Názory k článku Příchod hackerů: žalud v kapse

Sohpie Wilsonová, mladý a geniální inženýr a technolog, který, tehdy ještě coby Roger Wilson, působil ve firmě ... se seznámila coby student na Cambridge...

Přiznám se, že z toho mám pocit, že paní Sophie je někdo, kdo nemá úplně jasno v tom, jestli je vlastně ženská nebo chlap... Opravdu by to chtělo z té angličniny nepřekládat tak otrocky.

Já bych spíš řekl že jasno ve věci měl Roger Wilson. Proto se nyní jmenuje Sophie Wilson.

Ale na výsledku to nic nemění :-D

Jarda to napisal spravne. Transgenderovi su velmi haklivi, na to, ked ich oslovujes nespravnym rodom.

Není pravda, že Archimedes byl známý jen v Anglii. I zdejší(tehdejší Československo) mikropočítačová scéna kolem Mikrobáze a AR o něm koncem 80. let velmi dobře věděla a pár kusů se sem na přelomu 80. a 90. let dostalo.
Bylo to cosi jako sen - domácí počítač s neuvěřitelně rychlým procesorem...vedle kterého byla Amiga či STčko vlastně trapné. Dnes - po létech - je možné si ten sen splnit na eBay :-)
Když jej ukážete dnešní "mládeži", je pro ně šok, že v tom je ten nejryzejší ARM, jaký můžete mít. Často se domnívají, že ARM je cosi superhyperultra­megacool nového, soudobého....

A kto chce zazit "duch 80. rokov" relativne jednoducho a lacno, tak existuju porty RiscOS napriklad aj na Raspberry Pi alebo BeagleBoard.

Raspberry pi ma vubec k ARMu a RiscOS hodne blizko. Lidi od Broadcomu co jsou za PI maji koreny v ARM. I do komunity se tim dostalo spoustu lidi z UK kteri s Acorn, BBC, RiscOS vyrostli nebo dokonce uz tehdy byli stredniho veku. V diskuznim foru na raspberrypi.org to jde docela poznat (v dobrem i spatnem). Tolik 'duchodcu' jsem na jinem foru jeste nepotkal :-)

ARM v tom skutečně je, hrubý výkon v MIPS měl vyšší, ale Amiga byla řádově výkonnější díky koprocesorům. Následně celý sektor zválcovala i386 s CISC.
Obdobné to bude nyní v tabletech a telefonech, pozice ARMu přestává být neotřesitelná.

ARM2 @ 8MHz (~4,5 MIPS) se začal testovat 26. dubna 1985 takže do produkce mohl jít na přelomu let 1985/1986.
Motorola 68000 se začal testovat 1980 a do produkce se dostal v roce 1981.

V roce 1984 byla uvedena Motorola 68020 (~5.36 MIPS @ 33MHz).

Takže, co se týče hrubého výkonu, to zase takový blesk z čistého nebe to nebyl.

Ovšem parametr MIPS/Watt je skutečně úctyhodný. MIPS/počet transistorů nelze srovnávat z důvodu rozdílné architektury RISC (ARM) a CISC (68k)

Flame nenastane, všichni včetně Intelu věděli, že 80286 měla být poslední generace x86, proto Intel plánoval i860 http://en.wikipedia.org/wiki/Intel_i860
Trh ovšem i860 a RISC všeobecně nepřijal a vynutil si i386.
Stejná situace se zopakovala o 15 let později s Itanium :-)

Jestli si dobře pamatuju, v tom článku v AR, který máte možná na mysli, se psalo o skvěle běžícím leteckém simulátoru na Archimedovi, který je napsaný v Basicu.
Ale možná to bylo někde jinde. Je to strašně dávno :-(

Každopádně jsme o Archimedovi dobře věděli a chtěli ho... No a pak, vlastně skoro během roku, se otevřely hranice a my si začali vozit z Německa ta "pitomá" PC ...

1. ARMy se zdaleka nepoužívají jen v mobilních zařízeních. Po dlouhé době kralování technologií na bázi 8051 se ARMy staly standardem prakticky v celé embedded oblasti.

2. Článek prošel korekturou, nebo neschopnost vyskloňovat vztažná zájmena je vlastností korektora? Zaměňování mužského a ženského rodu tu vídám snad u každého článku („firma, jenž…").

Mohu vás ujistit, že rozhodně ne v celé embedded oblasti.
Jsou obory, a není jich málo, kde se téměř nepoužívá. Zato tam najdete mikrokontroléry od Renesasu, další, založené na PPC, Atmely, Microchipy atd... Třeba motor vašeho auta dost možná žádné ARM jádro neřídí...

No, jak Renesas, tak Atmel ale vyrábí i mikrořadiče nad ARMy. Jasně že 8bitů je ještě spousta, ale mezi vícebity všeobecně a 32bity obzvláště kralují ARMy – jednoduše proto, že všechny ostatní architektury jsou záležitostí jen jednoho nebo několika málo méně významných výrobců a odběratelé nežijí rádi s pocitem závislosti na jedné firmě.
Vedle 8bitů to jsou hlavně DSP, která vybočují, ale i ta jsou dnes často vyráběna jako dvou- a vícejádrová, z nichž (aspoň) jedno jádro tvoří ARM.

ARM nikde nekoupíte, vždy je to ARM + něco proprietálního k tomu a hlavně má každý výrobce jinak piny, takže až se na to výrobce vys..., tak jste ve stejné pr... tak jako s každou jinou architekturou :-)
Hlavní výhodou ARMu je že kód napsaný pro ARM jednoho výrobce lze velmi snadno portovat na ARM jiného výrobce.

To je u mikrořadičů normální. Samozřejmě že jsem měl na mysli kompatibilitu na úrovni daleko snažší přenositelnosti kódu než u jiných platforem. Je to podobné jako u 51.

Vyrobci radi pouziji proprietarni reseni, protoze potrebuji treba neco primo na miru, nebo jednoduse jenom automotive grade (kolik automotive ARMu je?). Z praxe treba v autech je spousta PowerPC, TriCore, V850, HC912, atd.

Když jsem psal o Renesasu, MCU s ARM jsem na mysli neměl.

Připojuji se... ta historie je fascinující a člověk si říká, co by se stalo, kdyby TOHLE nebo TAMTO... prostě fascinující.