Hlavní navigace

Názory k článku Proč říci ano open source ve školách

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 20. 1. 2011 0:22

    k3b (neregistrovaný)

    Nejsem ucitel, ale jako jeden ze zasadnich duvodu nevyuzivnai opensource ve skolstvi vidim hlavne to, ze vetsina lidi, kteri by byli schopni linux a opensource produkty ucit, si vydelaji vyrazne vice v soukromem sektoru, nez ve skolstvi.

    Samozrejme, urcite je par obetavych nadsencu, kteri ve skolstvi zustanou - tem drzim palce a klobouk dolu, delaji velmi zasluznou vec.

  • 20. 1. 2011 7:48

    Karel2 (neregistrovaný)

    Spise je to o ministerstvu a firmach ktere pracuji pro skoly. Kamos dela v jedne takove firme jeho slova "proc bych zavadel Linux,Windows potrebuje vetsi podporu a vic vydelam", na druhou stranu dodal, ze Linux nema sanci ani kvuly dotacim ministerstva, bo skola dostane dotacu na nejake reseni jako celek kde prekvapive pani urednici nastavili pravidla tak, ze je tam MS server...

    Takze jedina moznost je, kdyz urednici ministerstva a kraju prestanou mit jakekoliv pravomoce nad dotacemi, proste ve stylu skola=1000000=jenom na IT, co ale poridi, zda 20 pocitacu nebo 1 pocitac a na nej soft uz bude na skole. Pak se to teprve zacne hybat. Bo kdyz skola za dotace dostane 50 pocitacu a na tom Windows, tak na ne poridi uz i vyukovy soft. A presne podle hesla kdyz ten soft uz umi ucitel pouzivat nebudem menit neco co uz funguje...

  • 20. 1. 2011 8:14

    Bomer (neregistrovaný)

    V něčem jsou tady správné názory, ale pracuji v IT ve státní správě a i u nás je využíván open source software (open office),
    ale problém vidím trošku jinde, v dnešní turbulentní době se musí každý vzdělávat a to v každém povolání, kde je technika a technologie, a trend ve většině firem je,tady jsme to koupili a starejte se, a v dnešní době nezaměstnanosti si nikdo moc netroufne oponovat, že s novou technologií (myslím všeobecně- přístroje, software apod.) lze koupit i zaškolení pro efektivní zaškolení personálu a ím pádem efektivním využítí dané techniky.
    Věřím, že každý se dnes sám sebevzdělává, ale život máme jenom jeden, a vyškolený zaměstnane=lepší výkon po všech stránkách, ale i lépe ohodnocený. V jiných zemích to pochopili již dávno, ale z osobní zkušenosti vím, že zahraniční firmy to na našich zaměstnacích moc neuplatnuje, mimo top managementu.

  • 20. 1. 2011 12:38

    Žižkovák

    Jestli to náhodou nebude taky tím, že obchodní zástupci od mrkváčů budou za ty peníze o dost aktivnější než těch pár dobrovolnejch jehovistů co propakujou open source a ne náhodou dělá většinu obchodů MS dohoda s ne zrovna IT představiteli. Příjde mi že ve většině českých společností o IT nerozhoduje zrovna IT specialista ale pár kravaťáků co jedou na kámoše a známí. Ruka ruku myje to je známá věc a ve školství a celkově státní správě to platí násobek nakolik se utrácejí státní peníze a když už je máme tak proč je neutratit všechny. Je to lepší utratit za kraviny něž to později vracet ne? Stejně funguje i většina neziskovek. IT sektor je tak většinou spíše příležitostí k praní peněz než aby někdo řešil jeho opravdový přínos a užitečnost. Když jsem dělal správu IT v jedné nejmenované instituci tak tam byli ředitel s ITakem v tak skvělém vzthahu, že koupily služební projektor s DVD přehrávačem za 173000,-. Cena těchto hračem v té době byla cca 40000,- když to přeženu.

  • 20. 1. 2011 13:35

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Kupodivu služební vozy nevybírá automechanik, dodavatele telefonních služeb nevybírá telefoňák, a dokonce to není to instalatér kdo říká, jaké trubky se použijí na developerském projektu.
    Jehovisti propagující cokoliv (včetně open source) jsou podezřelí. Zpravidla se snaží spasit svět, a nacpat vám svůj názor. Zaměstnavatelé i školy potřebují pragmatiky, kteří dosahují výsledků.
    Samozřejmě v IT businessu dochází k řadě nešvarů, víc co jsem psal tady:
    http://www.root.cz/clanky/chrome-bez-h-264-co-tim-google-sleduje-a-proc-to-dela/nazory/372776/
    Ale není to žádná specialita IT, viz link.
    http://streit.blog.idnes.cz/c/102199/Maly-bartipan-s-velkym-autem-z-nasich-dani-na-UOHS.html

    Stát je specifický tím, že na rozdíl od soukromé firmy nemá motivaci šetřit, nebo vůbec rozumě fungovat (v nejhorším ve volbách za 4 roky pár lidí zaškrtne B nebo C namísto A). Právě proto by měl stát dělat jen to, co nemůže dělat nikdo jiný.

  • 20. 1. 2011 19:13

    muf (neregistrovaný)

    Zdravím,

    Dlouho jsem vás zde neviděl. Pobočka opět povolala diskusní posily?

    Víte, jsem také pragmatik. A vidím, jak se teď poměrně blízko mě pytlíkuje projekt, kde není žádný rozumný důvod vyvíjet to na platformě Windows - působí to na onom kancelářském a herním OS jen problémy, cílová platforma je úplně jiná (ne PC), na Linuxu by produktivita vývojářů stoupla o 100%. Myslíte, že taková rozhodnutí dělají pragmatici nebo jehovisté?

  • 22. 1. 2011 8:42

    fantomas (neregistrovaný)

    a to si nainvne myslis ze na linuxu nejde hrat? to je snad uplne jedno na cem vyvojar dela, hlavne kdyz ma prijemne prostredi (oboje, kancl i OS) a dobrej plat...

  • 20. 1. 2011 20:19

    Honza (neregistrovaný)

    Není pravda, že stát nemá motivaci šetřit nebo rozumně fungovat. Jenomže na rozdíl od soukromé firmy je tvrdě svázán legislativními normami. Ty sice obvykle reagují na nějaké lumpárny a mají zamezit jejich opakování, ale ve svých důsledcích silně omezují manévrovací prostor pro nákupy. Vezměte si třeba větší nákup výpočetní techniky. Musíte si ujasnit, co vlastně chcete a kolik to bude stát. Pak musíte získat potřebné peníze a to vedené té správné rozpočtové položce. Když ty peníze získáte (dostanete do plánu nákupů na příští rok), můžete skutečně začít. Musíte přesně specifikovat, co se má koupit (na nic nezapomenout!), stanovit podmínky výběru, vypsat výběrové řízení, nechat je proběhnout, vyhodnotit a zveřejnit výsledky. Pak řešit odvolání. No a dodávka se může začít realizovat dlouhé měsíce nebo třeba rok od začátku celé akce. Tou dobou jsou obvykle ceny někde úplně jinde a dost možná se požadovaný typ zařízení už téměř nedodává.
    Naprostá tragédie je markantní SNÍŽENÍ cen, to může zhatit zejména delší dobu probíhající výběrové řízení. Existuje totiž magická hranice 40 000 Kč (pro hardware, pro SW je to 60 000 Kč); co je nad ní, je investiční výdaj, co pod ní, je neinvestiční výdaj. No a peníze určené na investiční výdaje nelze použít pro krytí výdajů neinvestičních, to je považováno za jeden z nejohavnějších činů úředníka a může za to být v lepším případě vyhazov prostý. Teď si vezměte, že výrobek X je slevněn z 45 na 35 tisíc; to hrozí nakupujícímu úředníkovi infarkt, neboť on má peníze investiční, které mu nyní na nic nejsou. (Naštěstí mívají zkušení dodavatelé pochopení a po delším jednání jsou ochotni ceny zvýšit ;-).) Ve skutečnosti je to ještě složitější, členění položek daleko jemnější, ale zákaz použití položky jedné na nákup něčeho, co patří do položky jiné, platí. Samozřejmě jsou změny v položkách možné jsou, ale je to zase dlouhodobý proces.
    Nic z toho soukromá firma samozřejmě nezná a ani nechápe. Často si říkám, že dát úředníkovi podíl na ušetřených prostředcích a zbavit jej byrokracie by vyšlo podstatně efektivněji.

  • 1. 2. 2011 0:21

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    S rozpočtem máte sice pravdu, ale to je poddružné. Zásadnější je, že stát opravdu nemá důvod šetřit nebo rozumně fungovat. Soukromý sektor je totiž závislý na ochotě zákazníka platit za produkt. Když dělá firma mizerné produkty, zákazníci jdu k jinému výrobci, použijí produkty jiného typu apod. Firma se pak může rychle napravit, nebo zkrachuje.
    U státu tohle neplatí. Nemůžete jít o dům dál, protože stát má (na rozdíl od MS opravdový) monopol. Nemůžete si jít jinam založit eseróčko, zaregistrovat vůz atd. Nemůžete ani říct "naše sídliště nechce platit nefunkční obecní policii, zaplatíme si radši agenturu". Platby daní jsou povinné, a když nezaplatíte, vezme si je stát násilím. Jste vždy v roli poddaného, ne v roli zákazníka. Podle toho taky kvalita státem provozovaných služeb vypadá. Viz i chování monopolů Český Telekom, Česká pojišťovna, České dráhy, a jejich srovnání se soukromou konkurencí (když konečně přišla).
    U zastánců svobodného SW mě čato překvapuje, jak nadávají na "monopol" MS, a jak na druhé straně prosazují monopol státu.

  • 20. 1. 2011 10:32

    kurCZak (neregistrovaný)

    No, mně zas ne. Velice se mi líbí a nevidímjedinej pádnej důvod proč "bo" nepoužívat... I když jeden vlastně jo: Bo bagr :D

  • 20. 1. 2011 13:43

    VS (neregistrovaný)

    Ty dotace ministerstva s podmínkami, že musí jít o nějaký MS produkt bych skutečně chtěl vidět. Neříkám, že se to v nějakém případě nemohlo stát, ale v oblasti IT ve školství (základním a středním) se pohybuju nějakých 7 let, a nikdy jsem na nic takového nenarazil. Ať už ze strany zřizovatele nebo ministerstva.

    U středních škol je volnost v nakládání s financemi skutečně velká, rozhodně kraj nenařizuje kolik peněz na co. Máte prostě nějaké std. peníze na vybavení/provoz, popř. vám dají třeba mimořádně 500k na IT, a koupíte co chcete. Samozřejmostí je výběrové řízení, na které kraj dohlíží, rozhodujícím kritériem zpra. Zkušenost mám jen s jedním krajským úřadem, samozřejmě jinde to může být horší. Ale tady jsem se v průběhu posledních let podílel na přípravě investic cca za 2 MKč, a vše bylo plně v režii školy.

    Základní školy to mají trochu horší, tam obvykle město jako zřizovatel má větší tendence do všeho šťourat. Ale zase mám zkušenost, že to je spíš ve smyslu "ušetřené peníze vám sebereme, teď počítače nepotřebujete, my máme pro ty finance lepší využití". S nějakým nařizováním jestli má nebo nemá být Windows / MS technologie jsem se nesetkal. Takže to rozhodně není pravidlem.

    OSS se používá ve školách hodně - OpenOffice, Gimp, apod. Důvodů proč samotný Linux až tak ne je celá řada a různé druhy škol mají různé důvody. Nejčastěji to je neznalost nebo neochota člověka/firmy, co se o to stará, a nebo prostě pro Windows existuje pragmatický důvod. A ono když se to spočítá, tak ten Linux nemusí být levnější, to ani náhodou. Zvlášť, pokud musíte držet část infrastruktury na Win, a část na Linuxu. Náklady rozhodně nerostou lineárně s počtem spravovaných počítačů, ale spíš s počtem různých spravovaných systémů a četností jejich major aktualizací. A co se týče centrální správy, tak na tom linuxový desktop není zas o tolik lépe, než Windows. Vlastní zkušenost.

  • 20. 1. 2011 17:08

    f (neregistrovaný)

    nemyslim, ze by dualni spravovani linuxu a windows bylo drazsi nez jen windows.
    Take jsem delal ve skolstvi a zpravidla servery bezely na linuxu (samba, ftp, mail, apod.) a stanice na windowsech. Usetrili jsme dost na licencich a uzivatele byli spokojeni, protoze relativne vse slapalo stabilne.

  • 20. 1. 2011 17:17

    VS (neregistrovaný)

    Core servery máme na linuxu, to ano. Cena za licence není zásadní, spíš to, že s tím umím zacházet, a jsem schopen to velmi efektivně spravovat, a stabilita je vynikající. Ale jsem přesvědčen, že kvalitní Windows admin by totéž svedl i s Win servery. Jen těch kvalitních Win adminů se nějak nedostává, zvlášť ve školách.

    Šlo mi o desktopy, a tam je to nesporné. Teď máme veškeré desktopy na Win. A byly úvahy o tom, přejít na části z nich na Linux. A připravit a hlavně udržovat linuxový desktop a jeho centrální správu ve stejné kvalitě jako máme na Win desktopech, to by stálo peníze (a to jen ještě pokud bych na to měl někoho schopného, což nemám, a sám na to už nemám čas). Ale na části PC bychom Win museli nechat, takže na správě Windows prostředí by se nic neušetřilo (máte-li tyto věci automatizované, je celkem jedno, jestli jde o 100 nebo 200 PC). Viz poslední 2 odstavce mého komentáře: http://www.root.cz/clanky/proc-rici-ano-open-source-ve-skolach/nazory/373106/

  • 21. 1. 2011 11:35

    Pavel Píša (neregistrovaný)

    Co se správy/instalace Linuxových desktopů týče, tak pro několik předmětů máme odzkoušené řešení s centrálním NFS serverem a diskless bootem při použití AUFS, které si myslím, že je opravdu pohoda na správu. Na serveru je běžným způsobem v chrootu spravovaný debian (několik let používáme Lenny a již pro letní semestr i Squeeze), u kterého je přes /usr/sbin/policy-rc.d zakázané, aby při instalacích na serveru startoval RC skripty.

    Tento chootový svazek (nainstalovaný přes debootstrap a aptitude) je publikovaný do světa přes NFS. V initramfs skriptech je pak při bootu přes NFS zajištěné, že se nastaví přes tento pro všechny stanice shodný root overlay v tmpfs ("RAMdisku"). Do tohoto systému je pak RW zamontovaný /home svazek.

    Výsledek: stačí přinést do laborky téměř libovolné PC, to si přes DHCP PXEboot natáhne jádro, najde server a NFS root a jede. Z lokálního disku využije akorát SWAP, pokud je tam na něj vyhrazené místo. Pro vzdálený přístup studentů do prostředí shodného s laboratořemi máme i jednu takovouto "stanici" nabootovanou ve virtuálu (zatím kvůli starému HW serveru v XENu, jinak by tam bylo KVM). Na stanicích nejde v podstatě nic zlikvidovat, není třeba reimagovat, i během výuky je možné přidat aplikace na serveru a všichni je vidí. Uživatele autentizujeme proti Novell LDAPu (dané historicky a tím, že NCP dobře slouží pro Win stanice a import a synchronizace je zajištěná z centrální databáze ČVUT).

    V zásadě si neumím představit pohodlnější řešení. I upgrade SW stanice si mohu otestovat na dálku rebootem virtuálu, který běží ze shodného NFS. Protože infrastruktura našich sítí je opravdu o dost složitější než na středních nebo základních školách, tak řešení má i tu výhodu, že ho dokážeme z jednoho serveru dostat přes VLANy přímo do různých NATovaných podsítí a laboratoří. Boot si najde server pod lokální adresou z DHCP a řádky jádra v PXECONFIGu.

    Navíc nám i celý vlastní NFS server běží ve virtuálu, takže i jeho administrace včetně rebootu, zásadních upgrade atd. lze řešit vzdáleně.

    Přes vzdáleně startované booty stanic do linuxu jsme schopní řešit i distribuci image pro Windows, kterých kvůli vzájemné nekompatibilitě specializovaných SW od Siemense a podobných data a myšlenky spoutávajících firem musí být hned několik.

    Pro výuku rozumných předmětů od výuky FPGA přes mnoho embedded architektur, matematicko/te­oretických atd. nejsou Windows potřeba.

    Když pak občas sleduji tragédie se snahami mít něco podobného postavené na Windows (např. Ardence, který kromě zásadních problémů skončil i na pekle s licencemi), tak nezbývá než nešťastníky nucené do Windows nebo dobrovolně v této kleci zůstávající individua litovat.

    Pokud o to bude zájem a někdy budu mít čas, tak dáme dohromady třeba článek pro Root nebo ABClinuxu. V každém případě, kdyby měl někdo s rozumnou základní znalostí Linuxu chuť se o setupu poradit a třeba si i vzít většinu z našich configů (mimochodem plně dokumentovaných v GITech z etc-keeperu) tak se někomu z nás ozvěte. E-mail na mě není problém nalézt a pár drobných informací pro studenty je i v naší Wiki. Jsou tam i odkazy na naše IT oddělení.

    http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/GNU/Linux_v_laborato%C5%99%C3%ADch

    S pozdravem,

    Pavel Pisa
    www: http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa
    university: http://dce.fel.cvut.cz/

  • 7. 10. 2015 11:58

    Honza (neregistrovaný)

    Jen jestli to není jako s CentOS na FIT VUT - tam máme home přimountovaný přes NFS a krásně nám díky tomu padají aplikace jako Firefox nebo Opera.

