Vlákno názorů k článku Proč říci ano open source ve školách od k3b - Nejsem ucitel, ale jako jeden ze zasadnich duvodu...

Zdravím,

Dlouho jsem vás zde neviděl. Pobočka opět povolala diskusní posily?

Víte, jsem také pragmatik. A vidím, jak se teď poměrně blízko mě pytlíkuje projekt, kde není žádný rozumný důvod vyvíjet to na platformě Windows - působí to na onom kancelářském a herním OS jen problémy, cílová platforma je úplně jiná (ne PC), na Linuxu by produktivita vývojářů stoupla o 100%. Myslíte, že taková rozhodnutí dělají pragmatici nebo jehovisté?

a to si nainvne myslis ze na linuxu nejde hrat? to je snad uplne jedno na cem vyvojar dela, hlavne kdyz ma prijemne prostredi (oboje, kancl i OS) a dobrej plat...

Není pravda, že stát nemá motivaci šetřit nebo rozumně fungovat. Jenomže na rozdíl od soukromé firmy je tvrdě svázán legislativními normami. Ty sice obvykle reagují na nějaké lumpárny a mají zamezit jejich opakování, ale ve svých důsledcích silně omezují manévrovací prostor pro nákupy. Vezměte si třeba větší nákup výpočetní techniky. Musíte si ujasnit, co vlastně chcete a kolik to bude stát. Pak musíte získat potřebné peníze a to vedené té správné rozpočtové položce. Když ty peníze získáte (dostanete do plánu nákupů na příští rok), můžete skutečně začít. Musíte přesně specifikovat, co se má koupit (na nic nezapomenout!), stanovit podmínky výběru, vypsat výběrové řízení, nechat je proběhnout, vyhodnotit a zveřejnit výsledky. Pak řešit odvolání. No a dodávka se může začít realizovat dlouhé měsíce nebo třeba rok od začátku celé akce. Tou dobou jsou obvykle ceny někde úplně jinde a dost možná se požadovaný typ zařízení už téměř nedodává.
Naprostá tragédie je markantní SNÍŽENÍ cen, to může zhatit zejména delší dobu probíhající výběrové řízení. Existuje totiž magická hranice 40 000 Kč (pro hardware, pro SW je to 60 000 Kč); co je nad ní, je investiční výdaj, co pod ní, je neinvestiční výdaj. No a peníze určené na investiční výdaje nelze použít pro krytí výdajů neinvestičních, to je považováno za jeden z nejohavnějších činů úředníka a může za to být v lepším případě vyhazov prostý. Teď si vezměte, že výrobek X je slevněn z 45 na 35 tisíc; to hrozí nakupujícímu úředníkovi infarkt, neboť on má peníze investiční, které mu nyní na nic nejsou. (Naštěstí mívají zkušení dodavatelé pochopení a po delším jednání jsou ochotni ceny zvýšit ;-).) Ve skutečnosti je to ještě složitější, členění položek daleko jemnější, ale zákaz použití položky jedné na nákup něčeho, co patří do položky jiné, platí. Samozřejmě jsou změny v položkách možné jsou, ale je to zase dlouhodobý proces.
Nic z toho soukromá firma samozřejmě nezná a ani nechápe. Často si říkám, že dát úředníkovi podíl na ušetřených prostředcích a zbavit jej byrokracie by vyšlo podstatně efektivněji.

S rozpočtem máte sice pravdu, ale to je poddružné. Zásadnější je, že stát opravdu nemá důvod šetřit nebo rozumně fungovat. Soukromý sektor je totiž závislý na ochotě zákazníka platit za produkt. Když dělá firma mizerné produkty, zákazníci jdu k jinému výrobci, použijí produkty jiného typu apod. Firma se pak může rychle napravit, nebo zkrachuje.
U státu tohle neplatí. Nemůžete jít o dům dál, protože stát má (na rozdíl od MS opravdový) monopol. Nemůžete si jít jinam založit eseróčko, zaregistrovat vůz atd. Nemůžete ani říct "naše sídliště nechce platit nefunkční obecní policii, zaplatíme si radši agenturu". Platby daní jsou povinné, a když nezaplatíte, vezme si je stát násilím. Jste vždy v roli poddaného, ne v roli zákazníka. Podle toho taky kvalita státem provozovaných služeb vypadá. Viz i chování monopolů Český Telekom, Česká pojišťovna, České dráhy, a jejich srovnání se soukromou konkurencí (když konečně přišla).
U zastánců svobodného SW mě čato překvapuje, jak nadávají na "monopol" MS, a jak na druhé straně prosazují monopol státu.

