Vlákno názorů k článku Programovací jazyky určené pro výuku programování (2) od Thebys - Mám čerstvou (letošní) zkušenost se středoškolskou výukou „programování“...

Tada takovahle vyuka by byla nuda k ukousani. Meli jsme na prumce podobnej predmet kde se mimo jine do zblbnuti psaly skripty na rekurzivni vytvareni a mazani adresaru v shellu MS-DOSu. A to prosim v dobe kdy jsme uz pred rokem meli pascal a umeli bychom to z neho udelat daleko cisteji.


Myslim ze by se melo rozlisovat mezi `praktickym pouzivanim pocitace' a programovanim a nerikat tomu nic nerikajicim slovem informatika.


Proc je zatezovat spojovymi seznamy? No prece proto aby pochopili jak to funguje. A vymluva na to ze jsou jeste male je uboha. Kdy jindy to udelat nez dokud maji tvarny moznek. Na VS uz na to nebudou mit cas a hlavne schopnosti, pokud v nich takovouhle vyukou vytvorite predstavu ze pocitac je magicka krabice v niz makaji trpaslici a interpretujou VBA nebo SQL. Pak budou misto programovani jen opisovat zaklinadla aniz by vedeli jak to cele pracuje.


Tvrdit ze clovek v patnacti neni schopen uvazovat trochu abstraktne je blbost. Jen na ne nesmite ty abstraktni veci chrlit ‚axiomaticky‘, ale od konkretniho k obecnemu, jak to rikal Komensky. R. P. Feynmann se napriklad naucil integrovat a derivovat ve dvanacti letech tim ze si o tom precetl vhodnou knihu.


Duraz na okamzite prakticke pouziti je kravina (stylem naucit se pouzivat nejaky program — podle me tento pristup podporuje M$ protoze si tak vychovava uzivatele), zvlast v oboru ktery se tak rychle meni. Vsadim se ze pred 25 lety byste chtel takto ucit JCL aby studenti ihned po prichodu na sal hned vedeli co maji kde zmacknout. Zkuste ale uvazit k cemu by jim to dnes bylo. Mnohem lepsi je naucit je neco co pretrva vic nez 15 let. Kdovi kde bude SQL, VBA a HTML v dobe kdy oni dostuduji VS.

Asi zalezi na ktery skole vam to rikali a co (a jak) vas to pak ucili. Pochopitelne, kdyz vam neukazou vztah tech vzorecku k realite tak jsou vam k nicemu.


Jo a nemyslim si ze by nekomu znalost JCL pomohla ke psani scriptu v bashi. Posudte sam:
http://en.wikipedia.org/wiki/Job_Control_Language
Priklad s autem neni uplne adekvatni, kdyz se ucite ridit auto, nebo psat na stroji tak ta zrucnost je pak z velke casti ulozena v mozecku (az ji mate zautomatizovanou). Zatimco kdyz se ucite programovat a premyslet tak ten processing probiha v celnich lalocich mozku v neocortexu. Snad chapate ten rozdil mezi tim ze se naucim rekneme chodit po lane a tim ze se naucim resit diferencialni rovnice. Zatimco to prvni je temer vrozeny, staci doladit `reflexy', pripadne mi to nekdo muze usnadnit tim ze mi ukaze jak na to, ve druhem pripade si nejprve musite v hlave vytvorit pojmy, neco jako jazyk ve kterym tu slozitejsi vec uchopite. Problem je ze tyhle novy pojmy muzete v hlave tvorit efektivne (tak ze vam pak `prejdou do krve' a budete jich schopen pouzit k tvorbe neceho noveho) jen v mladi. Kdyz to nestihnete rekneme do 25ti let tak pak
uz asi nikdy. Takze proto me vzydcky vytoci kdyz nekdo prijde s tim co by se vsechno melo ucit na ZS nebo SS, protoze to praxe prave nyni vyzaduje.
Podle me to je ztraceny cas behem ktereho jste se mohl naucit neco co uz pak nepujde.
Ovladat JCL se naucite i v sedesati, kdyz budete znat princip (tj. budete mit v hlave ty pojmy).
Nam na matfyzu rikali ze vzdelani je to co vam zustane az zapomenete co jste se ucili. Meli na mysli prave ty pojmy. Kdyz studentum vyuku usnadnite tak ze je nedonutite si takove pojmy vytvorit (bud volbou prilis jednoducheho a nazorneho uciva (jako kliknete sem otevre se menu — neco takoveho umi i Pavlovovi psi) nebo vinou zkouseni pomoci zaskrtavacich testu) tak jim opravdu nedate nic. Takovi lide pak prijdou do praxe a zjisti ze se pouziva neco jineho nez se ucili a nadavaji na skolu ze jim nic nedala protoze je ucili Pascal a oni zamestnavatele chteji Javu a pritom si neuvedomi ze ten problem proc jim skola nic nedala je uplne jinde.

