkazy typu:
read drum (N, M) L
write tape ......
apod.
LISP = souhlas :-)
Mi neni jasne, proc spousta technickych novinaru posledni dobou uprednostnuje palce, mile, a do zavorky davaji prepocet. Viz veta z clanku:
" 11,8 palce (cca 30 centimetrů)."
Co mi je po tom, kolik to je palcu. V palcich nemerim, predstavu nemam. Naopak 30 centimetru, navic v souvislosti s rychlosti svetla, kterou znam v metrech za sekundu, mi dava vetsi smysl a predstavu.
S temi palci a mily se bezte udavit!
Tak hernajs snad je ten clanek prelozeny ne? A pokud je to prelozene do cestiny a pro cechy, tak sou ty palce proste jen prudeni. Vidim to v posledni dobe cim dal vic na rootu, abclinuxu, cdr, technetu, proste vsude. Je to mor, novinari nam strkaj debilni palce horem dolem a casto si to musim prepocitavat, ani do te blbe zavorky centimetry nedaj.
Tak jako Evropan to máte snadné, prostě víte co je správně. Akorát že svět nás tak nějak ignoruje. Jsou prostě obory, kde s jednotkami SI neuspějete. Například jako instalatér nebo výrobce elektonických zařízení. Světlost trubek je prostě v palcích a na převod je potřeba tabulka jmenovitých světlostí, nikoliv převodní koeficient (půlka z 25 je 15). Stejně tak rozteč vývodů elektronických součástek je ve zlomcích palců (například klasický DIP je rozteč 0.1 palce). A takových oblastí bude mnohem víc.
že AS Navy pojmenovala svůj torpédoborec USS Hopper. Kriegsmarine měla křižník Hipper, a to určitě nějak souvisí, to si prosadil Werner von Braun, nebo tak nějak... :)
http://www.german-navy.de/kriegsmarine/ships/heavycruiser/admiralhipper/index.html