Já jsem se rozhodl hry nekupovat, pokud nebudou existovat v 64bit variantě. Né. Opravdu kvůli nějaké hře nebudu instalovat mraky podpůrných 32bit knihoven, když už je tam jednou „mám“. Přiznám se, že na Windows sice pár těch 32bit šmejďáren mám – např. Dragon Age Origins, Resident Evil 5, ale další jsem se rozhodl už nekupovat (a pirátit je samozřejmě také nehodlám), dokud už se konečně nerozhoupou a nezačnou vydávat 64bit binárky – a nejde mi jen o výkon, ale o princip. Proč bych měl na 64bit procesoru spouštět 32bit procesy, proč mám mít v paměti (i když jí mám dost) 2× ty samé knihovny, …neznám snad nikoho, kdo by v dnešní době měl 32bit procesor a zároveň hrál ty dnešní „moderní“ hry.
Nechci, aby to vyznělo jako kritika, ale to si počkáte … ;) Důvod bych viděl podobný jako u toho linuxu a to, že nejsou zákazníci … Proč by vývojáři optimalizovali hry pro 64b architekturu, když to uživatelům prakticky nic nepřinese a velmi to prodraží vývoj?
O tom, že hra bude „rychlejší“ by se dalo dost polemizovat, co to vývojářům dovolí je možná tak adresovat více paměti, což u většiny her není nutné, už jenom proto, že uživatele víc paměti zatím stejně nemají … (navíc aktuální průměr bych viděl teď okolo 4 GB, což „lze adresovat“ i v 32b režimu a která hra to umí využít? Osobně mně nenapadá žádná, ale jestli nějaká bude, tak jich nebude moc …)
Naopak instrukce budou 2× tak dlouhé … Tím nechci 64b hry zatracovat, jenom si myslím, že ještě nepřišel jejich čas a nevěřím, že se začnou masivněji objevovat dříve jak za 5–8 let …
Nemluvě o tom, že i ti vývojáři her používají leckterý knihovny a také by potřebovali 64b verze těch knihoven …
Neubylo by jich… Jen by se ocitli pod obrovskou kritikou za to, že „vydali něco, co nefunguje“, nebo dokonce „vůbec nejede“. Co na tom, že tam je ještě druhá instalačka, která půjde bez problému – dle pana Murpyho si nezanedbatelné množství lidí/recenzentů zkusí nainstalovat tu 64bit verzi na 32bit systém a média se toho hned chytí. Opravdu bych jich neubylo…
To je už otázka provedení. Pokud to dobře oddělí (s třeba i trochu schovají do adresáře 64), udělají dobré varování a napíší třeba 32b instalátor nebo wrapper instalátoru, který by zkontroloval podporu 64b, pak by toto problém nebyl.
S co do místa, myslím, že velkou část zabírají mapy apod., které by mohly být pro obě verze společné.
64bit verzi si na 32bit systému nenainstalují – pokud to totiž nezprasí obalením do 32bit instalátoru, tak jim Windows hodí chybu o neplatné aplikaci už při spuštění instalátoru. Jinak ukázka, že 64bit verze vytvořit jde snadno dokazuje i např. existence 64bit verze FarCry (1) a Half-life 2. Je to jenom pár her, ale tvrdit, že je problém spustit 2× kompilátor je blbost. Pokud programují správně (tj. např. píšou-li v C/C++, tak nepředpokládám sizeof(long) = sizeof(void*), nebo sizeof(long)=sizeof(int), apod.) a nepoužívají nějaký JIT kompilátor, tak je to opravdu jenom o tom spustit znovu kompilátor (ať už 64bit, nebo cross kompilátor 32->64) a MUSÍ to fungovat. Používají-li JIT, může to být o něco náročnější, ale problém to nebude – navíc je na internetu spousta dostupných JIT kompilátorů zdarma i pro komerční použití včetně zdrojových kódů a minimálně se mohou poučit, popř. ho přímo použít.
viz výše: „kdyby vydali 64b verzi s označením ‚testovací‘“
Testovat můžou uživatelé – na vlastní riziko. 64 bitoví nadšenci použijí experimentální verzi, firma získá zadarmo testery, BFU použijí 32 bitovou verzi, kterou jim nabídne instalátor (další, další, další, hotovo, hrajeme). A všichni budou spokojeni. Až se bude přecházet na 64 bitů (resp. až budou chtít vydávat podporované 64 bitové verze se zárukou), budou mít náskok a zkušenosti z testovacího provozu.
Pán asi neslyšel o veřejném beta testování, že? Jestli bude testovací binárka (patřičně označená) přiložená na CD nebo dostupná ke stažení na webu, je celkem jedno. Důležité je oddělit je: „tohle je ostrá podporovaná verze, kterou jste si koupili“ a „tohle je testovací verze bez záruk a nemusí fungovat – reklamovat ji nemůžete, ale budeme rádi, když nám poskytnete zpětnou vazbu tam a tam“.
Smutné spíš je, že některé firmy vydávají betaverze svých komerčních produktů jako ostré verze a nechávají si za ně platit – s tím, že zákazníci to nějak přežijí a dodatečně se vydají záplaty. Ale to je jiná kapitola…
Nejlepsi jsou takovyhle zavili JaToVimNejlip-ove, kteri vi jak to vzdycky bylo a jak to vzdycky bude a pritom netusi ze svet se nejen meni, ale pokud se nebudou menit oni tak jednou jejich vlak zustane cekat na nadrazi zatimco jine pojedou dal …
Jinymi slovy: open-source model vyvoje i otevreny model testovani u komercnich vyrobcu (a komunity, ktere se okolo danych produktu tvori) potvrdili, ze lide jsou VICE NEZ ochotni prispet testovanim, bugreportovanim a navrhy na vylepseni I v pripade ze za finalni produkt musi platit a nic na tom financne neziskaji.
Dokonce i Microsoft ma krom placenych nadhanecu plno zanicenych zastancu (*1), jakkoli je to divne.
Tak pozor, bejt tebou jdou si koupit nove tricko , chlapce (tohle uz si vytahal az moc), pan manazer uz svolava k porade …
1*) sice nepochopim jak kdyz je nekdo opakovane brutalne znasilni do prdele a jim se to nelibi, jak pres to ochotne znovu prijdou a tu prdel duverive nastavi znova, no co, vsak slibili ze uz to znova neudelaji a dokonce na to vystrojili velkou reklamni kampan … Ale co, to jsou lide, znovu voli osvedcene lumpy na vsech frontach.
jo tak takhle ty myslis…a na jaky platforme jede strojirenstvi, stavebni prumysl…tohle mas dost drtivou cas prumyslu i osazeni pc a zejmena autocad revit ci inventor, rekneme i rhino, cinema 4D jaksi pod tim tvym linuxem stabilne a bezproblemu nejede…jak je psano v clanku to vase procenticko jaksi nema sanci pro vyvoj sw s takovym zamerenim, vyjimkou je snad maya ale to je spis pro odvazlivce…a navic je celkem dost placena
ja se nebavil o platforme, mile pako. a nebavil jsem se ani o strojirenstvi (ani o podskupine strojirenstvi, tj. navrhu v konkretni aplikaci ktera _dle_tebe_ nema linuxovy protejsek) … predmetem diskuze bylo testovani / bugreporting. a kontextem byl clanek o vyvoji her …
takze zarad zpatecku, zapni mozek, umis li to, a zkus to jeste jednou …
jinak bych mohl zacit uplne stejne irelevantne kontrovat tim, ze interenet (tak jak ho zname) by bez linuxu nebyl, renderovane sekvence do filmu by byly jeste drazsi, nebudeme se bavit o ruznych levnych zarizenich ktere jen tim ze byly postavene na linuchu znovu vratily dobu uzivatelskeho modovani (routery/accesspointy/NAS atd.). rizeni vyroby, bezpecnostni systemy atd dost casto jedou prave na linuxu, ale o tom se tu nikdo nebavil …
a kdyz uz si to nakousl, VariCAD ci CATIA nestaci ? Nevim co jsi ty udelal v Cinema4D, ale spousta lidi si vystaci s Blenderem, pokud chteji subdivision modeler sahnou po Wings3D atd, proste misto aby jako ty breceli bud vezmou to co chteji a nebo to co musi, a vesele na tebe JEBOU ;-)
Zkompilovat kód pro danou architekturu určitě nestačí.
Ono totiž ten „nepřekonatelně sprasený“ kód se vyskytuje v každém druhém projektu a hlavně u x let starých enginů pochybuji, že někdo kdysi dávno myslel i na to, že budou přecházet na 64b architekturu a tím se jim změní např. velikost datových typů …
Prostě třeba se to i přeloží, ale na 99% ta aplikace nebude správně fungovat a bude potřeba doladit a to je fakt. Proč si myslíte, že se v dnešní době nevydávají všechny programy v 64b, když by stačilo přepnout jenom jedno přepínátko a spustit kompilaci?
Nemluvě o tom, že další komplikace s překladem budete mít, pokud nebudete mít 64b knihovny …
Ale no tak, s těma 2× delšími instrukcemi to nemůžete myslet vážně… šup třeba na wiki a něco tam najděte. Dokonce ani ukazatele nemusí být 2× větší. Instrukce používající nové registry (např. xmm8–15, r8-r15) jsou pouze o 1B delší.
A pokud se vykašlou na 32bit verze a budou vytvářet jen 64bit, tak jim to dá naprosto stejně práce. Další uživatele by to alespoň donutilo k nainstalování si 64bit verze Windows (pokud mají legálně, tak v případě retail verze mají obě DVD, v případě OEM si můžou zažádat a za pakatel nechat poslat médium, popř. si ho od něj můžou stáhnout, licenční čislo platí pro obě verze). A nevěřím, že nějaký „dnešní hráč“ nemá 64bit procesor nebo že ho má tak starý, že výrobce jeho HW nedodává ovladače pro 64bit Windows.
Já jsem ten první příspěvek bral jako ironii. Ale začínám mít dojem, že to myslíte vážně. Pak zřejmě nejste obchodník a asi nikdy nebudete. Když budu vydávat hru, která má ambice stát se trhákem, tak si skutečně nemohu dovolit vydat hru tak, aby většině lidí na jejich počítači vůbec nefungovala. Argumentace tím, že si mají pořídit jinou verzi OS a donutit dodavatele veškerého svého HW dodat 64bitové ovladače, no to asi nemyslíte vážně :-) ID Soft tohle zkusil s Doomem 3 a byl to velmi těžký krok. Naštěstí pro ně se jednalo o opravdovou bombu a tak jim „MS Windows 98 not supported“ prošlo. Navíc pro ně hrál fakt, že těch MS Win98 už v té době nebylo až tolik. Přijít dnes s hrou, která nepodporuje MS WinXP 32bit by ovšem byla sebevražda.
S těmi instrukcemi, omlouvám se za neznalost … :) Každopádně si pořád stojím za tím, že kromě pořádku v knihovnách, 64b architektura zatím běžnému uživateli nic nového nepřinese …
Ke zbytku, v dnešní době není reálné vykašlat se na 32b, vyřadil by jste spoustu zákazníků a navíc pořád můžete narazit na problém s chybějícími 64b verzemi knihoven … A dělat dvě verze, jednu pro každou architekturu jsou prostě náklady na víc … (minimálně na vývoj, testování, distribuci a údržbu).
prinese minimalne trochu vykonu navic, a to ve chvili kdy za sebou prestaneme vlacet historickou bagaz. To same by se melo udelat s operacnimy systemy a znacne prorezat vrsvy abstrakci (ktere tam jsou casto jen proto, ze se to „vzdycky tak delalo“/„musime byt zpetne kompatibilni“.
