[2] U kvantizacnich tabulek jeste nezaznelo nejak natvrdo (a proto se tak domnivam), ze kvantizacni tabulka musi byt uvedena nekde v souboru. Mam i dotaz: Je mozne mit v jednom JPEGu vice techto tabulek? (Neco jako v GIFu vic framu s paletami.)
Kvantizacni tabulky jsou ukladany do vysledneho JPEGu, aby ho bylo mozne spravne zrekonstruovat. Format ulozeni je podobny jako u vlastnich pixelu: cik-cak. Urcite je mozne ukladat vice tabulek, minimalne tri (jsou ocislovane). Typicky se jedna tabulka pouziva pro barvonosne signaly (Cr, Cb) a druha pro luminanci (Y), protoze na rozmazani jsme citlivejsi prave u luminance, proto se zde take "mene kvantuje". Da se vsak take pro kazdou barvovou slozku pouzit samostatna tabulka, tj. jedna pro Y, druha pro Cr a treti pro Cb.
Jak to řeší programy, které umí nastavit vyšší kvalitu komprese určité části JPEGu (například obličeji) a nižší pozadí? Přinejmenším s jedním takovým programem jsem pracoval.
Pokud se tabulka nedá přepínat, řekl bych, že se použije tabulka pro vyšší kvalitu, a v částech obrazu, které snesou menší kvalitu, se zvýší práh pro zahazování kvantovaných koeficientů (např. se vynulují i ty které vyjdou < 1,5 místo standardních < 1,0 při FP dělení).
Taky mam dojem, ze se ty mene dulezite casti obrazu kvantuji trosku jinou kvantovaci matici, nez tou, ktera je ulozena spolu se souborem. Pri dekomprimaci to nevadi, protoze 0 x cokoli=0.
Porad se mi ta otazka honila hlavou, protoze jsem si pamatoval, ze nekde se skutecne dalo pouzit vice kvantizacnich tabulek.
Ve skutecnosti se u JPEGu jasne pise, ze od chvile zahajeni prenosu dat (tim mysli spusteni kodovani ci dekodovani) se uz kvantizacni tabulky nesmi menit.
Narozdil od JPEGu se u MPEGu mohou menit kvantizacni tabulky jak pro cele snimky (framy), tak i dokonce pro jednotlive bloky 8x8 hodnot. U JPEGu ani u MJPEGu to mozne neni.