Mně připadá tak jednoduchá, že ji musí okamžitě chápat každý blb (narozdíl od syntaxe jiných jazyků, jako extrém třeba C++). Když je někdo schopen špekulovat nad syntaxí LISPu, která je vlastně veškerá žádná – „(co s-čím s-čím s-čím atd)“ – tak už vážně nevím, jaký typ problémů je takový člověk schopen řešit a vyřešit.
Nechápu, že tolik lidí dokážou nejvíc vykolejit právě jazyky, které neobtěžují (a neomezují) svou syntaxí (jako LISP, Forth, Smalltalk apod.), ale umožňují soustředit se na řešený problém.
Trochu to připomíná obchodníky na burze – ti si taky tak zvykli na tu svou obskurní terminologii používanou v technické analýze, že jim ta normální, používaná v matematické analýze, připadá jak z Marsu.
Ja tady snad spekuluju nad jeho syntaxi? Me je jasna a programovat v tom dokazu. A LISP prave svou syntaxi dost obtezuje. Uz jsi nekdy musel zkoumat cizi kod v LISPu? I kdyz to mas hezky sparovane a odsazene, tak je to proste neprehledne. Clovek nema v hlave syntakticky analyzator a neudrzi proste v pracovni pameti obsah dvaceti zavorek. Oproti tomu u modernich jazyku muzes cist kod(pokud je slusne napsany) jako clanek v novinach a mas jasno.
Paradox LISPu je, ze je sice syntakticky velmi jednoduchy, ale napisat v nom nejaky komplikovanejsi program je ovela zlozitejsie ako v inych syntakticky zlozitejsich jazykoch.
Lisp resp. Scheme ma sice vzdy fascinovali a viackrat som sa pokusal pouzit Clisp resp. MzScheme ako skriptovaci jazyk, ale vzdy sa mi to ukazalo menej produktivne ako ked pouzijem Perl, Python, Ruby alebo REXX.
Moja skusenost je, ze aj ked je napriklad Perl ovela syntakticky zlozitejsi, clovek sa ho nauci pouzivat prakticky v kratsej dobe a produktivnesjie ako Lisp resp. Scheme – nemyslim teraz nejake teoreticke ulohy na rekurziu ale prakticke veci, napriklad spracovanie textovych suborov, regex, ..