I kdyz „100% Chuck Moore“ pristup je jen druhy pol tohohle extremu, myslim ze je na case aby se to k nemu zase zacalo klonit zpatky, protoze v podstate se soucasnym vypocetnim modelem nemame kam rust.
Krasna architektura jsou treba chipy od GreenArray, spousta jader, cesty mezi nimi, spotreba 0.000hovno, bleskurychly [re]start, boot z jineho beziciho nodu, prvni chip zvladne nabootovat po 1 dratu, kua vidi tady taky nekdo ten potencial ? Misto monolitickyho srace kterej by nejradsi bezel na 1 jadre mel vsechno hezky po hromade decentralizovany granularni model kde muzeme streamovat jak kod tak data na volne nody, samozrejme ze „aby nam to dalo moznosti jako widle / linuch dneska“ tak by to porebovalo „vetsi“ jadra a/nebo vic chipu, ale : Potrebujeme „sitovku“ ? 2 nody staci, posleme jim kod a hotovo. Podobne zvukovka, atd. grafika, a v podstate nepotrebujete hradlovy pole, protoze s timhle se dela lip (IMO ekvivalnet „krabice plny picek“ na steroidech)…
4 GB lze v 32bit rezimu adresovat pouze teoreticky – v praxi je v 4 GB virtualniho adresoveho prostoru namapovana i pamet jadra (typicky to byva 2 GB userspace, 2 GB jadro, ale muze to byt i 3/1) a zarizeni (napr. videokarty), nvic v te casti kde je userspace jsou namapovane i knihovny. Takze realne je k dispozici pro 32bit aplikace asi tak 1.9 GB. A s tim jak stoupa spotraba pameti nejnovejsich her, tak si myslim, ze to tak do 2–3 let zacne nekterym hram vadit a nedivil bych se, pokud se do te doby objevila narocnejsi hra, ktera na 32 bitech nepujde (treba protoze bude potrebovat 6 GB pameti …)
Na 64bit windows je k dispozici 32b aplikaci skoro 4GB. Slovíčko skoro znamená, že to bude něco nad 3.5GB, možná 3.8GB. Ale za předpokladu, že to apikace povolí, protože standardni 32b aplikace má k dispozici jen 2GB a konec.
Tech teoretických 4GB vyplní z malé části systémové knihovny (KERNEL32.DLL, atd), které jsou stejně jen wrapy do 64bitů. Jádro samo osobě „jede“ mimo adresový prostor 32bit aplikace a má do ní plnohodnotný přístup.
Jiná situace je na 32bit windows. Tam má aplikace k dispozici max jen 3GB, 1GB je vyhrazen jádru. (s přepínačem /3GB, bez přepínače jen 2GB/2GB)
Adresy videokaret do toho nepleťte, to se týká fyzické paměti. Pokud aplikace potřebuje přímý přístup do videobufferu, obdrží to ve formě namapované paměti a to ve velikosti nezbytně nutné. Tato namapovaná paměť je ale plně ve správě aplikace, nejde o rezervovanou paměť (jelikož ji lze odmapovat a uvolněné adresy použít k alokaci)
No já od hry čekám zábavu. Jestli při tom zůstane část výkonu mého PC nevyužita je mi celkem jedno :-) Navíc jsem zvyklý spustit Setup.exe a o víc se nestarat. Stejně to funguje i u 64bitových her. Takže pokud se bavíme o MS Windows, pak nemáte v paměti dvoje knihovny (32 a 64bit), ale hned celé sady ovladačů a knihoven, protože u MS Win aplikací je naprosto běžné, že si aplikace nesou svoje verze knihoven ssebou. Pokud jste právě na MS Win tak si zkustě zjistit, kolikrát a v jakých verzích máte teď v paměti msvcrt*.dll. Zkrátka, po nacpání placky do mechaniky vám to po pár minutách skončí spustitelnou hrou. Kromě nabídky instalace nové verze DirectX (i ta je ovšem na tom DVD) se uživatel ani nedozví, jaké knihovny to kam kopírovalo. Jestli je ta nová kopie 32bit nebo 64bit je pak úplně jedno.
Nemuzu se zbavit pocitu ze tento clanek, ale i clanky o steamu zde na rootu pisi lide, kteri hry nehraji (nekupuji) :))
Podle meho laickeho nazoru Steam client a obecne hry pro Mac jsou velkym prinosem take pro Linux. Jde hlavne o to, ze hry pro Mac bezi na opengl a ne directx. To je obrovske plus pro pripadne portovani her na linux. Vemte si treba hru ET:QuakeWars, pred dvema lety novinka s vybornou grafikou a diky tomu ze hra bezi na opengl, bylo snadne vytvorit i clienta pro linux (delal ho jeden jediny clovek).
Valve slibilo, ze vsechny jejich novinky budou vychazet soucasne pro Win i Mac a diky opengl vidim budoucnost hrani na linuxu velice dobre. Myslim ze pro Valve by nyni nebyl zas takovy problem portovat hry jako Counter Strike na linux, rekl bych ze vetsi praci budou mit se Steamem jako herni platformou. Je ovsem jasne ze linux pro ne ted rozhodne neni priorita, na praci toho maji hromadu. Ale nehazejme flintu do zita, od Macu k Linuxu neni zas tak daleko, dejme tomu cas :).
Mno a staci aby prisela nejaka firma s konzoli postavenou na Linuxu (BSD etc.), protoze se jim treba jejch vlastni system nevyplati a uz to muze byt zajiamavejsi.
-
Myslim ze cely clanek vychazi z dnesniho stavu a predikuje z neho budoucnost, jenze dnesni stav nezustane takhle dlouho. Na mobilech se rozmaha Android, coz ma pod sebou linxu. Mozna to Google rozsiri i pro tablety a od tama je kousek k desktopum. Svet se meni a je v pohybu. Jeste pred deseti lety byl mobilni telefon luxus dekadentnich podnikatelu.
„Ale zase když vidím statistiky používání AdBlocku podle OS, tak si říkám, že to s tou ochotou platit není tak žhavé.“
Pouzivani AdBlocku bych neslucoval s (ne)ochotou platit. AdBlock je pro mne nastroj pro odstraneni „otravne“ reklamy!
I presto, ze „doomovky“ nehraji jsem si pred lety koupil DOOM 3 (to uz jsem GNU/Linux (Ubuntu) pouzival asi rok), predevsim kvuli tomu, ze jede pod „tuxem“ nativne (pravda, koupil jsem ji v dobe, kdy uz stala 300,–, ale na tom snad nezalezi). Zatimco mezi prateli neznam nikoho, kdo by mel original teto hry (resp. mezi prateli neznam nikoho, kdo by mel prilis originalnich her). Az „linux“ me naucil za software platit (paklize jej chci, a neni nejaka free nebo open source alternativa, coz u her neni, neb homama je vzdy homam (1–4, dalsi verze povazuji za jine hry), Disciples je Disciples…)
Souhlasím. Autor článku nerozlišuje mezi druhy reklam a zobecňuje, což je zrovna při skutečnosti, kdy většina reklam patří do těch otravných, chyba. Taky souhlasím s placením – protože mám Linux legálně, chci mít legálně i programy a být čistej. Obdobně DVD, když je můžu koupit za blbých 50–100 Kč. Když někdo něco vytvoří a chce za to odpovídající částku, je fair mu to zaplatit.
Pracuju na HW který je výkoný a levný jen díky hrám. Bohužel dvě klíčové aplikace na nix portované JIŽ nejsou a dokonce v daném segmentu lze pozorovat obecný ústup z platformy … tedy ani jen tak nebudou. Vše může změnit jen popularizace Linuxu na desktopu a toho mohou nejlépe dosáhnout hry. Osobně věřím, že M$ na prodloužení této situace vynakládá nemalé prostředky.
1) současný počet linuxových hráčů je malý, souhlas. Je to trochu problém slepice/vejce – z Linuxu by mohla být klidně i herní konzole – kdyby byly hry, byli by hráči a naopak.
2) Problém s ovladači grafických karet – i když si člověk nainstaluje ty uzavřené ovladače, není to dokonalé – nejsou s nimi sice takové problémy jako s Flashem, ale úplně 100% to není. Výrobci grafických karet si asi dávají víc záležet na ovladačích pro Windows – opět stejný problém jako předchozí bod (kdyby bylo víc linuxových hráčů, věnovaly by i výrobci karet větší pozornost ovladačům pro Linux).
3) Linuxové prostředí je sice rozmanité, ale na druhou stranu je tu spousta ochotných lidí, kteří můžou udělat kus práce místo firmy. Ano, komunita.
Vezmu to od konce.
3) Bohužel, většina manažerů vás při slově „komunita“ vyhodí rovnou z okna z dvacátého patra. A oprávněně. S komunitou se dá spolupracovat, ale ne na ni spoléhat. Komunita totiž není placená za svou práci tím manažerem, ale dělá to dobrovolně, a podle svého „nejlepšího vědomí a svědomí“, což ovšem může být v přímém rozporu s business plánem, nemůžete vyhodit toho, kdo si proti vám otevírá hubu… Prostě většinou negativa převažují nad pozitivy.
2) a 1) – ano, je to onen starý slepico-vejcoidní problém. A ještě dlouho se to nezmění, pokud nějaká firma nepůjde do hry pro linux i za tu cenu, že se to teď nevyplatí. Což je nepříliš pravděpodobné. Spíš se časem objeví nějaké portace steamu pro linux, který budou vývojáři Valve dělat ve volném čase. A možná se pak sem-tam nějaká komerční hra objeví, pokud to bude úspěšné.
Co to, prosím, ta "komunita" je? To se maže na chleba nebo je to nějaký kus oblečení? Kde ji najdu, abych si ji koupil nebo nějak použil? A až ji budu mít, můžu se spolehnout, že mi vyřeší mé problémy?
Pořád o tom všude slýchám, ale nikdy jsem to neviděl. Tedy - krom poznámek typu: "Když ti něco nefunguje, pomůže ti komunita".
ad 2) – casto ma maslo na hlave i distribuce. Napriklad bimarni ovladace od nvidie funguji lepe nez komunitni a donedavna byla jejichj instalace stejne jednoducha jako ve win. Pak se zacalo do distribuci cpat nouveau, ktere zatim nedosahuje kvalit binarniho ovladace, a instalace je o kus slozitejsi. Ale hlavne ze mame komunitni free nouveau…
Mne by jen tak docela zajimalo, k cemu jsou vlastne ty hry dobre, nepocitam-li deti (rekneme tak do stredni skoly) a pak lidi, kteri si na tom vybudovali zivobyti. V dnesni dobe vetsina z nas travi u pocitace drtivou cast dne, at jiz z pracovnich nebo osobnich duvodu (komunikace), za ucelem zabavy (rozsirovani znalosti v oblasti naseho zajmu), ale take ve forme pure entertainment jako jsou hudba a filmy (uklidneni, tvurci cinnost, poutave pribehy – analogie s knihou). Proc bych mel ale dobrovolne sedet u PC kvuli toho, jen abych postoupil do dalsiho levelu, to mi unika a zvlast v dnesni dobe „modernich her“. Nerad totiz ubijim cas a delam neco, kde me usili nebude na nicem videt (vykonana cinnost, fyzicka zdatnost, ziskani novych podnetu, znalosti, zlepseni nalady). Navic dnesni hry jsou bohuzel cim dal tim blbejsi a konzolovejsi, takze mne obvykle mohou akorat vytocit, pribeh v nich byva minimalni, pokud uz, tak poskytuji jen aktualni impulzivni poteseni, ktere inteligentni clovek nemuze povazovat za uspokojujici. Najit treba aspon slusny automobilovy simulator, kdy bych mel nejaky pozitek z jizdy, je u novych titulu prakticky nemozne a tak je to napric celym hernim spektrem, vse jen na efekt (ale tak pro deti do 12 let, nekdy se clovek nestaci divit), zjednodusit na maximum, recyklovat, osekat. Dospely jedinec uz v tom jen tezko hleda neco smysluplneho, uspokojujiciho. Sumar: hry na Linuxu? Nechte si je, dnes uz neni o co stat.
je uplne mimo misu, hry hraje kazda vekova skupina, i kdyby to mely byj jenom karty, ktere hraji moje babicky. Her je dost a kazdy ma rad jiny zanr, takze nekdo chce auta, jiny strategie, nekdo letecke simulatory. Ale herni prumysl je obrovsky a kdo hleda, ten kvalitni hru najde. Linux ma smulu, ze se toho ucastni jen okrajove, protoze s prichodem hracu by zajem o tuto platformu prinesl penize potrebne pro vyvoj. Takze by se napriklad zlepsily ovladace grafickych a zvukovych karet.
