Vlákno názorů k článku Problém jménem grafické prostředí od Ondřej Tůma - Tak tedy nevim panove kolegove, ale ten clanek...

Tak tedy nevim panove kolegove, ale ten clanek me pripada vic chaoticky nez je otazka GUI v Linxu. Ne ze by byl nejak silene psany, ale spise vnasi zbytecny chaos do cele problematiky. Tedy:

Gnome (původně GNU Network Object Model Environment)

?? jak puvodne ?? Zrejme jen nestastna formulace:). Rozdily mezi KDE a Gnome sou celkem podstatné, nikoli vsak v ocich BFU. V prvnim pripade je Gnome poze nazev pro jakysi komplex sw balicku v systemu, pro nekoho to byva problem, bo si nemusi instalovat 4x 30MB ale 20 x 1,5MB baličků. Pro distribuci s kvalitnim balickovacim systemem to není zadny problem. Polozme si tedy otazku co je soucasti Gnome ? Dobre rekneme ze to sou programy, ktere jsou na knihovnach Gnome primo zavisle. Problem ale je, ze mnoho z nich muze ale NEMUSI byt. AbiWord, GIMP, Gnumeric - to sou programy, ktere mohou byt kompilovany s podporou Gnome (pro integraci do prostredi, vetsinou de treba o DnD fce, ci OpenFile dialogy). KDE jsou proste 4 obrovsky baliky, ktery od sebe oddelit je nad lidske sily (pokud to vubec de).

Qt x GTK+. Taky obrovský rozdíl a nejen v licencnich podminkach (Akcich), jak zminuje autor, ale i v rozsireni (Reakcich). Vysledkem rozdilu QT a GTK+ je totiz vedle treba rozdilu programovani v techto knihovnach take to, jak jsou knihovny rozsirene. Zkuste tedy zpocitat programy, ktere jsou programovany v GTK+ (a treba pouze v GTK+) a v Qt ?? GTK+ absolutne vede. Navic posledni GTK+ do sebe integruje par knihoven, ktere jsou potrebne i pro Gnome (mimo to i pro jine programy), takze pocet balicku Gnome se opet snizi.

Chovani, konfiguraky a jine rozdily na ktere si autor stezuje ?? A co treba www.freedesktop.org ??? Vubec nejde o projetkt standardu GUI na Linuxu ? :) Problem je ze to proste trva, nicmene k temto standardum se postupne dopracovavaji vsechny prostredi. A nejde jen o konfiguraky, ale treba o rozlozeni hlavniho Menu, nebo nazvoslovi.

BFU nic nepozna :) Tedy nevim jak prisel autor na to, ze BFU / Linux laik bude mit problemy s rozdily mezi temito prostredimi ? Takovy uzivatel klika na ikony na plose, pretahuje soubory mezi file browserama a meni pozadi plochy. Tyto ukony jsou u KDE a GNOME (a nejen u nich) tak podobne az by se dalo rict ze sou skoro stejne ;)

Jak ty hry ? V názorech k clanku sem zahlid mnoho zdravych uvah, o rozsiritelnosti. Myslim si ze cely problem je v lenosti programatoru, nebot tu mame opravdu SDL, ClanLib atd... Firmy nedelaji hry pro linux, proste proto ze si to nemohou dovolit, at se nam to libi nebo ne, podil linuxu na desktopech je porad moc maly, aby si nektere firmy mohli dovolit migrovat, navic u nekterych enginu to dost mozna pujde dost tezko, proto tu take mame Wine a podobne projekty;)

A jeste sem zapomel... Novell de do Gnome, bo Ximian ze ;)

> GIMP
Vyvojarum GIMPu uz dneska tohle nevadi? Kdysi nemeli moc radi, kdyz jim lide rikali, ze jsou soucasti GNOME.

> KDE jsou proste 4 obrovsky baliky, ktery od sebe oddelit je nad lidske sily (pokud to vubec de).
Jakym kouzlem potom vetsina distribuci ma 100 i vice KDE baliku?