Co se správy/instalace Linuxových desktopů týče, tak pro několik předmětů máme odzkoušené řešení s centrálním NFS serverem a diskless bootem při použití AUFS, které si myslím, že je opravdu pohoda na správu. Na serveru je běžným způsobem v chrootu spravovaný debian (několik let používáme Lenny a již pro letní semestr i Squeeze), u kterého je přes /usr/sbin/policy-rc.d zakázané, aby při instalacích na serveru startoval RC skripty.

Tento chootový svazek (nainstalovaný přes debootstrap a aptitude) je publikovaný do světa přes NFS. V initramfs skriptech je pak při bootu přes NFS zajištěné, že se nastaví přes tento pro všechny stanice shodný root overlay v tmpfs ("RAMdisku"). Do tohoto systému je pak RW zamontovaný /home svazek.

Výsledek: stačí přinést do laborky téměř libovolné PC, to si přes DHCP PXEboot natáhne jádro, najde server a NFS root a jede. Z lokálního disku využije akorát SWAP, pokud je tam na něj vyhrazené místo. Pro vzdálený přístup studentů do prostředí shodného s laboratořemi máme i jednu takovouto "stanici" nabootovanou ve virtuálu (zatím kvůli starému HW serveru v XENu, jinak by tam bylo KVM). Na stanicích nejde v podstatě nic zlikvidovat, není třeba reimagovat, i během výuky je možné přidat aplikace na serveru a všichni je vidí. Uživatele autentizujeme proti Novell LDAPu (dané historicky a tím, že NCP dobře slouží pro Win stanice a import a synchronizace je zajištěná z centrální databáze ČVUT).

V zásadě si neumím představit pohodlnější řešení. I upgrade SW stanice si mohu otestovat na dálku rebootem virtuálu, který běží ze shodného NFS. Protože infrastruktura našich sítí je opravdu o dost složitější než na středních nebo základních školách, tak řešení má i tu výhodu, že ho dokážeme z jednoho serveru dostat přes VLANy přímo do různých NATovaných podsítí a laboratoří. Boot si najde server pod lokální adresou z DHCP a řádky jádra v PXECONFIGu.

Navíc nám i celý vlastní NFS server běží ve virtuálu, takže i jeho administrace včetně rebootu, zásadních upgrade atd. lze řešit vzdáleně.

Přes vzdáleně startované booty stanic do linuxu jsme schopní řešit i distribuci image pro Windows, kterých kvůli vzájemné nekompatibilitě specializovaných SW od Siemense a podobných data a myšlenky spoutávajících firem musí být hned několik.

Pro výuku rozumných předmětů od výuky FPGA přes mnoho embedded architektur, matematicko/te­oretických atd. nejsou Windows potřeba.

Když pak občas sleduji tragédie se snahami mít něco podobného postavené na Windows (např. Ardence, který kromě zásadních problémů skončil i na pekle s licencemi), tak nezbývá než nešťastníky nucené do Windows nebo dobrovolně v této kleci zůstávající individua litovat.

Pokud o to bude zájem a někdy budu mít čas, tak dáme dohromady třeba článek pro Root nebo ABClinuxu. V každém případě, kdyby měl někdo s rozumnou základní znalostí Linuxu chuť se o setupu poradit a třeba si i vzít většinu z našich configů (mimochodem plně dokumentovaných v GITech z etc-keeperu) tak se někomu z nás ozvěte. E-mail na mě není problém nalézt a pár drobných informací pro studenty je i v naší Wiki. Jsou tam i odkazy na naše IT oddělení.

http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/GNU/Linux_v_laborato%C5%99%C3%ADch

S pozdravem,

Pavel Pisa
www: http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa
university: http://dce.fel.cvut.cz/

Jen jestli to není jako s CentOS na FIT VUT - tam máme home přimountovaný přes NFS a krásně nám díky tomu padají aplikace jako Firefox nebo Opera.

Nepochybuji, ze schopny win admin by mel take stabilni reseni. Me slo spis o cenu nejen licenci za OS, ale treba za MS SQL, Exchange, apod.
Co se tyce desktopu, tak by zalezelo na typu skoly (vyuky) ... kazdopadne uvazoval bych o terminal serveru, kde by stanice byly na linuxu a pripadne se pripojovali na windows terminal server (pokud by to vyzadovala aplikace).

Licence desktopových Win jsou i pro školu za normální cenu, resp. se kupují OEM s počítačem. Je to skutečně dost peněz, ale věřte, že v tomto případě jsme to analyzovali, a nasazení Linuxu jako desktop OS celkově je v momentální situaci neprůchodné a nasazení pro část PC se nevyplatí / není kdo by to udělal. Ale rozhodně je to v plánu, aby byl skoro všude dual-boot s možností spustit odladěný Linux.