Ale chce to jen nebyt kratkozraky a nemsyslet si, ze kdyz to nepotrebuju ja, tak uz nikdo.
Co se tak podivat dal jak za spicku(sveho) nosu ? :) Nesmis to posuzovat podle sebe nebo podobnych lidi jako jsi ty a mezi kterymi se pohybujes . Pro nekoho je ztrata casu zase neco jineho stejne tak hrac her se bude smat tomu kdo si tuni svoji oktavku nebo si paji diodky a dela sveho robutka jinej zas se venuje zenam a to mu zabere cas i penize a to i potom co dosahne sveho :)) . Tak o tom to je ne ?
Vidim si na nos, neboj :) … slo mi spise o to, ze bez jakkoli zaujateho pohledu mi hry, dnesni hry, vychazeji jako nejvetsi ubijec casu. Prikladu naruzivych hracu kolem sebe par mam (nepohybuju se zrovna v nejakem sobe idealne zajmove spriznenem kolektivu) a ti lide namaji nic jineho na praci, nez expit v Lineage a v mezicase pifnout par priser v nejake stokratdokolatosame FPS apod. a na nic jineho nemaji cas a vlastne ani nemaji o nic jineho zajem. Zajit si na zachod je problem, vyvinout jinou cinnost nez hrani her je problem. Rozhovor s nimi je velmi fadni, kdyz se netyka her, ziraji jak vejri (a to to nemusi byt nejake super intelektualni tema, proste normalni vec). Clovek si pak pripada jako nezajimavy pitomec, ale ve skutecnosti nezajimavi jsou prave oni. Stokrat dokola mi budou na videu predvadet nejake mece svyho bojovnika, jina konverzace nula bodov. Jako smysl zivota je to objektivne pro vice ci mene samostatneho dospeleho jedince hodne chude. Dneska si vypiplam postavu, zitra to vyrobce hry zabali, komunita se rozpadne, ci se to i tak casem stejne vytrati samo .. a k cemu bylo me usili? Ty lidi to taky nebavi porad expit, oni to delaji aby mohli nekde pichnout priseru, ale mezitim promrhaji spousty casu necim, co jim neprinasi ani impulsivni poteseni … to uz mam vetsi pochopeni pro toho tunera oktavky a i kdyz to neni muj salek caje, tak to naprosto jako zalibu prijimam, jeho snaha ma nejake vysledky, nehrbi se zbytecne u PC pro nic, tak jak to dela zpravidla po zbytek dne v praci. Ale pochopeni pro to, kdyz clovek 20+ let je cely vedle z dnesnich docela hloupych her … tak pro to pochopeni fakt nemam :) … ti lide zpravidla zabijeji cas hranim proto, ze pro nej ani nemaji jine vyuziti, jejich cas je tedy zbytecny. Z jejich pohledu prazdnota, kterou je treba vyplnit jinou prazdnotou, asi tzv. „aspon neco“. … Aby bylo jasno, ja take travim u PC velmi mnoho casu, vice nez sam chci a to i mimo pracovni (a stale jeste take skolni) povinnosti. Kdyz uz u nej ale sedim, musi to k necemu smysluplnemu byt, protoze si uvedomuji cenu vlastniho zdravi, vlastniho casu a potazmo vlastniho zivota. I tohle obcasne plkani v diskusi, je aspon k necemu, protoze si prectu ostatni nazory na vec a zase na urcite tema budu mit trochu sirsi pohled.
A co náruživý filatelista, který tráví život cestováním mezi burzami a o ničem kromě známek se s ním nedá příliš bavit? Já například považuji hry za mnohem zábavnější, než filmy – kde mám ve filmu možnost nějaké volby, reakce? Ale neoznačuju je za něco, co patří jen malým dětem, nebo do koše, protože někdo to zase vidí jinak.
Je přece jedno, jestli je člověk mimo z nové hry, nebo slintá na autosalonu vedle nejnovějšího modelu značky -censored by author- a zbytek týdne sedí shrbený v dílně a snaží se vytunit si svoje auto. Problém není ve hrách, ty jsou v pořádku. Pokud se pro někoho stanou hry smyslem života, je problém ve výchově a přátelích, ne ve hrách samotných.
PS: i ve hrách se dají navázat přátelství, která trvají, i když oba jedinci danou hru opustí, byť většina „přátelství“ to nepřežije. Ale koneckonců, když se přestěhujete do jiného města, s kolika lidmi z původního bydliště se budete pořád pravidelně setkávat? O moc lepší ten poměr nebude.
Teoreticky ano. V praxi tam velký rozdíl být nemusí.
Filetalista může mít po 20 letech sběratelství takovou sbírku, že ji prodá a má vyděláno na pěknou penzi. Anebo ji taky ne.
Řekl bych, že počet filatelistů, kteří jsou schopni významně zhodnotit peníze vložené do sbírky (tedy mít čuch o co bude v budoucnu zájem a postupně a trpělivě dávat dohromady takové sady) nebude nijak valný.
Někdo by mohl zase říct, že existuje zanedbatelné promile hráčů, kteří jsou schopní hraním vydělat významně víc, než do toho vložili, ale to nemá cenu.
Moje pointa je, že pro většinu hráčů je hraní her finančně ztrátová zábava, která jim skoro nic nedá. A pro většinu filatelistů je to zábava, která jim skoro nic nedá a i když to finančně ztráta obvykle nebývá, tak zisk z toho obvykle také valný není (čili ta tvorba hodnot je diskutabilní).
S filatelistou se pobavis o cemkoli. Filatelista totiz cestuje, pohybuje se mezi lidmi v realnem prostredi. To hrac PC her postrada, proto ma nulovy rozhled. Nehlede na to, ze jsme opet u toho, ze filatelista vytvari nejake hodnoty a to neni mysleno pro okoli, ale pro sebe, hrac hry vytvari hodnoty pouze v ramci hry, mnohdy bez vetsiho zajmu, coz je tedy velice pomijive, jinymi slovy je to ztrata casu. To tuneni auta neni stejna cinnost, jako delas po zbytek dne v praci – tzn. sedis na zadku a zadelavas si na krecaky a dalsi problemy. Je to odlisna cinnost, u ktere si telo i mysl odpocine, nehlede na to, ze je to z velke casti o fyzicke namaze, nikoli o hrbeni nad stolem.
K te interakci jen tolik. Pro vetsinu hracu, co jsem videl, je hlavni interakce ve hre klikat jak zbesily k povaleni potvory. To je pro mne interakce na urovni: rano vstanu a cely den mlatim pesti do steny. Skutecne hodnotna cinnost. Bohuzel dnesni hrac o pribeh nestoji, dialogy se jen zbesile odklikaji, prave proto vznikaji ty sracky co vznikaji. To nejsou hry, to je koncentrovana blbost. Mmch. dobry film nepostrada interakci, to je hluboky omyl. Stejne jako kniha nepostrada interakci, ale vse je to na urovni myslenkovych pochodu, neni to o tom ze si vyberu, zda pujdu vlevo nebo v pravo (stejne vetsina her ve sve podstate o moc sirsi interakci, moznost zasahnout do pribehu, nenabizi a v zaveru pak akorat projede jina animacka). Az se online hry oprosti od sve hlavni naplne v podobe likvidace leveho tlacitka mysi u nejake potvory a az se offline hry oprosti od okate naskriptovanych uloh, ktere prumerne inteligentni clovek prokoukne po prvnim levelu a dale je z toho uz citit jen nuda a sed kombinovana s pocitem, ze sem hnan nejakym koridorem, kterym musim projit, i kdyz v realu bych se zachoval jinak .. jeden predmet vezmu, druhy ten samy uz zase ne a dalsi otravne prvky … tak az se toto stane minulosti, tak potom si mozna neco z tech novych her zahraji.
To si ty hráče viděl asi v nějakým populárním seriálu či filmu, nevím kde jinde by bylo zobrazeno klišé neustálého klikání myši nebo nekoordinované mačkání joypadu, s takovou by toho moc nedohrál.
Např. strategické (které budete na konzoli marně hledat) nebo puzzle hry rozvíjí myšlení, není to žádná jednoduchá klikačka.
Moje dvě oblíbené hry BZFlag a poslední dobou především Savage 2 nejdou hrát bezmyšlenkovitě. V obou případech jde o síťové multiplayery založené na týmové spolupráci, domluvě lidí a komunitě vůbec. Hlavně Savage stojí na hlasové komunikaci mezi hráči, zejména příkazy commandera nebo officera, kteří mají na starost strategické a taktické rozhodování. Spíš bych řekl, že komplexita hry některé hráče odrazuje, asi ty co chtějí obravdu jednoduchou, instatní zábavu na jedno odpoledne a nemají zájem se učit. „Povalení potvory“ je sice validní strategie jednotlivce, ale často nestačí k výhře týmu.
Hmm. Filatelista jede do cizího města, tam si s někým podá ruku, 10 minut kouká lupou na známku, předá peníze, vezme známku a odjíždí zpět.
Zatímco hráč her jezdí na nějaké quakecony, kde je normální zábava. A co teď s tím?
Myslím, že je hloupost hledat umělé rozdíly mezi bláznem-hráčem (který tráví většinu času na svou rozšiřující se sbírkou her a zanedbává skutečný život) a bláznem-filatelistou (který tráví většinu času na svou rozšiřující se sbírkou známek a zanedbává skutečný život).
To je jednoduche, ja na pocitaci na filmy temer nekoukam. Proc bych mel, kdyz muzu jit do kina, kde je vetsi obraz, lepsi zvuk a jdu tam s kamosema. Navic sledovani filmu je ciste pasivni, zatimco hrani her nejakou aktivitu prece jen vyzaduje. Nekdo hraje sachy, ja hraju strategie na pocitaci. Nemam ICQ, nemam Facebook a misto koukani na televizi si radeji zahraju Starcraft II Battle.net, je to dost na bednu, hrat proti lidem.
Ad. konzole. Mam Nintendo Wii + WiiBoard a reknu vam, ze vzdycky kdyz prijde navsteva, tak se u toho skvele pobavime. At uz hranim tenisu v obyvaku, nebo skoky na lyzich. Rozhodne lepsi, nez kdyz prijde navsteva a pusti se televize a u toho se chlasta – pekna nuda.
