Nejdůležitější kapitola a hlavní důvod, proč používat J, tedy tacit programming, neobsahuje téměř žádné informace. Dokonce ani ten průměr není vysvětlen. (f g h) y je totiž moanadický fork, který J přepíše na (f y) g (h y), jinak by to přeci nedávalo smysl. Pak ještě existuje hook, který monadicky interpretuje (f g) y na y f (g y). Obojí má i dyadickou formu a bez tohoto by nebylo možné dělat vlaky sloves, které jsou základem tacit programming. Viz zde.