Tehdy se na ceně tak jako tak nejvíc podepisovala nedostupnost valut... Dolar devalvoval od osmdesátých let cca 2x, koruna cca 10x, bráno kupní silou na místním trhu, přitom tehdy byl reálný kurz USD na černém trhu snad 1:40. Ke konci 80. let v pokusné devizové aukci ČS podniky vyšroubovaly cenu USD na 100 Kč a pro velký úspěch už raději nebyla opakována.
To je problém cen a výpočtu inflace. U věcí jako je jídlo nebo lahvové pivo je nárůst jen cca čtyřnásobek. U bydlení je to podle lokality zhruba dvacetinásobek. Ta voda je dnes opravdu až stokrát dražší.
Spočteno podle "průměrných výdajů čtyřčlenné rodiny" je dnes hodnota cca sedminásobná (různé prameny se budou lišit). Podle průměrné mzdy (r. 1989 to bylo 3170, loni 25101) je to kolem osminásobku. Podle mediánu (r. 1989 víceméně 3170, loni 22446) také "jen" sedminásobná (holt většina lidí moc nenašetří a všechno utratí).
Osobně se držím koeficientu *8
Rozhodně se zapsal do dějin a aniž by to snad tušil, tak Sinclairovy gumáky silně otřásly posledními zbytky <i>reálného socialismu</i>. Jedna malá škatulka s duhovými proužky byla výbušnější než náklaďák ekrazitu.
Jinak se taky podívejte na britský film The Micro Men.
Chapu ze je clanek jinak zamereny, ale zrejme diky dostupnosti a jednoduchemu navrhu bylo Spectrum jednou z "nejoprogramovanejsich" platforem a je az neuveritelne co dokazali tehdejsi programatori "vyzdimat" z tak mizerneho hardware. Dneska se neco rychle nabastli, na nejakou eleganci nebo efektivitu se kasle a resi se nakupem silnejsiho hardware a vetsi pameti.
Pokud si dobře pamatuju, tak u ZX používal zajímavou flignu - rozšířil si znakovou sadu o příkazy Basicu, takže příkaz byl jeden znak. Na klávesnici se napsal stiskem jednoho tlačítka ve zpeciálním módu (první znak za číslem řídku byl příkaz,..) Takže klávesnice neohrabaná, ale díky ní pak nebyly překlepy v příkazech a šetřilo to paměť i výkon procesoru, protože interpreter pak může odečíst offset příkazů a mrknout přímo do tabulky pointerů na funkci místo hledání řetězce v seznamu...
ZX-81 sa predaval zaciatkom 80. rokov ako stavebnica, ti stastnejsi v realnom socializme, ktori mali znamych/rodinu v zahnivajucom imperializme, sa k nej mohli lahko dostat..
Ironia bola, ze o nej pisalo recenziu aj stranicke Amaterske radio (1981 alebo tak nejak, ak sa dobre pamatam).. len sa k nej obcania socialistickeho raja nevedeli (legalne) dostat :-)
Amatérské rádio, kromě pár, pro přežití nutných, nepodstatných ústupků režimu, nebylo nijak stranické - co je to za blbost... Šlo o velmi kvalitní časopis, který si slušnou úroveň udržuje dodnes. Stále vychází pod názvem Praktická elektronika a je to takový ten pověstný ostrůvek pozitivní deviace v moři sraček.
Vzhladom k tomu, ze to bola hlasna truba Zvazarmu (ci po vasom Svazarmu), tam bolo politickej agitky celkom dost (hlavne v oblasti radioamaterskeho sportu).. a jeho uroven isla prudko dole po 1989, navyse tam boli hadky v redakcii a rozdelenie na dva casopisy.. uz v 90. rokoch v nom bolo viac reklamy ako clankov!
Staci si pozriet archivy AR (povaluju sa na internete od prveho rocnika..), ako sa vyvijal politicky profil :-)
Bol to jediny casopis svojho druhu v republike (Sdelovaci Technika ci dalsie casopisy boli viac profesionalne zamerane a specificke), bol neustale vypredany a nebolo mozne ziskat predplatne (iba ked sa niekto odhlasil, aj to ste museli mat znamost v PNS).. ale nejaky ubercasopis by som z neho nerobil!
Na druhej strane take recenzie A. Hofhansa na audio ci videotechniku (ktory nevahal kritizovat aj domacich vyrobcov, z coho mal problemy) boli ozaj klenoty :-)
Zajimavy byl casopis Elektronika, kde sice nevychazela schematka atd. jako v AR, ale zato clanky o zahranicni elektronice, vypisy ruznych programu (v BASICu ale treba i v assembleru ci Forthu) apod. Hlavne ty recenze zahranicnich pocitacu byly dost na n*****i, kdyz potom clovek videl, co se konstruovalo u nas.
Je zajímavé, že tento časopis se mi nepodařilo na internetu nalézt. Amatérské rádio není problém, ale Elektronika jako by ani neexistovala. Nemáte nějakou radu? Kdysi jsem ji odebíral a bohužel časem někde poztrácel a teď bych se do několika čísel chtěl podívat na některé tehdy zveřejněné elektrikářské programy.
Jinak než pod Svazarmem to tenkrát nešlo. Mikrobáze musela také vznikat pod ním...