Dobre, taky se nechci hadat.


Myslim ze to vystihl BikTop. Vy mluvite o zednicich, ja o stavarich. Na psani webovych stranek opravdu nepotrebujete vysokou skolu a to i kdyz se v nich vyskytuje JavaScript. Na rizeni mobilniho robota se vam takove vzdelani hodi (a mozna vyuzijete i ty automaty). Bohuzel poslednich 10 let se nam skolstvi zmenilo (snazime se dohnat nas zapadni vzor a celkem se nam to dari), takze co driv bezne zvladal stredoskolak, dnes vyzaduje nejmin bakalare (a vysledek bude casto i tak horsi). Zajimave je ze v dobe kdy se to zacalo menit krome nabirani prilis mnoha studentu, zmekceni prijimacek a podminek za kterych se muzete udrzet na skole, se take zacal klast ten duraz na praxi.


Neni to ale jen na skolach, podobnym zpusobem jsou demontovany zbytky naseho vedeckeho vyzkumu, tim ze se tlumi zakladni a penize jdou hlavne na aplikovany (coz ovsem predznamenava i konec toho aplikovaneho v horizontu tak dvaceti let).


No myslim ze uz nema cenu to vic rozpatlavat, myslim ze vas stejne neprimeju se nad tim zamyslet. Ono taky to pro vas nemusi byt snadne, pokud byste mel od skoly nejake trauma z automatu (sam vim jak nekteri prednasejici dokazou zneprijemnit az zhnusit cokoliv byt by to bylo sebezajimavejsi) tak chapu ze cokoliv co se tomu podoba vas odpuzuje.

Naprostý souhlas! Vzpomínám si, jak do mě na fakultě o 3 roky starší kolega ryl „zapiš si tu funkcionální analýzu a tu teorii zobecněných funkcí a PDE, ať se to naučíš, dokud máš mladou hlavu; třeba to nikdy k ničemu nepoužiješ – můžeš to brát aspoň jako mozkový cvičení“. Popravdě – nikdy jsem to nakonec k ničemu nepoužil, ale ani náhodou toho času a námahy nelituji. Tyhle zdánlivě suché teorie „k ničemu“ totiž člověku pomáhají oddémonizovat řadu věcí, aniž by si ty teorie musel pamatovat – úplně stačí, když si tím musel zamlada projít tak, aby u zkoušky prokázal, že to pochopil. Ten mozek to určitým specifickým způsobem poznamená a to je to hlavní. Ačkoli exaktně vzdělaní, stejně pak spoustu problémů při prvním střetu posuzujete „pocitově“ – ale „kvalifikovaně pocitově“. :-) Ve vašem podvědomí si mozek spojil dohromady do skupin určité vlastnosti a jiné se naopak včas naučil striktně oddělovat. Váš „první pohled“, vaše „od voka“ se pak dosti odlišuje od toho průměrného, většinového – a máte to štěstí, že ten váš pohled je přesnější. Naučíte se abstrahovat od rušivých detailů a v té abstrakci pak dělat kvalifikované hodnocení – konkrétní příklad: při studiích si člověk postupně vycvičil svůj mozek, aby si uvědomil, že N-rozměrný lineární prostor tvořený hromádkami brambor se vůbec nijak neliší od prostoru N-tic čisel, i když to na první pohled může vypadat jako dvě naprosto odlišné věci, zatímco prostor „kvintilion“-tic čísel se od prostoru „nekonečno“-tic čísel liší naprosto zásadně – i když by se mohlo třeba zdát, že to už je jen detail. Sice pak člověk zapomene na znění jednotlivých definic a tvrzení, ale ta zkušenost v něm nějak zůstane a je podvědomě aplikována i na objekty hodně vzdálené od původní matematiky, pokud logický aparát mozku vyhodnotí, že je to možné a žádoucí.

