Vlákno názorů k článku Programovací jazyk Ada pro úplné začátečníky od Radek Miček - Vývojáři mohou dělat a také dělají chyby při...

Vývojáři mohou dělat a také dělají chyby při vývoji i v Ada, ale pravděpodobnost takových chyb je mnohem nižší, než při použití jiných programovacích jazyků.

Čím je to podloženo? Můžete například porovnat pravděpodobnost chyb v Adě a Javě (uvažme implementaci, jenž podporuje Real-Time Specification for Java)?

Jak si Ada vede při tvorbě konkurentních programů vůči jazykům jako ParaSail (mj. navržený rovněž Tuckerem Taftem) nebo Rust?

RT systémy a paralelním programováním se série nebude vůbec zabývat

Tím spíše je otázkou, proč učit Adu?

A pokud jde o pravděpodobnost chyb v programu, nebudou na tom lépe programy v Isabell nebo Coqu než programy v Adě?

"Tím spíše je otázkou, proč učit Adu?"
na to si musis najit odpoved sam...
chapu, ze spousta lidi zde spise resi takove to "domaci" bastleni...
nicmene se muzes inspirovat treba tady
http://www.seas.gwu.edu/~mfeldman/ada-project-summary.html

Težko ověřit, protože to by zabralo opravdu HODNĚ dlouho a pravděpodobně nikdo by na to prostředky a čas nevynaložil. (Myslím tím, komplexní srovnání u programů s více než 100k řádek)

Každopádně, jelikož se ADA používá v letadlech, myslím si, že tvrzení je celkem oprávněno a lidé co vybírali jazyk pro použití v takto kritických systémech měli celkem jasnou představu o chybovosti programů v Adě.

Každopádně, jelikož se ADA používá v letadlech, myslím si, že tvrzení je celkem oprávněno a lidé co vybírali jazyk pro použití v takto kritických systémech měli celkem jasnou představu o chybovosti programů v Adě.

Tam se používá i C a C++ (například MISRA), tudíž si nejsem jist, zda z toho lze něco vyvodit. Navíc tam často jde právě o RT systémy.

Težko ověřit, protože to by zabralo opravdu HODNĚ dlouho a pravděpodobně nikdo by na to prostředky a čas nevynaložil.

Pak tedy nerozumím, proč to autor v článku tvrdí.

Jestli se nepletu, tak nam na MFF rikali, ze ADA je dite Pentagonu. Ten jazyk vznikl na zaklade pozadavku US ARMY. Je to pry take prvni priklad pouziti softwaroveho inzenyrstvi v praxi. Bylo to v hitorii poprve kdy specifikaci a samotnou implementaci psali ruzni lide.

Jo a ADA rozhodne neni mrtva. Minimalne NASA ji jeste pouziva. Nedavno jsem narazil na clanek, kterej rozebiral dovody selhani nejake druzice, ktera mirila k Marsu. Problem byl v preteceni promenne, ktera se pouzivala v bindingu mezi ADA and C++.

Pokud jde o civil, tak i novy Boeing 777, stare boeingy taky. Implementace fly-by-wire, vysouvani podvozku atd.

Tak tak. Na adacore jsem si všiml rozsáhlé podpory pro VxWorks, takže mě hnedle napdalo, že ADA jistě používají v NASA.

Čím je to podloženo?

Silna typova kontrola. Jazyk navrzeny tak aby vyloucil nektere mnoziny chyb: napr.range checking by default; neexistuje dangling else; kontrola kompletnosti u case; detekce aliasingu; [silne omezeny] profil ve kterem je garantovano ze nemuze dojit k deadlocku; od Ady 2012 podpora kontraktu; standardizovana podpora pro distribuovane programovani (komunikace + synchronizace); to jestli task pobezi in-process, out-of-process nebo na jine masine je otazka zmeny konfigurace. Standartni knihovny kontejneru, podpora alokace v oddelenych memory poolech ktere muzou byt volitelne GC (standart GC povoluje, pry snad zadna implementace to by default nepodporuje ale je dostupna minimalne jedna open-source implementace zalozena na BoehmGC). Subset Spark s durazem na jednoznacnost a automatickou verifikovatelnost (samozrejmosti je moznost linkovat dohromady Adu, Spark, C, C++, Fortran a cokoli dalsiho).

Ada byla od zacatku navrzena predevsim pro "bezpecne programovani s ohledem na velke projekty s dlouhym obdobim podpory / v trvalem vyvoji", na ukor komfortu (je strasne "ukecana"). Read-Only jazyk ;-)

ParaSail je zatim work in progress (vypada hodne zajimave), ale pokud se nepletu implicitne pocita s virtualni masinou a GC, zatimco Ada bez ztraty mnoha featur jde pouzit i bez jejiho lehkeho run-timu. Rust je daleko vic high-level nez ADA (ve smyslu fetury, ne run-time naroky ;-) a rekl bych ze poskytne silnejsi garance pro kontrolu dynamickych alokaci. Oba dva "konkurenti" jsou ale zatim prilis mladi.

Ada u leta lita v letadlech (nejvic se vytahujou 707 myslim) a rizenych strelach, sedi na letistich, jezdi s vlacky, nejake uziti v medine a spousta dalsiho. Nejjednodussi je se podivat na to jak se na svych strankach vytahuji vyvojari (napr. AdaCore).

Vic o Ade nez root zvladne vypublikovat za 100 let (pro ty stastne kteri se neboji emerictiny ;-).
http://www.adacore.com/adaanswers/resources
http://www.adaic.org/ a http://www.adaic.org/learn/materials/
http://libre.adacore.com/ (GNAT GPL pokud vase platforma nema Adu ve spravci baliku ;-)
http://en.wikibooks.org/wiki/Ada_Programming

To samosebou něco říká, na druhé straně ale vzniká obrovské množství jazyků a nemálo z nich má podobné cíle. Proto stále pochybuji, že tvrzení

pravděpodobnost takových chyb je mnohem nižší, než při použití jiných programovacích jazyků.

je pravdivé (zvláště, pokud se nebudeme omezovat na jazyky pro RT systémy).

Oba dva "konkurenti" jsou ale zatim prilis mladi.

Souhlas.

v com je to lepsi oproti cecku s dostupnymi nastroji (http://www.astree.ens.fr/)?