Moc pěkný článek, díky.
Upřímně, nikdy jsem pro Atari programy nedělal, ale jak to tak čtu, musela to být s tím Keypadem, který k tomu poskytovali, docela sranda. Nebylo lepší (pokud to šlo) spíš ten program napsat na nějakém jiném počítači, potom jej přenést na Atari a tam jej (opravit a ) spustit? Já si prostě nějak nedovedu představit, že bych na tom tvořil nějaký složitější program (třeba hru)… :-)
Jen ze zvědavosti, bylo možné k Atari sehnat i prázdné moduly a nahrávat do něj vlastní soft?
PS. Pochopil jsem správně, že Quick Basic zvládal i kompilaci? O_o
Takto vznikaly hry pro Atari 2600, ovsem jejich vyvoj byl zaplacen (v tom lepsim pripade) tim, ze se prodavaly po tisicich jako housky v kramu a to doslova (nez prisla prvni krize hernich konzoli, kterou prave Atari castecne zavinilo).
Konzole Atari 2600 byla vytvorena tak minimalisticky zejmena z toho duvodu, aby si ji mohla poridit prakticky kazda rodina v USA ci Japonsku, tj. co nejlevnejsi. Prave proto mela jen 128 bajtu RAM (navic zabudovane na multifunkcnim cipu), ROM pouze v cartridgich, samozrejme zadna klacesnice atd.
Navic pro vetsinu lidi bylo na prelomu 1979/1980 nemozne dostat se k nejakemu „skutecnemu“ pocitaci, protoze k dispozici byl pouze Apple II (pomerne drahe), Commodore PET a pak uz dlouho nic – na ZX 80 se jeste rok muselo pockat, takze spousta lidi se musela spokojit s timto primitivnim BASICem ;-)
Pozdeji, az se mikropocitace zlevnily a rozsirily, vznikl napriklad Batari – http://bataribasic.com/
Díky.
Ono mi nešlo jen o tu verzi primitivního Basicu, ale hlavně o to ovládání. Bojím se, že takový keypad by byl na mou nervovou trochu moc velký sousto. :-D Ale jak říkám – my jsme měli doma Atari jen a pouze kvůli hrám, takže jsme si bohatě vystačily s joystiky – a mě se navíc v té době o programování ani nesnilo (natož, že by mě něco takového mohlo někdy bavit) :)
Mimochodem, jak jsem tak zběžně prolítl ty stránky o Batari, všiml jsem si, že si to mohu vyzkoušet na Stelle. Určitě – čistě ze zvědavosti – testnu :)
Nemyslis nahodou BASIC Stamp (http://en.wikipedia.org/wiki/BASIC_Stamp)? O tom se jeste zminim, je to mooc zajimava vecicka, dokazou to naprogramovat i technici, kteri by assembler nedali.
Hry se puvodne programovaly na jinem pocitaci (assembler na strojich VAX). Tento Basic byl spis myslen pro nauceni se zakladu programovani.
Puvodne prazdne moduly samozrejme nebyly, dnes je ale mozne koupit si treba modul Harmony, ktery pouziva jako medium SD kartu, kam je mozno nahrat spoustu her.
Jeste poznamka ke screenshotu ze hry Frogger. Hra vypada tak pekne, protoze je pro system Starpath Supercharger, coz byla specialni cartridge s 6KB RAM, do ktere se hry nahravaly z magnetofonu. Hry tak nebyly limitovany vnitrni 128 byte RAM.
QuickBasic byl kompilátor, v poslední verzi z roku 1990 označované QBX se dokonce pyšně nazýval PDS (Personal Development System), jako ochutnávka byl v MS-DOSu 5 a 6 interpret QBasic, což byla krippleware verze, která neměla všechny funkce, zejména tu kompilaci :-D Zato editor z jeho IDE využíval dosový textový editor Edit.
Ono se to pletlo s tím QBasicem (který měl v DOSu každý zdarma) a říkalo se jim oběma Quick, i když takový Turbo Basic od Borlandu byl rychlejší snad desetkrát! QuickBasic ale rozhodně zdarma nebyl, i když dnes není problém ho stáhnout z netu ;-) Zajímavé je, že ještě Visual Basic 1 běžel pod DOSem, až další verze tlačily programátory do Windowsu. Skončit od QB u C++ není špatná cesta, já jsem na Windowsu skončil u Turbo Pascalu a s Linuxem přišlo C :)