Já bych řekl, že tohle je jedno veliké nedorozumění.
Někteří lidé by si konečně měli uvědomit, co to je VYSOKÁ škola. Tak, jako se zedník neučí teorii statiky, geologii, nauku o stavebních hmotách, konstruktivní geometrii, ale učí se používat zednické kladivo, míchat různé malty a aplikovat je na konkrétní materiály za konkrétních podmínek, používat vodováhu, olovnici a podobné věci a z výše uvedených teorií se dozví jen naprosto elementární základy (aby mu nebylo záhadou, jak je možné, že klenba může držet), zatímco stavební inženýr se neučí nahazovat jádrovou omítku na starou zeď, ale učí se konstruktivní geometrii, geologii, statiku, stavební hmoty apod., tak se student vysokoškolského oboru „informatika“ neučí používat specifické knihovny a specifické nástroje, ale učí se techniky programování, teorii vyčíslitelnosti, teorii automatů, překladačů, databází atp. To platí stejně na MFF, jako na M.I.T. Pro zedníky jsou učňáky, neboť to k výkonu jejich profese stačí, pro stavaře jsou vysoké školy, neboť obecně k projektování staveb znalosti získané na učňáku jsou celkem vzato k ničemu. Pokud jde člověk, kterého baví zdít, míchat si v kolečku beton apod. a jeho nejoblíběnějšími obchodními domy jsou odmalička Obi a Hornbach, na vysokou školu studovat stavařinu, velmi pravděpodobně bude jednak zklamán z toho, že se tam nic z toho, co čekal, neděje, jednak mu může být naznačeno, že na to nemá hlavu. Není to chyba školy, není to nepraktickou orientací školy – je to jen chybnou volbou plynoucí z neinformovanosti toho studenta. Od absolventa stavební fakulty se neočekává, že se bude umět ohánět zednickou lžící a celý den jezdit s kolečkem po stavbě. Pokud zaměstnavatel zaměstnal absolventa tohoto oboru a očekává od něj toto, tak je to prostě blb. Takový absolvent nemusí umět postavit rovně zeď, ale měl by být schopen říci, jestli a za jakých podmínek se dá postavit desetipatrová budova na podloží tvořeném vrstvami jílu a písku a navrhnout různá řešení, různě finančně náročná a garantovat, že to bude naprosto bezpečné pro budoucí obyvatele takové stavby a pokud možno i pro dělníky, kteří ji budou realizovat.
Stejně tak strojař – co jiného by se měl kurňa učit, než termodynamiku spalování, aerodynamiku (plynů v motoru), hydrodynamiku (např. v olejovém okruhu)? Jak se řadí v autě značky Renault rychlosti? To snad nikdo nemůže vypustit ani z legrace! Takový inženýr nepotřebuje mít ani řidičák a nijak to jeho odbornou kvalifikaci nezpochybní.
Ano – pokud se absolvent stavební fakulty pak živí jako zedník, tak může s plnou zodpovědností říci, že škola ho na jeho povolání nijak nepřipravila a všechno se naučil až praxí. Jenže to nebyla chyba školy, ale jen a pouze jeho chyba, že se neživí tím, na co se studiem připravoval.
P.S.: Externista z IBM se asi domníval, že je na poněkud jinak orientované škole. Přeci jen – školské systémy západní a náš se dosti liší, z čehož pramení další vlna nedorozumění. O absolventovi americké střední školy se dá konstatovat, že zvládl takové minimum gramotnosti (Američan bez střední je jako Čech/Slovák, který nemá ani celou základku). Vysoká škola na Západě = „undergraduate“, tj. bakalářský stupeň, odpovídající našim středním odborným školám, tj. doplnění dalších všeobecných znalostí a specialisace. To, co je u nás označováno běžně za vysokou školu, je na Západě vyhrazeno jen těm nejtalentovanějším, je na ně přijato jen malé procento absolventů Bc. a tito lidé jsou považováni za odborníky, kteří budou na důležitých postech, resp. budou samostatnými pracovníky v náročných oborech. Ph.D. už je prvním stupněm vědeckého pracovníka a v soukromé sféře jsou jim určena vedoucí místa ve výzkumných odděleních, pokud ta firma vůbec něco takového má, neboli najdou uplatnění třeba v Intelu, kde mají třeba inovovat metody krystalizačních a rafinačních procesů při přípravě monokrystalů apod. společně s M.Sc., tedy našimi Ing., jejichž úkolem je např. ve spolupráci s předchozími navrhnout odpovídající aparaturu pro tyto procesy – ale úkolem ani jedněch, ani druhých není sedět u počítače a naklikávat na chip jednotlivé tranzistory nějakého budoucího operačního zesilovače někde v Mentoru a ani to nemusejí umět.