  • 21. 1. 2011 11:42

    f (neregistrovaný)

    Nepochybuji, ze schopny win admin by mel take stabilni reseni. Me slo spis o cenu nejen licenci za OS, ale treba za MS SQL, Exchange, apod.
    Co se tyce desktopu, tak by zalezelo na typu skoly (vyuky) ... kazdopadne uvazoval bych o terminal serveru, kde by stanice byly na linuxu a pripadne se pripojovali na windows terminal server (pokud by to vyzadovala aplikace).

  • 21. 1. 2011 12:31

    VS (neregistrovaný)

    Licence desktopových Win jsou i pro školu za normální cenu, resp. se kupují OEM s počítačem. Je to skutečně dost peněz, ale věřte, že v tomto případě jsme to analyzovali, a nasazení Linuxu jako desktop OS celkově je v momentální situaci neprůchodné a nasazení pro část PC se nevyplatí / není kdo by to udělal. Ale rozhodně je to v plánu, aby byl skoro všude dual-boot s možností spustit odladěný Linux.

    Licence serverových Windows i CAL jsou pro školu za celkem směšnou cenu. MS SQL už stejné máme kvůli těm Bakalářům, ale stačí v pohodě Express verze, co je zdarma. Cena Exchange taky myslím není velká, ale ten ve škole málo kdy potřebujete.

    U nás ty Windows jsou hlavně kvůli CAD programům a taky kvůli SW, co komunikuje přes sériový port/USB s různými elektrikářskými věcmi. Takže terminal server není úplně vhodný.

  • 21. 1. 2011 18:20

    Pavel Píša (neregistrovaný)

    Co se týče USB, tak OpenOCD (JTAG/source level debug pro ARM i další), BDM pro ColdFire, Xilinx Impact, Altera Quartus USB blaster, hromada nesmyslů s FTDI a seriáky, SAMba AT91 chodí pod Linuxem lépe než na Win. Když člověk realizuje vlastní USB loader tak LibUSB nebo kernel driver skeleton opět práci řádově zjednodušuje proti soubojům s Win a třeba kancelací IRP v jádře nebo oprasené USBlib, která ani nejde díky Win omezením napsat obecně. A opravdu vím, co říkám, i drivery na Win musíme kvůli zákazníkům již desítky let udržovat. Problém je s proprietárními španě zbastlenými rádoby user-friendly věcmi typicky od druhořadých šmudlů. Opravdové profi balíky jak na FPGA tak Matlab, PADS a další jsou dnes již pro profesionální uživatele důležitější pod GNU/Linuxem než pod Win a míra optimalizace pro tuto platformu tomu odpovídá.

    Bohužel pro střední a základní školy je asi katastrofou, že se stejně jako u datových schránek podařilo do zákonů a závazných pokynů propašovat trojské koně v podobě INDOŠů a podobných lahůdek, které si díky svému špatnému standardy ingorujícímu návrhu vynucují použití technologií jednoho velmi lobisticky zdatného koncernu, který jím překupované a upravované technologie modifikuje takovým způsobem, aby je šlo použít jen v jeho systému.

  • 21. 1. 2011 19:05

    VS (neregistrovaný)

    Máte pravdu. Ale na tak vysoké úrovni se na středních školách obvykle nic nedělá. Někde ano, to jsou výjimky, kde mají možnost sehnat nebo vyselektovat žáky na dostatečné úrovni a zároveň kvalitní učitele. V naší situaci nejde o to, že by ty věci nešlo vyučovat na Linuxu. Šlo by. Ale ten učitel by si musel celou výuku předělat, používají se třeba nějaké průmyslové automaty, co mají win-only obslužný software, nějaký software na simulace obvodů a návrhy DPS apod. V dlouhodobém horizontu lze o změně uvažovat. Ale když to teď funguje dobře, dělají se průběžně inovaace atd., tak proč všechno překopávat? Protože linux je cool?

    Zákony bych z této situace vynil až na posledním místě. INDOŠ se dotkl převážně základních škol, ale už je to mnoho let uzavřeno tak, že HW školám zůstal a mohli si s ním dělat cokoliv. Netechnické střední školy jsou na tom s ICT hůře prostě z nedostatku kvalitních lidí a taky proto, že tomu nedávají dostatečnou prioritu. Někdy byste se fakt divil, co je ve škole za exoty, a ti největší ve vedení (manažerské schopnosti jsou pro ně sprosté slovo). Co jsem poznal několik technických odborných středních škol (ať už v dřívější době jako student nebo později, když jsem s dalšími spolupracoval nebo spolupracuji) tak výuka může být i překvapivě kvalitní. Z 90% je to o kvalitě klíčových vyučujících a schopnosti ředitele takové sehnat a ochotě je zaplatit (možnosti jsou). Zpravidla větší škola má lepší možnosti, a to nepochybně i finanční. Záleží jistě také na podpoře ze strany zřizovatele (u SŠ Krajského úřadu), to už se tu řešilo. Je-li škola v situaci, kdy do běžné obnovy a rozšiřování techniky nemůže dle svých úvah investovat, pak to tam těžko bude za něco stát, protože ani ty lepší lidi neudržíte.

    Nějaké uplácení nebo trojské koně Microsoftu na stř. školách fakt nehledejte. ZŠ možná byly ovlivněny tím, že některé jako první dostaly PC s Windows a zvykly si na to. Licence OS krom serverů se kupují za normální ceny. Office lehce levněji, ale podlední dobou jde dost OOo. Mám velmi blízko k jiné celkem obyčejné ZŠ, kde se do výpočetní techniky investuje kontinuálně celkem dost peněz od roku 90. A o všech nákupech rozhodovala škola sama. Na jiné škole ty peníze zase třeba cpali do klavírů, sportovního vybavení apod. Ono v praxi, např. i v průmyslu, byste to lobování MS mohl vidět ještě víc. Ale v 90% to je prostě volba aktuálně nejschůdnějšího a nejlevnějšího řečení.

  • 20. 1. 2011 19:30

    mr.dan (neregistrovaný)

    ad "OSS se používá ve školách hodně - OpenOffice, Gimp, apod. Důvodů proč samotný Linux až tak ne je celá řada a různé druhy škol mají různé důvody."

    tak je to podle me spravne. Nema smysl si davat do vztahu OSS do skol == Linux na skolni PC.
    IMHO bohate postaci, kdyz se budou vyuzivat multiplatformni OSS programy, jako prave OO.org, Gimp, Thunderbird ... tak, aby studenti vedeli, ze je vic moznosti, nez jen utratit penize, nebo ukrast..

    z pohledu nas linuxaku pak muze byt prijemna myslenka toho, ze student, ktery byl naucen sice na Windows, ale na veskere potrebne programove vybaveni multiplatformni, nema v pripade zajmu nebo nutnosti takovy problem s tim si zvyknout, ze ma pod temi programy jiny OS (o to nam jde, ne?)

  • 20. 1. 2011 2:02

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Problém článku je v tom, že autor "samozřejmě" ví, že by se open source ve školách měl používat, protože se ho snaží prosazovat. Přitom naopak řada věcí mluví proti open source:
    - Studenti se ve škole připravují na praxi, a proto je nejlepší, když se učí na produktech, které pak v praxi opravdu uvidí.
    - Open source produkty zpravidla patří k těm slabším a méně rozšířeným.
    - Dostupnost SW pro open source platformy je typicky menší, než u běžných platforem. Příkladem budiž výukový SW a ekonomické agendy.
    - Výrobci SW dávají školám i žákům licence tak levně, že použití open source často nepředstavuje výraznou úsporu na licencích.
    - Minimum vyučujících a administrátorů zná open source platformy a produkty tak dobře, aby si s nimi poradili. V důsledku může použití open source přinést nutnost drahých školení i zvýšení nákladů na administraci.

    Osobně nemám nic proti použití open source ve školách, zvlášť pokud se jedná o velmi rozšířené aplikace a platformy. Bohužel se to ale často neukazuje jako nejlepší cesta. Navíc mě trochu děsí motivace lidí, kteří považují protlačování open source do škol za svou politickou agendu.

  • 20. 1. 2011 4:13

    Tom (neregistrovaný)

    Tak to bych si dovolil oponovat.
    - To co studenti vidi jako praxi se uz davno nebude pouzivat, nez do te praxe dojdou. Priklad M$, AutoDesk meni sve produkty, jak vzhledove, tak funkcionalne.
    Navic se pocita s tim, aby student umel pracovat se vsim, tedy umel si poradit a ne, aby se ve skole delal zadarmo propagacni program vybrane firme. Pokud firma chce motivovat, muze sve produkty vcetne skoleni dodat zdarma, pokud bude mezi studenty zajem mimo skolu.
    - Tak tady bych prosil data ... protoze uplne stejne mohu argumentovat opacne, bez dukazu.

    - Davaji licence levne? No a proc by nedavali, kdyz ve skole jim delaji reklamu zadarmo?
    Komercni SW do skol vubec nepatri, a pokud, tak zdarma i s licenci pro studenty domu a omezenim doby vyuky, pripadne jako zajmova cinnost, tedy neco navic.

    -Tak protoze vyucuji neznaji ani zaklady informatiky, natoz jine OS nez M$, tak proto bue vyuka nekvalitni? Sna ucitel by mel z VS skoly dojit uz s urcitymi znalostni, coz se tak nedeje, protoze vsude je nasackovany M$.

    Ja nejsem clovek, ktery by cpal vsue OpenSource, ale jako danovemu poplatnikovi, se mi otvira kudla v kapse, kdyz vidim mizernou uroven ZS, SS a VS, kde M$ je, jak pijavice. Znalosti studentu konci wordem, excelem, to ze to je textovy/tabulkovy processor (editor) je pro ne sproste slovo, ktere ani neznaji. Stejen jako URL jim nic nerika, ale vsichni sborove http ... a nemaji ani paru, jak to funguje.

  • 20. 1. 2011 6:25

    ksfj (neregistrovaný)

    Ale ono to takto je - MS dodava soft spolecne s MSDN AA - Academic aliance, zde je soft mozne pouzivat pro nekomercni ucely i doma.

    Toto platilo uz pred 10lety co jsem byl na skole. Vcetne tehdy licenci borland a maple pro domaci ucely. Autodesk bych rekl ze je pomerne funkce stabilni - to co jsem videl v devadesatych letech na stredni mi porad pomuze kdyz bych neco delal v autocadu ted.

    To bych si spis dovolil oponovat, ze Linux (BSD...) ma mnohem dynamictejsi vyvoj, tj. distribuce stara nekolik let je vzhledove uplne jina nez soucasna.

  • 20. 1. 2011 8:22

    Tom (neregistrovaný)

    To neni tak zcela pravda, na nasi skole toto vyuzivat neslo, nebo slo jen castecne poslednich 5let, tot oficialni vyjadreni spravce SW.
    Ja tu licenci nestudoval, nepodepsal a hlavne jsem o ni nemel zajem.
    Ale hlavne, ta licence NEBYLA ZADARMO a v dobe kdy jsem potreboval AC, tak nam nabizeli nejaky ocesany smejd za 2000,-.

    V AutoCadu jiz par let nedelam, nicmene ja nepoukazoval na nefunkcnost ci stabilitu.

    Oponovat muzete, ale ne nerekl, ze neprobiha dynamickym vyvoj aplikaci ci OS, ba naopak jsem poukazal prave na nej. Jako priklad jsem uvedl m$ a autodesk, zrovna tam mam osobni zkusenost, kdy se z nej stalo nepouzitelne veledilo(word 2007 a AC2004), taky jsem v te dobe s tim radej skoncil.

  • 20. 1. 2011 11:30

    Anom (neregistrovaný)

    MSDN AA je určeno pouze pro školy (ať už VŠ nebo SŠ) zaměřené na výuku IT. A těch je v poměru k ostatním kolik? Málo :-)

  • 20. 1. 2011 11:17

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    - Produkty se časem mění, a to komerční i open source. Nicméně student zpravidla v praxi najde buď verzi kterou viděl ve škole, nebo verzi následující.
    Samozřejmě chápu, co chcete říct tím "pracovat se vším, poradit si". Student by měl obrazně řečeno umět telefonovat, a ne jen obsluhovat konkrétní model telefonu. Jenže když v praxi prakticky všichni používají produkt A, tak studentům fakt nepomůže, když jim budete ukazovat jen o řád slabší produkty B a C, které v praxi nejspíš nikdy neuvidí.
    - Dostupnost a kvalita? Myslím, že vyjma uživatelů Linuxu je tohle jasné každému. Srovnejte OOo Calc s Excelem, Gimp s Photoshopem, dostupnost a kvalitu SW pro ekonomické agendy (účetnictví, mzdy), výukových programů...

    - Jak jsem psal výše, nemá moc smyslu učit studenty na SW, který v praxi životě neuvidí. Pokud se v praxi používá komerční SW, je pro studenty jednoznačně výhodou, když ho používají při studiu. Spíš mě ale pobavila představa, jak byste obhajoval pluralitu SW ve školách, kdyby se všude používal open source. "Proč patří komerční SW do škol? Protože školy nemají dělat zdarma reklamu open source iniciativám! Školy nemají studentům diktovat konkrétní produkty!" :) Odpovídal bych vám úplně stejně: ať se učí na tom, co uvidí v praxi.

    - To že mají školy k dispozici licence MS produktů přece nemá vztah k tomu, že pedagogové mají problémy se naučit principy. Vždyť se podívejde, kdo ten peďák studuje. PedF UK je údajně nejtěžší střední škola v Praze :), a podle cyniků existují v Praze i daleko těžší SŠ. Plus společenská "prestiž" a ten "plat"... To pak nečekejte zázraky.

    Používání produktů z praxe je, jak jsem psal, dobrá věc (ať jde o produkty MS, AutoDesku, Abra Software, nebo o cokoliv jiného). Mizerná úroveň školství s tím nemá nejmenší souvislost. A že většina studentů nemá páru, jak to funguje uvnitř? Většina lidí neví nic o tom, jak funguje jejich mobil nebo automobil. Každý odborník pak vzdychá a říká "ale tomu *mému* oboru by měl každý rozumět do hloubky", ať je to učitel dějepisu na ZŠ, informatik, nebo automechanik. Realistický automechanik ale řekne "vždyť to stejně nemůže pochopit každý, a skoro nikdo to nepotřebuje". A ten cynický řekne "jen ať tomu nerozumí, díky tomu mám dobře placený job" :)

  • 20. 1. 2011 12:34

    Marv-CZ (neregistrovaný)

    Výuka počítačů začíná někdy v páté až sedmé třídě. Pokud studen absolvuje byť jen střední školu, tak to je 6 až 8 lete do praxe. Předjímat, že za 8 let se bude používat produkt A je opravdu úsměvné.

    Např. ekonomického softwaru jsou pro Windows také mraky, že šance, že v praxi bude studen používat to, co se učil ve škole je naprosto mizivá. Když ho to budete učit na nějakém OS, který používají dva lidé v republice, tak to vyjde nastejno. Prostě platí, že se nemá učit konkrétní program, ale principy.

    Není potřeba vědět do hloubky, jak program funguje. Ale určité technické znalosti by studenti získat měli. Např. jaký je rozdíl mezi rastrovým a vektorovým obrázkem. Drtivá většina studentů se tohle ve škole nedozví, ale hlavně, že se učili malovat v profi Photoshopu. Přijde vám tato znalost, jako technický detail. Můžu vám říct, že v praxi zrovna s tímto velmi rychle narazí a budou mít problémy.

  • 20. 1. 2011 12:34

    Heron

    Jenom poznámku k tomu porovnávání. GIMP vs Photoshop. Ony taky existují i jiné komerční editory, víme? Photoshop a Gimp je neporovnatelný ne proto, že Gimp je blbý, ale prostě proto, že Photoshop je špička.

    Trvám na tom, a mám takové kámoše, že slušný grafik (v tomto případě, jinak to platí samozřejmě obecně) by měl znát obecné postupy a tedy i umět použít každý sw, který má příslušné funkce. Co vím, tak není problém během měsíce používat jiný grafický soft pro produkční práci.

    Tou poslední větou je asi řečeno vše. Vy chcete cvičené opice, které vědí, kdy který čudlík zmáčknout. Školství by ale mělo usilovat o znalost funkce a nejen o schopnost mačkat čudlíky.

  • 20. 1. 2011 13:38

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ono se nějak vylučuje umět principy X vědět které čudlíky mačkat? Navíc netechničtí lidé mají velké problémy se naučit víc než mačkání čudlíků. Prostě je to nejde, nezajímá je to, a do té hlavy jim to nenatlačíte. Stejně jako matematiku, fyziku, chemii, nebo základy logického uvažování. Takoví pak jdou studovat psychlogii, bohemistiku, nebo peďák.

  • 20. 1. 2011 15:41

    Jarda_P

    Z takoveho netechnickeho cloveka stejne tedy grafika neudelate, leda tak nekoho, kdo umi oriznout fotku. Nemusi tedy veet, ktery cudlik zmacknout ve Fotokramu a vubec ani nema cenu mu jakykoliv graficky editor ukazovat.

  • 20. 1. 2011 14:43

    Lenin POWER!

    V byznisu je to ale vse o efektivite. Jestlize se softwarem X zvladnu praci rychleji nez se softwarem Y, ale software X neco stoji zato software Y je zadarmo. Tak se vyplati pouzit software X.

    Proc si myslite ze lidi dnes pouzivaji to co pouzivaji? Oni ten opensource soft na desktop nechteji *prestoze je zadarmo*. Duvodem neni lobby MS ale nekvalita. Vemte si jaky ma hrozny uzivatelsky rozhrani GIMP, OO, prehravace videa a hudby v ubuntu. Tohle by vam lidi pouzivali tak pred 20ti lety.

