Vlákno názorů k článku Proč a jak na šifrování disků v Linuxu? od Josef - Zrovna se LUKSem zabývám, takže článek mi přišel...

Jsem rád, že vám článek přišel vhod. "Virtuální disky v souboru" probírat budu, a to ve třetím díle. Srovnání s jinými podobnými nástroji jsem se bohužel nevěnoval (článek/seriál jsem zaměřil výhradně na dm-crypt/LUKS), nicméně podrobné srovnání jednotlivých nástrojů naleznete na Wikipédii.

Truecrypt vs LUKS. Z hlediska bezpečnosti bych řekl, že jsou na tom velmi podobně (u LUKS je to podmíněno volbou vhodného algoritmu a šifrovacího módu, Truecrypt dělá řadu rozhodnutí za uživatele).

LUKS je na tom podle mého lépe ve správě klíčů, nabízí až 8 možných klíčů pro šifrovanou jednotku. Truecrypt zase nabízí oproti LUKS skryté jednotky (hidden volumes) a na rozdíl od LUKS šifruje i hlavičku, takže oddíl šifrovaný Truecryptem by neměl být (snadno) identifikovatelný. Pro uživatele, kteří vyžadují plausible deniability je Truecrypt tedy vhodnější.

Truecrypt ztrácí v mých očích především v tom, že vznikl a je primárně vyvíjen pro Windows, takže linuxová verze bývá občas pozadu. V tuto chvíli již sice linuxová verze má k dispozici grafické rozhraní (a je soběstačná - nevyžaduje kompilaci jaderného modulu), ale třeba skryté jednotky (hidden volumes) v aktuální verzi podporovány (k mému překvapení) nejsou.

Skryté jednotky TrueCrypt v Linuxu a Mac OS X podporuje (tedy umí s nimi pracovat), ale neumí je vytvářet. Je to tím, co jsi psal – Linuxová verze je pozadu. Ale v plánu je tuto funkci přidat.

Ne. Jenoduše ne. Respektive, nějak ručně by se vám to podařit mohlo, ale moc bych si s tím nehrál, abyste nepřišel o data.

Teoreticky, pro zmenšení kontejneru byste musel neprve změnit velikost souborového systému na dané šifrované jednotce. Pak byste musel odhadnout, kde přesně (v daném kontejneru) končí souborový systém a spočítat, o kolik můžete soubor oříznout (pozor na LUKS hlavičku). Pak byste soubor ořízl a doufal, že se k datům ještě někdy dostanete.

Zvětšení by bylo o něco jednodušší, soubor byste zvětšil o nějaká (pseudo)náhodná data a poté provedl zvětšení souborového systému.

Ale ani jedno jsem nikdy nedělal a o žádných automatizovaných nástrojích, které by to prováděly, nevím.

Přestože? Dodnes neumějí programy pořádně využít více jader, takže jestli tu zkratku chápu dobře, každé jádro má 1,65GHz a pokud se využije jen jedno, rychlost bude pochopitelně nižší než s laciným Sempronem.

Rychlejší v čem? Já se zmínil o čistě jednovláknové úloze, kterou tato je. Celý systém nebo paralelně běžící aplikace budou na uvedeném Core 2 rychlejší. Šlo mi o příklad, že je to prostě jednovláknová záležitost. Navíc Vaše srovnání s Core2 má háček v tom, že má 2 rychlejší jádra, kdežto uživatel s Quad má 4, tedy o něco pomaleji taktovaná a je znevýhodněn.
Sempron byl trochu nadsazený příklad, v praxi jsem ho s Intelem nepoměřoval na žádné takové jednovláknové úloze, ale rozhodně Intel nebude jádrokrát rychlejší.