Tak úplně to rozum jednoznačně nedá. Lidé z praxe jsou (ostatně jako ostatní) často omezeni rozhledem na svoje okolí, své zkušenosti. Jinými slovy školy nemají vychovávat zaměstnance IBM.
Nehledě k tomu, že i na FELu je ekonomie a učetnictví tolik, že klidně můžete dělat v účtárně. Jen si holt musíte ty předměty zapsat. A jsme zase u toho „vodění za ručičku“.

No ano, ale to si dotyční studenti nejdříve musejí uvědomit, co si představují pod pojmem své „budoucí zaměstnání“. A lidé z praxe naopak to, koho vlastně potřebují zaměstnat. Vždyť přesně o tom jsem psal.
Franta Vopršálek z kutálky z Horní Dolní asi nebude tím pravým kandidátem do filharmonie, přestože dokáže něco zahrát snad na každý nástroj, což se mu v té kutálce mnohokráte vyplatilo, zatímco mistr z AMU asi nebude tím pravým kandidátem do kutálky v Horní Dolní – hraje jen na trubku a to, že na ni hraje virtuózním způsobem, v takové kutálce asi zas tak příliš nevyužije.

Napriklad zakladni znalost vycislitelnosti a slozitosti + znalost toho, jak ten muj prelozeny zdrojak je zpracovavan mikroprocesorem mozna neni vyzadovana na pozice lepicu kodu, ale takovi machri se potom zvou k tomu, aby za tezky penize aplikaci urychlili klidne o 1–2 rady.
A to nekecam, treba machri pres SQL toto dokazou kdyz prevezmou kod od lepicu, kteri prece ty zaklady relacni algebry „nikdy nebudou potrebovat“. Mezitim jen tak mimochodem opravi i transakce atd.

Hledejte na strankach nasi firmy :-) Urcite tady nestaci napriklad mit namemorovanou Javu a nic dalsiho, treba znalost vycislitelnos­ti/slozitosti/jak se jaka data zpracovavaji mikroprocesorem je soucasti pohovoru.

Na pozici pro kterou prave ted hledam kolegu to prvni (i kdyz spis bych vyzadoval znalosti vycislitelnosti) protoze certifikaci na RHEL si samozrejme muze udelat v ramci sve prace, povazujte to za jeden z benefitu :-)
Nicmene ani jedno (poradna teorie) ani druhe (prakticke veci) zadna nase IT skola studentum neda, musi se snazit sami, podobne jako v dalsich oborech.

ukažte 2 IT pozice, kde vyžadují český pravopis nebo znalost dějepisu.

Ano. Stejně jako váš požadavek. Situace, kdy těch 5 pozic nikdo nenajde nic nedokazuje, stejně jako situace, kdyby je někdo našel.

Jinak si představuju člověka, o kterém vy mluvíte, jako absolventa SPŠ. Nikoli VŠ.
Teoretické znalosti holt jsou poznat při praktické práci. Ostatně stačí si přečíst pár zdejších diskusí, kde se zapojují často středoškoláci. Tím je nechci v žádném případě schazovat. Mají na to ze své pozice v tuto chvíli právo. A věřím, že řada z nich poroste. Ale poznat to je. Jednotlivé příklady ukazující opak ten fakt nezmění.