    Vemte si to tak. Prijedete k pumpe kde vam nabizi benzin zcela zdarma a benzin za penize. Vetsina lidi tankuje ten za penize, ale 1.5% tankuje ten zdarma. Dobra otazka je: proc lidi ten benzin zdarma nechteji?

    Podivejte se jaka se dela okolo linuxu porad hype. Navic je to zdarma. Vsohni pisi jake je to ubuntu skvele. A lidi to porad a porad nechteji. Ono je opravdu super, nainstalovat ho, tak den ho pouzivat, napsat pochvalnou recenzi a pak tam vratit windows a normalne zase dal pracovat. Kdyby ho pouzival recenzent mesic tak to by pak vypadalo uplne jinak.

    Proc ja mam radsi na desktopu windows?
    1. vetsina softu je pro windows
    2. ten co je i pro linux je jen pro distro co nemam nainstalovane
    3. pokud je pro distro co mam nainstalovane (ted ubuntu) tak je pro jinou verzi, protoze ubuntu ma 2 verze za rok.
    4. nefunguje mi poradne wifi - nehleda site v okoli, musim je tam zadavat rucne.
    5. blbne dhcp. Asi tak v 15% pripadu nedostanu IP adresu. Ve windows ji dostanu vzdycky.
    6. firefox pod ubuntu je priserne pomalej
    7. pada tam neustale flash
    8. Java GUI aplikace jsou velmi vyrazne pomalejsi nez na windows, prekresluje to obrazovku nemozne pomalu.
    9. neustaly problemy s kodeky, velmi casto nejde vubec delat seek v prehravanem souboru
    10. neintuitivni ovladani
    11. nenajde vsechny SMB servery v nasi siti
    12. Evolution je opravdu dost slaby, thunderbird je o trochu lepsi

    Od ucitelu necekejte zazraky. Je to jedno z nejhorsich povolani. Nelze totiz zkloubit "zadarmo" a "kvalitne". Ucitele delaji ten ti co by se jinak neuzivili. Znam ucitele co tu uci a ti jsou - "o hodinu napred pred studenty".

    Ono se to ted praktikuje i v letectvi - trenink u zakaznika jsme zrusili poslete k nam 2 piloty ve vlastnim letadle a my je tu za 5 hodin (mineno dohromady ne kazdy) naucime jak se s tim lita a dame jim pak poukazku na 30 hodin na simulatoru. Za nic nerucime, vsechny naklady (letiste, palivo, mechanik) hradite. Tomu se rika kupte si jeta za 7 mega *free training* pro 2 piloty v cene. Nedostanou tam ani najist.

    Ubuntu se proste pokud vyvijite komercni soft podporovat nevyplati. Doba podpory je kratka, 3 roky na desktop, 18 mesicu na netbook. Aby to bylo zajimave pro produkcenta SW tak je potreba alespon 5 let a mit zpetnou kompatibilitu, coz ubuntu nema protoze nova verze ma obvykle jine ABI (diky GCC) a jine verze knihoven. Produkovat pro to drivery se taky nevyplati - linux nema ani stabilni a dobre dokumentovane API ani ABI. Vetsina ubuntu beha ovsem ne na LTS ale na normalnich verzi a tak vam lita enormni mnozstvi verzi mezi lidma. U windows to mate XP, Vista, w7 navic velmi dobre binarne kompatibilni.

    Jo taky jsme delali reseni na linuxu typu 50x browser pro knihovnu.

    Shrnuto: komercni sfere se opensource nevyplati i presto ze je to zadarmo. Pro komercni sferu neni dulezite pouzivat OSS ale efektivne produkovat prodejne vysledky. Proto deti ucte na necem co budou pak realne pouzivat. Povolani ucitele je narocne, ucitele nekvalifikovani a tak nema cenu vynakladat jeste navic energii na OSS, ktere je sice dobra zajimavost pro IT fandy, ale v praxi na desktopu k nicemu.

  • 20. 1. 2011 18:06

    Chytzkoi (neregistrovaný)

    Tak, tak. Používali jsme ho na škole pro sazbu prací do matematiky. Tedy ne plain, ale LaTeX.

  • 3. 10. 2015 16:06

    Juro (neregistrovaný)

    Tak, tak, LaTeX je krasny priklad softu, ktory je zadarmo, ocari a v reale ho nepouzijes vobec nikde, pokial nerobis na univerzite. Kedysi som trpel iluziou, ze by da v tom dali robit krasne pouzivatelske prirucky. Preslo ma to.

  • 20. 1. 2011 15:26

    helikaon (neregistrovaný)

    bla bla ... jeste vic 'bla'...

    Zalezi co hledate. Pokud budu chtit, vzdycky si najdu nejakou 'ficuru' kterou ma MS (ci jiny MS SW related) a linux ji nema a na tom postavim 'nepouzitelnost' linuxu na desktopu. Jste trochu mimo, nebo demagog, coz vzhledem k vasemu avataru by uplne nebylo prekvapive. :d.

    Linux je perfektne pouzitelny Desktop OS, zalezi jen na tom co clovek chce. Pokud chci delat ve Photoshopu?, ok pak nainstaluju MS.
    Pokud chci mit bezpecny desktop na cteni posty, brouzdani webem, zakladni praci v textovym editore? Linux! Dukazem jsou moji rodice, je jim 60 a uz 2 roky jedou na Linuxu ... bez viru, bez otravnych toolbaru etc.
    Maji funkcionalitu kterou chteli, zcela zdarma a KDE 4.x jsou uz nadherne vychytany.

  • 24. 1. 2011 17:31

    Lenin POWER!

    Kdyz je Linux perfektne pouzitelny desktop tak proc ho pouziva tak malo lidi? Propagaci ma dobrou. Tezko najdete nekoho kdo by o Ubuntu alespon neslysel.

    Proc ho podporuje minimalni mnozstvi vyrobcu desktop software? Kolik komercniho software pro desktop existuje pro Linux?

    No vyjmenujte mi to: Ubuntu ma v repu komercni DVD prehravac, komercni mp3 dekoder, nejakou virtualizaci a to je vsechno. Slovy 3 programy. IBM dava Lotus Notes pro Ubuntu. Fajn to mame 4ri. Meli jsme Corel Draw a word perfect. Oba dva pro linux krachli, nikdo to nekupoval. Vyjmenujte mi dalsi uspesne komercni desktop programy pro Linux. Srovnejte to se statisicy programu co existuji pro Windows - volba uzivatele je jasna.

  • 24. 1. 2011 21:45

    Jarda_P

    Vendor lock-in? Lide jsou vezni minimalne svych zvyku a obcas i souborovych formatu. BTW, Corel Draw a WP prisly asi prilis brzy. Tehdy linuxovy desktop byl dost hrozny. Osklivy a padavy.

  • 24. 2. 2011 19:09

    Sten (neregistrovaný)

    Proč má spousta lidí stále mobil od O2, když je jasně nejdražší a přejít je mnohem snažší než přejít z Windows na Linux? Prostě proto, že ti lidé se změny bojí (a navíc u Windows často nemají možnost za ně neplatit a znáte to, když za něco většina lidí zaplatí, tak to chtějí používat, i kdyby to bylo horší).

    Dost hloupá otázka. Počtem komerčních programů se nějak měří kvalita?

  • 20. 1. 2011 17:23

    bez přezdívky

    Gui přehrávače: Tak si prostě nainstalujte jinej.
    Recenze: Ano, IMHO dost lidí časem přejde na jinou distribuci.
    Mnoho verzí knihoven atp: Jak myslíte, že to dělají autoři SW pro Linux?
    Tak dejte do závislostí programu požadavek na minimální verze knihoven, které program používá.

    1) Pokud to nemá verzi pro Linux, pak zkuste Wine nebo najít jiný program, který dělá totéž.
    2) Ale notak, stačí stáhnout jinou binárku nebo si to třema příkazama zkompilovat sám.
    3) Netvrďte mi, že nefunguje ani binárka ani překompilovaná verze
    4) A jiné ovladače nebo SW jste nezkoušel?
    5) Hmmmm.... Co takhle nastavit větší počet opakování dotazu na DHCP server?
    6) Ubuntu považuju za zmonoizovaný shit.
    7) To není chyba Linuxu, stěžujte si u Adobe
    8) Nedá se náhodou nainstalovat i klasická Java místo téhle opensourcové?
    9) U widlí snad taky musíte nainstalovat pár kodeků
    10) Ovládání je jen o zvyku. Navíc si můžete vybrat z několika prostředí.
    Ps. Tak mě napadá, to už je v Ubuntu ten Gnome shell?
    11) Pokud jich detekuje jen část, pak je chyba někde v konfiguraci nebo na těch serverech (že by m$ zase házel klacky pod nohy ostatním?)
    12) Co používáte pod woknama? A netvrďte, že outlook.

    Na desktopu se dá Linux používat naprosto v pohodě (používám ho už více než rok). Windows? Never more.
    Komerční sféra a OSS? Proč asi jede naprostá většina internetu na *nixech?
    A co clustery? Chci vás vidět, jak na to nacpete microsoftí řešení.

    A IVT? Jako student vám mohu říct, že 95% látky nikdy nikdo nevyužije. Těch 5% je zapojování sluchátek a psaní protokolů ve škole. Po vystudování se už dávno bude používat o 2 verze novější program a dále tedy využijeme jen to zapojování sluchátek. Takže co z toho plyne? Chtělo by to reformu osnov.

  • 23. 1. 2011 18:23

    Bambus (neregistrovaný)

    Hehe.. trochu jste si naběh :o) !
    Jistě, s těmi nefunčnostmi apod. bych mu poradil stejně, jenže TO JE JÁDRO PUDLA !Počítač je pro mnoho lidí už jen spotřebič (a tak to má být).Topinkovač, pračka... A jako uživatel CHCI aby to fungovalo pokud možno ihned a bez zbytečné námahy.Proč bych se tedy měl trápit s Ubuntu a nefunkční WiFi ?Ono někdy je těch 2600,- za Wokna prostě přijatelnější, než probdělé noci a znechucení z toho že to, či ono nefunguje (nejsou drivery, nebo jsou mizerné.Uživatelé MS si toto užili v době win95).
    Další a podle v domácnostech klíčovou otázkou jsou HRY.Pokud nebude možné v obchodu koupit NOVINKU i pro LINUX, bude to prostě pořád naprd.A opět: uživatel chce vložit DVD, rychle nainstalovat a HRÁT (ano, může si koupit Nintendo, ale PROČ ?).
    Musíte si totiž uvědomit, že né každého (vlastně jen několik málo jedinců) baví a zajímá rýpání se v systému a poznávání co že to ta bedna pod stolem skutečně umí.A "Vo tom to je..."

  • 20. 1. 2011 17:47

    bez přezdívky

    Proč běžní uživatelé Linux "nechtějí"? Protože buď vůbec neví, že něco takového existuje, nebo se jejich informovanost omezuje na FUD typu "jedna paní povídala", jak je ten Linux nepoužitelný. Skutečnou instalaci Linuxu ale neviděli ani na fotce. V našich končinách se totiž prakticky všechny počítače prodávají s předinstalovanými Windows a i holé železo je pro běžné zákazníky vzácnost, pokud si člověk nenakoupí komponenty a neposkládá si je sám (a co teprve notebooky).

    Nezaměňujte komerční a proprietární software. Spousta komerčního software má ve většině distribucí Linuxu normální balíčky. Když dodavatel software odmítá spolupracovat s vývojáři distribucí a za každou cenu si tlačí vlastní zbastlený instalátor, je to jeho problém. Nebo snad budete nadávat na Windows, když dodavatel software zpacká instalátor a program po vydání dalšího service packu nepůjde nainstalovat nebo spustit? Takového software pro Windows mám doma celou hromadu.

  • 20. 1. 2011 18:39

    Jarda_P

    6. Na FF zkuste tohle: http://www.linuxforums.org/forum/suse-linux/66053-firefox-painfully-slow.html

    In the address field, write:
    about:config
    Hit Enter
    Change the following to “true”:
    network.http.pi­pelining
    network.http.pro­xy.pipelining
    Change:
    network.http.pi­pelining.maxre­quests to: 10-30 ( I set it to 30, I got a 24 Mbps line)
    Rightclick somewhere on the “page”
    Click on new => Integer
    Write in the dialog box:
    nglayout.initi­alpaint.delay
    Click OK
    On the next dialog enter:
    0 (Zero) click OK


    Me tohle na Debianu o dost FF zrychlilo. Linuxovy FF ma nejak dementni pocatecni nastaveni.

  • 21. 1. 2011 13:19

    Ivan (neregistrovaný)

    Tvoje prispevky se ctou vyborne :) vzdycky vim ze vnich nikoho neceka nic zadarmo a jdou na vec. Souhlasim a diky

  • 20. 1. 2011 15:37

    Jarda_P

    Pochybuji, ze by najaka skola naucila studenty makat ve Wordu tak, jako profik, ktery v nem jiz deset let od vidim do nevidim dela komplikovane veci. Skola je nauci tak leda zaklady pouzivani textoveho procesoru a zbytek se budou muset nauci v praxi podle toho, co a jak moc potrebuji. Jestli se ty zaklady tedy nauci v Openoffice.org nebo ve Wordu hraje minimalni roli. Navic student, ktery ma doma Mac nebo Linux nebude treba mit MS Oppice a skola ho tim nuti k jejich zakoupeni, potazmo Widli, potazmo druheho pocitace. Student, ktery ma doma Widle a MS Oppice si jednoduse, kvuli skole, stahne Openoffice a je to. Pokud nema pripojku na Internet, pujci mu ucitel CD nebo si do skoly pritahne USB klic a je vymalovano. Zadarmo a pouzitelne pro kazdeho. Nikdo si nemusi kupovat zadny software, ktery musi mit akorat kvuli skole.

  • 20. 1. 2011 15:44

    tomfi (neregistrovaný)

    Ten pohled nechápu z mnoha důvodů a jediný argument je, že se snažíte vyvolat flame.

    Ze základky si opravdu nic nepamatuju... to že jsme se tam učili T602 mě opravdu nepoznamenalo a t602 nemusím používat a nemám z toho mindráky, že je teď něco jiného.

    Ze střední je třeba se učit základy toho jak vypadá korespondence, jak má vypadat faktura apod. základní tabulku "příjmů a výdajů", základy stylů.. Nevidím důvod proč učit lidi psát obchodní dopis v MS office aby "první dopis co v praxi na Wordu napíše měl o 30 minut dříve než ten co se učil MSoffice.".. po pár dopisech se to srovná.
    Ti co pokračují na VŠ to je úplně jiná kategorie a myslím že opět konkrétní produkt není to podstatné.

    Když už mám na to zaměstnat někoho, tak 3 000 kč na zaškolení obsluhy "kancelářského SW co máme ve firmě"... no nevím jestli tohle rozhoduje o výběru uchazeče tak asi v té firmě NEVÍ na co toho člověka pořizují a kolik je bude měsíčně stát.

  • 21. 1. 2011 13:33

    beno (neregistrovaný)

    Niekedy ma ide roztrhnut, ked vidim, co sa v ramci vyuky Informatiky na skolach vyucuje. Neucia tam pouzivat textovy procesor ale MS Word, neucia pouzivat tabulkovy kalkulator ale MS Excel, neucia praci s obrazkom - orez, farby, ... ale praci s Photoshopom. Tak by sa dalo pokracovat. Tak potom vidim, ze decko sice vie, ze zmena fontu v MS Word 2007 sa da urobit tak a tak, ale netusi nic o praci so stylmi, vklada do Wordu tabulky z Wordu namiesto objektu s Excelom atd.... Nehovoriac o tom, ze na napisanie jednoducheho textu mi staci hocijaky textovy procesor a na "opracovanie" fotografii z rodinnej oslavy je Photoshop kanon na zajace.

    Je mi v podstate jedno, ci skoly budu na vyuku pouzivat MS Office alebo OpenOffice.Org alebo cokolvek ine, pokial odo mna nebudu chciet priplacat za tieto nastroje formou zvyseneho skolneho. Nevidim dovod, preco by mali skoly platit vyrobcom za licencie na vyuku co i len euro (korunu), ked im svojim sposobom vychovavaju buducich zakaznikov. Rovnako nevidim dovod, preco by skolak (student) nemohol pouzit akykolkvek nastroj pre svoju cinnost, ked ako vystup pouzije medzinarodne uznavany ISO standard (PDF, ODT, XML, ...). Ked ale napr. syn robil rocnikovu pracu (prezentaciu - I. stupen ZDS), tak si ju doma robil v OpenOffice Impresse. Pretoze poznam situaciu na jeho skole, vysledny produkt si nasledne preformatoval do PowerPointu 2003 (na mojom firemnom notebooku), lenze vo finali to musel prezentovat na stroji s MS Office 2007 a mozete 3x hadat, ci to bolo zobrazovane spravne ... (no nebolo)

    Tvrdenie, ze ucit by sa mali na tom, co potom uvidia v praxi, kriva na vsetky styri v jedinom - verzie sa za ten cas zmenia tak, ze pokial sa ucia ovladat konkretny produkt v konkretnej verzii - vzdy sa budu v praxi musiet ucit nanovo. Ak by vedeli princip toho, co robia, tak je uplne jedno, na com a v akej verzii sa to ucia.

    Nech teda na skolach vyucuju pricipy prace - a ak na vyuku principov existuje dostatcny nastroj (nech mi nikto nehovori, ze napr. OpenOffice.Org nie je dostatocny), nevidim dovod platit za cokolvek, co ma licenciu drahsiu ako 0,- Euro (koruny). 95% uzivatelov vyuziva menej ako 5% moznosti svojho kancelarskeho nastroja (a to som este optimista), je teda uplne putna, ze MS Excel ma 1500 vlastnosti a OOo Calc ich ma iba 500 (cisla strielam odboku a nie su postatne), ked tych 5%, co pouziva kazdy, maju obaja.

