Vlákno názorů k článku Proč říci ano open source ve školách od andrej - hlavny problem rozpoctovych organizacii je ze "peníze je...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 20. 1. 2011 19:25

    andrej

    hlavny problem rozpoctovych organizacii je ze "peníze je bezpodmínečně nutné utratit všechny". prevod penazi do dalsieho rozpoctoveho obdobia je vacsinou nemozny. nasetrit si tymto sposobom na vacsiu investiciu je nemozne. zalpatit z ucelovo viazanych penazi nejaku pribuznu aktivitu je vacinou nemozne.

  • 20. 1. 2011 19:52

    VS (neregistrovaný)

    Tohle by si zasloužilo nějakou hlubší analýzu, jak to vlastně je. Protože o této oblasti hodně lidí říká "je to takhle, a je to špatně, já to vidím u nás v XYZ". Ale to je vždycky pohled z jednoho nebo několika málo míst. A pravidla určuje celý řetězec - zákony, ministerstvo, zřizovatel.

    I tady v diskusi se to objevilo, a já na po poslední dobou často narážím, že zkušenosti různých lidí s těmito problémy jsou velmi rozdílné. Převážně to je vlivem lokálních politiků - zřizovatele, kteří si s příspěvkovými organizacemi můžou dělat v podstatě co chtějí i nad rámec zákonných omezení. Někde toho tvrdě využívají, někde spíš ne. A potřebují-li peníze, je snadné je sebrat školám. Ředitel školy to nemůže moc medializovat, a poukazovat na to, protože by šel proti svému zaměstnavateli. A vůbec podpora školství není třeba politická priorita. Zjistěte si něco o tom, jak jsou rozděleny peníze na platy a ostatní věci, odkud zřizovatel tyto peníze bere, a jak má možnost jejich objem ovlivnit.

    Takže "peníze je bezpodmínečně nutné utratit všechny" a "zalpatit z ucelovo viazanych penazi nejaku pribuznu aktivitu je vacinou nemozne" rozhodně neplatí vždy a všude. A logicky se spíš dovídáme o případech, kde to hapruje a nefunguje, než o těch, kde to je v pořádku a problémy nejsou.

  • 20. 1. 2011 21:06

    Ivan (neregistrovaný)

    Není co analyzovat. Obecná rozpočtová pravidla jsou všude stejná a daná zákony, resp. jinými normami. Jestliže ale školám velí zřizovatel a tím je u středních škol nejčastěji kraj, je logické, že konkretizace se bude lišit. Tím, kdo velí, totiž není abstraktní kraj, ale konkrétní osoba, a jak známo, "lidé jsou různé".
    Samozřejmě platí, že:
    a) peníze NEMUSÍ být utraceny všechny. Kdo ale peníze vrátí (=ušetří), riskuje, že příště dostane nejspíše rovnou méně; když peníze nevyčerpal, tak je asi nepotřebuje,
    b) účelově vázané peníze NELZE opravdu použít na jiný účel. Lze ovšem požádat o rozpočtové opatření, tj. o změnu. To ovšem může znamenat značné časové zdržení, záleží na příslušném úředníkovi.

  • 20. 1. 2011 21:23

    VS (neregistrovaný)

    No já právě narážím na to, že i přes shodná obecná rozpočtová pravidla popisují různí lidé situaci diametrálně odlišně. Samozřejmě záleží na konkrétní osobě, resp. lidech ve vedení úřadu. A já mám zcela konkrétní zkušenost z jedné školy, a ty často popisované problémy tam nevidím, nebo jim nepřikládám takovou váhu.

    Ad Ušetříš - dostaneš příští rok méně -- přibližně tak to funguje, ale je-li volných peněz dost a management školy rozumný, není problém je efektivně utratit. A v případech, kdy fakt má smysl šetřit na větší investici to nemusí být se zřizovatelem problém vyjednat.

    Ad účelově vázané peníze -- s tímhle problémem jsem se nesetkal. Bavil jsem se o tom s ředitelem jedné školy, a prostě má peníze na provoz, ze kterých platí energie, základní údržbu budovy a nákup vybavení. Jeden rok ušetřil na topení 300k, a za to se mohlo koupit vybavení. Evidentně to tak není všude, a zřizovatel má možnost prostředky účelově vázat, protože ředitel taky může být nekompetentní blbec, co by je utratil za nesmysly, tak to chtějí mít pod kontrolou. A dávat navíc, když je potřeba, se jim nechce.

    Můj soukromý závěr, který bych si právě rád ověřil je, že rozpočtová pravidla za tohle nemůžou. Za popisované problémy může v 99 % zřizovatel, který buď dává peněz málo (protože je čistě na něm, kolik dá, a jestli dá na školy nebo spíš na něco jiného) a nebo z nějakého podivného důvodu vytváří naprosto nesmyslná pravidla nebo účelovost prostředků. To je legitimní nástroj, ale jak vidno lze ho použít i špatně.