Takový flexibilní teoretik dokáže spravovat unixové servery, programovat, analyzovat a dalších deset věcí zároveň. Certifikace je formalita, ale samozřejmě drahá, takže ji obvykle zaplatí zaměstnavatel (pokud to potřebuje).

K tomu zbytku – ok, máte to mít. V předposlední firmě si vůbec nevzpomínám, že bychom se na pohovoru bavili o konkrétních jazycích a znalostech. Místo toho jsem dostal teoretické a analytické testy a snaž se. Tím si firma ověřila flexibilitu a teoretické možnosti daného člověka. Schopnost porozumět nějakým jazykům (a že jich za tu poměrně krátkou dobu bylo), frameworkům, často hodně specifickým technologiím, se kterými člověk přišel do styku, se považovalo tak nějak za samozřejmost, nad kterou se nikdo nepozastavoval. Pokud se nenaučíte třeba používat nový jazyk během týdne, pak je něco špatně. Jenže to je pak rozdíl mezi programátorem za 25kKč a člověkem ve vývojovém týmu za několikanásobnou cenu.

Certifikace, risk management a podobné věci jsou prostě jenom specifická hračka, kterých potkáte za svou kariéru desítky. Škola má dát studentovi širší pohled, ne ho naopak zúžit na pár konkrétních technologií.

Možná taky nechápete jednu věc – úkolem školy je poskytnout vzdělání, nikoli ho člověku vtlouct. Nikdo studentovi nezakazuje se věnovat čemukoli navíc. Ale to už víceméně zmínili kolegové okolo mě v rámci tématu „vodění za ručičku“.

Mě by zajímal váš názor na ty tříleté bakalářské obory. Myslím to vážně (bez sarkasmu), protože co jsem mohl vidět výsledky „praktických bakalářů“ tak upřímě řečeno kromě pár výjimek (které stejně pokračovaly dál) nic moc. Já nevím, za ty tři roky se „tisíce absolventů“ (a už tady naznačujete jak jejich kvalitu tak i kvalitu výuky) nenaučí skoro nic, to je jen šest semestrů * 5 kurzů/semestr = 30 kurzů, z toho tak třetina blbovinky (tělocvik etc.)
Jak by měl podle vás ten BC obor vypadat? Dejme tomu 3 různá zaměření: 1) sítě 2) webové aplikace 3) databáze

Ty workshopy se pořádají, možná ne v takovém rozsahu jak by bylo možné, ale první vlaštovky už jsou vidět. Vzhledem k tomu, že to bývají „neokreditované“ předměty, tak tam chodí skutečně nadšenci.
Ovšem při pořádání workshopů firmami na školách nezapomeňte, že na školách se vede poměrně tvrdá interní politika (ač to vážení akademici samozřejmě nepřiznávají), takže ne vždy jsou ty workshopy povoleny nebo je to zařízeno tak, jak jsem psal výše (bez kreditů).

Ještě dodám, že je docela rozdíl v chování průměrného studenta v ČR a na některých zahraničních školách (kupodivu tam, kde se platí školné). V zahraničí student přijde za studijním poradcem a domluví se s ním na tom, že se za těch 3–5 let chce dostat tam a tam (protože si sám zjistil co je potřeba a nechce ty roky ztratit zbytečně), studijní poradce poté vybere skladbu předmětů, aby to odpovídalo požadavkům a samozřejmě doporučí něco okolo.
Prostě vztah nabídka-poptávka. V tuzemsku někdy vidím snahu na jedné strane buzerovat studenty, na straně druhé touhu studium obejít a mít „právníka za tři měsíce“, když to tedy přeženu.

