Hlavní navigace

Příchod hackerů: takové to domácí počítání

Lukáš Erben 3. 9. 2013

Přestože první hackeři dokázali s mainframe systémy konce padesátých a počátku šedesátých let řadu zajímavých kousků, ještě o deset let později zůstával počítač exkluzivní výbavou podniků, armády a univerzit. Při ceně v řádu minimálně desítek tisíc dolarů si ani nikdo nedokázal představit, že by měl počítač doma.

Micro Instrumentation and Telemetry Systems, nebo zkráceně MITS založili v roce 1969 Ed Roberts a Forrest Mims. Roberts vyrůstal na farmě v Georgii a v Miami na Floridě a svůj první počítač ze spínaných relé postavil už během studií na střední škole. To a setkání s jiným technicky založeným spolužákem na medicíně způsobilo, že nakonec vystudoval elektroinženýrství – protože se ale záhy oženil a musel podporovat rodinu, učinil tak za peníze amerického letectva, kde působil v kryptografickém oddělení. Po dokončení studií na Oklahomské Univerzitě byl přidělen do laserové divize Zbrojní Laboratoře na letecké základně Kirtland v Novém Mexiku.

Rakety, LEDky a kalkulačky

Tady se Roberts potkal v roce 1969 s Forrestem Mimsem, který byl, podobně jako Roberts, nadšeným leteckým a zejména raketovým modelářem. To byl na konci šedesátých let, v době letů Apollo, velmi populární koníček a Mims dokonce pracoval jako poradce v místním klubu raketových modelářů. Roberts a Mims se po krátkém čase rozhodli, že zkusí vyrábět tranzistorem řízené LED světlo, které by umožňovalo sledovat start a let raketového modelu za tmy – založili proto podnik MITS, jejich první produkt ale nebyl příliš úspěšný. Práce s LED diodami je ale dovedla k jinému nápadu – vytvořit systém pro bezdrátovou komunikaci (s dosahem přes sto metrů) s využitím infračervených diod. Sada za 15 dolarů už se prodávala o něco lépe, stále to ale nebyla očekávaná díra do světa – prodalo se na sto kusů.

Forrest Mims jako raketový modelář během svého pobytu v armádě (Vietnam 1967). Zdroj: Wikipedie, Foto: USAF

První hit MITS přišel o rok později – doslova žhavou komoditou byly totiž na přelomu šedesátých a sedmdesátých let stolní kalkulačky (ostatně zakázka na kalkulačku stála i za zrodem prvního mikroprocesoru Intel 4004, to je ale jiný příběh). Roberts již dříve pracoval ve své kanceláři ve Zbrojní Laboratoři s legendárním kalkulátorem Hewlett-Packard 9100A a když společnost Electronic Arrays oznámila v polovině roku 1970 sadu šesti integrovaných obvodů, s nimiž bylo možné vytvořit kalkulačku se čtyřmi funkcemi (tedy takovou, která uměla sčítat, odečítat, násobit a dělit), rozhodl se Roberts, že s pomocí kolegů laboratoře takový kalkulátor navrhne.

MITS 816 skutečně neuměla nic víc než sčítat, odečítat, násobit a dělit – to vše na osmiciferném displeji. Stála ale neuvěřitelně málo – pouhých 179 dolarů coby sada pro “dodělání” doma a 275 dolarů komplet sestavená. Není divu, že se v roce 1971 dostala na obálku časopisu Popular Electronics a zakázky se hrnuly po tisících. MITS během roku překonala hranici obratu milion dolarů. Tempo technologického pokroku ale s “nástupem” Mooreova zákona nabralo na rychlosti a tak už za dva roky nabízela Texas Instruments svůj vlastní přenosný (a tedy menší) kalkulátor TI-2500 se čtyřmi funkcemi za pouhých 120 dolarů. O další dva roky později Roberts zjistil, že se v obchodech kalkulačky prodávají za méně, než kolik stojí MITS nákup součástek potřebných k jejich výrobě. Firma se topila v dluzích a bylo na čase přijít s něčím novým a skutečně revolučním.