  • 21. 1. 2011 15:51

    daemonna (neregistrovaný)

    100bodov :) a potom sa cudujme ze to dopadne tak, ze manazer namiesto toho aby poslal zoznam pocitacov v obycajnej tabulke, on tu tabulku z excelu hodi do wordu ako obrazok, to cele za-zipuje a posle mailom :) a my chudaci adminy namiesto obycajneho text editora musime zhanat office, nejaky OCR, a tabletky na ukludnenie :)

  • 21. 1. 2011 15:54

    daemonna (neregistrovaný)

    100bodov :) a potom sa cudujme ze to dopadne tak, ze manazer namiesto toho aby poslal zoznam pocitacov v obycajnej tabulke, on tu tabulku z excelu hodi do wordu ako obrazok, to cele za-zipuje a posle mailom :) a my chudaci admini namiesto obycajneho text editora musime zhanat office, nejaky OCR, a tabletky na ukludnenie :)

  • 21. 1. 2011 17:10

    beno (neregistrovaný)

    Nevidim dovod, preco by mal niekto posielat zoznam PC ako textovy dokument. Ak to tak robi, tak ho treba poucit o vyhodach inych formatov (nehovoriac o tom, ze ked uz, mal to vlozit ako objekt a nie ako obrazok, ale to ho niekto musi najprv poucit ...). Ked uz sme pri tom - zoznam cohokolvek vo wordovskej tabulke mi vadi najmenej, ale ked niekto dava do wordovskych tabuliek kalkulacne veci, tak ma ide rozhodit. Pritom na toto je priam idealne vlozit kalkulaciu do excelovskeho objektu.

    Ono zas treba vidiet aj to, ze manager je primarne urceny na ine veci a nemusi byt podkuty prave v IT. Ak si to situacia vyzaduje, treba ho poucit - nikto nie je expert na vsetko (sorry Ficko). Ak je nepoucitelny, tak mu niet pomoci.

  • 24. 1. 2011 9:20

    daemonna (neregistrovaný)

    sorry, ale myslim si ze manazer v IT by IT mal ovladat, ved ako potom moze managovat veci??? Manazeri u nas ktory o IT veciach nemaju paru, su aj natolko 'dobry' manazeri...

  • 24. 1. 2011 14:52

    beno (neregistrovaný)

    Nerozumeli sme sa - pod manazerom som myslel vseobecne, nielen manager v IT. IT manager by mal vediet IT veci prehladovo a nadhladovo, nemusi ist podrobne do hlbky (ak je toho schopny, je to len jeho plus, ale nie je to u neho nevyhnutnost).

    Takze v tomto pripade som pod pojmom "manager" myslel managera "nonIT" ...

  • 20. 1. 2011 12:24

    Heron

    "Studenti se ve škole připravují na praxi, a proto je nejlepší, když se učí na produktech, které pak v praxi opravdu uvidí."

    Ne. To jen špatní vyučující si myslí, že připravují studenty na praxi výukou konkrétního produktu. Dobří učitelé vědí, že je důležité učit postupy a návyky a ne konkrétní produkt.

    Na konkrétní produkt potom zaškolí zaměstnavatel.

  • 20. 1. 2011 13:21

    Hnidopich (neregistrovaný)

    Na konkrétní produkt potom zaškolí zaměstnavatel.

    Svata dobroto. Proc by to delal, kdyz si muze vybrat uchazece, ktery to uz umi?

  • 20. 1. 2011 16:59

    bez přezdívky

    Takového uchazeče ale musí přetáhnout jinému zaměstnavateli, který si s tím zaškolením práci dal. Čerství absolventi jsou většinou zaškolení na software, který už dosloužil, nebo brzy doslouží.

  • 20. 1. 2011 23:03

    bez přezdívky

    Protoze s nim pak nebude problem ho naucit neco jineho...vi jak to funguje a proc to tak funguje. Ne kde se klikne na tucny text.

  • 21. 1. 2011 11:58

    dustin (neregistrovaný)

    Ano, tak to je. Hlavně u netechniků, kteří si první získané návyky a postupy špatně odvykají a vše ostatní je "špatně".

  • 20. 1. 2011 12:46

    bez přezdívky

    Když jsem se já "připravoval ve škole na praxi", tak jsem se připravoval na DOS, Windows 3.11, Windows 98, Windows 2000, Office 97 a Office 2000. Ve skutečné praxi zatím všude potkávám jen Linux.

  • 20. 1. 2011 13:45

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Váš závěr? Protože právě vy (díky svým preferencím) potkáváte ve své praxi jen Linux, měl by být ve školách? Ještě že nemáte zálibu v koprofilii - vaše doporučení bych pak opravdu nechtěl znát. Pointa: pokud je něco dobré nebo příjemné pro vás, nemusí to být dobré pro ostatní.

  • 20. 1. 2011 16:35

    bez přezdívky

    Můj závěr je ten, že co jsem se kdysi učil ve škole, je mi úplně k ničemu, protože praxe mezitím udělala 3 skoky vpřed. Leda bych šel pracovat do muzea výpočetní techniky, tam by se mi znalosti těhle vykopávek možná hodily. Jediné, co zůstalo od té doby stejné, jsou základní principy, ale ty se dají učit stejně dobře na Linuxu nebo na Macu.

  • 20. 1. 2011 17:14

    f (neregistrovaný)

    podle me, by se zaci meli ucit vse co aktualni. Ucit jenom windows je spatne (stejne jako se ucit jen linux - nebo jiny opensource).
    Opensource je v praxi relativne pouzivany, takze je velka sance, ze se snim v praxi setka.

  • 20. 1. 2011 23:00

    bez přezdívky

    - Praxe je i Linux
    - Blbost, akorat o nich nevis, nejsi v obraze
    - To jsem cekal, ekonom. agendy a uctovni systemy jsou na woknech protoze ucetni si s woknama vic rady (ucila se to ve skole), nez s Linuxem/Mac OS X. Jenze se vystavuji nehoraznemu riziku uniku dat. Na Linux je take ucetni soft. Ja treba prepsal ucetni system Pohoda do PHP a frcim na Linuxu :P
    Nebyt open source, tak si prohlizis internet Internet Explorerem.
    - Nepredstavuje vyraznou? V pripade skolstvi to jsou miliardy a proc platit, kdyz stejne funkce ma software zadarmo?
    - jaky skoleni? :D:D vsechno je pres GUI a manualy jsou dodavany, ale my jsme Cesi, narod, co neni blbej a tak manual nepotrebuje. Kolikrat chytrejsi nez samotny manual primo od vyvojaru.

    Dovol mi tento odkaz: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=4783

    Pokud nejsou uplne vymatlani, tak tu bude na uradech RHEL (Red Hat Enterprise Linux)

  • 20. 1. 2011 7:02

    leos (neregistrovaný)

    A není náhodou Open source jen holý fakt, že se k programu přidávají zdrojáky?

    Tomu co si každý mylně myslí, že je Open source se říká licence. A licence jsou ve svobodném světě zejména GPL a LGPL.

    Open source může být klidně aplikace, ke které autor přidá zdrojáky a pak ji škole tučně prodá a licence to může upravit tak, že to bude horší i než obvyklé licence Microsoftu.

  • 22. 1. 2011 18:28

    pavlix (neregistrovaný)

    "A není náhodou Open source jen holý fakt, že se k programu přidávají zdrojáky?"

    Není.

  • 20. 1. 2011 7:20

    Vít Šesták (v6ak)

    Jen aby to nedoapdlo, jak jsem před lety viděl v jedné nejmenované škole: na ploše linky na kancelářské programy OOo prejmenované na 'WORD', 'EXCEL' atd. A když si někdo z toho pošle něco domů, zjistí, že to je vlastně strašné, protože to v MSO neotevře.

  • 20. 1. 2011 8:25

    sidik (neregistrovaný)

    Já řešil opačný problém. Doma v OOo se mi sypalo vše, co jsem si napsal ve škole na MSO :) Pak mi nechtěli uznat práci, protože jsem jí nedodal v "normálním" formátu (dostali odf a pdf) ale zákon byl na mé straně, takže to museli uznat.

    Nelibuju se ve vysírání (ale ve škole jsem jim to tehdy přál) ale podle mého názoru není možné někoho nutit používat něco co nechce. Takže by ve školách měly být k dispozici obě varianty. Já třeba nechci používat MSO, protože je předražený, neumí nic z toho co potřebuji a naopak má hromadu funkcí, které nevyužiju. Ale někomu se může hodit. Stejně tak na úřadech by měli být schopni přijímat uzavřené i otevřené formáty. Nebo ideálně PDF. Momentálně mám tu zkušenost, že PDF přijímá jen FÚ a to asi stejně jen proto, že paní s kterou tam komunikuji, je o něco zdatnější v užívání PC.

  • 20. 1. 2011 8:28

    sycho (neregistrovaný)

    No, vsak o to, jde, negativni reklama M$. Doma zacne nadavat, jaktoze to ten ....piiip.... word neotevre, kdyz ve skole to prece slo :D

  • 20. 1. 2011 8:24

    Petr (neregistrovaný)

    Zrovna jsem si říkal, že už jsem dlouho nečetl článek o tom, že na školách všichni baží po "open source" a ten zlý stát jim tam pořád cpe ten nejmenovaný zlý komerční software nejmenované velkomonopolní firmy.

    Navrhuju, aby RedHat nebo Suse zaťukali někde v EU na správné dveře a prosadili to nařízením. Třeba jako Philips nechal zakázat ty zlé komerční ne-eko neúsporné žárovky.

  • 20. 1. 2011 8:35

    Fantomas (neregistrovaný)

    Clanek by se dal klidne zkratit do konstatovani: tupi uzivatele (zamestnanci), tupy system (statni). Tak to bylo a dlouho jeste bude. Zmenu v tomto prinesou az novi absolventi, kteri uz budou i tyto open source systemy kazdodenne pouzivat a budou mit chut je naucit ostatni, cili vychova, vychova, vychova.

  • 20. 1. 2011 8:42

    Petr (neregistrovaný)

    A mi jsme ti chytří, kteří těm uživatelům a tomu systému řekneme, co mají používat :) A když ne, tak si na to posvítí EU.

  • 20. 1. 2011 8:42

    X125 (neregistrovaný)

    Změnu nepřinesou noví absolventi, pokud systém zůstane tupý. Jestliže dotace budou školám cpát předem vybraný SW, nebo alespoň část, žádní znalí absolventi s tím nic neudělají.

  • 20. 1. 2011 9:38

    bez přezdívky

    Pracuji jako správce sítě ve škole. A je fakt, že tu používáme i linux, ale pouze tam, kde si toho uživatelé nevšimnou (servery). Ale jakmile by se na pracovních stanicích objevil OpenOffice, který toho umí mnohem víc, než MS Office 2003 (na novější verzi nejsou peníze), tak je zle. Že to nic neumí, blbne to a nevím, co ještě se uživatelům nelíbí. Nemluvě vůbec o powerpointu. Na druhou stranu nás stát skutečně nutí používat Windows. Většina zpráv, hlášení a dalších byrokratických nesmyslů se dají poslat pouze přes Internet Explorer nebo aplikace fungující pouze na Windows. Stejně tak aplikace Bakaláři, kde zrušili podporu pro Linux a opět běží pouze na Windows. A poslední důvod, kdo půjde dělat dobrovolně do státní správy, když umí výborně unixový systém - protože si přeci v soukromé sféře vydělá mnohonásobně víc.

  • 20. 1. 2011 10:07

    waw (neregistrovaný)

    Specialista na linux a free software v praxi vydělá násobně méně, nežli specialista na komerční software. Cena za práci je obvykle v určitém poměru k pořizovací ceně daného systému. Každopádně žákům nikdo nebrání si ve volném času doma hrát s linuxíkem a free softem :)

  • 20. 1. 2011 10:49

    k3b (neregistrovaný)

    No tak to se jako specialista na linux zacnu orientovat na komercni software, abych si vydelal nasobne vice :)).

  • 20. 1. 2011 11:58

    daemonna (neregistrovaný)

    ocividne nemas paru o tom co taky 'specialista na linux' by mal vediet... ze? Lebo sorry, ale nejaky windowsak svojim platom nikdy neprekona redhat certifikovaneho admina ktory vie aj clustre a Veritas... a kedze vacsina windowsakov o clustroch, veritase a failoveroch nema ani paru, potom necudo ze server s P4 a jednou sietovkou nazivaju enterprise a este sa budu blbo pytat "a naco su nam tie zvysne 2 sietovky???"...

    neviem kde si pracoval, ale ocividne to bola nejaka pekne zastrcena diera, ked nemas sajnu o tom, ze najvacsie IT firmy v enterprise bezia prave na UNIXoch... :P

  • 20. 1. 2011 13:49

    Žižkovák

    Nechci ti kazit iluze ale očividně spíš ty nemáš páru o tom jak to vlastně ve světě zaměstnaneckém chodí. Já sice žádným způsobem nezhazuju tvé nebo dalších schopných adminů znalosti, ale sám ze své zkušenosti vím, že kolikrát se najde lépe placená práce pro s prominutím blbečka s M$ zkouškou (zdůrazňuji pouze ZKOUŠKOU a nikoliv certifikátem) než pro Unix-like geeka. Neříkám že je to pravidlem ale jendá se o komerční software který generuje množství peněz jako produkt. Unix-like branže je více méně služba a zejména v ČR a SK se za služby jaksi moc platit nechce.

  • 20. 1. 2011 14:37

    Palo (neregistrovaný)

    Ja nepoznam Linux admina ktory by bral menej ako Windows administratori. Ak je to tak asi robi niekde chybu. Administratori AIX, HPUX, Veritas, Oracle, ... je uz uplne ina kava ako Windows certified inzinierikovia. Tych je ako maku a podla toho vyzera aj ich plat.

  • 21. 1. 2011 16:04

    daemonna (neregistrovaný)

    "že kolikrát se najde lépe placená práce pro s prominutím blbečka s M$ zkouškou"

    tak to by ma zaujimalo co je u teba lepsie platena praca?
    zarobi windows admin 2k - 5k eur mesacne??? to asi tazko... clovek ktory vie robit s clustrami a Veritasom, si tolko kedykolvek moze opytat, zalezi len na dlzke praxe...

    takze dalej zi v iluzii, ze beries viac...

    "Unix-like branže je více méně služba a zejména v ČR a SK se za služby jaksi moc platit nechce."
    Mas pravdu, su to sluzby, sluzby ktore mozu mat vypadok max 1 hodinu v roku, sluzby vdaka ktorym mozes platit bankokartou v obchode, sluzby vdaka ktorym nespadne tvoje lietadlo a sluzby vdaka ktorym je regulovany plyn v nasim potrubiach... a keby sa za tie sluzby neplatilo, tak uz sme davno v dobe ladovej...

    takze wakey, wakey... Windows a Mac nemaju s enterprisom vela spolocneho (jedine tak win server) a v UNIX svete je prave ta LEPSIE PLATENA ROBOTA... ale nic nie je zadara, a tu robotu nedostanes pokial nezacnes studovat VIAC, NEZ NA VS...

  • 22. 1. 2011 18:35

    pavlix (neregistrovaný)

    "Specialista na linux a free software v praxi vydělá násobně méně, nežli specialista na komerční software. Cena za práci je obvykle v určitém poměru k pořizovací ceně daného systému. Každopádně žákům nikdo nebrání si ve volném času doma hrát s linuxíkem a free softem :)"

    Jo tak proto mi posílají na školení windows adminy :). Aby jim mohli po školení říct... tak, přejdeme na Linux, místo 40000 měsíčně vám od příštího měsíce budeme dávat 8000 :). Chudáci.

  • 20. 1. 2011 15:01

    VS (neregistrovaný)

    Zažil jsem úspěšnou migraci z MSO na OpenOffice na střední škole s cca 200 učiteli. Znamenalo to cca 1-2 roky náročných příprav. Ono to jde, ale ne stylem "tak tam nainstaluju OOo, vždyť je lepší". Je třeba pořešit hromadu souvisejících věcí, vč. školení a vysvětlování.

    Administrativní aplikace pro ČSSZ a podobné jsou často jen na Win, ale to není argument, na to můžete mít vyhrazené 2 počítače a jinde si řešit Linux.

    Ad Bakaláři - můžete používat jiný SW, teoreticky. Vím, že tenhle je jeden z nejlepších, ale přesto je to hromada sr.... kterou je radost spravovat. Ale jestli je chcete provozovat na linuxu, kupte si HW za 20k na terminal server, WinServer + něco jako XPUnlimited pro neomezený počet terminálových spojení - max. dalších 20k. Dohromady za 40k máte vyřešen terminálový provoz, který je spolehlivý, funguje ze všech OS, nebo na tom lidi můžou pracovat i doma. Na HW za 20k může v těch Bakalářích přes RDP dělat klidně 30-40 lidí najednou. Vyzkoušeno.

    Jenže tohle všechno stojí na posledním argumentu - nejsou ve škole kvalitní lidi, co by to dělali. Ale to je na kvalitě školy a ředitele. Pokud to není úplně malá škola, tak provozní peníze jsou, a je-li vůle dají se kvalitnímu člověku přefakturovat přes nějaké sro nebo může být rovnou OSVČ jako vedlejší činnost. Na tomhle nevidím nic špatného - pokud v té škole bude dělat práci nad rámec úvazku, tak se mu prostě zaplatí touto formou za cenu obvyklou. Sice to pořád nebude plně konkurovat komerční sféře, ale zabrání to třeba odchodu kvalitních lidí, kterých jsem takhle pár viděl.