Tak to mi bylo jasne uz jak jsem psal prvni prispevek, ze bude nejednim clovekem povazovan za hloupy nebo dokonce nejhloupejsi za posledni dobu. Ono kdyz nekomu slapnete na kuri oko, tak zacne kopat a neuvedomuje si souvislosti, coz ale znemoznuje pochopit pointu … to je ostatne videt na vasem a nekterych dalsich prispevcich zde, na ktere nebudu ani reagovat, jelikoz to pro mne nema smyslu. To je cele.
O co se snažíte? Napsat provokativní příspěvek a mít jistotu, že někdo zareaguje nepatřičně a to potom považovat za své vítězství a potvrzení své morální převahy?
Já mám pocit, že pointu nechápete (nebo spíše nechcete chápat) vy.
Prostě počítačové hry jsou zábava. Je to jedna z mnoha kategorií her a hry obecně jsou jedna z mnoha kategorií zábavy.
A lidé se prostě baví a bavit chtějí. A počítačové hry patří do skupiny zábav, které relativně málo rozvíjejí schopnosti potřebné pro reálný život a relativně málo budují a posilují hodnotné mezilidské vztahy. A ta skupina málo užitečných zábav (řekněme ten váš pure entertainment)je nepochybně větší než ta skupina užitečných.
Všichni lidé se občas nějak neužitečně baví. Někteří tomu věnují 2 hodiny týdně. Někteří 40 hodin týdně.
Kdybyste se obecně rozčiloval, že někdo tráví 40 nebo víc hodin týdně neužitečnou zábavou, tak tomu rozumím. Ale mě přijde celkem bez rozdílu, jestli někdo tráví naprostou většinu času v hospodě šťoucháním do koulí (jsou takoví), koukáním na telenovely a podobný televizní odpad (jsou takoví), pasivním sledováním sportu (jsou takoví), nebo hraním počítačových her (jsou takoví).
Proč by se měl někdo pokoušet dostat se do dalšího levelu ve stokrátpředělaném FPS? A proč by měl někdo zkusit zahrát nějaký šťouch, když už to dělal milionkrát? A proč by měl někdo sledoval zase jinou a přitom pořád stejnou zápletku v seriálové detektivce? A proč by měl někdo koukat na milióntou penaltu? Někdo ty věci dělá do extrému, že ostatní kroutí hlavou, co z toho má. Ale většina lidí je do extrému nedělá. Občas si zahrají kulec, občas se pobaví při tipování vraha v detektivce, občas se mrknou na velké sportovní utkání. A občas si zahrají nějakou počítačovou hru.
Vy máte zjevně problém s tím, že dneska už hry nejsou tak dobré jako dříve. A já neřeším do jaké míry je to váš pocit a do jaké míry je to objektivní fakt a do jaké míry je pravda uprostřed. Proč ale kvůli tomu mít takový postoj ke hrám jako celku? Spousta her nestojí za nainstalování, natož za zakoupení. Ale totéž platí o televizních pořadech, nebo sportovních utkáních. Doporučuji se přestat chovat jako zhrzená milenka.
Smis se zeptat k cemu tu relaci vztahujete? Z jakych studii vase tvrzeni vychazi?
–
Mam-li srovnat jednotlive zabavy prevazne mladych lidi, tak treba sgrafity, koureni marihuany, vysedavani po hospodach, dlouhe probirani historek o tom jak se kdo ozral, poblil a nekoho ojel, sledovani televize od rana do vecer, dychani zahuleneho vzduchu a koureni na diskotekach atd. Nic z toho mi neprijde v relaci s hranim pocitacovych her jako pro cloveka prinosnejsi. I kdyz je to jenom muj osobni nazor, protoze zadnou studii na prinosnost jednotlivych druhu zabavy nemam.
Nevycházím z žádných studií. A váš příspěvek celkově nechápu. Jakoby nereagoval na ten můj (i když podle stromu příspěvků tomu tak je).
V tom, že většina zábavy není přínosná se shodujeme. A já nijak nehodnotím přínos hraní počítačových her vs. přínos sledování televize apod. Všechny ty uvedené příklady považuji za zábavu s nízkým přínosem.
Nicméně existují zábavy, které jsou obecně zjevně přínosnější – např. aktivní sport. A pak jsou pro některé lidi zábavné věci, které např. zvyšují jejich kvalifikaci a cenu na trhu práce (cizí jazyk, programování, elektronika apod.).
Co to jsou ty tzv herní megabomby? V posledních letech jsem jich pár zkoušel a nic nudnějšího jsem nehrál. Je bohužel všeobecný fakt, že moderní herní tituly jsou stále více o efektech a stále méně o vtipu, zajímavé zápletce, inteligentním příběhu a zajímavé hratelnosti. Megabombou pak jsou zpravidla hry, jejichž příběh nemá hlavu ani patu, herní činnost je monotonní, neoriginální a tak má člověk pocit, že hraje po 150-té totéž, jen s lepší grafikou… Když pak člověk řekne, že z toho hraní vyrostl, není to póza ale smutný obraz situace na herním trhu.
Naprosto presne a vystizne .. a ta posledni veta padne jak onen hrnec na prdel. Tezko se chape, jak dnesni herni prumysl dokaze stale hybat svetem. I kdyz vlastne to ve sve podstate pochopit lze, bohuzel je to zrejme tim, ze u mladeze, ktera je v tomto pripade prvni na rane, kvete hloupost, stadovitost a mnozi si ji bezne prenaseji i do pozdejsiho veku. Kdyz se nad tim tak clovek zamysli, je to docela desive.
A co jsou současné megafilmy? Tam má člověk taky pocit, že vidí po 150. totéž. Prostě existují dobré filmy a špatné. A existují dobré hry a špatné. V obou případech je někdy velmi těžké ty dobré najít (zejména pokud nemáme zrovna mainstreamový vkus).
Ale přijde mi hloupost kvůli tomu zanevřít na hry obecně a přestat je hrát úplně a říct, že jsem z nich vyrostl. Přijde mi to stejně absurdní, jako kdybych řekl, že jsem vyrostl z filmů, protože to co jde v multikinech není moc originální.
Já osobně také považuji situaci na herním trhu za smutnou. Stejně jako situaci na filmovém s hudebním trhu. Vlastně na většině trhů vidím smutnou situaci. Ale nějak se bavit chci. A pořád raději u her, než u produktů z jiných smutných trhů.
probuh, tak jinak.
neni nic jako mainstreamovy vkus (prakticky kazdy se s „mainstreamem“ nekde protne, pokud tedy neni zoufale a krecovite anti-mainstreammovej).
tudiz pokud je nekdo „mainstreamovej“ tak je bud jednim z vzacnych pripadu, ktere se _blizi_ prumeru, vsetsinou vsak slaboch / loutka.
to ze te urazilo ze nekoho tak muzu vnimat a vzal jsi to jako cileny utok na sebe ukazuje ze podvedome citis ze se to tyka i tebe.
Váš předchozí komentář mě neurazil. Reagoval jsem, protože směšování mainstreamového vkusu s „importovaným“ názorem považuji za pitomost.
Nebochybně bude případ podobný mému (tedy v něčem se mu mainstream líbí v nečem ne) častější, než případ, kdy se někomu líbí mainstream ve všem. Já osobně nikoho takového neznám a je mi celkem jedno, kolik takových lidí je.
Celé tohle vlákno je vzhledem k článku offtopic. Ale žilo, tak jsem se zapojil do diskuze. Mám ale pocit, že vy se snažíte udělat offtopic v offtopicu. Opravdu nevím, jak je relevantní jak moc je kdo mainstreamovaný a jestli je to jeho názor, nebo je importovaný.
Ja jsem taky puvodne reagoval pouze proto ze porovnavat [svuj] vkus s mainstreamem mi prijde jako pitomost … Takze uz jen to ze jste se tak vyjadril naznacuje, ze mate sklon ke stadnimu mysleni.
Mainstream je mimochodem spis stream tlaceny vyrobci nez vyzadovany konzumenty. Porovnavani se s „mainstreamem“ implikuje tendenci cokoli porovnavat se svoji predstavou toho co si o tom druzi mysli ( → absenci skutecne vlastniho nazoru; co se tyce vkusu – pokud se nechci tupe zaclenit – je prece cizi nazor irelevantni). V lepsim pripade to sice muze znamenat pocatky vlastniho uvazovani, nachazeni sebe sama, ale asi jsem skeptik ;-)
Úžasné co všechno dokážete vytěžit z toho, co jsem napsal. A jak se odvážně nenecháváte zastrašit tím, že bych mohl používat drobně odlišnou definici slova mainstream (což se tímto vaším příspěvkem potvrdilo).
Ale jestli si mě chcete zařadit do škatulky stádně smýšlejících, tak jak je libo. Jenom souvislost s diskuzí mi naprosto uniká.
Co Vam unika je mi naprosto jedno, jak se citite taky, proste jsem zminil neco co povazuji za patologicke, snad z toho nekdo neco vytezi. Vy mozna take (netvrdim ze zasah musel byt na 100% ale reakce by odpovidala. Sam sledujte zda se dostavi dalsi z fazi Zlost/Odpor – Popreni – Nejistota – Zkoumani – Prijeti – Naprava/Uzdraveni – v tomto kontextu ustaveni vlastniho zebricku hodnot a jemu odpovidajiciho modelu uvazovani)
Mně přijde, že autor nemá o vývoji SW ani šajna. Pořád omýlá, že by bylo třeba portovat engine na Linux a že to je strašně drahé.
Pokud se ale bude hra od začátku vyvíjet jako multiplatformní pro OpenGL (což je třeba, aby běhala na Macu, který má v USA poměrně vysoký podíl), nepřináší to o moc vyšší náklady oproti hře dělané pouze pro Windows.
Argument o roztříštěnosti Linuxu taky slyším pořád dokola a je to ptákovina. Hry si stejně veškerý knihovny tahají s sebou, na žádný systémový nespoléhají.
Zkrátka by to šlo bez větších problémů. Akorát, že prostě Linuxový desktop má opravdu tak malé zastoupení, že se ani ta malá námaha vývojářům nevyplatí. Ale to se může poměrně snadno změnit, jakmile zastoupení Linuxu překročí jistý bod zlomu, nastane jeho rychlý vzestup, stejně jako když kdysi FF prolomil hranici marginálního prohlížeče.
Mně zase přijde, že kromě češtiny nemáte ani páry o tom, co vývoj či portace SW obnáší.
S vývojem multiplatformního SW mám docela velké zkušenosti a hrubým odhadem se dá říct, že
1) jen náklady na to, aby se kód dělil na platformově závislý a nezávislý, činí tak asi 10–15% navíc oproti dřívějšku. Ne, že by se víc utratilo za vyšší mzdy, ale psát takový kód trvá déle
2) náklady na platformově závislý kód jsou samozřejmě násobky podporovaných platforem. Valná většina vývojářů píše ten nezávislý, nicméně na každou další platformu pár lidí potřebujete. A to většinou ty hodně dobré lidi – a taky hodně dobře placené
3) největší náklady multiplatformního vývoje je ale Q&A, tzn. testování. Musíte mít od každé platformy hardware (a to několik různých), musíte mít lidi, co se o dané platformy umí starat a hlavně musíte mít lidi, co budou donekonečna ověřovat všemožné kombinace různých mainstreamových programů, zda něco nekoliduje s tím vaším. Sice jsou platy těchto lidí násobně nižší než u vývojářů, ale kvalitní Q&A zase stojí strašně času, takže náklady jsou enormní.
