U té Fukušimy se mi vybavila hláška z jedné sci-fi povídky:
Praskl chladící ventil hlavního reaktoru. Roboti jsou po kolena v heliu a my po krk v hajzlu.
Jinak jak o trošku výše probíhá ta diskuze ohledně náročnosti řízení pohybů, je na místě důležitá poznámka:
Biologické tělo je řízené zcela jinak. Výpočet v mozečku probíhá pro každé svalové vlákno zvlášť. Šedá kůra mozková rozhodne o pohybu a daný povel putuje po miliardách vláken do mozečku, kde se zpracuje v matrici a přepočítá pro další miliony vláken vedoucí do stovek různých svalů.
Tohle skutečně u robota, který má na jedné noze tři serva a šest volností pohybu, potřeba není. Když by byly dobré podmínky pro spojení, tak operátor může navádět robota bez problémů k cíli a určit mu jasný postup operace. Kopírování pohybu ruky a záporná zpětná vazba je problém vyřešený už několik desítek let.
Ten skutečný problém je právě autonomie. Roboti jsou neskutečně blbí. Už jenom nalezení cesty k jasně danému cíli je takřka nesplnitelný úkol. Zatímco robotická auta mají k dispozici kompas, GPS, dopravní značení, čistou silnici a dobré světelné podmínky, tak po robotovi, který má otočit ventilem, chceme, aby překonal rozházené trubky, suť, vodu, v prostředí, kde nemá GPS signál, nefunguje kompas, dochází k výronům tepelné energie, jsou tam špatné světelné podmínky... a aby to dělal sám.
To je vlastně totální kravina, když to samé nemůžeme čekat ani od člověka. Nebo vy byste poslali do takového neznámého prostředí člověka se schopností otočit ventilem? OK, tak sakra ať někdo udělá odstíněný tančík, který dojede na místo určení s připojeným kabelem, pomocí kterého se budou přenášet signály a energie. Technologie na to existuje.
Jeden z problémů robotů je ten, že od nich chceme bezchybnost. Vymýšlíme jak se robot sám dostane z místa A na místo B. A jsme v depresi z toho, že to nezvládne. Jenže ona to nezvládne ani řada lidí. Bez otázek a napoprvé dokonce jen pouhý zlomek.
Krásně to ilustroval kdysi dokument, jak pyrotechnici používali robota na vyzvednutí podezřelého předmětu a jeho odnesení někam dál od silnice. Klouzaly mu nohy, nedokázal vylézt na kopeček a nakonec se povalil na bok. Padlo pár "****" apod., načež se jeden pyrotechnik zvedl a vydal se na cestu. A když byl u kopečku, tak mu podjela noha a on tam sebou fláknul do bahna. Od té doby jsem na tvrzení "roboti jsou blbí" dost opatrný. Protože oni na tom často jsou lépe než lidé, nebo alespoň ne výrazně hůře. Člověk je lepší jen proto, že když mu není něco jasné, nebo mu něco přijde divné, tak se ptá, případně se snaží odhadnout správné zadání. To robot neudělá a jakákoliv nepřesnost v zadání je pak fatální.
ČLÁNKY DO MAILU