Vlákno názorů k článku Programovatelné IO na mikrořadičích RP2040 v Raspberry Pi Pico od Pavel1TU - Pěkné, vzhledem k tomu že tyto články čte dost...

Pěkné,
vzhledem k tomu že tyto články čte dost našich "studentů" z kroužku a mají dost dotazů k názvosloví, potřeboval bych vysvětlit proč
- stavový stroj (vůbec jsem zatím nikde nenašel), již dříve jsem si všimnul že v německých článcích je "Statemachine", já ale vycházím u nás zavedenému pojmenování PIO coprocesor (tedy česky PIO koprocesory - vycházím z toho že když je to samostatně programovatelné, aniž bych tím musel využívat nějakého jádra procesoru samotného MCU - funguje to jako koprocesor
- mikrořadič - používáme MCU nebo české mikrokontroler, což se používá desítky let jak v odborné, tak amatérské (články, návody) literatuře. Slovo řadič používáme k popisu HW který funguje opravdu jako řadič

Děcka v tom pak mají docela bordel a jelikož to každý papouškuje z jiného zdroje - co je správně ?
Píši totiž hlavně pro začínající jakési "Pracovní" listy, kde podobný problém/úkol děláme v C v Python i v ASM (zde se zase interně dohadujeme zda psát jako dříve Assembler (zvyk už z dob Z80 a pod.), nebo Assembly.

- state machine používají přímo autoři RP2040 v https://datasheets.raspberrypi.com/rp2040/rp2040-datasheet.pdf Popravdě bych taky asi používal PIO coprocesor, protože to má vlastní instrukční paměť, vlastní instrukce a něco jako triviální ALU. Proč to nazývají state machine asi vychází z toho, jak to interně implementovali.

- mikrořadič/mi­krokontroler tyjo to je asi jedno dneska. Já jsem zvyklý na mikrořadič (takto to používali v BENu, kde o nich vycházely knihy, později taky přesli na mikrokonrolér). Já mám kontrolér spojený se zapínáním velkých proudů v lokomotivách a tak :-) [SPŠE]

Děkuji,
tak pomohlo toto nasměrování, vlastně se tyto coprocesory zabývají jen stavy (state) tak state machine, a i sekvenční automaty se často nazývají machine nebo state machine. V manuálu jsem to nějak pominul, zatím nejsem tak daleko, doháním děcka podle toho co kde vyčtou a zkouší si to ....
Přizpůsobím se, abych jim v tom nedělal hokej. I když toto se asi bude týkat starších svěřenců, tu u nás (12-13 let) jedou v C nebo spíše ve velice oblíbeném Pythonu.
Ty starší už vládnou AN, tak spíše čerpají z originál manuálů.
Pěkný den

Z meho pohledu je rozdil v absenci RAM.

Procesor je neco, kde mate (typovane) promenne a muzete k tomu pristupovat nahodne, dle vlastniho uvazeni.

Stavovy / sekvencni automat (potazmo mikroradic jako pojem spjaty s rizenim toku mikroinstrukci v CISC procesoru - "microsequencer") je pak neco, co dela jen tupou praci - ma to sice instrukcni tok klidne i vetveni.. ale nema to samostatnou pamet.

Na zdejsim prikladu jsou to tedy jen dva registry, pak FIFO a fyzicke piny => stavovy automat.

Prave z duvodu zameny mikroradice/mi­krosequenceru bych fakt preferoval se vyhnuti tomuto pojmu pro oznacoani MCU - a pouzivat mikrokontroler, nebo mikroprocesor. Byt jakykoliv MCU v dnesni dobe hrave strci puvodni ryzi procesory do kapsy, pac mcu jsou dnes uz SOC :) a to se pak dostavame uz do rozdeleni na MCU vs AP (application processor), kde je rozdil v tom, zda je to 1 aplikace/system v mcu, nebo nejaky OS + uzivatelske aplikace, v pripade AP.

možná proto ten koprocesor a ne procesor. Koprocesory nemusí mít adresovatelnou paměť, stačí jen, že mají registry (nebo FIFO jako tady).

Co mě tedy překvapuje je, že celé PIO je 32bitové. To je hodně silná mašina, hlavně když si vzpomenu, že se ještě pořád dělají zařízení s 8051čkou :-)

Tak ale je treba rozlisovat mezi datovou a adresni sirkou :D

Tech 32 bit vs 4 SM me spis nenecha spat - jak tam resi kolize, kdyz dve SM zapisu ve stejnem taktu na stejny port, ruzne data? :D

Jednoduse, vyhrava masina s nejvyssim cislem. Kap. 3.2.5. Pin Mapping.