Prostě pokud byste mi teď řekl, že je třeba udělat podporu pro novou platformu, tak to jsou minimálně 4 lidé fulltime navíc pro vývoj a správu + stovky hodin strávených na Q&A. A to se pohybujeme v nákladech od 7M ročně nahoru. Zaplatíte to a nebo řeknete „aha, tak to mi ta podpora další platformy za to až tak nestojí“. Mám pocit, že p. Malý velmi dobře věděl, o čem píše.
Vaše představy „na Macu funguje OpenGL, takže udělat linuxový port s OpenGL je vlastně otázka pár korun“ je neskutečně naivní a vzdálená realitě.
To jsou dobré poznámky. Přesto bych z původního příspěvku vypíchl:
* Portace na Linux bude zřejmě v této situaci jednodušší a levnější naž portace na Mac.
* Tím pádem se vyplatí i při menším počtu zákazníků. (nižší náklady a, řekněme, stejná cena za licenci)
Na druhou stranu, nechci říkat, že pokud je potřeba na Linux, řekněme, čtvrtinový počet zákazníků (číslo opravdu nemusí odpovídat realitě) než byl potřeba na MacOS, aby se portace stala zajímavou, pak při dosažení podílu Linuxu na desktopu v úrovni 1/4 dnešního podílu MacOS se stane tato portace automaticky stane zajímavou. Jednoduše proto, že koupí-li si to 50% uživatelů Macu a 10% uživatelů Linuxu, pak by Linux potřeboval mít zastoupení 5/4 zastoupení Macu a jsme hned úplně jinde.
Mám namysli samozřejmě pouze desktopové použití. Čísla jsou ilustrační, nemusí odpovídat realitě.
Já samozřejmě nemám s vývojem multiplatformních her žádné zkušenosti, ale nějaké multiplatformní programy jsem už psal. Je pravda, že v Pythonu a ne v C/C++, ale stejně mi přijde, že pokud se s tím od začátku počítá, není o tolik větší námaha.
Navíc u her spotřebuje podle mého naprostou většinu nákladů vytvoření herního prostředí, design hry, grafika, zvuky a další věci, které s programováním vůbec nesouvisí. Tyto náklady se nezvyšují.
Přestože nejsem odborník, dovolím si znovu tvrdit, že
1) Není třeba portovat celý engine. Jen se musí jako multiplatfromní už vytvořit, což nepřináší až tak velké náklady (vzhledem k ceně vývoje celé hry), obzvlášť pokud se stejně bude dělat i Mac verze.
2) Domnělá roztříštěnost Linuxu rozhodně není problém. Vemte si, kolik je programů dělaných pro Linux a fungují ve všech distribucích.
nejakych 7 let jsem byl v herni branzi…kdyz se to vezme kolem a kolem,zadny multiplatformni vyvoj neni… i v ramci jedne platformy intel/windows32 je treba nejen testovat,ale vyvijet pro ruzne graficke karty,zvukove systemy atd atd…zadne directx/opengl od toho nikoho neodstrihne.neustale se resi problemy ze ta a ta karta to zvladne,na te to spadne,pro tu a tu se dela specificky kod atd…takze jeste k tomu pridat i jiny os, to by opravdu neslo…zlaty vyvoj na konzole, to je jejich sila, unifikovany hw…ono taky se mnohdy pro intel a amd pise dvakrat ten samy kod,protoze u her na vykonu zalezi…
Nehlede na to ze pripadny zakaznik chtejici hrat tuhle novou megabomba hru, nema az tak velky problem si koupit jeste jedno zelezo. Kdyz ho hra stoji dva tisice, tak druhe zelezo za patnact do toho taky da a svuj oblibeny linux si bud bude uzivat jako dualboot a nebo ho proste bude mit na druhem pocitaci.
Souhlasím a jen doplním věc, kterou si spousta lidí neuvědomuje: Nemýlím-li se, pak Apple pro Mac OS X implementoval (s genialitou sobě vlastní) zcela nové grafické rozhraní nezaložené (nebo možná jen částečně) na X serveru! Navíc je jádro Mac OS X postavené na FreeBSD. Pohybuji se mezi Linuxy (nerad a opatrně) i mezi FreeBSD a vím, že portace různých SW mezi nimi (a mluvím především o negrafických SW) nebývá triviální ani zdaleka!
Suma sumárum: domněnka - "pokud vývojáři napíší hru pro Mac OS X, pak je lze snadno přepsat (ne-li dokonce jen prostě překompilovat) pod Linux" - je IMHO zcela špatná.
Wine je hnus. Ja uz si ho nikdy nenainstalujem. Uplne ma dorazilo, ked ziadalo v sysctl.conf zmenit nastavenie na nebezpecne (uz si nepamatam, co presne to bolo, ale chvilu predtym prave na tuto vec vysla oprava kernelu). A ani tie hry oznacene ako „Gold“ v tom poriadne nechodili (Command & Conquer, starsie verzie su uz legalne zadarmo), bolo to schopne zatuhnut celu masinu, takze najrychlejsie riesenie potom bolo restartnut cely stroj. Dakujem pekne za taky srot. To uz ScummVM je na stare hry lepsi (nie je ich tam masivne vela, ale to co chodi je OK). Wine uz nikdy viac.
To jsem čekal, že se nějaký rejpal ozve. Jen ses mohl předem informovat, jak to vlastně bylo – než někdo vymyslel tenhle význam té zkratky, znamenalo to prostě WINdows Emulator. Akorát to bylo pro „GNU's Not Unix“ cvoky asi dost málo cool, tak to museli překroutit. Ostatně ať už to považujeme za emulátor nebo jen adaptační vrstvu, na mém tvrzení to nic nemění. Navíc jsem mluvil jen o emulaci rozhraní, o tom, že by Wine byl plnohodnotný emulátor, jsem se ani nezmínil.
I ten vztah Adblock a placení je sporný. Ano, člověk, který má nižší ochotu platit nebo si neuvědomuje hodnotu práce si asi spíše nainstaluje Adblock. Ale totéž lze říct o zkušenějších uživatelích. A myslím, že Linux, byť na desktopu, dnes používají spíše zkušenější uživatelé. Takže těžko říct.
Mimochodem, s notebookem jsem dostal OEM placenou Linuxovou distribuci (SLED) a nahradil jsem ji jinou, která je zdarma, protože mi více vyhovuje. Znamená to, že nejsem ochoten platit?
Mimochodem, lidé, kteří nechtějí jsou i na Widlích a není jich asi zrovna málo. Stačí se podívat na míru pirátství.
Já Adblock mám nainstalovaný, ale ne proto, že nechci platit, nýbrž proto, že chci používat svůj počítač. Některé stránky bych bez Adblocku ani nemohl navstěvovat. Až mi nebude počítač kvůli flashové reklamě na dvě minuty zamrzávat a až mi reklamy nebudou blokovat můj malý displej s pidi-mini tlačítkem na zavření, které občas ani nefunguje, tak si rád Adblock odstraním.
Ad „Ano, člověk, který má nižší ochotu platit nebo si neuvědomuje hodnotu práce si asi spíše nainstaluje Adblock.“
Např. já AdBlock používám, reklamu nesleduji, ale pořídil jsem si Flattr. Na reklamy neklikám, obtěžují mě, ale kliknout na ikonku Flattru pod dobrým článkem (a přispět tak autorovi) se mi nepříčí.
Ad „Mimochodem, lidé, kteří nechtějí jsou i na Widlích a není jich asi zrovna málo. Stačí se podívat na míru pirátství.“
Přesně tak – většina windowsářů, co znám, nemá s pirátstvím problém (čti: kradou jako straky), naopak většina uživatelů Linuxu v mém okolí má daleko větší povědomí o autorských právech a respekt k nim.
Podílel jsem se na vzniku her na 8, 16 i 32bit platformy od roku 1989.
Když jsme v brněnském studiu Pterodon před 10 lety dokončovali Vietcong (FPS z Vietnamu) pro Windows, náklady na vývoj byly zhruba 30 milionů korun za 3 roky vývoje pro zhruba 20 lidí. (konverzi na PlayStation pro nás dělalo zahraniční studio a byla to neskutečná sračka)
Kdybychom měli tenkrát podporovat Linux, museli bychom na to mít dalšího zkušeného vývojáře, který by firmu přišel na zhruba 1 milión korun. Rentabilita je už hned jak vidno sporná, stejně jako vývoj pro české hráče, kteří si hru samozřejmě z 90% ukradli. (počítejte 10M vs 80K prodaných kusů)
Jedinou cestou pro Linux vidím tu, kterou nasazují malá studia, tj. nativní vývoj od začátku pro Linux jako vedlejší platformu (Introversion Software). Samozřejmě, že to dělají více méně nezištně, třebaže Windows verze se prodávají na Steamu. Druhou možností, jak už bylo zmíněno, je kontrola běhu pod Wine.
Bude to však minimálně několik let stále jen hobby autorů, pro zisk to dělat primárně nejde.
Pro příklad Defcon ve Wine nefunguje, ale nativní verze pro Linux s klíčem ze Steamu funguje skvěle.
BTW: není pravda, že Linuxáci za hry neplatí – na Steamu jsem utratil pěkných pár tisíc
BTW: vývoj her pro konzole XBOX 360 a PS3 je to, co se studiím vyplatí – pokrývají přes 80% zisku
A bola to vynikajuca hra Vietcong :-) Som sa naparil. Musim len pochvalit pana Filipa Oščádala, ako jedneho z vyvojarov.
A mal vynikajuci dabing. Hlavne ten vo vycviku a potom hlasky v hre: „Zmrde po*****ej zdechni!“ :D
Ale treba uznat ze vyvoj hier pre Linux nie je sranda, ked len vyvoj Vietcongu stal 30 milionov Kc. Jednoduch by to bolo pridrahe a nerentabilne.
Po počátečním nasrání z bulvárního titulku a následného ujištění, že to je jen schválně, jsem si už myslel, že článek bude aspoň trochu ok, ale ty kecy, hlavně ke konci…
To o tom používání radši OSS ovladačů místo funkčních uzavřenejch je totální kravina. Neznám žádnýho Linuxáka, kterej by radši používal něco nefunkčního, hlavně aby to bylo OSS.
Když budou výrobci vyvíjet i pro OpenGL (Mac), což věřím, že není problém, tak portnout to na Linux je potom hračka (pokud to není napsaný prasácky samozřejmě).
A tuším, že v článku padnul i argument, že Linuxáci nejsou ochotní platit. Znovu kec. Stačí se podívat na Humble Indie Bundle, který vydělal během pár dní přes 1 mil USD, a to i přes to, že lidé mohli platit třeba jen 0.1 USD. Navíc, jak vidno zde: http://blog.wolfire.com/2010/05/Linux-users-contribute-twice-as-much-as-Windows-users , Linxuáci jsou ochotní platit víc než Windowsáci.
A poslední věc – viz. „Vezměte nainstalované linuxové distribuce. Odečtěte servery…“ Vezměte všechny nainstalované Windows. Odečtěte piráty. Máte?
A vyjde to nastejno.
Podle mého názoru by ani hry ve spešl linuxové verzi být nemusely. Stačilo by, aby je výrobce napsal za použití standardních funkcí a poctivého přehledného kódu tak, aby si s nimi rozumněl Wine. To jedno procento linuxáků se už ve svých nastaveních nějak povrtá, aby to běhalo plynule.