Těch pár povinných keců člověk velice snadno vyfiltroval. V první půlce 90.let šla kvalita opravdu dolů. Dnes z toho, co tenkrát vzniklo, zůstala pouze PE a nemohu si pomoci, není to vůbec špatný časopis.
Doporucuji shlednout Microman http://www.youtube.com/watch?v=sIcAyFVK0gE
(http://www.imdb.com/title/tt1459467/)
Osobně bych rozhodně neřekl, že ZX-80 byl slabý počítač. Už jen použití Z80, v té době asi nejrychlejšího 8-bitového procesoru bylo celkem významným krokem.
Absence grafiky byla dána kromě snahy o co nejnižší náklady také i tím, že počítač byl cílen na výuku a domácí nadšence, nikoliv jako herní stroj. To jak počítač kreslí obraz je beztak naprosto geniální...
Jako jeden ze způsobů, jak za tyhle peníze dokázal dodat počítač se 48KB RAM, byl ten, že jako DRAM (32KB) použil levně nakoupené vadné 64Kb čipy. Nakoupil čipy, které měly jednu banku mrtvou, takže fungovalo jen 32Kb. Dostal je hodně pod cenou.
Jenže jakmile se objednávky začaly hrnout, tak už nebylo dost "vadných" čipů. Na druhou stranu při tomhle množství už dostal slušnou cenu i na "dobré" čipy.
Tuto fintu nepoužil poprvé.
Když začínaly tranzistory, a byla velká zmetkovitost, postavil si Sinclair zkušební přípravek, objednal si statisíce zmetků za zlomek ceny nezmetkového tranzistoru (a navíc s množstevní slevou), změřil si je a podle tolerance roztřídil a dál prodával nebo používal do zapojení, kde se dala tolerovat příslušná odchylka.
Podle inženýra z továrny vyrábějící tranzistory údajně některé měsíce, kdy byla malá poptávka po tranzistorech, nevyráběli nic než jen "zmetky" pro Sinclaira, který je svou zakázkou udržel naživu.
(Doporučuji pročíst knihu The Sinclair Story.)
Výjimečnost první Sinclairovy kalkulačky Executive byla ve spotřebě, kdy Sinclair zjistil, že čip dokáže "žít" ještě urřitý čas po výpadku napájení, a použil k napájení kalkulačky pulzy. Protože napájení nebylo kontinuální, ale díky pulzům jen po část času, po který byla kalkulačka zapnutá, prodloužila se životnost baterie a bylo možno použít malé čočkové baterie místo vělkých cihel.
Podobný hack byly jeho vědecké a programovatelní kalkulačky - konkurence (TI) použila pro výrobu programovatelné kalkulačky několik čipů.
Sinclair využil toho, že ve standardním kalkulačkovém čipu bylo volné místo pro přidání jednoduché funkce (výpočet procenta, ukláádní čísla do paměti a podobně) a toto pidimísto využil tak, že do něj doslova našlapal velmi zjednodušené, pomalé a ne zcela přesné, navíc v reverzní polské notaci, ale přeci jen na dve desetinná místa stále spolehlivě počítající vědecké funkce a možnost progreamování.
Viz http://files.righto.com/calculator/sinclair_scientific_simulator.html
Tahle diskuse je opravdu jako stroj času - zase jsem si půjčoval kamarádovo Spectrum a na něm programoval slovník v Basicu - s kazetou neměl chybu.
A hry jako Cavelon byly neskutečně dokonale hratelné.
Dokonce jsem kdysi měl i úplný komentovaný výpis ROM od dr. Iana Logana a na jeho základě postavený "zpomalovač"!!! běhu programů (využití chyby v ROM při zpracování NMI).
Mám ještě dodnes Deltu (nějaký jugoslávský klon s jinou klávesnicí, ale jinak dokonale kompatibilní) tak ji budu muset zase někdy zapnout a vyzkoušet na 40" LCD - to bude kontrast !
Napis DELTA sa da odlepit (kus plastu), pod nim je povodny napis "SINCLAIR zx spectrum+", staci vyhladat ako to vyzera (podobne ako 128, ale bez chladica).
Vovnutri je standardny spectrum plosak s napisom verzie (u mna "zx spectrum issue 6"), takze asi to len skladali z hotovych casti a prelepili logo.
Film Micro men mne inspiroval a konecne po letech jsem se dostal k tomu opravit pocitac, ktery jsem kdysi davno koupil na aukru (jde o Robotron Z1013 - http://www.z1013.de/ ). Odesel v nem krystal, po jeho vymene se rozjel (az v okamziku, kdy se na televizni obrazovce objevil banner jsem zjistil o jaky pocitac vlastne jde ;-) ). Bohuzel nefunguje dobre klavesnice, ale jinak se zda byt pomerne OK.
Je az k neuvereni, ze zarizeni z roku 1988 stale +- funguje. Dnesni pocitace diky RoHS nemaji zivotnost ani 3 roky.
A dale je pekne videt jak jsme byli 100 let za opicemi ve srovnani se zapadem i kdyz jsme meli (relativne) podobne klony soucastek (treba ta Z80 v onom Robotronu).
Na tomhle jsem začínal na gymplu... Pulka tridy - ti stastnejsi meli spektra, ti mene dravi Iq 151 nebo jak se to jmenovalo... A dnes jsem na http://www.spidla.cz. Vývoj ;)
Internet Info Root.cz (www.root.cz)
Informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.