>Zkuste tedy zpocitat programy, ktere jsou programovany v GTK+ (a treba pouze v GTK+) a v Qt ?? GTK+ absolutne vede.
No konecne ze nekdo presne spocital neco, co se prakticky spocitat neda. Na kde-apps.org nejnovejsi polozka ma id pres 31000. I kdyz se z toho udela "realnejsi" odhad tim, ze se z toho vezme jen 10%, porad je to vic nez ~2100 z gnomefiles.org . Ha?

> A co treba www.freedesktop.org ??? Vubec nejde o projetkt standardu GUI na Linuxu ?
Ne, vlastne ne. Staci se precist prvni vetu na hlavni strance. Cilem freedesktop.org je to, aby existujici dobre spolupracovali, ne aby zbylo jedno (i kdyz nekteri evidentne to vidi obracene).

Je fascinujici, jak nektera tvrzeni vydrzi zit jen setrvacnosti, tim ze je takhle porad kdekdo opakuje. Viz. treba i ten blabol z clanku o tom, ze KDE je narocnejsi nez GNOME.

(Sorry, ja vim, ze bych nemel, ale nemuzu si pomoct.)
>> Gnome (původně GNU Network Object Model Environment)
> ?? jak puvodne ??
Protoze dneska to prakticky neni ani GNU (chudak Stallman ;-) ), ani Network (CORBA, to byvalo slavy, proc se tim uz ted nechlubi?). Zbytek bez komentare.

> Jakym kouzlem potom vetsina distribuci ma 100 i vice KDE baliku?
Jmenujte prosim, zatim sem nenarazil, je fakt ze sem se posledni 2 roky prestal zajimat o ostatni distribuce, vzhledem k tomu ze ale zdrojaky sou opravdu asi jen 4 tak teda nevim.

>No konecne ze nekdo presne spocital neco, co se prakticky spocitat neda.
> Na kde-apps.org nejnovejsi polozka ma id pres 31000. I kdyz se z toho
> udela" realnejsi" odhad tim, ze se z toho vezme jen 10%, porad je to vic
> nez ~2100 z gnomefiles.org . Ha?

no ale ja mluvim o aplikacich bez zavislosti na KDE a Gnome :) KPovModeler je moc fajn, ale bez KDE vam to nepujde :D

>Je fascinujici, jak nektera tvrzeni vydrzi zit jen setrvacnosti, tim ze je
> takhle porad kdekdo opakuje. Viz. treba i ten blabol z clanku o tom, ze
> KDE je narocnejsi nez GNOME.

Necet sem, ale ono to moc blabol neni, na starsich kompech je ten rozdil docela znat, a pak je rozdil, jestli neco startuje 5 min, nebo 4 - i kdyz ano, na takovym kompu je trochu nesmysl takove prostredi poustet.

> > Jakym kouzlem potom vetsina distribuci ma 100 i vice KDE baliku?
> Jmenujte prosim,

ftp://ftp.kde.org/pub/kde/stable/3.4.2/Mandriva/10.2 , je jich tam 214. Neni to jedina distribuce, treba pro SUSE je jich pres 100.

> no ale ja mluvim o aplikacich bez zavislosti na KDE a Gnome :)

Proc? Mluvit o necem takovem je o nicem.

> >Je fascinujici, jak nektera tvrzeni vydrzi zit jen setrvacnosti, tim ze je
> > takhle porad kdekdo opakuje. Viz. treba i ten blabol z clanku o tom, ze
> > KDE je narocnejsi nez GNOME.
>
> Necet sem

Z _tohohle_ clanku :-).

> ale ono to moc blabol neni, na starsich kompech je ten rozdil docela znat, a pak je rozdil,
> jestli neco startuje 5 min, nebo 4 - i kdyz ano, na takovym kompu je trochu nesmysl takove
> prostredi poustet.

Nekdo, kdo tomu trochu rozumi (coz neni jen tak kdekdo), by to mel poradne zmerit. Vsude na netu je takovych tvrzeni o tom, ze KDE je rychlejsi nez GNOME a obracene, ze se to uz ani neda odhadnout, kterych je vic.

>ftp://ftp.kde.org/pub/kde/stable/3.4.2/Mandriva/10.2 , je jich tam 214. Neni
> to jedina distribuce, treba pro SUSE je jich pres 100.