  • 20. 1. 2011 16:40

    bez přezdívky

    Jsem na te skole pul roku. Byl jsem rad, ze se mi povedlo z IE prejit na FF. Sjednotit programy, nastaveni a ze to konecne trochu chodi. Problem je i v ochote - bohuzel lidi se dneska neradi uci novy veci (prijde mi to na hlavu, ale tak to proste je). Prechod na jiny program (nejde pouze o OpenOffice) sice lze, ale musi byt ochota se tedy naucit neco noveho. Dale je pak problem treba s tim, ze doma maji MS Office a Windows a proc by se tedy meli ucit dva ruzne programy?
    Z Bakalaru prejit na jiny sw nepripada v uvahu - protoze to by byly tak neskutecne naklady, coz si skola nemuze dovolit.
    A bohuzel je vice programu, ktere nemaji zastoupeni na Linuxu - mame specializovany sw na navrhy odevu, doplnku, pak Adobe a pod.
    Takze i kdybych chtel sebevic, tak FF a pak podobnych programku je to maximum, co se da do skoly poridit.
    Terminal servery a obecne cloud je cesta do pekel - ale to uz je jine tema. :)
    HW za 20tis a funguje na nem 20lidi? Muzete mi prosim zaslat dotycnou konfiguraci. Dekuji

  • 20. 1. 2011 16:58

    VS (neregistrovaný)

    Předně - neříkám, ať se vzdáte Windows. O kus níže píšu o jedné technické střední škole s cca 250 PC, a prostě na všech jsou Windows, protože to tak vychází nejlépe i finančně a někde jsou skutečně Win vdané situaci nutné.

    Jestli se někdo nechce něco učit... Jednak jim to lze nařídit, oni kvůli tomu neodejdou, tohle fakt není zásadní věc + zdůvodnit tak, že škola ušetří X peněž ročně za licence Office a za ně koupíme Y. Musí být zásadní podpora od vedení školy, jinak od toho ruce pryč.

    Ad Terminal server - pokud to má být pro full-feature desktop + tenké klienty, musí být výkon trochu jinde, i když pro 20 lidí při dnešních cenách HW to není tak hrozné. Ale: na terminal serveru můžete provozovat jednotlivé aplikace, a taky se to tak dělá. A zrovna u těch Bakalářů nároky na paměť a CPU nejsou nijak velké. HW třeba: HP ML110G6, Xeon X3430 (4 jádra, 8 MB cache, 2.4 GHz), 4G UDIMM, 2 x 500GB HDD = 16 až 17 000 Kč s DPH, za zbytek si koupíte dalších 8 GB ECC RAM. Je to pěkný levný HW se zárukou, žádná skládačka. Klidně si na takový HW můžete dát ESXi nebo XenServer a provozovat ještě další méně náročné služby nebo to mít na testování. Windows Server už bych jinak než virtualizovaně neprovozoval.

    Provoz aplikací typu Bakaláři na terminal serveru fakt není cesta do pekel. Tohle se dělá už 10+ let (Citrix Metaframe, XenApp), protože to má jisté ensporné výhody. A když už ten terminal server uděláte, můžete lidem klíčové aplikace zpřístupnit i z domova. Mám zkušenost, že dost lidí to používá.

  • 20. 1. 2011 17:23

    bez přezdívky

    Znate to, a kdo to neumi ani ucit, ten to ridi... :)
    To je trochu problem, je tu prevazne Office 2003 a vsichni jsou s nim spokojeni - pruser je, ze se i vyucuje a s nim se snad uz setkate pouze na par mistech. Takze v vlastne zastarale. Na novy Office 2007/2010 nejsou prachy a OpenOffice se jim nelibi (vedeni).

    Terminal server tu samozrejme mam (trochu drazsi, nez 20tis). Provozuji na nem (prave ESXi) 3x Windows server, 2x Debian a chodi to. Na bakalare neni potreba terminal - z domova se pripoji na vpn a pracuji, jako kdyby byly ve skole. S tim problem neni.

    Problem z meho hlediska je neochota. A je jedno, co na to vedeni. Prachy se do niceho nedaji, protoze oni maji svuj 10let stary vyzkouseny system, ktery jim "funguje". To, ze studentum je zcela k nicemu uz nikoho nezajima. Ted se sice poridilo par novych stroju (9ks:-D). Kde uz tedy jsou Win7. Ale kdyz jich tu mam cca 120, tak je to zanedbatelne mnozstvi.

  • 20. 1. 2011 17:42

    VS (neregistrovaný)

    To vám jako ti lidé přes VPN lezou do té MSSQL databáze bakalářů, a nainstalované to mají lokálně? Jestli jo, tak to by byla cesta do pekel (rozdrbání databáze). Nebo jak to teda řešítě? Protože já jsem potřeboval provoz Bakalářů z několika pracovišť, a i podle názoru autorů (2 roky zpět) je terminálový přístup jediné možné řešení.

    Nebo se přes VPN připojují na zapnuté desktopy ve škole? Takové řešení jsem taky viděl, a jednak to žere elektriku a pak se na 1 PC může připojit jen 1 člověk, což je celkem na nic. My máme navíc koupený ten XP Unlimited Shell (na Server 2003), takže přes RDP jim povolím jen zobrazení menu s podstatnými applikacemi, žádný celý desktop. Navíc se nemusí pak kupovat jednotlivé TSLIC. Navíc to má integrovaný SSL tunel, takže každému pošlu 1-click instalaci s vlastním SSL certifikátem, který mohu potom případně revokovat.

    Ad ochota - to je založeno na tom, jak si to člověk vyjedná. Já jsem přišel v situaci, kdy ta škola měla síť v katastrofálním stavu, furt něco nešlo a oprava trvala min. 14 dnů, "staral" se o to jeden učitel, co na to neměl čas. Ale nepřišel jsem tam učit, nabídl jsem, že to udělám tak a tak, bude to stát X a pak Y měsíčně (relativně málo, než kdyby to dělal nějaký Autocont). Lidem se řeklo: od teď je to všechno jinak, ale bude to fungovat, ne jako do teď. A mnozí měli řeči. Jenže se ukázalo, že to fakt funguje, a odpadly starosti co zase kdy přestane jít. Pokud jste v pozici, že jste v podstatě nucen tam konzervovat současný stav, tak to se nedá nic dělat. Jestli tam chtějí Office 2003 a mají na ně licence, tak je tam nechte. Vždyť je to nakonec jedno. My je máme zatím všude taky, i když pro výuku i verzi 2007 s licencemi z nějakého extra programu Microsoftu.

  • 20. 1. 2011 9:45

    konikamyl (neregistrovaný)

    Já vidím problém jinde.
    Minulé léto jsem byl na srazu 15 let po maturitě na své střední škole. Součástí byla i malá exkurze po budově a do zákulisí fungování středního školství s panem ředitelem.
    Dovolte tedy abych zde předal několik postřehů. Ředitel školy dnes na škole nerozhoduje o žádných investicích. Zřizovatelem školy je kraj a tomu patří všechno kromě studentů. Před změnou, která před léty přišla, byla škola samostatnou jednotkou, vlastnila nemovitosti a hospodařila se svým rozpočtem. I když byl rozpočet omezený a jeho části účelově vázané, mohl ředitel v rámci svých pravomocí rozhodovat o investicích. Se změnou systému, kdy škola přešla na kraj, došlo ke konfiskaci veškerého movitého i nemovitého majetku ve prospěch kraje. Škola ztratila svou autonomitu a ředitel dostává peníze pouze na mzdy zaměstnanců. Ročně dostane škola 5000 (slovy pět tisíc) korun na pomůcky. Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou školu, potřebuje vybavení laboratoří a počítačových učeben v hodnotě miliónů. Nebýt nadačního fondu jedné velké firmy působící ve městě, neměli by se studenti na čem připravovat do praxe. A to se nejedná jen o PC.
    Ředitel však odpovídá v plném rozsahu za majetek, na jehož údržbu nedostává ani korunu. Několik let žádají o pár nových židlí do tříd, ale marně. Mnoho jich je rozbitých a několikrát opravovaných ve školních dílnách. Paradoxně to jsou ty, které kraj před nedávnem dodal jako nové. Staré židle, na kterých jsme seděli jako studenti my a před námi několik dalších jsou ty nejméně poškozené. Příjde-li na kontrolu delegace z hygieny, téměř vždy naleznou nějaké nedostatky, jako například prasklá spára linolea, která je semeništěm bakterií a ohrožuje tak zdraví studentů. Nejvíce jim vadí parkety, které jsou ve všech třídách historické budovy.
    Jinak má škola nová plastová okna, která hradil kraj. Okna dodávala a montovala firma vybraná krajem.
    Po delším úvodu se tedy dostávám k podstatě mého sdělení. Softwarové vybavení do školy hradí kraj a kraj rozhoduje o tom, co a která firma dodá. Proto bych za stav věcí nevinil školy, ale kraje se svými úředníky.

    Pokud dochází k rozšiřování opensource produktů na školách, děkujme těm učitelům kteří jsou plni enthusiazmu a chápou své zaměstnání jako poslání, protože vše dělají ze své vlastní vůle a často i za svoje peníze.

  • 20. 1. 2011 10:07

    Fantomas (neregistrovaný)

    Co k tomu dodat, bude hur! Penez ubyva a cena energii roste. Jeestli to pujde takhle dal, bude za chvili ve skolstvi mensi skupina (studentu i pedagogu) ovesena tablety a smartphony a druha podstatne vetsi skupina s bridlicovymi tabulkami v ruce. Zni to vtipne, ale bohuzel realita legracni neni.

  • 20. 1. 2011 15:28

    VS (neregistrovaný)

    Zajímavé. Můžete prozradit, o jaký kraj jde? Já má zkušenosti z KV kraje ze střední školy právě opačné. Až bych někdy řekl, že vzhledem k tragickým schopnostem některých ředitelů mají zde tito až moc velkou volnost.

    V krátkosti situace jak ji vidím já: zřizovatelem je kraj, ředitel zodpovídá za vše. Ale škola má vlastní rozpočet, který se v zásadě dělí jen na platy (striktní oddělení) a provozní výdaje vč. nákupu vybyvení a pomůcek. Když se ušetří na elektřině a topení (třeba tak, že se netopí celou noc a víkend naplno, jak bývalo zvykem), může se na konci roku koupit víc nových počítačů. Někdy ještě nějaká striktně účelová dotace z EU nabo tak, to je odděleno.

    Těch provozních peněz mi přijde že má škola dost - lavice a židle se kupují celkem jak je třeba, v posledních 3 letech (vč. letoška) šlo na technické vybavení (zejména počítače, interaktivní tabule, strojařské a elektrikářské hračky) každý rok několik stovek tisíc (!) korun. Tyto peníze prostě na konci roku jsou v rozpočtu školy, tak se udělá korektní výběrové řízení, které je plně v režii školy, jen v komisi má kraj svého zástupce. HW a SW v objemu dejme tomu do 30k za rok jsou drobnosti, na které jsou peníze vždy (za posledních pár let), a prostě se řekne řediteli, objedná, zaplatí. Takže fakt asi nějaké moc iniciativní a školství něpřející vedení kraje...

  • 20. 1. 2011 17:54

    Fantomas (neregistrovaný)

    K tomuto snad jedine, ha ha ha ha ha ha ha.... Kdyz je to tak jednoduche, zkuste oslovit nekolik reditelu a nabidnete jim sve sluzby, radi vam za ne zaplati. Presne takovou predstavu mivaji pedagogicti zamestnanci skoly, nemusim doufam dodavat, ze uplne zcestnou.

  • 20. 1. 2011 18:07

    VS (neregistrovaný)

    Neříkám že to je jednoduché, nebo že to tak je všude. Já jsem popsal aktuální reálnou situaci na jedné krajem zřizované střední škole, se kterou určitým způsobem spolupracuji, a rozhodně ne jako pedagogický zaměstnanec. Jistě je možné, že jiný krajský úřad má toto zorganizováno diametrálně jinak. A pak je třeba se krajských politiků ptát, proč někde to jde a někde ne, a udělat tomu třeba trochu publicitu. A nebrečet, jak nejsou peníze, a Kraj je zlý.

  • 20. 1. 2011 18:42

    Fantomas (neregistrovaný)

    To neni problem kraje, penez ve skolstvi zkratka ubyva. Staci si zapnout radio, rikaji to ted skoro kazdy den. Vy jste popsal situaci velice zjednodusene a zkreslene. Mate asi velike stesti, ze spolupracujete s reditelem, ktery je fanda pro techniku a hlavne novou techniku. Mozna take mate stesti, ze ta skola je asi v relativne dobrem technickem stavu. Nekdy reditele nemaji bohuzel na vyber, kdyz jim na konci roku nahodou zustanou penize v rozpoctu, muzou volit bud mezi technikou nebo novym nabytkem, co myslite ze koupi, kdy deti sedi v lavicich z roku 1967? A to nejsou male castky, jedna standardni ucebna stoji kolem sto tisic. A ze nekdy zustanou penize treba z topeni? To se snad nikde nestava, kdyz cena energii neustale roste, spise se zada o dodatecnou dotaci na necekane vysokou fakturu z cezu. Navic kraj vsechno hlida, penize se nedaji tak lehce presouvat z jedne hromadky na druhou. Pokud chce treba skola jeste zakum neco doprat, exkurze, festivaly, spolecenske akce, pak technika je to posledni, co se ve skole resi. Proto budte rad za vami zminenou skolu a verte, ze situace neni vsude stejna, ale v zasade spise stejne smutna.

  • 21. 1. 2011 10:37

    A. S. Pergill

    K tomu "prasklému linoleu":
    Daleko větší průšvih je riziko úrazu, byť jsem viděl i kontaminaci prostředí vzniklou stejným mechanismem (na sterilním chirurgickém oddělení). Když jsem ještě v dobách mládí jezdil jako doktor na tábory, tak na sousedním dítko zakoplo o takovou prasklinu v linoleu, padlo krkem na hranu nábytku a rozdrtilo si hrtan, zlomilo jazylku i krční páteř. Pochopitelně nepřežilo. Pak se řešil problém trestně právní zodpovědnosti, zda za to mohl správce tábora, že to neopravil, nebo hlavní vedoucí, že to nenahlásil. Ve škole by v každém případě hlavní odpovědnost nesl ředitel (třeba se spoluvinou správce budovy, třídního učitele nebo jiného učitele zodpovídajícího za učebnu). Takže pro něj opravdu může být prasklina v linoleu důležitějším problémem než nákup nového počítače nebo softu (a zase: soft zdarma pod licencí GPL apod. může pro něho být atraktivnější).

  • 20. 1. 2011 12:20

    bez přezdívky

    Podle mě by se školy neměly vyhraňovat k používání jen konkrétního operačního systému, alespoň pokud jde o základní znalosti. A rozhodně by finanční stránka, nebo jestli je a nebo není open source, neměly být hlavní kritéria.

    Studenti by se měli kromě Windows (které většinou znají už z domu) připravovat na skutečnost, že to není jediný používaný operační systém. V úspěšné a prosperující firmě to vedle windows může být MacOS, který jí umožňuje vyšší efektivitu práce, nebo např. SUSE Linux v České poště, kde šetří především náklady na údržbu pracovních stanic.

    Spousta aplikací pro běžnou práci je k dispozici pro všechny tři zmíněné systémy, nebo má každý z nich nějakou stejně kvalitní alternativu, takže by si studenti mohli vyzkoušet jednotlivé odlišnosti a porovnávat práci s nimi.

    Nakonec, při dnešním boomu šetření ve státní správě není vyloučeno, že za rok, dva, pojede státní správa stejně jako pošta na nějakém SUSE řešení od Novellu.

  • 20. 1. 2011 13:55

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    To je opět argument typu "studenti by měli strávit víc času studiem X", kde za X podle svých zájmů dosaďte Jiráska, statistiku, bibli, algoritmizaci, Linux etc.

    Česká pošta používá Linux na přepážkách, aplikace (původně psaná pro DOS) jede v terminálu. Ano, studenti by možná měli vidět jednu znakovou aplikaci, například něco jako Norton Commander nebo staré účto, aby měli představu o typickém ovládání. Je to ale okrajové, v praxi na to většina z nich už nenarazí.

  • 20. 1. 2011 18:52

    cpt. Obvious (neregistrovaný)

    Česká Pošta má (a zaměstnanci to ke svojí práci používají) na těch počítačích i firefox, thunderbird, openoffice.org a pár dalších věcí...

    A mimochodem, ta TUI aplikace (nAPOST) je vcelku blbuvzdorná a ke svému účelu vyhovující.

  • 20. 1. 2011 14:15

    VS (neregistrovaný)

    Ad pošta - tam je úplně jedno, že je tam nějaký SUSE Linux, protože ti zaměstnanci pracují s jednou speciální aplikací. A že je pod tím nějaký SUSE vůbec neví a nepotřebují vědět. Klidně jim ty PC zítra mohou nabootovat do jiného OS se stejnou aplikací a nikdo nic nepozná. Ty PC na poště jsou dost speciální - podobně jako pokladny v hypermarketech, co taky často jedou na linuxu, ale nikoho to nemusí zajímat. Linux se evidentně používá, když se to hodí.

    Ono obecně značná část (možná většina) lidí pracujících "s počítačem" s nějakým OS vůbec nepracuje. Oni pracují v jedné nebo více speciálních (nebo méně speciálních) aplikacích - nějaký informační systém, CAD, Office balík apod. Čili velmi často je OS věc z hlediska vykonávané práce zcela podružná, a prostě se volí takový, na kterém pojedou ty aplikace, které už jsou obvykle napsané a vybrané. A pak přichází k věci to, že když máte těch PC hodně, je levnější koupit všude license Windows a řešit support jednoho prostředí, než mít na půlce PC levnější Linux, ale skoro dvakrát tolik práce se supportem (deployment, řízené updaty, configuration management).

