Vlákno názorů k článku Připojujeme se na sběrnici CAN z Linuxu od Jakub Štech - V těch úvodních odstavcích by chtělo rozlišit, o...

V těch úvodních odstavcích by chtělo rozlišit, o kterém CANu se mluví.

CAN má totiž několik běžně používaných fyzických vrstev: to, co popisujete, je ISO 11898-2 (tzv. High-speed CAN). Vedle toho ale existuje (a běžně se používá) standard ISO 11898-3 (tzv. Fault-tolerant CAN, nebo taky Low-speed), který je sice pomalejší, ale jinak nemá žádné z uvedených nevýhod: může mít topologii libovolnou (třeba hvězdu), zakončení neřešíte, a nejen že funguje obousměrně i když jeden drát ustřihnete a druhý nahradíte vlhkou prádelní šňůrou, ale i Vám transceivery řeknou, v kterém segmentu sítě došlo k poruše :-)

S pomalým CANem se právě často setkávám u fotovoltaiky a smart home projektů. Díky aktivnímu řízení konců to krásně zvládá odrazy a další jevy v různě pospojované síti, akorát je to pomalejší (125 kHz, ale v praxi spíš vyšší desítky).

ja som tam videl CAN 2.0B viď veta

>Program inicializuje sériovou linku na příslušnou rychlost (2MBaud)

Zde zřejmě dochází k míchání jablek s hruškama. CAN 2.0B neznačí komunikační rychlost, ale verzi protokolu.
* CAN 2.0A popisuje rámec s 11-bitový can-id.
* CAN 2.0B popisuje rozšířený rámec s 29-bitovým can-id.

A ani jedna z variant nepodporuje 2 Mbps. Max. rychlost standardního CANu je 1 Mbps. Vyšší rychlosti podporuje jen CAN-FD.

Ok moja chyba
išlo najvše o 500K vs 1M rýchlosti

10. 8. 2022, 12:47 editováno autorem komentáře

2MBaud je rychlost RS232 pomocí které PC komunikuje s interfacem. Rychlost CAN se pak nastavuje pomocí paketu poslaného po seriálce.