S temi vyrobnimi linkami s kaskadou elektraren se mi to nechce moc verit.
Dokazal bych si predstavit, kdyby pocital nejaky model "co by kdyby", ale nechce se mi verit, ze takovyhle kanon ridil neco realtime (i kdyz u te kaskady by stacilo 4x denne nakrmit stroj a bylo by to realtime az az).
Ono to nemuselo být realtime - počítalo se velké množství optimalizačních úloh - od stabilizace napětí v síti, stabilizace tlaku plynu, nebo optimalizace profilu křídla. Vzhledem k dost malé paměti a pomalým perifériím to bylo rychlejší než kdyby to počítal člověk, ale nějak extrémně rychlé to nebylo. Slyšel jsem vyprávět své profesory, jak v rámci nějakého úkolu několik měsíců vymýšleli jak vůbec spočítat násobení větších matic v rozumném čase (do hodin).
Přímo pro realtime byl určený spíš RPP-16 vyvinutý v Trenčíně, o pěkných pár let později, ale už krátce po tom přišla inovace v tom smyslu, že se z Ameriky pašovaly TRS-80 a na koleně k nim dodělávaly periférie pro řízení linek :-D
Ale ta vltavská kaskáda konkrétně fungovala tak, že v každé elektrárně byl jeden nebo dva PDP-11, a všechny měly kabel k centrálnímu IBM S/360, který to celé dirigoval podle okamžité spotřeby elektřiny.
Pochopitelně že ty stroje byly už východní výroby, mohl to být třeba JPR-12R a nějaké ECčko, přesný typ nevím. Bylo by fajn kdyby se tu objevil nějaký pamětník jako u toho zbrojováckého harddisku a upřesnil to :)