    Na ten poslední problém narazíte i v té škole. Mám školu, cca 250 pracovních stanic. Cca na 100 - 150 z nich prostě musí být Windows, protože se tam používá konstruktérský a elektrotechnický SW, který je jednak industry-standard, má rozumnou cenu licence pro školu, a byly investovány nemalé prostředky do vzdělání učitelů, aby byly schopni toto KVALITNĚ učit, jeden průmyslový podnik školu dost podporuje a rád vidí, že žádi v tomto SW dělají. A tady nemůžete říct, že se mají učit principy a je to jedno v čem. Oni se učí principy, ale na konkrétním SW, který ten učitel musí dokonale znát, aby byl schopen rychle poradit.

    Protože správa 150+ PC není sranda (a to ani s Linuxem) má-li to být na úrovni, a ne furt řešit nějaké průsery a komentáře co zas nefunguje, tak máme vyvinut, nasazen, a otestován systém pro automatickou instalaci OS (WinXP) a následně veškerého aplikačního vybavení a konfigurace. A teď si řeknu, že převedu 100 PC na Linux. Na začátku ušetřím něco za licence (rozpočítáno do životnosti HW cca 6 let), pak něco málo za licence antiviru. Jenže kontinuálně budu muset řešit veškerou správu dvojmo - jednou pro Win a jednou pro Linux. Jednak sám už na to nemám čas, i kdybych ho měl nebo na to někoho kvalitního sehnal (jako že neseženu), tak to škola nezaplatí, resp. v porovnání s těmi licencemi nula od nuly pojde nebo to bude ještě dražší + lidi budou kecat, že někde to je tak a někde jinak, rozvrhář bude kecat, že si nemůže výuku dát tak jak by potřeboval (teď se všude může učit všechno v podstatě) a jak by chtěli lidi, kteří tu učí a které bychom měli vyvyžovat zlatem, protože jsou dobří a věnují se těm ignorantům, co se je tu snažíme vzdělávat. Takže bysme tam měli Linux, protože je to cool a zadarmo, a ať taky žáci vidí neco jiného, ale výsledek mě nepřesvědčuje. Jako jo, máme někde dual-boot, ať se kouknou jak to vypadá. Na cvičení si to zkusí nainstalovat. Ale v kvalitě na "práci" ten systém připraven není, protože by se o to soustavně musel někdo starat (updaty + kontrola, potřebujeme doinstalovat to a to, vyšla nová verze XYZ, kterou potřebujeme protože ... , ).

  • 20. 1. 2011 19:00

    BS (neregistrovaný)

    Také učím a spravuji dvě školní sítě. Souhlasím s Vámi, že se v dnešní době nedá přejít se všemi PC na linux. Ať už jsou to zmínění Bakaláři nebo spec. výukový software.
    Ohledně údržby mám přesně opačné zkušenosti, linux se mi sám kompletně updatuje, jeho instalace na PC lze velice pěkně zautomatizovat (par skriptů), neřeším problém s viry a portable programy (především hry) a v případě nutnosti ho můžu do určité míry opravit vzdáleně (třeba i z mobilu).
    Ve windows musím programy aktualizovat ručně. Instalace funguje nainstalováním jednoho PC a překlopením obrazů. Následně, ale stejně k PC musím sednout a začít zdlouhavě klikat (změna sériového čísla, reset, aktivace + změna nazvu PC, reset, připojení do domény, reset, ...). Problém je, že obraz je funkční jen pro jednu HW konfiguraci. Další problém je v oprávnění, můžu studentům seřezat práva na minimum, ale pak nepustí ani jeden výukový program. Měl jsem případ, kdy jedno live výukové CD požadovalo dokonce administrátorské oprávnění pro obyčejné spuštění na PC (to mi přišlo jako noční můra). A k čemu to všechno je, když přijde jeden student s flaskou s oph.. a do konce jedné vyučovací hodiny má admin. heslo. Možná je problém ve mě, lepší konfigurace win, lepší nastavení SW, ... a bude to fungovat stejně jako linux. Pak je otázka, jak moc musí být člověk odborník, aby dokázal zabezpečit windows? Domnívám se, že to vychází s linuxem úplně nastejno.

    Běžnému uživateli, který PC potřebuje jen na internet a základní kancelářskou práci je to naprosto jedno zda má Linux nebo windows. Pokud potřebuji spec. software (nebo hry), tak musí mít windows.

    Často se zde omývá pořád dokola, že by se mělo učit to, co uživatelé budou používat v praxi. Proč si myslíte, že tomu tak s linuxem není. Trh určuje poptávka.

    Moje a starší generace poznala na škole jen DOS a windows a opensource byl pro většinu neznámý pojem. Dnešní majitelé, ředitelé a šéfové firem jsou právě moji vrstevníci (nebo starší, které jsme ve finále školili) a prosazují jim známý SW. Až nastoupí nová generace, která je teď v lavicích, již nebude mít klapky na očích a nebude u pohovoru požadovat jen Word, Excel a PowerPoint. :o)

  • 20. 1. 2011 19:32

    VS (neregistrovaný)

    Viry jsou jasné, ale nepovažuji to za zásadní problém Win platformy. Je-li OS aktualizovaný, pak viry ze stažených blbostí a z flash disků "zamoří" pouze profil jediného uživatele. A tento je pak konfrontován s tím, co tam vyváděl + se data znovu projedou antivirem / smažou. Skutečně výjimečně se stane, že se vir dostane do vlastního systému. Pak to je na reinstalaci, kterou máme ovšem vyřešenou za pár minut.

    Ten ophcrack funguje bez admin oprávnění? Nebo se musí nabootovat jiný systém? Základ je mít zakázané bootování z čehokoliv jiného než z disku. Jinak se dostane i do toho linuxu, že.

    Že se linux updatuje sám, to je na první pohled hezké. Ale při velkém množství PC toho potřebujete trochu víc (centrálně nastavit který sw kde má a nemá být a další věci). Taky ten update může něco důležitého rozbít, takže je dobré je povolovat spíš řízeným způsobem a po otestování. Máte v provozu třeba 10 různých HW konfigurací, a při každém major updatu distribuce (což je oproti Win hodně často) musíte na všech ověřit kompatibilitu a zjistit, jaké speciální nastavení jsou třeba. Pokud jsou potřeba novější verze některých aplikací, nebo něco mimo repozitář, tak si dělat a udržovat vlastní balíčky atd.

    Na tohle jsou nástroje, třeba od Novellu, ale pro školu dosti drahé.

    Na Windows rozhodně nemusíte aktualizovat všechny programy ručně. Jen to chce trochu práce a studia, nebo trochu víc peněz, není to tak dobře připravené jako na linuxu (z důvodu různých instalátorů, kdyby všichni používali MSI ... no, to už by bylo na diskusi o balíčkovacích systémech a jejich problémech). Přenášet celé obrazy disku je možná metoda, ale neřeší vše, hlavně jak jste zmínil ty různé HW konfigurace. Myslíte, že firmy s tísícovkami počítačů vše instalují ručně? I na Windows je skriptování možné a používá se.

    My pro správu Windows používáme in-house řešení, ke kterému jsme se postupně dopracovali, a povedlo se ho celkem levně vyvinout. Ve zkratce: pro každý typ HW jednou vytvořena základní instalace Win s aktuálním SP a ovladači, a je uložena jako obraz disku na serveru. Na PC se obraz obnovuje z linuxového systému bootovaného ze sítě. Pak už je vše naskriptováno a běží bez sáhnutí - nastavení názvu PC, registrace do domény, úprava konfigurace systému, instalace všech aplikací přiřazených k danému PC. Navíc později se doinstalováva­jí/aktualizují programy při startu systému ze serveru. Máte všude stejnou konfiguraci a verze SW, což je třeba pro cestovní profily zásadní věc, odpadají i jiné záhadné problémy. Zajímá-li vás to, podívajte se třeba na OSS systém WPKG. Minimálně tam najdete způsob, jak různé programy instalovat bezobslužně. Každopádně veškerá systémová nastavení lze i na Windows naskriptovat, jen se to musí umět, ale to se musí umět i na linuxu. Jestli je to jednodušší na tom nebo onom systému, na to mohou mít různí lidé různý názor.

    Už když si pro veškerý (nebo aspoň co nejvíc) SW připravíte instalační/ak­tualizační BAT skripty, ušetří to mnoho práce. Pak stačí po instalaci OS ručně pustit skript, a během pár minut je vše nainstalováno a nastaveno.

  • 20. 1. 2011 20:38

    bez přezdívky

    Ehm... Tak moment: Opravdu nejprve říkáte, jak je těžká automatická aktualizace Linuxu a potom ukazujete, jak to lze udělat s využítím Linuxu pod Windows?!
    V čem je sakra rozdíl?

  • 20. 1. 2011 20:51

    VS (neregistrovaný)

    Ten linux se používá jen jako live systém bootovaný ze sítě pro nakopírování obrazu disku ze serveru na disk desktopu. Je to celkem podružná věc v celém řešení. Mohl bych na to použít klidně Windows PE. Zásadní je korekce tvrzení, že na Win se musí vše dlouze naklikávat. Nemusí.

    Pozor, já rozhodně neříkám, že automatizace správy Linux desktopu je těžká, nebo těžší než u Windows. Jsem toho názoru, že je Linux je pro toto lépe připraven. Ale není to rozhodně out-of-the-box hotové a neudělá se to samo. Nebo je, ale za velké peníze.

    Jen popisuju konkrétní situaci, kdy automatizovanou správu Win musím mít vyřešenou a mám ji vyřešenou. Pokud bych teď přidal nějaké desktopy s Linuxem, budu muset řešit navíc správu linuxu. A i když to bude jen z 20% tak náročné jako řešení pro Windows, tak pořád to budou peníze a práce navíc, které bych u nových Win dektopů vydat nemusel. Varianta 100% Linux nepřichází do úvahy z výše uvedených důvodů.

  • 20. 1. 2011 20:58

    BS (neregistrovaný)

    Přesně tak. Jde jen o to, že pro oba dva systémy je třeba odborníků.

    PS: Dík za rady k win. Je fakt, že já to zatím řešil všechno manuálně a formou obrazů na serveru.

  • 20. 1. 2011 22:42

    Jarda_P

    Jo, sprava Widli bez Linuxu by byla opravdu tezka.

    Mozna by bylo hezke to vase in-house reseni + trochu pokecu nekde vystavit. Urcite by se to nekomu hodilo.

  • 21. 1. 2011 16:21

    Mintaka

    Připojuji se k tomu, že by bylo dobré se podívat na naše in-house řešení.
    10 let jsem měl hodně promakaný systém pro obnovu OS a nasazení SW.
    Bohužel to bylo dost vázáno na OS. Konkrétně na MS Win98SE.

    Teď pomalu buduji to samé na WinXP a předpokládám, že s tím 5..10 let vydržíme.

    Snažím se nestavit kolo, takže používám maximum vhodných nástrojů/postupů které jsem našel, přesto si dovoluji tvrdit, že školní prostředí, obzvláště, když jde o výuku IT je natolik specifické, že jsem nenašel nic, co by mým potřebám vyhovovalo.

    BTW: V pozadí na serveru samozřejmě běhá Linux, konkrétně Gentoo.

    Předpokládám, že jako v jiných podobných případech by nám pomohlo, kdybychom spojili síly do společného úsilí.

    Když budete mít zájem, můžeme to zkusit probrat.
    mintaka@post.cz

    Ať se daří.

  • 21. 1. 2011 16:16

    daemonna (neregistrovaný)

    Bios mozes zaheslovat ako chces, staci ze niekto otvori commandline a napise(alebo hodi do .bat):

    debug
    o 70 2E
    o 71 FF
    quit

    a tvoje heslo aj s ochranou biosu pojde do teplych krajin, potom Ophcrack LiveCD nabootuje ci chces alebo nie... jedina ochrana je ukladat hesla na serveri a nie lokalne. ;)

  • 26. 1. 2011 14:17

    Ambra (neregistrovaný)

    Tohle o virech může říci jen správce-diletant, asi z podobné školy jako chodí má dcera. Tam už všichni vědí, že počítačové učebny jsou přes dva měsíce celé zavirované viry, který si každý přinese domů na flush-ce. A měli byste slyšet, jak o těchto windowsových IT-diletantech mluví i učitelé. Bohužel nedávno koupili dost drahé vykreslovací programy pod Windows, tak teď musí podobné kecy jako tady od plzeňáků poslouchat i na vědecké radé. Bohužel takto se většina lidí na oné odborné škole začíná dívat na všechny iťáky, a to asi jako na právníky právě z Plzně.
    P.S.
    Doporučení plzeňákům - používejte cizí proxy-server, když už jste nebyli schopni se na ZCU zbavit právnické fakulty.

  • 20. 1. 2011 13:10

    Žižkovák

    Jestli to náhodou nebude taky tím, že obchodní zástupci od mrkváčů budou za ty peníze o dost aktivnější než těch pár dobrovolnejch jehovistů co propakujou open source a ne náhodou dělá většinu obchodů MS dohoda s ne zrovna IT představiteli. Příjde mi že ve většině českých společností o IT nerozhoduje zrovna IT specialista ale pár kravaťáků co jedou na kámoše a známí. Ruka ruku myje to je známá věc a ve školství a celkově státní správě to platí násobek nakolik se utrácejí státní peníze a když už je máme tak proč je neutratit všechny. Je to lepší utratit za kraviny něž to později vracet ne? Stejně funguje i většina neziskovek. IT sektor je tak většinou spíše příležitostí k praní peněz než aby někdo řešil jeho opravdový přínos a užitečnost. Když jsem dělal správu IT v jedné nejmenované instituci tak tam byli ředitel s ITakem v tak skvělém vzthahu, že koupily služební projektor s DVD přehrávačem za 173000,-. Cena těchto hračem v té době byla cca 40000,- když to přeženu.

  • 20. 1. 2011 16:51

    bez přezdívky

    znam podobne pripady. Kdyz jsem se o to zacal trochu zajimat, tak duvod byl ten - ze se tyto nesmyslne predrazene veci kupuji kvuli nahradnimu plneni a bohuzel tomuto neujdou ani skoly! Protoze kdyz pak nenaplnite kasu nejake pochybne firme, ktera ma papir na to, ze zamestnava postizeny lidi, tak statu zaplatite nemalou pokutu.
    I kdyz v tomto pripade to klidne mohlo jit o neco jineho.

  • 20. 1. 2011 14:03

    Žižkovák

    Co se týče řešení od novellu, tam je důležité upozornit na fakt, že novell pravděpodobně dodává řešení v kompletním balíku s upgrady a správou systému jako takového (nemyslím tím samozřejmě vytváření a rušení nových uživatelů, ale instalaci a zprovoznění nových řešení). Naskýtá se otázka, nakolik je takovéto řešení open source ale je to linux avšak za správu si nechají tučně zaplatit (stejně jako třeba Red Hat) takže tady ta otázka ceny nebude úplně relevantní. Spíše se jedná o prostej fakt, že např. státní správa nebo česká pošta používají natolik specifický software, že není nejmensí problém ho rovnout sbaslit pro linux a navíc pro správu takovéhohle množství stanic je prostě UNIX-like řešení daleko vhodnější nežli M$.

    Co se týče využití ve školách, nejlepší je asi seznámit studenty s unix-like řešením například ve studovnách či knihovnách např. formou terminálů pro které je linux jako stvoření. Ono to je trošku jako v autoškole, já ji dělal osobně ve felině bez posilovače ale předpokládá se, že zvládnu i třeba porsche. No papíry na tom mám....

  • 20. 1. 2011 16:38

    xkomczax

    Zdravím,
    chtěl jsem se zeptat, jaké jsou možnosti školení učitelů v používání Linuxu. Jsou takové kurzy? Pokud ano, jaká je cena? Zdarma či za nějaký poplatek? Byl by případně odkaz na internetovou prezentaci?
    Díky

  • 21. 1. 2011 16:27

    Mintaka

    Jednou z možností je obrátit se s tímto dotazem na Jednotu školských informatiků http://jsi.cz/
    Za povšimnutí stojí aktivita http://poradci.jsi.cz/

    Z mého pohledu bych řekl, že těch možností je poměrně hodně, ale důležitější je mít jasno čeho chcete dosáhnout a zacílit na to.

  • 20. 1. 2011 18:17

    Zdenek -

    To se vám to na Rootu teoretizuje, ale pak přijde Microsofťák k úplatnému řediteli a je vymalováno. Ovce se musejí připravit na dojení v zaměstnání.

  • 21. 1. 2011 10:20

    jaromrax

    Pripad 1. Neni to tak dramaticky. Rida se zepta -'hele, rozumi tady nekdo tomuhletomu linuxu?' a sbor ucitelek rekne 'coze?' a politika je vyjasnena.

    Pripad 2. Ve skole je jeden linuxak. Rida se zepta -'hele, rozumi tady nekdo tomuhletomu linuxu?' a sbor ucitelek rekne 'coze?', linuxak mlci, protoze by pak jen cely dny resil 'Proc je tahle ikona cervena?' a 'Proc nemame windos jako ostatni?' a 'Uz to zase nefunguje (zapomnela heslo), to by se u windosu nestalo.'.

    Pripad 3.
    Popravde, znam pripad, kdy si deti hromadne instaluji ooffice, aby plnily skolni ulohy.