Reklama na jeden z pozdějších modelů kalkulátorů MITS. Zdroj: Wikipedie

Altair, tam dnes letí Enterprise

Protože prvním úspěšným produktem MITS byla sada pro sestavení stolního kalkulátoru, zdálo se Robertsovi logické, nabídnout nyní podobnou sadu z níž si počítačoví nadšenci – “hackeři” mohou sestavit stolní (či domácí) počítač. V roce 1974 byla pro takový produkt doslova ideální situace – v dubnu představil Intel svůj první osmibitový procesor 8080, který ale MITS musela nakoupit v obrovském množství tisíce kusů, aby se dostala z “maloobchodní” ceny 360 dolarů za kus na velkoobchodních 75 dolarů (Roberts byl toho názoru, že aby se domácí počítač prodával, musí sada stát méně než 400 dolarů – tedy zhruba ekvivalent dnešních 50 000 Kč).

Velkým štěstím pro MITS bylo, že o projekt domácího počítače se zajímala i redakce Popular Electronics a protože technický redaktor Les Solomon věděl, že MITS pracují na projektu počítače s procesorem Intel 8080, dohodl se s Edem Robertsem, že první dokončený počítač pošle MITS do redakce na podzim 1974, aby bylo možné představit jej v lednovém vydání. Zásilka s prvním prototypem se ale ztratila, a tak byla nakonec na obálce časopisu vyfocena jen prázdná krabice s přepínači a LED diodami.

MITS nedávalo svým výrobkům vzletné názvy, byla to koneckonců firma elektroinženýrů a počítačových konstruktérů, v Popular Electronis ale chtěli, aby na obálce bylo nějaké zajímavé jméno – počítač tak nakonec pokřtila dvanáctiletá dcera redaktora Solomona, když navrhla: “Proč ho nenazvete Altair, tam dnes letí Enterprise.” Epizoda kultovního Sci-Fi tak dala název prvnímu domácímu počítači: MITS Altair 8800 (kolem přesné historie vzniku názvu existuje ovšem I několik alternativních historek).

Altair 8800 s osmipalcovou disketovou mechanikou (vespod). Zdroj: Wikipedie

Během několika týdnů po vydání lednového čísla Popular Electronics zaplavily MITS objednávky – jen v únoru 1975 bylo objednáno tisíc počítačů a přes značné prodlevy a zpoždění v dodávkách vyrobila malá firmička z Nového Mexika za první půlrok na 5000 Altairů. Obchodní úspěch se ale neproměnil v úspěch finanční – při ceně 439 dolarů na sadě MITS prakticky nevydělávalo a případný zisk bylo možné “nahnat” až na dalším příslušenství a “kartách”, jako byla rozšíření základní paměti (ta byla 256 bajtů) na 1 nebo 4 kB, paralelní či sériové rozhraní, rozhraní pro audiokazetu a dálnopis 33 ASR, který byl zpočátku vedle diod na skříni počítače jediným nabízeným výstupním zařízením (při ceně 1500 dolarů navíc poměrně drahým) – rozhraní pro display bylo dostupné až po několika měsících.

Přestože se objevovaly nedostatky a chyby v konstrukci i výrobě, MITS nemělo první půl rok prakticky žádnou konkurenci. Poté se začali objevovat výrobci nabízející alternativní rozšiřující karty a po roce dokonce i první klony jako IMSAI 8080.

Gates, Allen, BASIC

Programování základního modelu Altairu 8800 bylo peklem, jaké si dnes asi málokdo dokáže představit – v podstatě se příliš nelišilo od metod používaných u sálových počítačů o patnáct či dvacet let dříve. Provádělo se přepínači v binárním strojovém kódu a jedinou “kontrolou” byly diody na čelním panelu počítače. Pokud jste měli dost peněz, mohli jste si dokoupit rozhraní pro čtečku děrné či magnetické pásky nebo zmíněný dálnopisný terminál (plus nezbytné sériové rozhraní), většina uživatelů ale zpočátku skutečně používala jen „holý“ Altair.

