No vidíte, já jsem na tom úplně stejně!
Ne, vlastně jsem se spletl, nejsem na tom stejně. Jsem na tom úplně opačně! Na linuxu mi to vydrží o 2 hodiny déle a pracuji na něm dvakrát tak rychle.
Ne! Vlastně na tom nejsem ani opačně!! Na windowsovi mi totiž nefunuje ffmpeg!!!
To znamená TROJITÁ výhoda!! A to vše za bezkonkurenční cenu 0 Kč!! A jako dárek od nás zdarma váš počítač jako bonus bude fungovat!!! No přátelé, tohle je tedy něco.
(PS pro lidi s mozkem: Zkouším, zda zabere ten teleshoping-like přístup (něco jako má MS), který je natolik oblíbený u některých našich přátel tady na fóru)
Myslím, že si takovou věc můžete s úspěchem vyzkoušet sám. Mám nemálo přátel, kterým po přidání Linuxu do dualbootu zrychlilo práci a ve Windows se přestali vyskytovat, protože po nastartování není možné ještě další minuty pracovat, každá operace trvá výrazně déle, systém potřebuje časté servisní zásahy ap. Takže v konečném důsledku to mohou být opravdu denně i hodiny práce navíc.
To víte, že podělím
není to ani bootem (ten je též v linuxu pomalejší) ani četností úderů (to naštěstí není moje náplň práce), ale zejména možnostmi shellu, provázaností aplikací a jejich I/O skrze shell a z toho plynoucí možnosti automatizace.
Např. před týdnem jsem potřeboval vyrobit aplikaci (bez programování), která by načítala data z přístroje skrze RS232 a rovnou zpracovávala do výsledků a křivek (kombinace minicom+awk+octave). Na vlastním netbooku bez sériového portu jsem byl na linuxu hotov za 30 min. Na služebním s winxp a vestavěným portem jsem totéž dělal přes dvě hodiny, ovládá se to mnohem méně efektivně a výstup se mi zalamuje v okně cmd.exe, které nelze ani zvětšit.
Naprosto nepochybuju, že by to někdo jiný zvládl ve win lépe a rychleji než já s linuxem, ale mě to prostě jde lépe takto.
Stejně tak chápu, že kdo na pc používá akorát web,email,word,excel,filmy tak je pro něj výdrž baterie jediným rozdílem a tudíž má jasnou volbu. Nemám s tím žádný problém, akorát nevím, proč čte a přispívá do ROOT.CZ ... :-|
Mili Jardiku, prosim uz si nikdy neber slovo linux do huby.
Na rozdil od wokenniho CMD asi vsechny (nejen graficke) "linuxove" terminalove aplikace zvladaji nastavit nejen vysku, ale i sirku.
A ty "poradne" (netvrdim ze cokoli s predponou gnome bude nejak moc konfigurovatelne; ja pouzival napr. Konsoli) jsou daleko konfigurovatelnejsi, nez ten wokenni zmetek.
Hele, voni bojovniku, uz snad pomalu 10 let mam Linux na desktopu. Mam dojem, ze voni tehda jeste tahali kacera. Mel jsem Mandrake, Debian, Gentoo, ted mam Debian a na netbooku Lubuntu. Nejsem urcite nejvetsi Linuxovy borec, ale trochu malo o tom vim.
Voni asi nejsou blbej, ale kdyz si clovek precte jejich profil, ma pak dojem, ze mleko jejich lasky k lidem je znacne zkysle.
No jo, tim ale prichazite o veskere naseni z predklikani velikosti a nemate moznost si bufferovat akorat treba pulku radku, coz je jiste uzitecna ficura. Doufam, ze to v MS jednou zdokonali tak, abych si mohl bufferovat treba 5. az 11. sloupec + 23. az . 48. + .... Navic ta radost, ze si sam nastavite velikost, ktera vam vicemene kryje monitor, protoze maximalizovat cmd nejde.
virtualni plochy, lepsi prace s okny (presun, pripichnuti AoT), klavesove zkratky, logy, konzolove prikazy, SSH pristup, stabilita, moznosti vypnuti vseho nepotrebneho, rychlost odezvy (hlavne diky absenci antiviru a viz predchozi), kontrola a manipulace procesu, symlinky, aliasy, skripty, mountovani do slozek, prizpusobeni systemu (jiny WM, hacky, ..), nektere nastroje bezi pod linuxem az o 100% rychleji (treba Maven build)
a v neposledni rade i sila zvyku, od xp se widle dost zmenily, takze uz fakt nevim ani jak se v nich nastavuje sit...
staci? sorry, neni to sesortovany..
No asi nejlepší by bylo, aby Linux přestal na Windows brát ohled a přepínal BIOS na ACPI podle normy (nové desky mají obvykle dvě verze tabulek - jednu podle standardu a druhou skriplenou pro Windows). Že si to Windows neumí přepnou zpět je jejich problém. Pak byste musel Linux prohlásit za ten správný systém, protože by fungoval. Zato s Windows by nastaly problémy. Tak by to bylo z vašeho pohledu v pořádku?
Opravdu to tak jde? Pokud vim tak se Linux a Windows daji od sebe v ACPI rozlisit pouze v AML kodu pomoci fce _OS/_OSI. Ta vraci string se jmenem OS.
