Neřekl bych, že diferenciální rovnice popisující vystřelený projektil je nějak složitá - ani se započtením odporu vzduchu nedojde k žádné závažné komplikaci.
K čemu je nezbytný výpočet v oblasti jaderné fúze při konstrukci plutoniové bomby? K žádným takovým procesům tam nedochází.
Ruční počítání takovýchto úloh je velmi stará záležitost, pojmy jako Newtonova metoda, Eulerova metoda, Gaussova relaxační metoda (v souvislosti s řešením soustav rovnic a diferenciálních rovnic) nebyly ani v době svého vzniku jen teoretickými konstrukcemi, čekajícími na své aplikace až do nástupů elektronických počítačů.
Jinak v souvislosti se zrodem elektronických počítačů v průběhu 40. let bych zmínil i Antonína Svobodu.
U té plutoniové bomby nepočítaly fůzi ale implozi, rozmístění čoček, které usměrňovaly výbuch z určitých míst, aby se štěpný materiál namířil do jednoho bodu a maximálně využil. Takže si asi dost vyhrály s rychlostí hoření různých výbušnin :)