Robertsovi bylo jasné, že MITS potřebuje pro Altair programovací jazyk. Když dostal dopis od společnosti Traf-O-Data, která mu nabízela ke koupi verzi jazyku BASIC pro 8080, zaujalo ho to. Za dopisem byla dvojice mladých programátorů z Bostonu – Paul Allen a Bill Gates (ti společně s Paulem Gilbertem Traf-O-Data založili během středoškolských studií v Seattlu jako projekt pro vývoj systému pro automatické zpracování dopravních dat). Gates a Allen si po přečtení článku v Popular Electronics uvědomili, že s příchodem levných počítačů jako je Altair vznikne zcela nový trh pro prodej “domácího software”. Napsali proto Edu Robertsovi, přestože hotový BASIC k dispozici neměli a do práce se pustili až poté, co v MITS projevili zájem. Neměli ale ani Altair, a tak museli použít emulátor procesoru Intel 8008 na mainframu Digital PDP-10. Práci se jim podařilo dokončit za jeden měsíc.

Děrná páska s Altair BASIC (pozdější verze 8k).

Hotový překladač BASICU se vešel společně s vlastním programem do 7 kB operační paměti – nejvyšší kapacity, kterou v té době Altair 8800 nabízel. Allen si během letu ze Bostonu do Albuquerque uvědomil, že zapomněl napsat zaváděcí sekvence pro načítání programu z pásky do operační paměti. Dopsal tedy tuto část kódu ještě během letu. Až do svého příjezdu do MITS neměli Allen s Gatesem možnost vyzkoušet svůj basic naostro na Altairu, vše ale fungovalo napoprvé a na obrazovce se objevilo “Welcome to Altair Basic”. Vznikl první produkt, jenž se posléze dostal do nabídky společnosti, kterou Allen s Gatesem pojmenovali Micro-Soft. Oba dostali za svůj Basic 3000 dolarů při podpisu smlouvy s MITS a další výnosy z prodejů kopií až do maxima 180 000 dolarů výměnou za desetiletou exkluzivní licenci na Altair Basic.

Ed Roberts věděl, že Basic je velkou konkurenční výhodou. Od začátku proto odlišil cenu pro ty, kdo si koupili celou sadu Altairu – těm účtoval 75 dolarů. Zákazníkům, kteří si namísto “originálu” koupili klon, ale účtoval za Basic 500 dolarů. MITS navíc odmítala licencovat BASIC jiným výrobcům, což mělo dva důsledky: uživatelé si BASIC začali ve velkém kopírovat mezi sebou a Micro-Soft zahájil v roce 1977 arbitráž, kterou k Robertsovu údivu vyhrál, a mohl tak prodávat svůj BASIC jiným výrobcům. Éry komerčního software i softwarového pirátství tak začaly víceméně v tentýž okamžik.

Klub domácích počítačů

I když se domácí počítače zrodily v Novém Mexiku a komerční software kdesi na cestě mezi Allenovým a Gatesovým domovem v Seattlu a jejich studiem na Harwardu, zrod odvětví osobních počítačů se v reakci na uvedení Altairu 8800 odehrál 5. března 1975 v Silicon Valley. Tady Gordon French a Fred Moore, kamarádi, kteří se seznámili v komunitním centru v Menlo Park, uspořádali první schůzku organizace, z níž vzešla řada osobností počítačového průmyslu i slavných hackerů: Homebrew Computer Club (HCC).

Příležitostí pro vznik HCC byl první MITS Altair, který se Frechnovi dostal do rukou. Na prvních schůzkách se vedle Frenche a Moorea potkávali například Steve Wozniak (pro něhož byla již první schůzka na které viděl Altair 8800 inspirací pro stavbu Apple I), Adam Osborne, Bob Marsh, John Draper či Jerry Lawson. Klubový zpravodaj se záhy stal jednou z hlavních názorových platforem, která formovala prostředí v Silicon Valley a vedla ke vzniku osobních počítačů. HCC byl také místem, kde se poprvé v otevřeném dopisu Billa Gatese řešila otázka počítačového pirátství.