Licence serverových Windows i CAL jsou pro školu za celkem směšnou cenu. MS SQL už stejné máme kvůli těm Bakalářům, ale stačí v pohodě Express verze, co je zdarma. Cena Exchange taky myslím není velká, ale ten ve škole málo kdy potřebujete.

U nás ty Windows jsou hlavně kvůli CAD programům a taky kvůli SW, co komunikuje přes sériový port/USB s různými elektrikářskými věcmi. Takže terminal server není úplně vhodný.

Co se týče USB, tak OpenOCD (JTAG/source level debug pro ARM i další), BDM pro ColdFire, Xilinx Impact, Altera Quartus USB blaster, hromada nesmyslů s FTDI a seriáky, SAMba AT91 chodí pod Linuxem lépe než na Win. Když člověk realizuje vlastní USB loader tak LibUSB nebo kernel driver skeleton opět práci řádově zjednodušuje proti soubojům s Win a třeba kancelací IRP v jádře nebo oprasené USBlib, která ani nejde díky Win omezením napsat obecně. A opravdu vím, co říkám, i drivery na Win musíme kvůli zákazníkům již desítky let udržovat. Problém je s proprietárními španě zbastlenými rádoby user-friendly věcmi typicky od druhořadých šmudlů. Opravdové profi balíky jak na FPGA tak Matlab, PADS a další jsou dnes již pro profesionální uživatele důležitější pod GNU/Linuxem než pod Win a míra optimalizace pro tuto platformu tomu odpovídá.

Bohužel pro střední a základní školy je asi katastrofou, že se stejně jako u datových schránek podařilo do zákonů a závazných pokynů propašovat trojské koně v podobě INDOŠů a podobných lahůdek, které si díky svému špatnému standardy ingorujícímu návrhu vynucují použití technologií jednoho velmi lobisticky zdatného koncernu, který jím překupované a upravované technologie modifikuje takovým způsobem, aby je šlo použít jen v jeho systému.

Máte pravdu. Ale na tak vysoké úrovni se na středních školách obvykle nic nedělá. Někde ano, to jsou výjimky, kde mají možnost sehnat nebo vyselektovat žáky na dostatečné úrovni a zároveň kvalitní učitele. V naší situaci nejde o to, že by ty věci nešlo vyučovat na Linuxu. Šlo by. Ale ten učitel by si musel celou výuku předělat, používají se třeba nějaké průmyslové automaty, co mají win-only obslužný software, nějaký software na simulace obvodů a návrhy DPS apod. V dlouhodobém horizontu lze o změně uvažovat. Ale když to teď funguje dobře, dělají se průběžně inovaace atd., tak proč všechno překopávat? Protože linux je cool?

Zákony bych z této situace vynil až na posledním místě. INDOŠ se dotkl převážně základních škol, ale už je to mnoho let uzavřeno tak, že HW školám zůstal a mohli si s ním dělat cokoliv. Netechnické střední školy jsou na tom s ICT hůře prostě z nedostatku kvalitních lidí a taky proto, že tomu nedávají dostatečnou prioritu. Někdy byste se fakt divil, co je ve škole za exoty, a ti největší ve vedení (manažerské schopnosti jsou pro ně sprosté slovo). Co jsem poznal několik technických odborných středních škol (ať už v dřívější době jako student nebo později, když jsem s dalšími spolupracoval nebo spolupracuji) tak výuka může být i překvapivě kvalitní. Z 90% je to o kvalitě klíčových vyučujících a schopnosti ředitele takové sehnat a ochotě je zaplatit (možnosti jsou). Zpravidla větší škola má lepší možnosti, a to nepochybně i finanční. Záleží jistě také na podpoře ze strany zřizovatele (u SŠ Krajského úřadu), to už se tu řešilo. Je-li škola v situaci, kdy do běžné obnovy a rozšiřování techniky nemůže dle svých úvah investovat, pak to tam těžko bude za něco stát, protože ani ty lepší lidi neudržíte.

Nějaké uplácení nebo trojské koně Microsoftu na stř. školách fakt nehledejte. ZŠ možná byly ovlivněny tím, že některé jako první dostaly PC s Windows a zvykly si na to. Licence OS krom serverů se kupují za normální ceny. Office lehce levněji, ale podlední dobou jde dost OOo. Mám velmi blízko k jiné celkem obyčejné ZŠ, kde se do výpočetní techniky investuje kontinuálně celkem dost peněz od roku 90. A o všech nákupech rozhodovala škola sama. Na jiné škole ty peníze zase třeba cpali do klavírů, sportovního vybavení apod. Ono v praxi, např. i v průmyslu, byste to lobování MS mohl vidět ještě víc. Ale v 90% to je prostě volba aktuálně nejschůdnějšího a nejlevnějšího řečení.