Přesně tak, moje internetové začátky jsou také spojené s Amigou. Svoji jsem měl na kolejích v Troji, další byla v redakci Amiga Review a to kouzlo, když si člověk článek poslal mailem do redakce nebo naopak domů! Nebo se připojil na FTP, aby upravil stránky na tehdejší doméně http://www.amiga.cs/ ...
Navíc si tehdy na svoji, tuším, A1200 nainstaloval Feela jakýsi podivný, nový OS, který k ničemu kloudnému nebyl, aplikace to nemělo a jmenovalo se to Linux. Linux se nám k dnešnímu dni trochu vyvinul, Feela jako odborník ostatně také, a tak díky němu jako (bývalý) amigista můžu prohlásit, že poprvé jsem Linux viděl běžet naživo na hardwaru Amigy a ne na nějakém trapném PC, i když jsem v tu chvíli netušil, co z toho nakonec bude 8)
Co budem říkat těm dnešním krámům ? Nic, kromně pár gerontofilů po nich neštěkne ani pes, těžko za nima bude "někdo" krom korporací. Tyhle staré věci mají totiž ještě duši, co jim dali lidé, kteří je vytvářeli. Nová spotřebka už nemá nic.... Ona i ta "cenová" optimalizace dneska vypadá úplně jinak. Vlastně skoro neexistuje ve významu popisovaných strojů.
ps: mám nakoupenou zásobu starých "blbých" telefonů s tlačítkama, co mi můžou spadnout do piva nebo ze 3 metrů na dlažbu (o: Navíc je fajn, když vlastní telefon není chytřejší, než majitel :)
R.
To je zásadní rozdíl mezi počítači 80 a začátku 90 let a dnešními. Tehdejší počítače byli určeny pro tvorbu a výuku a kdo si dneska kupuje tablet, či "chytrý" telefon proto, aby tam něco vytvořil, něco zkusil? Možná jeden z 10 milionů. Samozřejmě, že i tehdejší počítače byli určeny pro hraní, ale nebyla to jejich jediná funkce a ani to nebylo tak prezentováno.
No to souhlas. Já když jsem se chtěl dozvědět, jak funguje PC, tak jsem si sehnal bastldesku, na ni nalepil RAMku, Z80ku za půl sta, BUSRQ používal pro zastavení a "v režimu DMA" to tam klapal pomocí LED + DIP switchů připojených skrz 74LS245. Dneska kindoš dostane tablet, pasivně paří gamesy a když chce programovat, stáhne si naskenovanou knížku "programování her pod Androidem za 21 dní", zjistí, že je to složitější než myslel a hodí na to bobek. Embeďák je druh ohrožený vyhynutím... :( A nedokážu si představit, že mezi dnešníma 15letýma bude někdo na úrovni třeba Edy Smutnýho... Resp. že rozpozná svůj talent a bude ho rozvíjet správným směrem...
Nesuhlasim.
Aj za dnesnymi PC, tabletmi a smartphonami su ludia, ktori ich tvorili a navrhovali. Ludia, ktori im venovali urcite niekolko vybornych, ak nie genialnych myslienok.
Moze sa zdat, ze dnes vsetko tvoria korporacie, ale nebolo tomu tak aj vtedy? Ved si precitajte tieto clanky. Commodore, Atari, Amiga, IBM. To v dobe, ktore opisuje tento clanok neboli ziadne male garazove firmicky, ale velke firmy a korporacie. Podobne ako dnes HTC a ine.
Vždy jsou tam nějací lidé, teda zatím (o: Rozdíl je v přítupu. Tenkrát se SW i HW dělal "na doraz" ve smyslu toho, co jde s danou technologí zvládnout. To byla vesměs hlavní prorita. Dneska jsou ty priority hlavně vývojový cyklus, čas. Ekonomika musí přece růst ? Dlouhodobá životnost není žádoucí. Na optimalizace SW, v zásadě i HW, se kašle, protože hrubej výkon svede vše. A teď nemysím optimalizace v rámci softu. Kdyby se např. fyzickej placement dělal člověk, tak hafo čipů (i "velké CPU") bude výrazně rychlejší, při menší ploše. Ale toho času, při těch plochách... Tak se řeší jen kritické části. Zbytek tak nějak udělá soft. Čili, nejde o to udělat maximum, ale pouze udělat to, co lze v daný čas se ziskem prodat. Bez ohledu na možnosti a globálně spotřebované zdroje.
