protože stroje jeho možnosti rozšíří, dojde-li ke konstrukci umělého mozku strukturně podobného (nikoliv však technologicky) podobnému mozku lidskému, bude možno oba propojit a lidský mozek tak získá dodatečné možnosti. Bude pak možno předávat znalosti bez učení, nebo předávat schopnost kreativity lidem, kteří ji nemají rozvinutou. Mozek je natolik plastický, že bude možno přesouvat funkce z mozku do stroje a funkce ze stroje do mozku. Viz plasticita mozku po úrazu, či mrtvici. Jen k vnitřnímu hlasu svědomí, vám přibude hlas kreativní, který bude před vámi rozprostírat nejrůznější vize, ze kterých si budete vybírat. O tom co se uplatí nakonec vždy rozhodne trh, protože ani dokonalejší mozek stroje nebude dost dokonalý, aby ho nahradil, k tomu je totiž potřeba paralelní interakce s realitou formou pokus-omyl, kterou právě realizuje trh.
Režimy, které by koketovaly s myšlenkou centrálně řídit lidi i stroje, jako vždy časem pohoří ekonomicky a tak přirozenou cestou dojde k obnovení přirozeného stavu trhu.
Problém bude přechodné období, hrany ale bude otupovat trh, protože průměrný člověk vždy nejlépe ví, co se bude líbit většímu počtu ostatních lidí, protože mu stačí, že ví, co se líbí jemu.
A dodatek k poslednímu odstavci předchozího, vyšší inteligence, či jiné schopnosti člověka na trhu nijak výrazně nezvýhodňují, protože mu přináší větší míru odcizení od druhých, a proto hůře odhaduje co se bude líbit ostatním. A tuto přirozenou bariéru nepřekonají ani stroje. Svět je dokonalý, takový jaký je.
trh je kolektivní algoritmus, který je prodloužením evoluce do lidské společnosti. Bez obdobného kolektivního algoritmu by potenciál lidského mozku vyšel na zmar. K uplatňování násilí potřebujete i inteligenci, ale ve své podstatě je to autodestuktivní, asi tak, jak funguje virus ebola, hostitele zabíjí příliš rychle, což vytváří přirozenou bariéru jeho šíření. Násilí uplatňované mimo trh vede tak k obdobně špatným výsledkům, proto taky žádný socialismus nemůže fungovat, jelikož je založen na násilí, prosazování jednotné, centrální vůle, a tudíž postrádá postrádá zpětné vazby a potřebnou paralelitu hledání optimálního rozdělení zdrojů, které poskytuje trh. Individuální inteligence může v daném čase udělat a vyzkoušet jen jedno potenciální řešení, a toto omezení nepřekročí ani stroj. No a na trhu s násilím příliš nezmůžete, protože produkt musí někdo koupit dobrovolně, regulací zase trh ztratí, nebo pomalu ztrácí, schopnost rozdělovat zdroje efektivně, a to je přímá cesta k ekonomickému krachu.
Pravda nemá být přístupná všem, ale jen těm, kdo o ni stojí, proto je ji třeba trochu skrývat :-)))
Ale nemylte se, Wienerovy obavy z rozvoje kybernetiky mají taky ideologický základ. Tehdy vedoucí ideologií i v USA byl socialismus, zdálo se, že centrální regulace jsou účinnější, než volný trh, což vycházelo z mylného hodnocení a řešení ekonomické krize ze 20. let, které způsobilo fatální krizi 30. let.
Na trhu je vždy přítomna složka módnosti (ideologie), která má funkci šířit informaci o nalezených úspěšných řešeních a přispívá k potřebné dočasné stabilitě zvoleného směru v prohledávání stavového prostoru. Je to proto, aby i zdroje prohledávání byly optimálně využity.
Tak nářky lidí vycházejících z opačných názorů k mým, se zatím nikdy nepotvrdily, realita, tedy trh, si vždy našla jinou cestu. Ovšem, neporadí si rigidně řízené systémy, které kolektivní (čti paralelní) algoritmy hledání optima stavu systému degradují na sériové.
Jinak kolektivní algoritmy nejsou teorií všeho, ale částí reality, která existuje nezávisle na lidské vůli a nejsou vlastní jen lidem.
Viz třeba pozorované geometrické analogie pohybu kapaliny a mravenců při zdolávání překážky.
Spíš kompozice Polocka, nebo Sýkory a ten to má i s matematickým podtextem. Viz http://www.zdeneksykora.cz/