  • 20. 1. 2011 18:59

    bez přezdívky

    Chybi tu u nas spolecnost podobna Mandriva S.A., ktera ma sidlo ve Francii a stara se o distribuci Mandriva Linux. Francouzsti cetnici dostali skoleni o ovladani Mandrivy firmou, ktera o te distribuci vi nejvic. Policajti ve Francii maji tisice pocitacu s Mandrivou, usetrili tim nehoraznou sumu penez (oproti nakupu Widli). Ano, neco za to zaplatili, protoze si neobjednali Free, ale (tipuju) Powerpack + skoleni a podporu. V Rusku chystaji vytvorit vlastni distribuci, ktera pujde na urednicke pocitace, opet tim usetri nehoraznou sumu penez, ktery muzou narvat jinam. Tato distribuce nebude nejak skryta, porad bude open source, akorat bude specialne urcena na ruske urady. Ceske knihovny uz to zacinaji chapat, dost jich uz pouziva Linux, oni tam totiz potrebuji jen internet, repsektive web. prohlizec a aplikace na knizky maji na webovem rozhrani. Webovy programator je levnejsi a aplikace je dostupna odkudkoliv. Kdyz se zamyslime, co takovy urednik/skolak potrebuje, aby mu na Linuxu slo? Vse krome modernich her Linux ma. Vim, jak probihaji hodiny IKT na skolach (non-IT zamerene), nekdy chvili neco delaji bud na internetu nebo v officech a pak trada, jde se hrat/na facebook/na twitter a podobne, proste oddechove nudna hodina.

    Proc ucit (i) Linux?
    Protoze pri hodine matematiky se taky nebude brat ohled na to, ze to studenti nechteji nebo tomu nerozumi, od toho jsou ve skole, aby se neco naucili. V budoucnosti se s Linuxem mohou setkat stejne jako s Widlema.

    Proc Linux na urady?
    Protoze tam pouzivaji internet, kancelarsky balik a nejaky soft napsany pro Widle. Prepsani takoveho softu (do web. rozhrani nebo pod Linuxy) vyjde vyrazne levneji, nez kupovani licenci na Widle.

    Tyhle miliardy by se daly pouzit mnohem efektivneji, nez je posilat ze zeme do Redmondu (USA; sidlo Micro$oftu).

  • 20. 1. 2011 19:25

    andrej

    hlavny problem rozpoctovych organizacii je ze "peníze je bezpodmínečně nutné utratit všechny". prevod penazi do dalsieho rozpoctoveho obdobia je vacsinou nemozny. nasetrit si tymto sposobom na vacsiu investiciu je nemozne. zalpatit z ucelovo viazanych penazi nejaku pribuznu aktivitu je vacinou nemozne.

  • 20. 1. 2011 19:52

    VS (neregistrovaný)

    Tohle by si zasloužilo nějakou hlubší analýzu, jak to vlastně je. Protože o této oblasti hodně lidí říká "je to takhle, a je to špatně, já to vidím u nás v XYZ". Ale to je vždycky pohled z jednoho nebo několika málo míst. A pravidla určuje celý řetězec - zákony, ministerstvo, zřizovatel.

    I tady v diskusi se to objevilo, a já na po poslední dobou často narážím, že zkušenosti různých lidí s těmito problémy jsou velmi rozdílné. Převážně to je vlivem lokálních politiků - zřizovatele, kteří si s příspěvkovými organizacemi můžou dělat v podstatě co chtějí i nad rámec zákonných omezení. Někde toho tvrdě využívají, někde spíš ne. A potřebují-li peníze, je snadné je sebrat školám. Ředitel školy to nemůže moc medializovat, a poukazovat na to, protože by šel proti svému zaměstnavateli. A vůbec podpora školství není třeba politická priorita. Zjistěte si něco o tom, jak jsou rozděleny peníze na platy a ostatní věci, odkud zřizovatel tyto peníze bere, a jak má možnost jejich objem ovlivnit.

    Takže "peníze je bezpodmínečně nutné utratit všechny" a "zalpatit z ucelovo viazanych penazi nejaku pribuznu aktivitu je vacinou nemozne" rozhodně neplatí vždy a všude. A logicky se spíš dovídáme o případech, kde to hapruje a nefunguje, než o těch, kde to je v pořádku a problémy nejsou.

  • 20. 1. 2011 21:06

    Ivan (neregistrovaný)

    Není co analyzovat. Obecná rozpočtová pravidla jsou všude stejná a daná zákony, resp. jinými normami. Jestliže ale školám velí zřizovatel a tím je u středních škol nejčastěji kraj, je logické, že konkretizace se bude lišit. Tím, kdo velí, totiž není abstraktní kraj, ale konkrétní osoba, a jak známo, "lidé jsou různé".
    Samozřejmě platí, že:
    a) peníze NEMUSÍ být utraceny všechny. Kdo ale peníze vrátí (=ušetří), riskuje, že příště dostane nejspíše rovnou méně; když peníze nevyčerpal, tak je asi nepotřebuje,
    b) účelově vázané peníze NELZE opravdu použít na jiný účel. Lze ovšem požádat o rozpočtové opatření, tj. o změnu. To ovšem může znamenat značné časové zdržení, záleží na příslušném úředníkovi.

  • 20. 1. 2011 21:23

    VS (neregistrovaný)

    No já právě narážím na to, že i přes shodná obecná rozpočtová pravidla popisují různí lidé situaci diametrálně odlišně. Samozřejmě záleží na konkrétní osobě, resp. lidech ve vedení úřadu. A já mám zcela konkrétní zkušenost z jedné školy, a ty často popisované problémy tam nevidím, nebo jim nepřikládám takovou váhu.

    Ad Ušetříš - dostaneš příští rok méně -- přibližně tak to funguje, ale je-li volných peněz dost a management školy rozumný, není problém je efektivně utratit. A v případech, kdy fakt má smysl šetřit na větší investici to nemusí být se zřizovatelem problém vyjednat.

    Ad účelově vázané peníze -- s tímhle problémem jsem se nesetkal. Bavil jsem se o tom s ředitelem jedné školy, a prostě má peníze na provoz, ze kterých platí energie, základní údržbu budovy a nákup vybavení. Jeden rok ušetřil na topení 300k, a za to se mohlo koupit vybavení. Evidentně to tak není všude, a zřizovatel má možnost prostředky účelově vázat, protože ředitel taky může být nekompetentní blbec, co by je utratil za nesmysly, tak to chtějí mít pod kontrolou. A dávat navíc, když je potřeba, se jim nechce.

    Můj soukromý závěr, který bych si právě rád ověřil je, že rozpočtová pravidla za tohle nemůžou. Za popisované problémy může v 99 % zřizovatel, který buď dává peněz málo (protože je čistě na něm, kolik dá, a jestli dá na školy nebo spíš na něco jiného) a nebo z nějakého podivného důvodu vytváří naprosto nesmyslná pravidla nebo účelovost prostředků. To je legitimní nástroj, ale jak vidno lze ho použít i špatně.

    Jenže jaké navrhujete řešení?

  • 20. 1. 2011 22:57

    Fantomas (neregistrovaný)

    Pokud zbydou penize, nemuze si je reditel utratit za co chce, je to hlidane a deset let zpet i kontrolovatelne, v tomto nemaji reditele svobodu. A kdyz reditel nemuze koupit zrovna to co potrebuje, resi se to tak, ze se nakoupi rohliky, ktere se budou tvarit jako pomerance. Nezni to seriozne, ale v praxi to funguje. A nejzajimavejsi na tom je, ze tento trik pouzivaji i na uradech, vcetne tech krajskych. Reseni? Neexistuje, byro je prilis slozite. Jestli chces do toho proniknout, nebav se o tom s rediteli, ale s ekonomickymi pracovniky tech ustavu.

  • 21. 1. 2011 2:15

    Marv-CZ (neregistrovaný)

    Přesně tak. Když škola potřebuje X a peníze má vázané na Y a ředitel je „šikovný“, tak se domluví, že firma dodá X a na fakturu napíše Y. Tak to funguje ve velké míře a jsou to ty případy, o kterých se VS naivně domnívá, že „jinde problémy nemají“.

  • 21. 1. 2011 2:54

    VS (neregistrovaný)

    Naivně... do faktur za tyto věci na jedné konkrétní střední škole vidím (což jistě nic neříká o situaci na jiné škole). A vypadá to tak: na konci roku zbývá z rozpočtu X peněz, které půjdou na vybavení. U ředitele se sejdou návrhy, do čeho by mělo smysl investovat. A ve výsledku si elektrikáři normálně koupí nějaké měřící přístroje, koupí se licence na nějaký SW, nějaké HW drobnosti (tiskárny, komponenty do serverů, monitory, apod.). Jde o technickou školu, takže obvykle většina těchto prostředků jde do obnovy IT. Věci za pár tisíc není problém normálně kupovat ani v průběhu roku. U toho všeho jsou *úplně normální faktury* s vypsanými položkami, jako dostanete v každém e-shopu nebo od jiného dodavatele. A rozhodně se každá položka se zřizovatelem předem nekonzultuje nebo se o ni nežádá.

    Jestli je za tím nějaké přeúčtovávání na ekonomickém úseku, to přesně nevím, protože mě to nezajímalo. Ale kontroly proběhnou vždy OK, a na základě téhle diskuse se na to speciálně zeptám, protože se mi nechce věřit, že by tady byla situace natolik unikátní nebo že by využívali nějakých extrémních účetních triků.

    To, co píšete, platí pro tzv. účelově vázané prostředky. Ale v rozpočtu školy klidně mohou být i prostředky účelově nevázané - záleží, co vám zřizovatel přidělí. Jinak já tu nepotřebuju nikoho přesvědčovat. Zeptejte se svého zřizovatele, zda je situace, jak jsem ji popsal, alespoň teoreticky možná. Ono dost možná taky záleží, co si je konkrétní ředitel schopen vyjednat.

  • 24. 1. 2011 12:15

    Marv-CZ (neregistrovaný)

    Naprosto běžně se setkávám s tím, že na konci roku zůstanou např. peníze na služby, ale nejsou např. na vybavení. Dodá se vybavení a vyfakturuje se jako práce. Učitelé to ale většinou ani neví, to si řeší ředitel a účetní. Kontrolou to samozřejmě projde, papírově to nemá chybu.

  • 26. 1. 2011 22:01

    Jarda (neregistrovaný)

    Dělá se to běžně, to je fakt. Jenomže ono se chodí tak dlouho se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Něco podobného udělali policajti mám pocit někde v severních Čechách, měli nevyužité peníze, tak za ně nechali opravit služebnu. Byl za to vyhazov. Porušili totiž X pravidel, akce byla pochopitelně bez výběrového řízení, podezření na úplatky atd., atd.

  • 27. 1. 2011 10:45

    Flasi (neregistrovaný)

    Přesně tak. Takhle se to dělá, ale končí to tím, že se na to někdy přijde.
    A potom je to o kriminál, protože
    1) vydávání peněz v rozporu s účelem kontroluje NKÚ
    2) obvykle to musíte udělat bez oficiálního výběrového řízení
    Potom zvenku těžko rozlišit, jestli vaše skutečná motivace byla, aby vaše organizace dobře fungovala a měla dobré vybavení, nebo jestli jste hlavně chtěl, aby vám ukáplo něco do kapsy.

  • 21. 1. 2011 5:26

    Harvie .cz

    Ja osobne se o opensource/fre­esoftware zajimam hlavne protoze vim ze kdyz se s nim naucim, tak se ty znalosti (a cas "zabity" jejich ziskavanim) nestanou bezcennymi jenom protoze se nejaka firma rozhodne produkt stahnout, vytunelovat, pripadne zkrachuje... nebo se treba firme kde budu pracovat nebude zrovna chtit za software/system/ja­zyk se kterym umim platit. u opensource mam zaruceno ze co se naucim to mi nikdo nevezme (i kdyby to pro me melo znamenat naklonovat si GIT repozitar zapomenuteho projektu a dodelat nekolik malo patchu, diky kterym bude program fungovat i s novejsimi knihovnami/sys­temem, ale to je potreba spis u mensich projektu o ktery jejich autor ztratil zajem...).

  • 21. 1. 2011 7:54

    Mirako (neregistrovaný)

    Určitě by to šlo, ale pravděpodobně ne do všech škol, nebo učeben. Když jsem ještě chodil na střední, tak se u nás učil AutoCAD, SolidWorks, pak nějaké to programování, Assembler, atd. Asi uznáte, že ne všechno jde spustit na Linuxu (vyjma posledních dvou), možná mi řeknete, že za AutoCAD existuje funkční náhrada na Linuxovém desktopu, vím, že to je lež. Sám jsem linux cca. rok používal, ale vhodného zástupce za ACAD jsem nenašel.
    Ideální nasazení Linuxu bych viděl třeba ve třídách, kde se promítá přes tabuli (SmartBoard), tak doc, pdf, ppt a internet učitelé asi nepotřebují. Další možnost by byla také na noteboocích učitelů: doc, xls, e-mail, internet a vzhledem k tomu, že většina firem a už i škol má své věci na intranetu, je to vhodná cesta pro Linux.
    Je to sice jen můj názor. Sám používám WIN7, ale jen z toho důvodu, že práce v něm je (pro mě) efektivnější.

    Přeji Vám všem hezký den.

  • 21. 1. 2011 11:13

    A. S. Pergill

    Úroveň informatiky na SŠ, nechci říkat, že všech, je dost zoufalá. Obě moje děti studovaly prestižní gymnázium, stabilně jedno z deseti nejlepších v ČR ve více ukazatelích, ale hlavně v procentu úspěšnosti přijetí absolventa na VŠ. Obě absolvovaly gymnazijní informatiku, kde se "učily" Word a Excel, a to tím stylem, že se psaly testy s otázkami typu "v kterém řádku a na které pozici zleva je ve Wordu tlačítko na změnu písma na tlusté?" (z tohoto důvodu se také vehementně dožadovaly warez instalace MS Office, protože bez nich se nebyly schopny na podobné "testy" připravit). Přitom nechápaly (a neprobíraly) takové věci jako makra, v Excelu přenos hodnot z buňky do buňky apod. Když jsem dceři (v dobách jejího gymnazijního studia jsem měl ještě stařičký notebook s MS DOS a kancelářským softem Klasik) ukazoval konstrukci jednoduchého vzorce na základě absolutních a relativních odkazů, tak prohlásila, že něco takového se nikdy neučili. Rozdíl mezi vektorovým a bitmapovým formátem obrázku nechápe doteď a mezi našimi studenty jsem nepotkal žádného, který by těmto pojmům rozuměl.

    IMHO co by se dalo na těch školách: Už i tam se vesměs vyskytují počítače s dostatečnou kapacitou disku, aby se na nich dal zřídit dual boot. Potom by se dal omezit (příkazem, byť by to asi šlo i technicky) zaměstnancům přístup ze služebních počítačů na internet jen z nabootovaného linuxu / bsd, což by znamenalo značné úspory za antiviry. Win ponechat na off-line práci (nejlépe s fyzickým odpojením kablíku) s těmi programy, za něž není náhrada na jiných platformách, případně ponechat připojené k netu ty, na nichž jedou programy vyžadující síť (ale není mi znám výukový program, který by potřeboval načítat data např. z domovského serveru). Pokud si někdo z učitelů bude stahovat poštu utloukem, nebo poleze na internet s MSIE a zaviruje si kompl, tak jeho odvirování zaplatí, jako by zaplatil např. upuštění monitoru na zem. Za pár let by vznikla tímto mechanismem docela silná skupina pokročilejších uživatelů opensource OS, nebojící se jejich nasazení. Ono jakmile si jednou člověk zvykne na plnohodnotný OS, tak se začne aktivně vyhýbat tomu, kde cca 80 - 90 procent vážnější práce spočívá v obcházení chyb, nedokonalostí a nekompatibilit. Já jsem také tímto způsobem přecházel na open source OS.

  • 21. 1. 2011 13:34

    calthropcharlie@gmail.com (neregistrovaný)

    Ti zaměstnanci budou dost nespokojení, že jste jim omezili přístup na explorer, teda na internet. Předložené argumenty sotva pochopí.

    V tom je jádro pudla. Většina veřejnosti, která není IT-pozitivní, prostě nechce takové věci řešit. Naivně se domnívá, že je monopolní výuka jediného druhu software nepodstatný detail nebo že se jí to vůbec netýká. Sotva vzejde změna shora od osvícených úřadů, pokud ji nebudou vyžadovat řadoví voliči.

  • 21. 1. 2011 13:52

    bez přezdívky

    "v kterém řádku a na které pozici zleva je ve Wordu tlačítko na změnu písma na tlusté?"

    A vysvětlil jsi jim, že správná odpověď je "kam si ho dám"?

  • 21. 1. 2011 13:06

    Žižkovák

    On je tento fakt jeste o to smutnejsi ze ani na SŠ zaměřených na IT povětšinou unix-like systému neučí vůbec a nebo jen značně okrajově. Mám na pár z nich několik kamarádů a vím to z první ruky. Vtipné pak je, že o sobě dané školy bez ostychu tvrdí, že vychovávají přední IT specialisty.

  • 21. 1. 2011 16:28

    daemonna (neregistrovaný)

    a potom ten IT specialista si precita Linux magazine, do CV napise ze je IT pro, ale pri otazke "co je to RAID" chudak nevie ci ide novy prototyp mercedesu alebo o diskove pole.. hlavne ze si opyta 2000eur, 'lebo v novinach pisali ze IT profici tolko beru'...

    stav vedomosti dnesnej mladeze je ubohy, a pokial sa nezacne presadzovat ten hnusny linux, tak bude cim dalej ubohejsi...

  • 21. 1. 2011 16:35

    Mintaka

    A co víc, pátral jsem po nějakém předmětu v nabídce VŠ, který by se přímo věnoval správě OS / SW.
    Je to sice pár let, ale nikde jsem nic takto konkrétně zaměřeného nenašel.

