Názory k článku Programování mainframů: jazyk APL
-
-
-
yac (neregistrovaný)
Článek je zajímavý úvod k APL. Ukázat jeho nesmírnou moc neznalci je asi nemožné, ale těm u kterých vzbudil zájem musím doporučit zmiňovaný J. Má všechny skvělé vlastnosti APL a mnoho navíc a používá ASCII, lze v něm tedy pohodlně programovat na normální klávesnici. Od doby, kdy jsem se naučil J, mě žádný jiný jazyk ani vzdáleně tolik nezaujal a nenadchnul. Chcete dobrou záminku, proč se jej naučit? Vrhněte se na Project Euler, po vyřešení úloh se můžete pokochat řešením v J od Rogera Huie, který s E. Iversonem vytvořil J.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelDneska to byl takovy jemny uvod, aby se lidi moc nepolekali :-) Sam vim, jak na me pusobily prvni ukazky APL, kdyz jsem nevedel, co ktery symbol znamena (APL je jednim z jazyku, ktere vyzaduji alespon par hodin na „zaziti“), ale v dalsim dilu mozna nekteri programatori uvidi, jak silne je APL (nebo jazyky J ci trosku vzdalenejsi K) pri praci s maticemi nebo i slozitejsimi strukturami (matice v maticich, takovy zobecneny strom).
Diky za odkaz na Project Euler, na ten jsem uplne zapomel.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Tu nulu „sezral“ (spolu se zvyraznenim syntaxe) redakcni system, APL ji samozrejme vraci ;-)
-
balki (neregistrovaný)
Clanok ma zaujal, tak som si chcel vyskusat APL. Nasiel som implementaciu od FSF, ktora sa vola a+ . Lenze problem. Ako „IDE“ to pouziva xemacs. Ale mam to akesi rozbite. Isiel som podla navodov a nie a nie sprevadzkovat klavesnicu pre a+. Tam moje pokusy skoncili :)
Uz chapem, preco vzniklo J-cko :) Ani nejde o to, ze ta klingoncina je ledva citatelna, ale nejde ani zapisat.
Mozno by schodnou cestou bola notacia a la LaTeX. Napriklad „1 \klikihak 2“.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
jestli nebude vadit ne-OpenSource IDE, tak Dyalog je mozna dobra volba na odzkouseni: http://www.dyalog.com/linux.htm
(personal edition)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
No, matematik…
Infixovy zapis funkci neni tak spatny, hlavne se ziska pomerne pekna syntaxe bez nadbytecnych zavorek.
A mezi monadickymi a dyadickymi funkcemi musi rozlisovat prakticky vsichni programatori (i kdyz tem funkcim rikaji „operatory“, to je vsak z hlediska APL newspeak :-).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
On to Dr. Iverson (matematik) zpocatku psal jako jazyk pro zapis matematickych algoritmu v knizkach a clancich, takze to naopak znamenalo zjednoduseni oproti tomu rozsypanemu caji, ktery maji matematici tak radi (minimalne je vsechno na jednom radku, ne jako v pripade sum/integralu/zlomku/matic/determinantu/indexu/mocnin atd. rozsekane vsude mozne).
Potom se toho zapisu (chcete-li gramatiky) chytli lidi od pocitacu a proste 1:1 z toho udelali programovaci jazyk, coz je opet vhodne chapat v kontextu doby – ASCII teprve zacinala a vubec nebylo jiste, jestli zrovna toto kodovani je to prave, bylo tady jeste EBCDIC, takze kdyz se zavedlo 80 hieroglyfu k 26 znakum velke abecedy (mala nebyla zpocatku pouzita), tak se v pohode vlezli do 128 znaku (a zmenit typove kolecko u tiskarny bylo jednoduche :-).
Nakonec z toho vysel docela zajimavy neobvykly jazyk, kteri uz asi napriklad C++ nebo Javu nenahradi :-) ale zkusit si v nem napsat nejaky algoritmus je docela zabava.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ty pises z Finska? Jestli ano, tak mas vsude okolo sebe dukaz, ze i prirozene jazyky jsou nekdy ponekud „nepristupne“ :-)
[aspon ja jsem mel po priletu do Finska dojem, ze v letistnim rozhlasu omylem pustili pasek pozpatku :-)]
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
A to jsem pro zachovani predvanocni pohody vypsal jen ty uplne zakladni, chybi jich jeste asi 60 :-) Pristi tyden asi prihodim vsechny operatory z APL2, to je trosku vetsi maso…
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
nj. vsichni se podivuji, jak mohli stari Egyptane postavit s vyuzitim jednoduche techniky takove architektonicke skvosty, jako obrovske chramy a pyramidy. Ovsem programatori v APL to samozrejme diky Iversonovi davno vedi… :-)