Problém je, že docílíte zhruba polovičního výkonu. Dneska se hry optimalizují na konkrétní grafické karty. Psát obecně je hezký, ale nevyužite potenciál HW, který si uživatel draze koupil. A pak najednou vyjde hra, která na nějakou obecnost kašle a ta poběžní frantovy rychleji s větší plejádou efektů. No a co udělá franta příště? Zkuste pak odhadnout, co udělají příště Vaši investoři :-D
Ve článku zaznělo mnoho realných informací o stavu uživatelu, desktopu atd. Jen přidám jeden titul, který je komerční a na velmi dobré hratelné úrovni a to i pod Linuxem :-)
http://www.root.cz/clanky/enemy-territory-quake-wars/ Placená
předchůdce
http://www.root.cz/clanky/wolfenstein-enemy-territory/ Free
Hru jsem pořídíl za 300 ,– Kc Počkal jsem si, než spadne nesmyslná cena. S hrou jsem si vlastně koupil jen ucet a heslo. Linuxovou Instalaci jsem si stáhnul z netu a pripojil k ni DVD s datovou části hry.
Je prtavdou, že se to výrobcum her asi nevyplatí, ale proč to někteří zkoušejí? Dělají si podle toho statistiku? Myslim si že Linux desktopu pomalu, ale jistě přivývá. A pokud by se výrobci her zaměžili i na Linux desktop, byť by je to asi něco stálo, časem by se to určitě vrátilo.
ET je prostě vyjímkou, která potvrzuje pravidlo, že to jde a že jsou lidi, kterí si to koupi :-) Je nás, málo ?
P.S. Dalsi slusnou hrou je UT http://www.root.cz/clanky/urban-terror-nebezpeci-na-obzoru/ :-)
ET vubec neni vyjimkou, jde o cely engine ktery vyviji id soft a id soft rozhodne neni maly hrac na poli herniho prumyslu. Id engine na kterem bezi quake, doom, prey, et, etqw … je multiplatformni a vsechny tyto hry bezi na linuxu. Pristi rok vyjde hra Brink, na ktere dela tym autoru ETQW, a take bude mit s nejvetsi pravdepodobnosti linuxove binarky. Novy engine id tech 5 na kterem pobezi Doom 4 a Rage ma take diky opengl slibenou podproru linuxu. Zkratka perspektiva tu je.
hej len Id software je jeden team a ten nenahradi cely herny trh (aj ked samozrejme aj niektore dalsie portuju svoje tituly na linux). A dalej je otazne ako to bude vypadat do buducna s portami na Linux od ID softu teraz ked presli pod Bethesdu/ZeniMax. Je dost mozne ze im to ak nie vyslovene zatrhne tak nebude podporovat.
Například Return to the Castle of Wolfenstein bych zařadil mezi „velké hry“ své doby a pokud je mi známo, tak existuje nativní verze pro GNU/Linux. Takže některé velké hry pro GNU/Linux jsou/budou, ale zpravidla jejich nativní verze pro GNU/Linux přichází později (což mi nevadí, protože mám vždy lehce zastaralý, nebo chcete-li „low-end“, počítač) a počet titulů bude omezený (což je bohužel úděl platformy, která nemá tak velké zastoupení na desktopech).
Problem her je, ze je bud pisi amateri a nebo manageri jsou tupci.
Pisi hry ve spatnem Direct-X, protoze je to moderni …
Pritom staci udelat to co dela OpenGL ci SDL, tedy vzit nejakou multiplatformni knihovnu a tu naportovat na win pres Direct-X (dela to tak openGL i SDL* … nebot Direct-X je jedina moznost, jak se ve win dostat nizkourovnove na HW … a tedy akcelerovat)
Mimochodem herni konzole, krom X-Boxu zadne Direct-X nemaji a proto tu hru pisi stejne vicekrat a portovat hru z konole na linux uz je jen formalita, nebot tam proste nemuze bezet nic jineho, nez nejaka forma Unixu, jen se to tak netvari …
Je to hezky videt na Linux hrach … pouzivaji normlani a otevrene veci a bezi na vsech platformach a dobre … napisi se jen jednou a bezi vsude … vazne by me zajimalo kdo ma zajem na tom, aby hru prepisovali do tolikati akceleracnich enginu a vyuzivali tolik nekompatibilnich knihoven.
Tihle bezmozci nikdy nepochopi, ze je mono mit mezivrstvu, pro kterou to budu psat a pak uz staci jen a pouze tu mezivrstvu dobre naimplementovat do OS … a kdyby dali pro Unix zdrojaky a API, tak by to OSS komunita uz vymakala k dokonalosti … coz win komunita nikdy neudela, ta jen paisvne ceka, kdo ji co naserviruje, neb je jich masa …
Jezis to jsou kecy, to by API open gl muselo byt tak dobre jako directX v poslednich verzich . Nemluve o tom srovnavat SDL s direct sound, direct input to je docela sranda . No a pak mame EAX a treba bezplatne visual studio a jeho podporu k hram atd.Kde je podpora ovladacu na win proti linux se snad ani nemusime bavit…
Takze linux jako platforma pro hry nejak moc neobstoji a uz vubec ne se zanedbatelnou uzivatelskou zakladnou . Staci si srovnat freeware hry pro linux a windows a taky mrknout kazdy patek na clanek o hrach na rootu . Dyt to je jak 8bit nostalgie a argument jako ze nejde o grafiku neobstoji.
Posledni a naprosto vychytana hra s genialni grafikou a navic od cechu pro linux i win bylo machinarium a to jen proto , ze je ve FLASHi :))))
To je skleb osudu co ? :D
Ááha, konečně to někdo rozumně vysvětlil: hry na Linux nejsou, protože je vyvíjejí programátoři bez mozku a řídí je tupí manažeři a ani jedni nechápou krásnou jednoduchost vývoje her pro Linux! :-DD
Tak tohle řešení mě nenapadlo. Vždyť je to tak prosté - oni zkrátka jen neví, jak jsou vývojové prostředky a možnosti pro Linux krásné (už jen proto, že "opensource") a stabilní (proto, že "komunita") a naopak vývojové prostředky pro Windows špatné a nefunkční... :-D
Zjevně i já patřím mezi ty neosvícené a tak prosím o trochu toho světla ve tmě: Co jsou ty "normální a otevřené věci, co běží na všech platformách"? Máte na mysli nějaká herní resp. multimediální API, která jsou standardizovaná, vysoce kompatibilní a stabilní napříč všemi distribucemi Linuxu (a taky různými verzemi stejných distribucí)? A prosím: nepiště odpovědi typu "jsou jich desítky". Nechci desítky, stačí mi jedna konkrétní - dokonalá!
Už jsem se ptal výše, ale zdá se mi příhodné zde svůj dotaz zopakovat: Co je to ta "komunita", která ochotně vše udělá za mě? Můžete mi ji, prosím, dojednat? Potřeboval bych na zahradě vykopat základy pro pergolu a vyloženě by se mi hodil někdo, kdo to zdarma ve svém volném čase dokonale udělá za mě... ;)
Tak například S2 Games bych uvedl jako vývojáře kvalitních multiplatformních her. Jejich poslední kousek Heroes of Newerth je myslím docela úspěšná bomba. Já dávám přednost jejich staršímu a podstatně originálnějšímu titulu Savage 2, u kterého o víkendu několik hodin rád strávím. Hra je založena hlavně na týmové spolupráci a jde o kombinaci několika žánrů. Je zdarma, ale za jednorázových $10 si můžete koupit prémium účet (jde i přes PayPal), který nabízí menší výhody při hraní. Většina déle hrajících hráčů, včetně mě, si to koupí. Zastoupení uživatelů linuxu je docela velké a nemyslím, že by platili méně než ostatní, spíš naopak platí, aby podpořili vývojáře za kvalitní multiplatformní hru. Na fóru už byly dotazy, zda existují nějaké jiné hry podobného zaměření a výborné hratelnosti jako Savage 2 a dospěli k závěru, že taková prostě není. Aktuálně má sice malou hráčskou základnu, ale to je spíš slabým marketingem, v době svého vydání byli S2 Games ještě málo známí a teď táhne hlavně to HoN.
Chybi mi tam moznost „jeste jinak“. Ja hraju tak, ze co rozbeham pod wine tak hraju tam a co ne tak musim pod widlema.
Pokud jde o to, ze hry jsou dneska jenom o kseftu tak v tom mate bohuzel pravdu. Firmy se boji, ze kdyz daji vsechny skvele ficury do te nove hry, tak se ta nasledujici nebude prodavat a tak plodi same nedodelane osekane smejdy (cest vijimkam Blizzard & spol). Takto to totiz dopada se vsim z ceho se stane primarne „business“. Nejde o to aby to bylo co nejlepsi, ale aby to co nejvic vydelalo. Nedelaji tu hru prece pro lidi, ale pro firmu, aby si chudinka neco vydelala. Osobne bych takto premyslejici lidi (managery) poslal na nucene prace do uranovych dolu na Sibiri.
„Přiznejme si to: Linux je především serverový systém a jeho použití na desktopu je spíš ojedinělé. (Mac OS X je unixová kategorie sama pro sebe.) Linux má velké procento instalací – ale pokud se podíváme na situaci na desktopech, je to zlomek.“
A můžu se zeptat, kolik má u nás procento instalací ten MAC OS X?? Není to náhodou 1,7%? To jako když má Linux 1,2% tak už se na desktop nehodí? Kde je ta hranice? 1,5%? Té Linux dosáhne během zimy… pak už to pro Vás bude systém na desktopy? Nebo jen víříte prach?
Množství her je sice zajímavý, ale rozhodně ne rozhodující nebo snad určující co je a co není na desktop, Pan Malý pletete jablka a hrušky dohromady.
A poznámky typu „ne, to nejsou poplatky za licence grafických knihoven, ale náklady na vývoj“ jsou urážlivé a dělají ze čtenářů idioty.
Jak to že ne? Znamená to, že systém od APPLE dokázal u nás přesvědčit zhruba stejné množství lidí jako Ubuntu (Linux), což znamená, pokud je OS X vhodný na desktopy, že i Linux je systém vhodný na desktopy. Ano, můžete argumentovat tím, že OS X je placený a Ubuntu ne, na to ale můžu říct to, že OS X má reklamu a Ubuntu ne.
Jenže OS X má v US podíl v desítkách procent, proto na něj vznikají hry. Ne kvůli nějakým 1.7% u nás ;-) Vyvozovat něco z jeho rozšíření u nás je blbost.
A, mimochodem, autor článku nepíše, že Linux není vhodný na desktop, ale že z celkového množství jeho instalací jsou desktopy poměrně malé procento.
Já vím, že má v US OS X docela silné zastoupení (i když přímo v desítkách procent to taky nebude) a proto je na něj víc her než na Linux, to ale neznamená, že Linux je výhradně serverový systém.
Autor napsal „Velmi pravdivý je argument, že pro Linux nevznikají hry, protože servery nehrají. Přiznejme si to: Linux je především serverový systém a jeho použití na desktopu je spíš ojedinělé.“ a zdůraznil rozdíl oproti MAC OS X který má být na desktop vhodnější. Proti čemuž jsem argumentoval tím, že u nás je MAC OS X na desktopu zhruba stejně používaný, jako Ubuntu (Linux), z čehož vyplývá, že nemůže být Linux výhradně serverový systém, jak se nám snaží autor naznačit.
A serverové instalace se do statistik nezapočítávají, protože servery nejenže nehrají, ale ani nesurfují.
Problém je v tom, že polemizujete s věcmi, které autor nenapsal ;-) Nenapsal, že Linux je _výhradně_ serverový systém, ale _především_ serverový systém. Což je pravda.
Stejně tak nenapsal, že OS X je na desktop vhodnější, ale že je to jiný případ (používá se prakticky výhradně pro desktop). Což je taky pravda.