  • 24. 1. 2011 11:07

    Žižkovák

    To mi povídej. Já se před lety hnal na FEL jako na jednu z nejlepších VŠ pro IT a jaké bylo mé rozčarování z absolutně nesmyslných předmětů a nuly předmětů z oboru který jsem chtěl studovat a na který jsem se přihlásil (Informatika). Zajímalo by mě, kolik procent IT profesionálů v praxi využívá technické kreslení nebo třeba materiály a technologie. O nesmyslnosti matematiky ani nemluvím (matematika je samozřejmě důležitá ale odsaď - podsaď a všeho s Mirkem). Dle mého studijního plánu bych první trochu zajímavější předmět měl ve čtvrťáku a tak jsem si řekl a tudy ne přátelé....

  • 24. 1. 2011 22:55

    Jarda_P

    Asi zalezi na tom, co v IT delate. Ja kdysi omylem otevrel jednu tlustokniho v antiakvariatu. Byla plna matematickych vzorcu o vypoctech v clusterech. Nastesti jsem ji zavrel vcas, jeste, nez jsem omdlel.

  • 24. 1. 2011 23:09

    Mintaka (neregistrovaný)

    Ona i ta matematika má v IT své místo, ale IMHO vyšší matematika se týká tak 3% ajtíků.
    Na to, kolik se jí věnuje prostoru ve školách bych řekl, že se to přehání. I když na některé předměty vzpomínám rád, třeba Teorie grafů, to byla mňamka.

    Smysl by to dávalo, kdyby to studenty naučilo dokázat se podívat na svět z jiného úhlu pohledu. A tenhle pohled by mohli vhodně použít v různých pracovních/ži­votních situacích.

    Mám kamaráda, který se tak trochu zatoulal na katedru matematiky MUNI. Nebyl zvyklý věci vzdávat a když už tam byl, tak se s tím popral. Nakonec tam dělal i postgraduál. Můžu říci, že mu to hodně změnilo pohled na svět.

    Dneska dělá pro IBM, snad tam z té matematiky něco využije.

  • 24. 1. 2011 23:47

    Jarda_P

    No, jestli se nekdo treba chysta delat programatora, mohl by zjistit, ze s nasobilkou nevystaci, ze to chtelo spis pul Matfyzu a nekdy mozna i cely. Samozrejme, je dost programatoru, kterym nasobilka staci.

  • 21. 1. 2011 19:34

    Hulka (neregistrovaný)

    Jediné místo kam OSS s jistotou nasadit lze, jsou pouze základní školy. Pro takovéto jednoduché účeli OSS bohatě dostačuje, až na drobné výjimky. Dovedu si představit podporu výuky matematiky, fyziky, výuka psaní na počítači apod. Možná psaní slohových prací, teda nevim kolik se toho změnilo od dob co jsem opustil základku - vše se psalo růčo.

    Co se týče středních škol tak tam nasazení OSS vidím krajně nevhodné. A pokud ano tak jen v individuálním měřítku - jen z iniciativy studenta, nikoliv jako hlavní výukový program. Při studiu jste nuceni používat software který se v praxi víceméně používá a to především ne-OSS. Je pravda že až se dostanete do praxe tak již zřejmě budete používat jinou verzi programu nebo dokonce od jiného výrobce a že měli jste znát pouze principy používání. Ovšem jaký program existuje např. pro výuku a simulaci programování CNC strojů? Např. alternativa za MTS, heidenhain nebo sinumerik? V dobách kdy jsem takové alternativy k programům potřeboval tak prostě nebyli. A myslím že za tu dobu se nic nového neudálo. Podobně co parametrické 3D modeláře? - existuje pro ně OSS alternativa? A vůbec zajímá nás zda to je či není OSS software? Tvrdit že vůbec není důležité na čem se vyučuje, jestli to je AutoCad či QCad, je zcela chybné. Až se budete ucházet o místo v podniku tak je nebude zajímat že jste dělal v nějakém OSS zabugovaném programu o kterém nemají ani páru, je bude zajímat že máte jisté zkušenosti v programu o kterém ví že se v praxi používá a že je principialně podobný tomu co v dané firmě používaj, nejlépe ten samej. Chybné je rovněž tvrzení že přechod od jednoho programu k druhému není tolik problematický když znám hlavní pointu - základní funkce. To může tvrdit snad jen ten co neví co s volným časem a furt se v něčem šťourá (třeba v linuxu :-)) nebo ten co přecházel např. od MS Office k Oo (popř. naopak). Časové a finanční náklady na přeškolení obsluhy jsou nesmírné - vy linuxáci by jste to možná měli vědět nejlépe kolik takové kurzi např. práce s MySQL apod. stojí. Zkuste potom spravovat databázi od Oraclu jen ze zkušeností z MySQL.

    Pokud budete dále pokračovat na vysoké škole tak takových speciálních programů přibude mraky. Jak tam chcete obhájit pozici OSS jako hlavního nástroje pro výuku? Nehledě na to že škola stejně potřebuje takový software aby mohla pracovat na společných projektech s firmami.

  • 21. 1. 2011 19:53

    VS (neregistrovaný)

    Celkem bych i souhlasil. Jen rozlišujte odborné a jiné střední školy, např. gymnázia. Pokud se počítače používají pro základní výuku kancelářských nástrojů, práce s internetem, a obsluhy OS, tak to celé nemusí být problém postavit na OSS. Ale nepřikládal bych tomu zásadní váhu. Mělo by se prostě používat to co je vhodné a efektivní k dosažení daného cíle. A jsou situace, kdy to je OSS, a jindy je to uzavřený komerční SW. Že si ty cíle mnohé školy stanovily špatně nebo tam jsou nekompetentní lidé, to je úplně mimoběžná otázka s "OSS ano či ne?".

  • 22. 1. 2011 23:06

    NA (neregistrovaný)

    To co děláte v rámci školení ve Windows a na MS Office uděláte téměř (nečeské názvy funkcí(IMHO výhoda)) stejně na Linuxu v OpenOffice. I pokud používáte oba počítače zároveň nepůsobí to žádné komplikace. V čem mají spočívat ty nepřekonatelné rozdíly?

  • 23. 1. 2011 2:35

    Max (neregistrovaný)

    Jenže ono je to o tom, že že školy nechtějí běžet Windows Server a na klientech GNU/Linux. Oni chtějí Windows Server/Windows klient. Někde to funguje opačně, Linux Server/Windows klient, ale kombinace Windows Server/GNU/Linux klient jaksi chybí. Nejčastějším argumentem proti přechodu na open source je nedostačující kompatibilita kancelářských aplikací, tady bude zakopaný pes. O spoustě dalšího softwaru, který se používá k výuce ani nemluvě. Prostě je to o lenosti a pak, z menší části o podmínkách. Osobně mne to mrzí.

  • 23. 1. 2011 3:06

    VS (neregistrovaný)

    O nějakém Server/Klient to vůbec není, to je detail. Zpravidla těch serverů máte stejně víc, podle toho, na kterou věc se hodí který systém.

    Zamyslím-li se nad tím s nadhledem a po přečtení této diskuse, tak takovýhle článek resp. popis výhod OSS naše skolství nevytrhne. OSS je už natolik známá věc, že pokud do teď o něm někdo nevěděl a neznal jeho výhody, tak toho téměř jistě nezná mnohem víc, a mnohem podstatnější věci, a to zdroj problému. Nekvalitní lidé na rozhodujících místech. Nemusí každý IT rozumět, ale musí si pak vybrat dobré "rádce" a dát na ně.

    Podstatné je určit cíl (kvalitní výuka IT, ať už si pod tím představíte cokoliv) - už to je mnohde problém. A pak efektivní prostředky k jeho dosažení. A velmi pravděpodobně se mezi nimi objeví i OSS. Pokud ne, tak tam prostě nemá místo. Tady vidím prostor pro iniciativu ministerstva nebo i jiných organizací, v systémové a kvalitní metodické podpoře. Dosud se do toho cpalo relativně dost peněz, ale provedeno to bylo tak, že to nemá výsledky.

    Pak je tu samozřejmě klasický problém peněz. Ony v systému jsou, ale na různých úrovních se často vytváří prostředí, kde "všechno je problém". A v takovém prostředí nikdo kvalitní pracovat nebude. Objeví se výjimečně nadšenci, kteří tam často těží z OSS, ale to neřeší zdroj problému.

    Argument kancelářských aplikací / MS Office je dnes už zástupný. Hromada škol jede plně na OpenOffice, minimálně pro výuku.

  • 23. 1. 2011 14:36

    Ivan (neregistrovaný)

    Musim souhlasit ze na zakladnich a strednich skolach je win office zbytecny, sam sem ti tim prosel a ani na vysoke skole vas nenauci pracovat s textovym editorem nebo tabulkovym(excel, word). To ze nekdo umi napsat vzorecek odkazujici na bunku vedle nebo udelat nadpis tucne neni opravdu znalost techto soft. . Pro potrebu vyuky je Open Office mnohem lepsi = zaci se nic nenauci ale skolu to nebude nic stat. A zamestnavatel, at si zauci cloveka na pokrocilejsi funkce MS Office pokud chce aby je pouzival. Pokud nebude kvalitni vyuka tak staci i notepad.

  • 23. 1. 2011 11:44

    Woknař (neregistrovaný)

    Až přijde absolvent do zaměstnání, dostane Windows a MS Office. Nevidím tedy jediný důvod, proč se učit cokoliv jiného jen proto, aby komunita měla radost.

  • 23. 1. 2011 13:30

    calthropcharlie@gmail.com (neregistrovaný)

    První věta není nutně pravdivá, argumenty padly výše. Druhá věta možná je pravdivá, pak ale potvrzuje jen vaši neznalost, jak pravil klasik.

  • 23. 1. 2011 18:31

    Bambus (neregistrovaný)

    No.. z čistě sociologického hlediska (z pohledu většiny konzumního obyvatelstva) je mimo spíš komunita :o)

  • 24. 1. 2011 10:37

    Jarda_P

    Neni. Komunita zada, aby z zaku byli vychovavani lide, kteri rozumi obecnym principum a umi si poradit. Ne cvicene opice, ktere vedi, kde presne lezi jaka ikona a jsou v zakonceni zazivaciho traktu, kdyz jim tu ikonu nekdo prestehuje. To se nevztahuje jen na MS Office/OO, ale na cele nase skolstvi, kde jediny pokrok od dob Marie Terezie bylo zruseni telesnych trestu.

  • 23. 1. 2011 17:57

    Bambus (neregistrovaný)

    Na jednu stranu máte jistě pravdu.
    Ale tady jde spíše o to naučit žáky přemýšlet a POCHOPIT principy fungování jednotlivých druhů programů.A toho lze dosáhnout tím, že se jim předvede více druhů software.I když si myslím, že některých případech je to házení perel ... však víte komu...

  • 24. 1. 2011 14:03

    lyon (neregistrovaný)

    Až příjde do zaměstnání, dostane M$ Windows a Office ve verzi, kterou stejně nikdy předtím neviděl, takže se to stejně bude učit odznova. A pokud se náhodou učil na M$O 2003, či starším, přechod na OO.org pro něj bude mnohem příjemnější, než naprosto neergonomický ribbon v O2007.

  • 24. 1. 2011 22:58

    Jarda_P

    Hm, a uz treba Mrkvosoft dosahl kompatibility maker mezi jednotlivymi verzemi Officu? Pokud ne, ma odbornik o prekvapko vice.

  • 23. 1. 2011 15:08

    Bambus (neregistrovaný)

    Líbí se mi idea ukázat studentům více druhu software.Naučit studenty samostatně myslet a hlavně je naučit JAK SE NAUČIT PRACOVAT S NOVÝM SOFTWARE !TO je podle mne nejdůležitější !Tupé naučení klikání bez vysvětlení PROČ to dělám je katastrofa !Bohužel obávám se, že studenty spíše než kancelářský software zajímá WOW a FACE(SHIT)BOOK a jiné blbosti.Toť možná další důvod přejít na neplacený software.Stejně se nic nenaučí, tak PROČ za to ještě utrácet ne ?
    Trochu bych ale odbočil:
    Pokud jde o technické, či jinak speciálně zaměřené školy, bude problém jinde.
    Totiž, JE skutečně k dispozici KVALITNÍ open source software ?Ruku na srdce, ne vždy tomu tak je.Příkladem Mrkvosofttí "Killer aplikace" může být například EXCEL (zbytek z balíku Office je snadno nahraditelný)­.Jistě, lze namítnout, že je tu přece Open Office !Ano je, ale... Skutečnost je (bohužel) trochu jinde (jsou prostě projekty, které OpenCalc ne a ne zvládnout a které Excel zvládá bez chyby, ale snad se to vyřeší.Ale to patří jinam).
    A teď: Je k mání např: Kvalitní
    Totiž mnohdy je uživatel ochotný raději zaplatit za kvalitní software, než se zadarmo pachtit s něčím co funguje tak nějak napolo.

  • 23. 1. 2011 15:17

    Bambus (neregistrovaný)

    Omlouvám se, mám poněkud rozgajglanou klávesnici a omylem jsem to poslal ještě nedopsané).
    Líbí se mi idea ukázat studentům více druhu software.Naučit studenty samostatně myslet a hlavně je naučit JAK SE NAUČIT PRACOVAT S NOVÝM SOFTWARE !TO je podle mne nejdůležitější !Tupé naučení klikání bez vysvětlení PROČ to dělám je katastrofa !Bohužel obávám se, že studenty spíše než kancelářský software zajímá WOW a FACE(SHIT)BOOK a jiné blbosti.Toť možná další důvod přejít na neplacený software.Stejně se nic nenaučí, tak PROČ za to ještě utrácet ne ?
    Trochu bych ale odbočil:
    Pokud jde o technické, či jinak speciálně zaměřené školy, bude problém jinde.
    Totiž, JE skutečně k dispozici KVALITNÍ open source software ?Ruku na srdce, ne vždy tomu tak je.Příkladem Mrkvosoftí "Killer aplikace" může být například EXCEL (zbytek z balíku Office je snadno nahraditelný)­.Jistě, lze namítnout, že je tu přece Open Office !Ano je, ale... Skutečnost je (bohužel) trochu jinde (jsou prostě projekty, které OpenCalc ne a ne zvládnout a které Excel zvládá bez chyby, ale snad se to vyřeší.Ale to patří jinam).
    A teď: Je k mání např: Kvalitní SW pro zdravotnictví ?Pro finance (domácí účetnictví nepočítám) ?Co strojaři ?Elektronici (no, tam by se něco našlo) ?
    Neodrazuje TOHLE od použití Open Source (mimochodem, jako uživateli je mi UKRADENÝ zda je SW Open Source, či nikoliv.Já potřebuji aby FUNGOVAL.Jako údržba SW jsem však poněkud jiného názoru).
    Navíc zatím je větší pravděpodobnost, že student přijde po škole do firmy kde je spíš MS, než něco jiného.A tak se je dobré že aspoň třeba něco málo si ze školy pamatuje (pochybuju).
    No.. není to jednoduché téma.Sám nevím k čemu bych se přikláněl.

  • 24. 1. 2011 12:49

    petr (neregistrovaný)

    Jsem pro to aby v osnovách byla pevně zakotvená výuka toho, s čím se student po škole v zaměstnání setká. To znamená software který je v komerční sféře i ve státní správě nejrozšířenější. Opensource ať si laskavě každý nastuduje v případě zájmu sám a za vlastní peníze.

  • 24. 1. 2011 23:03

    Jarda_P

    No, to je uzasny napad. Zredukujeme skoly a univerzity na pouhe instituce, kde lide budou trenovani na vykon urciteho povolani. To nam umozni jiz zcela potlacit nezadouci jevy, jako treba mysleni a tvorivost. Zrusime vedu, ktera akorat stoji penize. Stejne nebude nikdo, kdo by ji delal. Strasne usetrime!

  • 25. 1. 2011 0:32

    jehovista (neregistrovaný)

    A v hodinach cestiny a literatury se omezime na cetbu blesku a pornografie - vzdyt to pak lide skolou prosli nejcasteji konzumuji.

  • 24. 1. 2011 16:58

    Unknown (neregistrovaný)

    Win servery na rozdil od Linuxu umoznuji laickou administraci. Co usetrite na licencich, to pak zaplatite adminovi. Navic nevim o tom, ze by AD melo v linuxu obdobu.

  • 24. 1. 2011 17:06

    VS (neregistrovaný)

    Viděl jsem mnoho sítí na Windows Server, zvlášť ve školách, a mnoho z nich fungovalo katastrofálně. Měly společnou jednu věc - laickou administraci. Viděl jsem i perfektně fungující sítě s Windows Server, a ty se vyznačovaly dobrým adminem, kterého bylo samozřejmě třeba dobře zaplatit.

    Windows Server může konfigurovat každý "poučený laik", ale podle toho to pak vypadá. Tohle není argument.

    AD v linuxu - záleží o které funkce jde, ale Novell má podobná řešení. Ale hodně drahá, podstatně dražší než Windows Server, a to i kdybychom pominuli slevy pro školy.

  • 25. 1. 2011 15:38

    Flasi (neregistrovaný)

    A ten někdo jiný - kdo to umí - si za to řekne méně, než běžný linuxový admin?
    To je pointa tohoto vlákna - windows server vám umožní, nechat se spravovat poučeným uživatelem, ale to co ušetříte na platu normálního admina se prostě někde projeví. Někomu to vadí a proto si platí admina i na windows serveru, někomu to nevadí a platí někoho, kdo to o sobě jenom tvrdí, že umí administrovat windowsy.