Tak to cucim, nekdo to zacal krajet ;) + pro KDE v takovych distribucich


> Proc? Mluvit o necem takovem je o nicem.

protoze sem resil knihovny Qt a GTK+ a ne KDE / Gnome ;) Takove aplikace sou, sou velmi dobre, a nepotrebuje Gnome ani KDE ale jen jednu zakladni cast z nich. Nehlede na to ze samozrejme KDE pouziva konfiguraky Qt a Gnome zase GTK+, takze aplikace pak vypadaji stejne / porad se ale musi nastavit 2x.

> Nekdo, kdo tomu trochu rozumi (coz neni jen tak kdekdo), by to mel
> poradne zmerit. Vsude na netu je takovych tvrzeni o tom, ze KDE je
> rychlejsi nez GNOME a obracene, ze se to uz ani neda odhadnout,
> kterych je vic.

Souhlas, ale myslim ze je to nepodstatne - i kdyz sem "zastancem" Gnome, rychlost je proti KDE opravdu temer stejna, proto je to nezajimave srovnani.

> Co se týče aplikací v Qt, tak docela reprezentativní zástupci jsou Eagle a
> Opera. Free projektů existuje docela dost (viz freshmeat.net), ale většina
> vývojářů holt chce i KDE featury.

No to same je i s Gnome - vetsina programu muze byt kompilovana s podporou, proto si radeji vybiram ty programy, kde mohou ale nemusi.

> Na starších kompech má možná KDE pomalejší start (nemám možnost
> změřit), ale obecně se KDE považuje co se týče běhu za rychlejší a Qt
> samotné má rychlejší odezvu než GTK. Osobně jsem používal KDE i na 64
> MB a 300 MHz počítači a to jsou novější verze KDE rychlejší než ta tehdejší.
> Dá se říci i o Gnome, že už docela dost let běží čím dál tím rychleji?

Nevim, mě to pride spise obracene, GTK aplikace me behaji rychleji nez Qt, podle me je v tomto ale problem nejspis u toho jak sou aplikace napsane.

V kazdem pripade jsem mezi KDE a Gnome pendloval od verze 1.x. Proc sem po dlouhem a neustalym zkousenim zkoncil u Gnome je otazka rychlosti, stability, obsahlosti. Je pravda ze oba projekty stridave prochazeli zmenami a tak se to neustale podepisovalo na stabilite, rychlosti a velikosti. Kdyz sem ale secet pozorovane hodnoty, Gnome me vyslo lepe. Umelo slapat s mensi pameti a rychleji. Mozna to vse je prave proto, ze toho neobsahuje tolik. Pokud se komplexne podivame na KDE najdeme tam absolutne vsechno - vcetne vsech moznych systemovych nastroju - propojeni s palmem, nastavovani uzivatelu, site a kdo vi co jeste. Ve vysledku na me KDE pusobi jako takove windowsy v Linuxu - to me hodne odradilo - nehlede na to ze sem mel vic problemu a zasadnejsich v KDE nez v Gnome.

>> Jakym kouzlem potom vetsina distribuci ma 100 i vice KDE baliku?
>Jmenujte prosim, zatim sem nenarazil, je fakt ze sem se posledni 2 roky prestal zajimat o ostatni distribuce, vzhledem k tomu ze ale zdrojaky sou opravdu asi jen 4 tak teda nevim.
Pri ./configure staci zadat promennou DO_NOT_COMPILE, ve ktere je seznam aplikaci (podadresaru toho velkeho baliku), ktere nebudou kompilovany - takto je na Gentoo reseno, ze jde zkompilovat vzdy jen jedna aplikace, nastavi tu promennou na vsechny aplikace v baliku az na tu, kterou je potreba zkompilovat

počet KDE balíčků - http://packages.debian.org/unstable/kde/ (takto to v Debianu bylo vždy)

KDE má konzistentní a proti Qt o užitečné věci rozšířené API takže logicky programátoři programují pro KDE a ne pro Qt.

Ad rychlost - porovnáváte rychlost spuštění (kde mají KDE programy psané v C++ logicky nevýhodu proti v C napsaných Gnome programech nevýhodu (i když prelinking a nové verze překladače pomohly a ještě pomohou)) nebo o rychlosti BĚHU programu? Např. Mozilla Firefox kontra Konqueror popř. Evolution kontra Kontact? :-)