Prostě "na so sere bílej tesák". To je ten rozdíl. SW i HW jsou na tom stejně....
R.
Tak černě bych to neviděl. Ekonomie stále funguje tak, jak tisíce let fungovala. Akorát v těch proměnných jsou jiná "čísla". Myslím si, že je to dáno spíše složitostí dnešního hardwaru. Jeden člověk už nemá šanci řídit návrh procesoru do takových detailů, jak tehdy, aby se dalo říct, že on je tím otcem procesoru. Hlavně z hardwaru už nejsou lidi tak nadšení. Ten už prostě je a jenom se zvyšují pixely, jádra a megahertze. Technologičtí "hrdinové" dnešního světa jsou spíše z oblastí služeb. Facebook, YouTube, atd...
Opravdu potřeba nejsou žádná jádra. Opravdu potřeba je možná akorát vzduch, voda a jídlo. Všechno ostatní je nadstandard. A když vynechám nepraktickou filozofii, tak např. já, jako programátor, více jader a GHz přivítám. Umožní mi to použít větší abstrakci na úkor výkonu a díky tomu budu schopný tvořit programy rychleji a s menší chybovostí.
A kolik se musí v globále spálit tun uhlí, nebo kolik vyhořet jádra, aby se zaplatila "neschopnost" jednoho člověka - proto aby ten jeden člověk měl jednodušší život ? :) To je jen čistě sobecký přístup... Možností, jak minimalizovat chyby je spousta, aniž by to muselo mít nutně dopad na spotřebované zdroje.
R.
To neni jen o elektrice. Ale delam relativne dost do HW, tak mam predstavu o spotrebe vzanych kovu, staci se jen podivat, kde se na zemi "tezi" tantal. A co se tyce spotreby elektriky, tak to jsi se sekl o nekolik radu :) Vezmi pocet pocitacu a vsech moznych pocitatel, co se provozuji (a nemyslim ted serveyry, to je jina kategorie) a jen si do toho poctu dej 10W rozdilu, pri (at nezeru) 4h/den. A uz jsi o nekolik radu jinde, nez jsi napsal :) A samozrejmne, clovek resi hlavne 'to svoje', protoze u jiych veci nemam znalosti na to, abych dokazal posoudit 'ma dati dal' aneb, ne za kazdou cenu se vyplati setrit, nekdy ta energie vydana na usetreni energie za provozu je vetsi.
R.
To mas bohuzel zcela pravdu. Je jen smutne, ze se nevyplati investovat energie jedne firmne do neceho, co usetri jinym, protoze to je ucetne v jinem sloupecku. A dokud nebude tlak zpetne, tak proste neni duvod. Do toho idelaniho pomeru, podle mne, mame prave hodne daleko. Je to proste jen o rozlozeni nakladu na vechny koncove uzivatele, ktere v konecnem dusledku udela obri sumu. Nicmene, "nikoho" to neboli. Kromne zdroju, ktere jsou proste konecne. A ted nemam na mysli ropu a FUD okolo jejiho nedosatku...
R.
Dik za hezky clanek. Jen bych doplnil, ze puvodne chteli prodavat jeste levny model jen s 256 KB RAM (dokonce se uvazovalo o verzi 130 ST s pouhymi 128 KB). Nakonec se 260 ST v omezenem mnozstvi prodavalo v Evrope. Po nahlem poklesu cen pameti byly neprodane kusy stazeny zpet do ATARI a `hacknuty' vyrobcem --- proste jim dovnitr dobastlili takovou desticku s dalsimi 256KB RAM a prodavali je (za vyssi cenu) pod oznacenim 520 ST.
Amiga byla genialni. Jeji legenda se me dotkla az na jejim sklonku vlastnictvim modelu A1200, ktery jsem k me litosti bohuzel prodal. Prakticky ani dnes nejsou schopny bezne graficke cipy dosahnout takove plynulosti pri animaci velkeho mnozstvi spritu a rolovani (vicenasobneho) pozadi pri soucasnem beznem rozliseni a barevne hloubce. Na 2D se uz sice moc nehraje,dokonce ani na desktopu, ale .. Jediny co mi vadilo byla vystupni snimkova frekvence, samozrejme s ohledem na pripojeni na televizor, ktery se kdysi pouzival misto monitoru.
Po technicke strance byl ten koncept skvely (koprocesory, all-in-one, jednotna platforma), po obchodni uz tolik ne a se skladackou ala PC se asi moc dlouho souperit nedalo.
Njn, money rulez, resp. penize jsou az na prvnim miste.