    Jenže jaké navrhujete řešení?

  • 20. 1. 2011 22:57

    Fantomas (neregistrovaný)

    Pokud zbydou penize, nemuze si je reditel utratit za co chce, je to hlidane a deset let zpet i kontrolovatelne, v tomto nemaji reditele svobodu. A kdyz reditel nemuze koupit zrovna to co potrebuje, resi se to tak, ze se nakoupi rohliky, ktere se budou tvarit jako pomerance. Nezni to seriozne, ale v praxi to funguje. A nejzajimavejsi na tom je, ze tento trik pouzivaji i na uradech, vcetne tech krajskych. Reseni? Neexistuje, byro je prilis slozite. Jestli chces do toho proniknout, nebav se o tom s rediteli, ale s ekonomickymi pracovniky tech ustavu.

  • 21. 1. 2011 2:15

    Marv-CZ (neregistrovaný)

    Přesně tak. Když škola potřebuje X a peníze má vázané na Y a ředitel je „šikovný“, tak se domluví, že firma dodá X a na fakturu napíše Y. Tak to funguje ve velké míře a jsou to ty případy, o kterých se VS naivně domnívá, že „jinde problémy nemají“.

  • 21. 1. 2011 2:54

    VS (neregistrovaný)

    Naivně... do faktur za tyto věci na jedné konkrétní střední škole vidím (což jistě nic neříká o situaci na jiné škole). A vypadá to tak: na konci roku zbývá z rozpočtu X peněz, které půjdou na vybavení. U ředitele se sejdou návrhy, do čeho by mělo smysl investovat. A ve výsledku si elektrikáři normálně koupí nějaké měřící přístroje, koupí se licence na nějaký SW, nějaké HW drobnosti (tiskárny, komponenty do serverů, monitory, apod.). Jde o technickou školu, takže obvykle většina těchto prostředků jde do obnovy IT. Věci za pár tisíc není problém normálně kupovat ani v průběhu roku. U toho všeho jsou *úplně normální faktury* s vypsanými položkami, jako dostanete v každém e-shopu nebo od jiného dodavatele. A rozhodně se každá položka se zřizovatelem předem nekonzultuje nebo se o ni nežádá.

    Jestli je za tím nějaké přeúčtovávání na ekonomickém úseku, to přesně nevím, protože mě to nezajímalo. Ale kontroly proběhnou vždy OK, a na základě téhle diskuse se na to speciálně zeptám, protože se mi nechce věřit, že by tady byla situace natolik unikátní nebo že by využívali nějakých extrémních účetních triků.

    To, co píšete, platí pro tzv. účelově vázané prostředky. Ale v rozpočtu školy klidně mohou být i prostředky účelově nevázané - záleží, co vám zřizovatel přidělí. Jinak já tu nepotřebuju nikoho přesvědčovat. Zeptejte se svého zřizovatele, zda je situace, jak jsem ji popsal, alespoň teoreticky možná. Ono dost možná taky záleží, co si je konkrétní ředitel schopen vyjednat.

  • 24. 1. 2011 12:15

    Marv-CZ (neregistrovaný)

    Naprosto běžně se setkávám s tím, že na konci roku zůstanou např. peníze na služby, ale nejsou např. na vybavení. Dodá se vybavení a vyfakturuje se jako práce. Učitelé to ale většinou ani neví, to si řeší ředitel a účetní. Kontrolou to samozřejmě projde, papírově to nemá chybu.

  • 26. 1. 2011 22:01

    Jarda (neregistrovaný)

    Dělá se to běžně, to je fakt. Jenomže ono se chodí tak dlouho se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Něco podobného udělali policajti mám pocit někde v severních Čechách, měli nevyužité peníze, tak za ně nechali opravit služebnu. Byl za to vyhazov. Porušili totiž X pravidel, akce byla pochopitelně bez výběrového řízení, podezření na úplatky atd., atd.

  • 27. 1. 2011 10:45

    Flasi (neregistrovaný)

    Přesně tak. Takhle se to dělá, ale končí to tím, že se na to někdy přijde.
    A potom je to o kriminál, protože
    1) vydávání peněz v rozporu s účelem kontroluje NKÚ
    2) obvykle to musíte udělat bez oficiálního výběrového řízení
    Potom zvenku těžko rozlišit, jestli vaše skutečná motivace byla, aby vaše organizace dobře fungovala a měla dobré vybavení, nebo jestli jste hlavně chtěl, aby vám ukáplo něco do kapsy.