Ad „ale _především_ serverový systém. Což je pravda.“
Linux je v první řadě hodně všestranný systém – od těch nejvýkonnějších serverů*, přes běžné servery a desktopy, až po menší zařízení (mobily s Androidem nebo obecně Linuxem, routery a další soho „krabičky“).
Že pro desktop chybí některé aplikace (a hry) není přece vlastnost toho operačního systému jako takového a důvod ho považovat za méně desktopový. (tedy záleží na tom, jestli „desktopový“ pro nás znamená na desktopu používaný nebo pro dekstop vhodný)
*) viz statistiky Top 500 – Linux má 91% (a těch 9% nejsou Windows, ale ostatní UNIXy – Widle mají 1%).
V tomhle kontextu se bavíme o aktuálním používání (serverový vs desktopový), ne o možnostech. Prostě autor chtěl tou větou IMHO říci hlavně to, že Linux je třeba nainstalován na hodně počítačích / krabičkách, ale na desktopy se z nich používá jen malá část.
Že chybí hry je částečně i vlastnost systému – viz debaty tady kolem o problematických ovladačích atp.
Predbenze vyrocne prieskumy, na co sa graficky vystup v Linuxe pouziva
20.77% hracov v Linuxe je vyssie cislo nez na inych platformach
ani 18,01% hard core hracov nie je male cislo
http://www.phoronix.com/scan.php?page=article&item=lgs_2010_xds&num=5
Co sa tyka neochoty platit priskum na multipatfomrovej hre za dobrovolny prispevok ukazal opak
Linuxaci platili najviac a az 2× tolko za hru ako Windowsaci
http://blog.wolfire.com/2010/05/Linux-users-contribute-twice-as-much-as-Windows-users
Teda jedinym dovodom nedostaku hier pre Linux je jeho nizky desktopovy marketshare.
define: počítačový virus
„Jako virus se v oblasti počítačové bezpečnosti označuje program, který se dokáže sám šířit bez vědomí uživatele. Pro množení se vkládá do jiných spustitelných souborů či dokumentů. Takový program se tedy chová obdobně jako biologický virus, který se šíří vkládáním svého kódu do živých buněk. …“
Nezdá se, že by se Steam sám šířil… A o reklamách taky nic nevím – jediné, co v něm je jsou informace o novinkách/slevových akcích, které se jednak dají vypnout a jednak se díky nim dovíte o akcích, které byste jinak přehlédl.
A to nemluvím o výhodách digitální distribuce, synchronizaci uložených pozic na server a tak dál…
A dala by sa urobit taka haluz, ze urobit nieco ako Wine, ale na Mac? :-) Mozno by to bolo jednoduchsie, vzhladom na urcitu pribuznost systemov, a hry by sa potom z macu jednoduchsie rozchadzali. Takze by sme kupovali Mac verzie hier, lebo nan je ich urcte viac portovanych ako na Linux. Mozno potom by sa hry vyvijali pre Windows, konzoly a Unix systemy, cize primarne pre Mac, co by zarucovalo urcity zisk a pomocou takehoto „emulatora“ by mohli fungovat aj na ostanych unix based systemoch. A optimalizacia takych hier by mozno nebola tak narocna ako na Wine. Mozno by sli aj programy z Macu – ze by sme na Linuxe mohli mat mackovsky Adobe Photoshop :-) To by pritiahlo aj viac uzivatelo na Linux, otazne je ako by sa k tomu postavil Apple, bojim sa ze zaporne. (Aj ked MS z existencie Wine tiez nie je nadseny a funguje to veselo dalej). Ale je to len taky asi trosku streleny napad :-)
„A dala by sa urobit taka haluz, ze urobit nieco ako Wine, ale na Mac? :-)…“ -
Takova haluz existuje. Jmenuje se to Cider* a drtiva vetsina jablecnaku na to nadava kudy chodi.
*) Coz je vicemene Wine, od Cedegy a je to dodavany primarne vyrobcum her** pro portace na Maca, ke koncakovi se to dostava docela blbe. Tedy, kdyz uz se dostane, tak je to spolecne s tou hrou, naohnuty tak, aby ta hra jela pokud mozno co nejlepe (coz jaksi nebyva uplne pravidlem).
**) Presneji porterum. Napr firma Aspyr (priznavam, nevim jestli tahle firma tvori hry nebo jen portuje, ale prijde mi ze spis jen portuje).
zdravim,
cetl jsem clanek. V par vecech mate pravdu a chapu veci jako trh. Ale v hodne pripadech budu nesouhlasit.
Bohuzel mam z hodne ceskych diskusnich for pocit, ze hodne lidi (pouzivajicich nejen Linux) zije nekde jinde.
Chtelo by si to uvedomit, ze hodne lidi i firem pouziva Linux a neresi licence, nabozenstvi, neustale kompilace. Resi pouze funkcnost. A Linux jim vyhovuje. Proste je zajima reseni a na ikonkach uz tolik nezalezi.
Co se tyce her, tak chapu, ze se jim par veci nevyplati. No ale vyplati se to treba nekomu jinemu. Tak to na trhu chodi.
V hodne pripadech muze nastat zmena, pokud firma musi koupit nove licence na libovolny OS a vyvojova prostredi. A ty se musi nejak zaplatit.
Podle me dana herni firma sla dobrou cestou. Udelala si jen pruzkum, zda se jim to vyplati. Lepe se pritahnou zakaznici, kdyz jim reknete, ze to nebude, nez kdyz reknete, ze to bude. Akorat par lidi a media naletely. A co si budeme rikat, tak o cene licenci na Windows se lepe jedna, kdyz reknete, ze chcete od Microsoftu odejit…
Proste to jedna firma hned ted „nezvedla“. Muze to vzit druha. Tak to chodi. Je ale zbytecne udelat „nabozenske sezeni“, ze to nejede na Linuxu, anebo lidem vysvetlovat, ze jakakoli minorita v dnesnim dobe a svete nema smysl a ze existuje jen jedna cesta.....
gf
Ono by stacilo vydat kod po nejake dobe kdyz uz se hra neprodava, vysla i na Steamu a vysla i jako priloha k nejakemu casopisu a proste uz z ni nejde nic vydojit. Komunita by si to casem naportovala sama – a na vejsce bychom to mohli konecne strkat studentum jako semestralky pro tymy misto ruznych webovych obchodu a katalogu CD vytvorenych spojovym seznamem…
Koupil jsem si par windows her z toho duvodu, protoze jdou bez problemu rozjet pres wine(Baldur's gate, Fallout, Neverwinter nights, Deus Ex…). Jenze jsem si proste koupil hru pro windows a nikdo uz nevi, ze to hraju v Linuxu a ze jsem za kvalitni dilo ochoten zaplatit(I kdyz muj strop na hru je 500kc – vetsinou starsi hry).
Jestli jste měli rádi Total Annihilation, hrajte Spring. Mezi všema (i komerčníma) strategiema nemá konkurenci. Desítka pěstovaných modifikací (ať TA derivací nebo originálních) včetně teplého slova komunity, pokročilé ovládací prvky, možnost ubastlit si vlastní doplňky, AI nebo jiné jiné serepetičky. Multiplay rozhraní už není žádná alfa či beta, funguje to bez problémů. Tohle není reklamní sdělení, ale pochvala ;) http://springrts.com/
Konecne nekdo systematicky a bez emoci popsal duvody proc „nejsou hry pro linux“.
Sam chci akorat dodat jedno: pokud chcete hrat poradne hry a nenicit si klavesnici a mys, kupte si herni konzoli. Pro zminovanou skupinu linuxaku 30+ to urcite neni problem.
Troufnu si tvrdit ze i pocitac sam vydrzi vice pokud se na nem nepari hry a jeho zatez neni dlouhe hodiny na maximu.
Škoda, že nemůžu najít odkaz… MS si udělal jednu takovou studii, ve které nechal hrát tu samou hru proti sobě hráče na PC i na konzoli (XBOX) a jak to dopadlo? Lehce nadprůměrný PC hráč byl schopný bez problému porazit nejlepší konzolové hráče. Konzole jsou fajn pro casual gaming, ale rozhodně ne pro hry, kde potřebujete víc, než jedno tlačítko pro akci a čtyři šipky pro pohyb. Klávesnice s myší stále zůstává nejpřesnějším a nejrychlejším způsobem ovládání, navzdory všem joypadům, kineticům a podobně.
(tohle je mimochodem důvod, proč proti sobě nemůžou hrát hráči na konzolích a PC všeobecně)
PS: to, co táhne nahoru výkon PC, a proč jsou současné kancelářské PC při nízké ceně výkonné jsou právě hry. Kvůli hrám a hráčům se vyvíjí pořád silnější HW a ten starý zlevňuje.
Lol, to je naprosta blbost :-). Ano, hra koncepcne navrzena pro ovladani pomoci klavesnice a mysi se pomoci gamepadu hraje hur, ale plati to i naopak, hry koncepcne navrzene pro gamepad se hur hraji pomoci klavesnice a mysi. Proto si take tolik PC hracu stezuje, ze konzole kazi hry. Protoze herni mechanismus, ktery pocita s dvema analogovymi packami s klidovou stredni polohou se se blbe nahrazuje jednou analogovou mysi bez stredni klidove polohy. Enormne je to znat u ruznych „mlaticek“, kde klavesnice ergonomickemu gamepadu proste a jednoduse nestaci. Tyhle hry jsou proto take na PC mensinovym zanrem, stejne jako na konzolich zase FPS.
Je bohužel smutnou pravdou, že her pro linux je velice málo, nicméně situace není neřešitelná (a to ani ekonomicky).
Pro herní studia jsou prakticky dvě varianty
- Pokud svou hru píšu už v OpenGL, pokusit se ji psát tak, abych ji mohl jedním příkazem přeložit pro win, druhým pro linux a třětím pro mac (chápu budou problémy s nemožností použití prasáckých low level DRM systémů, vývoj bude možná o něco dražší) – prakticky používá např. NGD studios, dříve ID software, dnes nadějně vypadající Unigine
- Píši svou hru pro windows a testuji její kompatibilitu s wine, případně se snažím, aby ve wine byla hratelná, nicméně o podpoře linuxu nenapíšu ani slovo (tento způsob je možná i levnější a pro herní studia výhodnější, nicméně úspěch či neúspěch je čistě závislý na tom, co se nového zrovna zrodí ve wine) – prakticky používá například Blizzard (i když oficiálně linux nepodporuje, jeho hry testují, jestli běží ve win nebo wine a mírně podle toho upravují své chování)
Len dávam do pozornosti že predvčerom konečne vyšla dlo očakávaná AMNESIA :-)
http://amnesiagame.com/#main
Enjoy! :-)
iOS je urcite jednou z nejnadejnejsich hernich platforem pro blizkou budoucnost. Ma vsechno, co je potreba pro casual gaming: touchscreen, slusny vykon, senzory… Hodne her pro Android jsou portace uspesnych her pro iOS.
Mac je nekde mezi. Mene nez Win (a samozrejme konzole), vice nez Linux. Steam, par portu Ackovych titulu, samozrejme kopec malych her pro „nehrace“. Macu je mezi lidmi (hlavne v bohatsich a ziskovejsich krajich) celkem dost, ale mam dojem, ze otazka „je HW vhodny na hrani“ trapi designery Applu pomerne malo.
Tých argumentov bolo viac a moj blog som už dlho nepísal tak som toho využil a napísal som to všetko sem:
http://trsek.blog.root.cz/2010/09/13/linux-a-hry-prave-toto-spojenie-ma-buducnost/
Jen nechápu, proč by měla hra používat milion nějakých knihoven.