Linux sam sebe vzdy identifikuje jako "Linux". Pro Wokna plati tahle tabulka.
Windows 7 “Windows 2009”
Windows Server 2008 R2 “Windows 2009”
Windows Vista “Windows 2006”
Windows Vista SP1 “Windows 2006 SP1”
Windows Server 2008 “Windows 2006.1”
Windows XP “Windows 2001”
Windows XP SP2 “Windows 2001 SP2”
Windows Server 2003 “Windows 2001.1”
Windows Server 2003 SP1 “Windows 2001.1 SP1”
Problem je v tom ze malokdo cte standarty az do konce a malo kdo je implementuje bezvyhradne. Jeste donedavna Windows ignorovaly ACPI tabulky, ktery popisovaly
mapovani regionu PCI karet do pameti. U nekterych vyrobcu v tech tabukach byl bordel protoze to nemelo vliv na bootovani woken, zatimco Linux nedokazal nabootvat, kdyz mel vic jak 4GB ram. Proto byl do parametru kernelu pridan parametr pci=nommconf, kterej rika "Ignoruj ACPI(BIOS) a ziskej informace jinak(pomalejsim zpusobem)". Implementace ACPI obsahuje chyby na urovni BIOSu,
ale chyby jsou i ve Woknach i v Linuxu. Problem Linuxu je v tom, ze musi byt kompatibilni s chybama Windows, anebo by musel implementoval ACPI ve stejnem rozsahu jako Windows.
Na druhou stranu musim rict, ze stav implementace ACPI je u kazde verze Windows zdokumnetovan a je verejne pristupny. A MS jasne rika co od vyrobcu HW ocekava.
Ja osobne zazivam podobny problem (pravdepodobne s ACPI) casto. Ak urobim len reboot (teda nie uplne vypnutie) tak Linux/Windows jednoducho nezobudi Ethernet ( ani na switchi nesvieti signal, ze dana karta je aktivna).
A to sa jedna o notebook (HP Probook), ktory je oficialne dodavany so Suse Enterprise Linuxom (a Windows 7 su na nom samozrejme podporovane tiez).
"mají obvykle dvě verze tabulek - jednu podle standardu a druhou skriplenou pro Windows). "
A lidi obvykle předávají dva druhy informací o windows: vycucaný z prstu a načerpaný ze slashdotu. Bohužel není možné od sebe tyto dva snadno rozlišit, neboť pravděpodobnost toho, že se zakládají na pravdě je zhruba stejná.
S prominutim, tohle se zda pozitivni pouze slabomyslnym, to je jako zavest nezmyslny zakon, a pak z nej nejakou skupinu vyjmout.
Hloupi jedinci budou jasat ze se jich to netyka, ale samotny problem zustal.
- Co se tyce kompu, musi s nim pocitat kazda nova verze ovladacu (ktere jsou tak slozitejsi, hur se udrzuji ...).
- Co se tyce zakona, v budoucnosti (uz to tu bylo) bude zase vyjimka odstranena a lide budou presvedcovani o tom, jak si uzivali benevolence dost dlouho a jak to ted "neni mozne jinak". Tech par, kteri si pamatuji jak to bylo bude bez problemu prervano zmasirovanymi davy (kterym media vecpou jak moc jim to vlastne pomaha).
A pritom reseni je tak snadne. "Linux certified HW". Pripadne PC/Notebooky certifikovane pro Linux. Z nejakeho duvodu se tomuto vyrobci vyhybaji, ani Ubuntu nic podpobneho nenabizi. Onehda me napadlo vysvetleni. Linux se meni tak bourlive, ze si nikdo neodvazi garantovat HW kompatibilitu, protoze co funguje dnes, nemusi fungovat zitra...
Aby jste mohl pozadovat dodrzovani statndartu, potrebujete testovaci nastroje a take certifikace. Existuje neco takoveho pro BIOS? Pokud vam donesu nejakou desku, dokazte snadno rici, zda jeji BIOS splnuje specifikace, pripadne ktere nesplnuje?
Specifikace je krasna vec, ale pokuj je slozita, je take slozite jeji dodrzovani. A dalsi kapitolou jsou sede oblasti, tedy veci ktere specifikace nedefinuje jasne/jednoznacne, pripadne je nedefinuje vubec.
ano pane. je to jako s kalendářem (BIOS). chyba byla ve výpočtech, tedy stačilo 365 dní a občas za čas se někam vsunul celý extra měsíc a srovnalo se to (patch). No a pak se konečně zjevil papež, co se reforem moc nebál a udělal přestupný rok, takže to funguje správně. blbec namítne, že je to zbytečné, neb s tím patchem to fungovalo také a dobře a měli to všichni v pohodě.
Az na to, ze onen papez neudelal prestupny rok, ale pouze upravil pravidlo o prestupnem roku (ze rok delitelny 100 a nedelitelny 400 neni prestupny), cimz zmenil stredni delku kalendarniho roku z 365.25 na 365.2425 dni.
Prestupne mesice se pak pouzivaly v lunisolarnich kalendarnich, kde rok mel 353-355 dni. Takovy byl treba stary rimsky kalendar pred julianskou reformou (ktera zavedla solarni kalendar s prumernou delkou roku 365.25 dni).