Je důležité si uvědomit, že většina počítačových nadšenců v polovině sedmdesátých let vyznávala (často spíše nevědomě) zásady hackerské etiky, které jsme zmiňovali v minulém díle – měli za to, že sdílet mezi sebou informace, rady i software je naprosto normální. To že si členové HCC mezi sebou zkopírovali děrnou pásku s betaverzí Altair BASICu, nepovažovali za nic zavrženíhodného.

Bill Gates společně s lidmi z MITS to ale pochopitelně viděl jinak (Microsoft dostával podle původní smlouvy před arbitráží z každé prodané kopie Altair BASICu 30–60 dolarů). Gates se proto rozhodl předložit počítačovým nadšencům svůj pohled na problém kopírování software v otevřeném dopise zaslaném do Homebrew Computer Club, který také zveřejnil v časopise Computer Notes.

A nyní se vás ptám. Má muzikant právo na podíl z prodeje svých desek? Má spisovatel právo na podíl z prodeje svých knih? Jsou lidé, kteří kopírují software, jiní, než ti, kdo kopírují desky nebo knihy? Proč je tomu tak? Většina z vás, nadšenců, si musí být vědoma toho, že krade software. Za hardware se musí platit, ale software, to je něco, co můžete sdílet. Koho zajímá, zda lidé, kteří na něm pracovali, dostanou zaplaceno?

Úryvek z otevřeného dopisu Billa Gatese zaslaného členům HCC.

Spory o cenu a kopírování software – a zejména o to, zda má být automaticky součástí dodávky hardware – zažehly požár, který tím či oním způsobem hoří dodnes. Členové HCC se cítili uraženi, Microsoft přece za svou práci dostal zaplaceno (za neexkluzivní licenci nakonec MITS zaplatili celkem 31 tisíc dolarů) a navíc BASIC prodává pro další počítače. Apple v roce 1976 neopomněl ve svých reklamách zdůraznit: “Naší filozofií je poskytnout software pro naše přístroje zdarma nebo za minimální cenu. A ano přátelé, Apple BASIC je zdarma.” Pak přišla hrozba žaloby na MITS, které sice prodávalo základní Altair 8800 za 395 dolarů, nicméně plně funkční systém (včetně BASICu, rozhraní a dalšího příslušenství) stál ve skutečnosti bezmála 1000 dolarů.

Pro MITS a Altair to už ale vlastně bylo jedno. V roce 1976 byl Ed Roberts z vedení společnosti tak unaven a znechucen, že se MITS rozhodl prodat jednomu ze svých dodavatelů, výrobci disketových mechanik – společnosti Pertec. Z obchodu za 6 milionů dolarů si odnesl třetinu (zbytek připadl ostatním akcionářům). Pertec počítačoví nadšenci nezajímali, cílem bylo oslovit malé a střední podniky, které si do té doby počítače nemohly dovolit. Názevt MITS zmizel během následujících tří let a továrnu v Albuquerque zavřel nový německý vlastník Triumph-Adler v roce 1980. Ed Roberts se v roce 1977 vrátil na rodinou farmu do Georgie a rozhodl se pokračovat ve studiu medicíny, odkud před lety utekl. Lékařskou praxi si otevřel v roce 1986 v městečku Cochran, kde působil jako místní praktický lékař až do své smrti v roce 2010.

Ed Roberts už jako lékař v roce 2002. Zdroj: Wikipedie, Foto Spencer Smith

Použité zdroje

Našli jste v článku chybu?

4. 9. 2013 9:54

judovana (neregistrovaný)

+1

uplna rani parada :)

4. 9. 2013 8:18

martin (neregistrovaný)

jj pořád si čtu. Co to na konci vydat knižně :)

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

DigiZone.cz: ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Vitalia.cz: „Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

„Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Vitalia.cz: Baletky propagují zdravotní superpostel

Baletky propagují zdravotní superpostel

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube