Vlákno názorů k článku Programování mainframů: COBOL od JS - Ac jsem programator mainframu, a s COBOLem se obcas...

Ac jsem programator mainframu, a s COBOLem se obcas setkam (nastesti ne denne), ta cisla mi nejak nesedi. Zahraji si na dablova advokata:

1. Radek programu v COBOLu je 80%, radek programu v Jave a C je 20%.
2. Programatoru v COBOLu je 50%, programatoru v Jave a C je 50%.

Drive bylo programatoru radove mene. Presto mensi mnozstvi programatoru vyprodukovalo vice radek COBOLu. Neni tedy COBOL dobry jazyk, v kterem se programuje efektivneji nez v Jave nebo C?

Meradlom dobreho jazyka su aj tie riadky, co sa nemuseli nakodit. Takze pisat viac neznamena lepsie programovat :)

V idelanom jazyku by stacilo 0 riadkov a pocitac by si sam domyslel :)

Řádků musí být vždy více jak 0, aby se tam vešel aspoň jeden bug :-)

Méně řádek neznamená větší efektivitu ;-)

Neznamena (a ja to vim moc dobre, znam Common Lisp). Napsal jsem to jako dabluv advokat. Proste tem cislum neverim, protoze takhle z nich vyplyva, ze programatori v COBOLu mohou (za jednotku casu) napsat mnohem vic radek nez lide v ostatnich jazycich. Nesedi mi to dokonce ani kdybychom prijali, ze je COBOL (o neco) ukecanejsi.

Problém je od začátku v tom, že počet LOC je dost nesmyslná metrika. Důležité je, co daný program umí, což lze pojmout jako množství implementovaných vlastností nebo užitnou hodnotu programu vytvořené za jednotku času. Což samozřejmě není totéž a neplatí mezi tím nutně ani přímá úměra. A ani jedna z těch metrik není závislá jenom na jazyku, ale i na knihovnách apod.

> Mozna je to tak, ze COBOListi „musi“ napsat vice radku kodu aby udelali stejnou praci jako v jinych jazycich.
Ano presne toto je moj nazor …v COBOLe robim od r. 2002 :-)

> … vyplyva, ze programatori v COBOLu mohou (za jednotku casu) napsat mnohem vic radek nez lide v ostatnich jazycich.
Preco nie? Predpokladajme, ze programator bez ohladu na jazyk vymysli algoritmus za rovnaky cas. Programator vo FORTRANe ho ale implementuje napriklad za pol hodinu a dalsiu pol hodinu potom relaxuje. Programator v COBOLe nema ale cas na relaxaciu, pretoze na implementaciu toho isteho algoritmu musi napisat viac riadkov. Takze mu implementacia zaberie celu hodinu a za tuto hodinu vyprodukuje 2-krat tolko riadkov ako programator vo FORTRANe. To ale neznamena, ze by bol COBOL, alebo programator v COBOLe produktivnejsi. Oba programy (v COBOLe a vo FORTRANe) predsa robia to iste, akurat ze implementacia v COBOLe je pracnejsia.

„Neni tedy COBOL dobry jazyk, v kterem se programuje efektivneji nez v Jave nebo C?“

Snad v každém jazyku se programuje efektivněji než v Javě nebo C (pochopitelně krom C-like jazyků). Ovšem s tím, jestli COBOL je nebo není dobrý jazyk, to nesouvisí.

Co myslite tim „efektivne“? Pokud cas od zadani k vysledku, tak to hodne zavisi na konkretnim problemu. Jednak jak moc je pro nej jazyk vhodny svym principem imperativni vs jiny a jednak jak moc je pro nej knihoven. A zrovna v tomhle jsou na tom Java i C ve vetsine oblasti docela dobre :-)

Pokud to myslite na „delku kodu“, tak tam je dulezita i citelnost kodu a v tomhle jsou na tom Java i C opet pomerne dobre.

S tou prehlednosti v C doporucuji se podivat na http://www.ioccc.org/

„There is no computer language in which you could not write a bad program“. Samozrejme kdyz je programator prase (nebo chce psat schvalne necitelne), jazyk to moc nevytrhne ;-)

V dobách kralování mainframů jsem programoval v jazyce PL/1, který pro svojí nepřenositelnost už v podstatě zanikl. Na co mi stačilo deset řádků, nestačilo kolegům cobolistům ani deset stránek. Zvláště pak v deklaracích, které tvořily asi tak 80% programu, šlo o mechanické opisování téhož v podstatě do blba. V historii neexistoval ukecanější jazyk a cobolisti byli snadno k rozpoznání podle tenisového lokte. Nikdy jsem nechápal, jak vůbec mohl tak příšerný jazyk vzniknout.(V jedné porovnávací studii programovacích jazyků autor napsal, že COBOl je určen těm, kteří chápou, co znamení vezmi a, přičti k němu b a výsledek ulož do c, ale nikdy by nepochopili příkaz c=a+b). Teprve tento článek mi osvětlil, že je to kvůli managementu.

Tak velké množství řádů bylo nutno napsat právě proto, že COBOL je zoufale neproduktivní. A nejhorší bylo, že že většina z nich je mechanické opisování bez nároků na intelekt. Řekl bych, že cobolisti díky tomu moc radosti z tvůrčí práce nezažili.

Tiez mam par rokov odprogramovanych v COBOL-e na SMEP-ke a nikdy nezabudnem na tie dlhe hodiny plne rozhovorov s kolegami kym sme cakali na compilaciu programu a prvy vypis chyb. My sme mali na COBOL-e postaveny cely ASRP a cuduj sa svete, skutocne to fungovalo. A flias sme mali plnu skrinu :)

Inak praca programatora v COBOL-e je jedna zo siedmych najhorsich prac okolo pocitacov. :)

Ano praca v COBOLe nie je jednoducha a preto to malokto chce robit. A preto je COBOListov malo :-)

Neviem porovnat COBOL s PL/I, lebo v tom som nikdy neprogramoval. COBOL sa na zlozitejsie vypocty nehodi, je na manipulaciu s datami. Produktivita zavisi aj od prostredia. Napriklad na PC by som nikdy nepisal v COBOLe, ale na AS/400 napisem batchovy program rychlejsie v COBOLe ako v C.

Myslim, ze su to akademicke predsudky, ze vacsina COBOListov nemusi rozmyslat. Pre mnoho z tych co poznam ja tvori COBOL len jeden z mnoha jazykov, ktore pouzivaju. Velke percento prace COBOListov totiz tvori sklbenie stareho a noveho sveta, t.j. volanie COBOLovskych programov z webovych aplikacii a maintenance + troubleshooting, takze su hladani hlavne ludia, ktori ovladaju nove technologie a COBOL este k tomu.
Nechcem tym ale nijako COBOL obhajovat – je to z dnesneho hladiska kuriozne sice navrhnuty jazyk ale predsa tu mame aj podobne novsie varianty ako SQL a ABAP.

Preco sa produkuje v COBOLe viac riadkov ako v inom jazyku?

Pokusim sa to objasnit, ako mozno jediny aktivny COBOLista tu na roote :-)
Je to preto ze COBOL je ukecanejsi a a vsetky premenne v jednom programe su globalne. Kedze premenne su globalne, tak aby sa udrzal nejaky poriadok je zavedena urcita stabna kultura. Napriklad ak ma COBOLOvsky podprogram (tzv. paragraf) SUBR vstupne argumenty ARG1, ARG2,…,ARGn a dava vysledky VYSL1, VYSL2,..,VYSLm tak pred zavolanim SUBR sa najprv naplnia hodnoty globalnych premennych do argumentov a po zavolani sa zase nakopiruju vysledky do globalnych premennych, napr. takto (WS = Working Storage):

MOVE WS-VAR1 TO SUBR-ARG1
MOVE WS-VAR2 TO SUBR-ARG2
...
MOVE WS-VARn TO SUBR-ARGn

PERFORM SUBR

MOVE SUBR-VYSL1 TO WS-VYSL1
MOVE SUBR-VYSL2 TO WS-VYSL2
...
MOVE SUBR-VYSLm TO WS-VYSLm

Naproti tomu napriklad vo FORTRANe staci zavolat podprogram SUBR jednoducho nahradenim formalnych argumentov skutocnymi takto:

CALL SUBR(SUBR-ARG1,SUBR-ARG2,..,SUBR-ARGn,SUBR-VYSL1,SUBR-VYSL2,..,SUBR-VYSLm)

Z toho vyplyva, ze volanie subrutiny moze byt v COBOLe o m+n riadkov vacsie ako vo Fortrane. Okrem toho COBOL ma vacsi overhead – treba deklarovat 4 divisions a zapis aritmetickych vyrazov je tiez dlhsi, takze zrejme aj implementacia SUBR bude mat v COBOLe viac riadkov ako vo FORTRANe.

Okrem toho existuju prikazy ktore sa zvyknu pisat na viac riadkov, napr. spujenie viacerych substringov do jedneho stringu

STRING SUBSTR1 DELIMITED BY SIZE
       SUBSTR2 DELIMITED BY SIZE
       ....
       SUBSTRn DELIMITED BY SPACE
  INTO VYSLEDNY-STRING
END-STRING

Dalej je to pouzivanie copybookov, t.j. cele casti zdrojoveho kodu (hlavne deklaracie premennych) ktore sa vytvoria v jednom zdrojovom subore a kopiruju do inych zdrojakov.

IMHO, vacsi pocet riadkov a produktivita az tak moc nesuvisia. Programator v COBOLe musi tak isto dlho rozmyslat nad nejakym algoritmom ako napriklad programator vo Fortrane, ale okrem toho si to este musi odmakat aj manualne, pretoze na implementaciu podobneho algoritmu musi napisat ovela viac riadkov kodu. To sa da vsak aj zoptimalizovat napr. vyskladnenim opajucich sa casti kodu do separatnych zdrojakov tzv. copybookov a ich kopirovanim do inych zdrojakov (prikaz COPY) a pripadne aj pouzitim dobreho editoru a Copy+Replace.

Aj ked sam ako matematik si vazim osobnost ako E. W. Dijkstra v ziadnom pripade nesuhlasim s jeho tvrdenim, ze: „The use of COBOL cripples the mind; its teaching should, therefore, be regarded as a criminal offense.“
To ze Dijkstra toto povedal potvrdzuje iba to, ze v tomto jazyku nikdy vazne neprogarmoval. Je to prave naopak: Pretoze COBOL je dost zastaraly a na rozdiel od Javy alebo C#, kde su na vsetko metody v standardnej kniznici, alebo sa daju stiahnut zadarmo, v COBOLe nie je nic podobneho, je tam niekolko tzv. INTRINSIC FUCTIONS a inac si programator musi vsetko vymysliet sam, takze programatorov mozog zatazuje COBOL asi viac ako Java alebo C#. Mozno preto v COBOLe neradi ludia programuju. Na druhej strane asi preto sa za COBOL plati lepsie ako za main stream jazyky :-)

Too som pisal ja, len som sazabudol podpisat :-)