>>> Teoretické znalosti holt jsou poznat při praktické práci.
> A proto je zaměstnavatelé nepožadují? Hm.
Ty firmy, které dělají vývoj, je _požadují_. Ty, které mají obchod postavený na prodeji hotových řešení, je nepožadují. Pochopitelně těch druhých je (především u nás) víc.
Pokud bude diktovat praxe, tak se opět nikam nedostaneme. Praxe diktuje i např. Windows a s tím spojené technologie… Opravdu tudy cesta nevede. Diverzita je naprostou podmínkou rozvoje. A ta musí vzniknou dialogem jak praxe, tak akademie.
S tou svévolí bych to neviděl jako jednoznačnou chybu akademie. Co dělají ty firmy, aby ovlivnily výuku? Tak akorát zakládají laboratoře. A pak to dopadá tak, že se na kybeře učí v řízení jen ty PLCčka.
Určitě se dá ledacos zlepšit. Jak na straně výuky, tak ale i na straně těch firem. Jak co se projektů týká, tak ale i očekávání. Nikde na světě neprodukuje univerzita hotového pracovníka. Obzvlášť u nás v menších firmách tohle málokdo chápe (nechtějí nic do lidí investovat).

:-) Při každém takovém průzkumu si vždy vzpomenu na sira Humphreyho z „Jistě pane ministře“. Aneb řekněte jak chcete aby to vyšlo, a já vám na to postavím dotazník. Tvorba dotazníků je velmi náročná činnost, kterou drtivá většina zadavatelů podceňuje.

str. 12. Jistě, že absolvent s praxí má lepší postavení. To asi není nijak převratné zjištění. (Ještě lepší by měl absolvent s praxí, který umí jezdit na koni a skládat básně a nebo ten, co zná podrobně jak unix, tak windows a umí i pájet a programovat DSP atd.)

ad platy a studijní průměr:

Zkuste si k tomu přečíst ten text, než to začněte komentovat. Korelace mezi známkami a nástupním platem je velmi slabá. Tento graf bych tedy úplně ignoroval. Nevypovídá o ničem. Podobně byste mohl vytvořit statistiku závislosti hodnocení z cizího jazyku a obvodu hlavy.

Nemuzu si pomoct ale tohle mi necim pripomelo doktora Pekelskeho z Cernokneznickeho Institutu (viz. Nove zakony profesora Parkinsona).

znáš to, když dochází argumenty, vytáhni statistiku :-)

To si možná nerozumíme, já nestojím ani na jedné straně. Dokonce si myslím, že škola má v tomto ohledu jen marginální význam, záleží na samotném studentovi a podle toho co jsem zažil například při zadávání diplomek, tak cca 80% studentů IT chce pouze projít s co nejmenším odporem, čemuž odpovídá výběr předmětů (mnohdy podle toho, jak je který vyučující „tvrdej“) a například také to, že diplomky zadávané firmami, kde se na jednu stranu požaduje alespoň nějaká práce, na stranu druhou je to vstupenka do té firmy, jsou nevyužívány (ať jsem konkrétní, jde o VUT Brno a FI MUNI).
Osobně mě to připadne trošku podivné, protože za dob mého studia tyto možnosti neexistovaly, ale on je to rozdíl – nás studovalo cca 90, teď je v ročníku více než 600 lidí :-)

„kdo uměl jezdit s autem s řazením s meziplynem, ten se lehce naučí jezdit s moderním autem“

Jen technická poznámka – znám člověka, který řadí s meziplynem i na dnešních synchronizovaných převodovkách, přestože ví že je to zbytečné a spojce to dokonce škodí. Prostě se to tak kdysi naučil a teď už to jinak dělat nebude…
Ale také znám učitelku matematiky, která před lety (ono to vlastně zase tak dlouho není) učila FORTRAN, také s důrazem na okamžité použití. Dneska to není k ničemu ani jí ani těm jejím žákům.

