Vlákno názorů k článku Programovací jazyk Clojure – triky při práci s řetězci od Bystroushaak - Osobně mi není jasné, proč tvůrci zvolili tuhle...

Osobně mi není jasné, proč tvůrci zvolili tuhle divokost, kdy je ok mít (str/něco ""), ale ne (objekt.něco "") a místo toho se pužívá (.něco objekt "").

To první znamená volání funkce ze jmenného prostoru. To stejné je použito pro volání statických metod - což jsou de facto taky funkce, takže jde napsat třeba:

(System/exit 1)

Volání "nestatických" metod (který se předává this) je divočejší, na druhou stranu to pořád odpovídá - voláš funkci nazvanou .něco, které se v prvním parametru předá this představovaný zvenku jménem proměnné. Moc často se to nepoužívá, spíše se volá (doto ...) a nebo se knihovny Javy úplně obchází (což je mnohem čistší ve výsledku).

Jo, to beru. Nechápu ale to rozhodnutí, proč je v jednom případě v považováno za správné kombinovat dvě různé věci (namespace/funkce) a ve druhém ne (objekt.metoda). To je čistě abstraktní rozhodnutí, s technickou funkcionalitou to nemá co dělat.

No já jsem o tom slyšel zmínku jen v jedné přednášce Richa, říkal tam, že celé Java interop je založené na symbolu tečky, takže ji [teď si to živě představuju :-)] vrážel před identifikátor metody, za identifikátor třídy atd. až vyšlo to co vyšlo. Nějaká hlubší příčina tam asi nebude.

Z praxe - dá se s tím žít, na druhou stranu jak jsem zmiňoval doto, to je pěkná věc, v javě mi chybí...

Nerozumím ... co vám vadí na polské notaci. Kromě toho, že to není 'obvyklé', to nádherně koreluje se syntaxním zápisem (fce arg1 arg2...). Pokud by to někomu hooodně vadilo, není problém si v těchto jazycích napsat infixovou notaci, která by podle Vás zřejmě 'krokem stranou' nebyla. Nikdo po tom ale netouží, protože zvyknout si na tento způsob zápisu trvá ochotné mysli chvilku a pak už jen oceňuje nastolený pořádek oproti zajetému infixovému bordelu ;-)

+ ovšem v Clojure není operátor, ale funkce, což má zajímavé důsledky:

1) podporuje libovolný počet argumentů, včetně žádného argumentu (což nikdo asi nenapíše do programu přímo, ale při nejakém použití apply je to vcelku běžné)

2) + nepatří mezi speciální znaky, takže existuje například i "vylepšené sčítání" reprezentované funkcí +', můžete si napsat funkci +1 namísto inc, "přetížit" funkci apod. (víc je to vidět u znaků * a -, které jsou používány na spoustu dalších věcí a nemusí se to psát do příručky jazyka :-)

3) nelíbí se vám chování +? není problém předeklarovat, popř. předeklarovat jen v rámci jednoho jmenného prostoru atd. atd.

Když o tom tak přemýšlím, asi by to vyřešilo nějaké makro, pravda je, že kdo s Clojure začíná, může z toho mít pupínky :-) [třeba já raději volám new namísto tečky na konci jména třídy, což asi taky není doporučováno]