Od her očekávám, že se budou zabývat nějakou grafikou, zvukem a nějakým přijímáním vstupů od uživatele a občas nějakou komunikace po síti…Bylo by logické používat nějakých deset knihoven (používání mnoha různých forem zvukového výstupu je hloupost, víc knihoven pro komunikaci po síti je taky hloupost, nějaké 3D rozhraní + jedna knihovna na zpracovávání 3D modelů… Bylo by imbecilní (ikdyž je to běžné) zapojit víc různých formátů např 3D modelů…
Když linuxům nedělá vůbec problém mít víc různých verzí jedné knihovny a kdyžtak mít haldu aliasů, není problém těch deset knihoven podle potřeby přiinestalovat.
Asi nechápu komerční průmysl, kde nejde o funkci, ani o vzhled, ani o zákazníky, ale jen o to, aby si co nejvíce šmejdů(výrobci frameworků a single-purpose kniHoven) přihřálo polévku…
Nikdy bych nerekl, ze bude propagovat neco tak uzavreneho jako je PS3, kde proti jakekoliv moznosti otevreni valci jako blazni (a i Linux trpi). Ale je to fakt pekna hracka – strcim BR disk, hraje, strcim DVD disk, hraje, strcim gamesu – gamesim. A to jsem proste nikdy nebyl gamesnik – na PC me to nebavilo, ci spis chybely zabavne hry. Exkluzivky jsou fakt pekne – Killzone 2, Uncharted 2, Heavy Rain… Za ty stoji poridit konzoli. Trosku to zacne skripat, kdyz chce clovek piratit – gamesy nejdou a MKV tam holt clovek musi cpat pres PS3 media server z kompu. Ale snazim se byt posledni dobou slusny a tak uz to nepotrebuji.
Ja jsem linuxak jak poleno, mam ho na desktopu od casu RedHat 4.2, ale na hrani jsem si rovnez poridil PS3. Ale pro me je motivaci prave to, ze nekradu a nechci aby na me parazitovali zlodeji. A to mi PS3 zatim splnovala a doufam ze i nadale bude, ze ten hack bude uspesne eliminovan.
Kdo z Vás zažil tu mohutnou Linuxovou herní megabombu Loki? Aha, ani nevíte o čem je řeč, že… Na přelomu tisíciletí si jedna firma (Loki) umanula, že přeportuje hry na Linux. Pár jich udělala a skončilo to. Nebyl zájem. A proč?
Nezbývá mi než konstatovat, že herní ekosystém pro Linux je jiný než pro Windows. Jiní jsou totiž převážně uživatelé a tedy i hráči.
Kapitola první – autorská práva.
Uživatelé Linuxu jsou lidé, kteří si váží práv autorů (potažmo práce druhých). Mezi uživateli Linuxu najdete daleko větší zastoupení lidí, kteří si danou věc raději koupí než by ji ukradli. To platí pro hudbu, videa i software. A herní průmysl je, kupodivu, živ právě z toho, že lidé kradou. Když si každý STÝ pařmen hru koupí, je jich pořád víc než habamoc. Totéž samozřejmě platí i pro jiný druh komerčního software. To tedy znamená, že velice brzy dojde k vysoké penetraci a když vyjde nová verze, jsou oni pařmeni více nakloněni si ji pořídit.
Kapitola druhá – Homo Sapiens Sapiens
Nechci nikomu sahat do svědomí ani nikoho ponižovat, ale faktem je, že k Linuxu se poprvé dostávají studenti až na vysoké škole. Tím má tedy průměrný (dle Gausse) student poprvé seznámený s Linuxem vyšší IQ než průměrný student poprvé seznámený s počítačem. To podle mne také znamená, že je mezi uživateli Linuxu větší procento hráčů strategií než když vezmeme celé hráčstvo jako celek. Tito lidé navíc více preferují obsah před grafikou a proto hry na jedno brdo pouze s jinou grafikou nejsou pro takového uživatele příliš lákavé.
Kapitola třetí – úleťáci
Mnoho z Linuxáků vzešlo či se dostalo do světa, ve kterém neplatí zákony. Nejde ale o ústavu či podobné věci vydané úžasnými parlamenty, ale o zákony fyzikální. Bavím se o světě fantasy. Vzpomínám si na MUDy, konzolové aplikace, které jsme pařili na terminálech kompatibilních s VT100. A to v době, kdy světem vládl Doom. A angband jsem hrál ještě nedávno. Člověk zvyklý na Dračák, který se hraje jenom s papírem, tužkou a sadou kostek víc nepotřebuje. A WoW se hraje pod Cetegou :-(
Kapitola čtvrtá – Ministerstvo financí
Dále je třeba si uvědomit, jací lidé jsou ti, kteří si pořídí Linux místo Windows. V principu je můžeme rozdělit do tří kategorií:
Kapitola pátá – otevírání zdrojáků
Několik firem (ID Software) se rozhodlo, že po nějaké době otevře zdrojáky svých enginů. Po jejich naportování lze hrát mnoho starších her „free“. Většinou se od stávajících liší převážně grafikou, nikolivěk nábojem, což nám stačí (viz druhá kapitola). A Rybičky, neboli Fish Fillets, už Altar taky otevřel, takže jedna z mála her, které jsem si koupil, už lze hrát kdykoliv a kdekoliv a svobodně.
Kapitola šestá – GNU GPL gamesy.
Několik opravdu sqělých her vzniklo cíleně svobodně a mutliplatformně. Mezi mé nejoblíbenější patří Bitva o Wesnoth, dle mého názoru nejlepší stategie všech dob. A to proto, že BoW je jednoduchý a mocný engine, který přímo vybízí uživatele, aby se stali tvůrci scénářů, tažení, jednotek,… Vše je v textové podobě, vše jsou více méně konfiguráky, obrázky jsou ve 2D… Máte-li BoW, nepotřebujete strategie kupovat.
Kapitola sedmá – zákon exkluzivity aneb zákon padajícího exkrementu.
A to nejhorší nakonec. Nejsou-li všechny hry pro Wokna a vy jednu chcete (třeba v mé dcery The Sims 2, tak dlouho škemrala, až jsem z notýska udělal dual boot), ty widle si pořídíte a potom už nemáte problém si koupit další úžasné pecky pro Widle, jako třeba Richard Burns Rally.
len tak pre aktualizaciu, teraz existuje podobny pocin: Linux Game Publishing. v podstate obdoba Loki.
bohuzial obchodna strategia Loki bola postavena na to, ze Linuxaci budu ochotni platit za port starej hry premiove ceny. co je v podstate kravina, stacilo danu hru rozbehat pod Wine (co v dobe vydania Loki portu us vacsinou aj bolo).
autor si myli ekonomicke a technicke priciny a netrafil sa do vsetkych.
najvacsi problem je technicky a nie ekonomicky:
Diret X. resp Direct 3D. schvalne skuste pustit ten isty engine (ak to podporuje) pod Windows v D3D a potom v OGL. Rozdiel bude obrovsky. proste vyrobcovia grafickych kariet sa staraju len o ovladace pre D3D. OGL aj pre Windows je pre nich tretorade. co myslite kde bude OGL pre Linux ? ved kvalita ovladacov ATI pod Linuxom je velmi znama.
roznorodost distribucii nieje problem. ved dnes uz mame ELF format ktory zapuzdruje rozne verzie binarky + hra si pribali vlastne kniznice a je to.
Když na začátek napíšete cosi o nadsázce, tak to z následných kravin nic lepšího neudělá. A nejlepší je ještě předtím čtenáře urazit :) Co jste Vy, nebo PK, zamýšlel je jedno, co jste napsal, to tam je. Takže ne čtenářova nechápavost, ale autorova neschopnost.
A ano, i toto si klidně vykládejte jako nepochopení.
pockejme si na vydani nastupce w7, ktery ma mit uz zase nove jadro, podotykam ma mit :-D…ten 10 let updatovany kod uz neni co byval, cely system ma byt x64 ale s tim jak dlouho natahuji/vali (nejsem si jisty jestli ta svine uz chcipla nebo ne) tak podpora x32 bude jeste tak 40 let takze porad nemusime nic resit :-).
Vyrobci her potrebuji usetrit na vyvoji a testovani pro extra platformu. Podle me by ale lidi, kteri chteji hrat na Linuxu, dokazali zaplatit testovani produktu ve Wine, coz by stacilo.
Otazka je jak dobre ve Wine funguji akcelerace (na ARM, PPC, ani Alpha to nezkusim), ale pokud nechodi, tak by to asi byl vhodny kandidat na dopsani.
Co se tyka AdBlocku – zatim ho nemam, protoze reklamy ignoruju … ale postupne jsou cim dal tim vetsi a zravejsi, takze uz si ho asi brzy poridim kvuli rychlosti browseru a rychlosti (a FUP) CDMA/GPRS.
Yokotashi
chapadla.cz
Článek má pravdu ve většině bodů, ale mlží v ceně verze pro Linux. Ty desítky zaměstnanců na roky totiž zahrnují i tvorbu hudby, textur a levelů a ty samozřejmě budou společné. Navíc, je-li zvolen vhodný programovací jazyk, může být z velké části společné i jádro hry. Vícepráce spojená s portací tak může činit méně než procento z celé práce na hře.
Mno, pokud pominu, že kolikrát se i grafika (modely) upravují tak aby nejlépe vyhověly platformě, tedy aby bylo možné data optimalizovat například pro DirectX a třeba na nejběžnější karty.
Všechno tohle je hezké co píšete, ale má to háček. To všechno stojí výkon.
Jasně, není problém napsat hru v javě, ale holt nesmí být graficky náročná. Pak ale v konkurenci s hrami na úrovni audiovisuální onanie prostě nemůže obstát.
Můj názor je že wine /cedega/ je řešení , a osobně ho využívám. Sice doby kdy jsem marně zháněl /a nesehnal/ HEROES III pro linux jsou pryč /a byl jsem ochoten z hru platit/. Tehdy jsem pochopil že ještě nedozrál čas na to aby se to výrobcům her vyplatilo. Tudíž kupuji hry pro pl. Windows a nijak mě to nežeře :o))). Co jde spustím na svém kompu v linuxu a co nejde :o))) tak vypudím děti od jejich počítače a zapařím si :o)- .
Tudíž pokud wine půjde s dobou a zdokonalí se tak že bude moc spustit jakoukouliv hru pro windows , tak konečně MS Windows ztratí z pomyslného koláče uživatelů OS hodně :o)) /loool – sorry ale toho se asik nedožiji/
Od té doby, co jsem objevil roguelike hry si myslím, že mám na zbytek života o zábavu postaráno. Navíc jsou free, multiplatformní a stejně se většinou hrají na public serverech. Herní „megabomby“ mi nechybí a na čisté odreagování mi stačí občas pustit free věci jako je třeba Annihilation apod.
Proč tady (a vlastně i všude jinde) snad všichni zastánci Linuxu (především ti, kteří stále dokola proklamují jeho dokonalost a vysokou uživatelskou úroveň proti těm ošklivým a polofunkčním Windows) píší "cesky" namísto "česky"?
Rozumějte - bez háčků a čárek namísto s nimi? Je v tom snad na Linuxu nějaký problém...? ;)
Stejně tak jako hry se nevyplatí ani portace komerčních programů. Na desktopu je minimum komerčních programů. Například na práci s fotkami je kromě opensource pouze program Bibble. Ale něco jako DxO optics ani náhodou. Přitom mnohé programy mají technologické know how, které v opensource není. Což rozšíření linuxu brzdí