„Profesionál roste stejně jak roste technologie.“

Kéž by to byla pravda, viz to řazení s meziplynem ;-) Starého psa holt novým kouskům nenaučíš! A oni se ten FORTRAN učili jen proto, že byl zrovna v osnovách, protože si někdo v té době myslel, že na to aby člověk mohl pracovat s počítačem, musí být programátor. To byla už v té době dost zcestná a zastaralá myšlenka… I když díky podobným bludům jsem se k programování dostal já, a mám ho dodnes jako koníčka :)

Změnil bych „dělal“ na „dělá“, jinak naprostý souhlas. Ale tahle chyba nebude jediná :-(

To je dost relativní. Zatímco před 30 lety Fortran třeba elektroinženýrovi dobře posloužil např. k tomu, aby si namodeloval vliv působení změn teplot na vlastnosti tranzistorového stupně – dnes už to ve Fortranu nejde, nebo co? ;-)
Žádná znalost něčeho navíc přece nikdy není na škodu. Otázkou je jen to, které znalosti by měly dostat přednost před jinými v „řízeném“ vzdělávacím procesu.

Jistě že jde, ale balík děrných štítků uložený od té doby v šuplíku už tomu elektroinženýrovi moc platný nebude, zvlášť že v té době už si to mohl mnohem pohodlněji nadatlit na Spectru :-D Jen nevím jestli některý z těch jejích žáků ten FORTRAN vůbec někdy použil. Případně jakýkoliv jiný programovací jazyk… :-(

„Žádná znalost něčeho navíc přece nikdy není na škodu.“ – To je pravda, člověk nikdy neví která ptákovina se mu může hodit, třeba počítání s logaritmickým pravítkem se dneska moc nevyužije, ale když člověk ví jak to funguje, tak některé věci lépe chápe. Ale to už tu v jiných souvislostech zaznělo také.

No… jestli zrovna na Spectru, to nevím – pokud chtěl mít nějaký výsledek v historicky nedlouhé době… :-)
Balík děrných štítků asi ne, ale pokud s tím pracuje kontinuálně, tak už to dávno nemá na děrných štítkách, ale uchovává to tak, jako všichni ostatní.
To je další skoro bych řekl mediální blud – že Fortran je nějaká prastará záležitost, jež se už dnes nikde neuplatní a pokud ano, tak jen ze setrvačnosti. Ale je třeba si uvědomit, že dnes se používá převážně Fortran 90/95, což je IMHO pro člověka, potřebujícího si naprogramovat nějaký výpočet, model apod. ideální nástroj – tedy rozhodně se na to hodí mnohem lépe, než C++, Java, Python apod. Pro inženýra Fortran vůbec nemusí být špatnou volbou ani v dnešní době. Snad libovolný výpočetní problém se dá ve Fortranu napsat rychleji, přímočařeji a přehledněji, než v jiném v současnosti používaném jazyce. Dosti opomíjeným, ale v této oblasti využití počítačů přitom nesmírně důležitým faktem také je, že fortranské překladače dnes generují prakticky nejrychlejší kód ze všech, což jim je umožněno právě tím, že je Fortran koncipován tak, jak je.

No budiž, Speccy nebyl zrovna nejrychlejší počtář, ale rychlost tvorby programů (o programování bych nemluvil) v BASICu to zase částečně vyvažuje :-D Akorát si myslím že ti její tehdejší žáci by na Fortran 95 dost mrkali, a pokoušeli by se (nejspíš úspěšně, pokud by si aspoň na něco vzpomněli) o svůj FORTRAN IV. To mi připomnělo pár rad co jsem se dočetl v nějakých starších skriptech a učebnicích: (velmi volně cituji)

„Většinu programu píšeme ve FORTRANu 77, tam kde záleží na rychlosti, použijeme FORTRAN IV“
„Většinu programu píšeme ve Fortranu 90, u časově kritických částí použijeme FORTRAN 77.“
„Většinu programu můžeme napsat v C++, u časově nejnáročnějších částí je vhodné použít C.“

Ale nebyly od jednoho autora :-D Jinak FORTRAN teda docela můžu, líbí se mi, škoda jen, že ty nejlepší lahůdky jako třícestné IF už vyhodili z normy :-(

Zbytečně komplikovat jednoduché věci a z komplikovanějších problémů činit problémy neřešitelné je ale nejsilnější vlastností IŤáků, ne normálního inženžýra. ;-)

Skoro si troufám tvrdit, že myšlenky Chucka Moora jsou v přímém rozporu s myšlenkami naprosté většiny ajťáků. Mj. i proto taky označení „ajťák“ chápu jako peiorativní. :-)