Názory k článku Projekt 800: datová úložiště a zdroj

Nicméně toto Turbo mělo jednu vlastnost, kterou mi ataristé nechtějí nikdy věřit, když to někde v diskuzi zmíním – že to prý nebylo technicky možné. Nicméně já na tom roky vyrůstal, takže můžou argumentovat jak chtějí, ale skutečnost nezmění. Tohle Turbo totiž po zobrazení hlavičky, kdy běžně už jen po obrazovce blikaly vodorovné barevné čáry až do načtení programu, umělo, že se na obrazovce ukázaly navíc svislé bílé čáry, které svým rozpětím ukazovaly délku programu, a pohybující se další bílá čára mezi nimi ukazovala, v jaké fázi je načítání. Fungovalo to 100% u všech Turbo 2000 programů.

Muzu potvrdit, ze takova verze Turba opravdu existovala! Jsem totiz autorem patche pro Universal Turbo, ktery delal presne tohle :) Pro ty, kdo nevi, co bylo Universal Turbo (by RICO) - bylo to vylepsene Turbo podporujici az 20 znaku pro nazev "souboru" (Turbo 2000 melo jen 10) a rychlosti nastavitelne az do 6411 Bd. Vim, ze jsem mel vsechny hry na kazetach nahrane rychlosti 3072 Bd...

Takze je mozne, ze ta verze Turba je ta moje, ale fakt nevim, upravil jsem tech loaderu nekolik a siril je dal. Ta uprava je celkem jednoducha.

Vypadalo to tak, ze na obrazovce byly dva "pruhy", jeden byl "start" a ten druhej "cil". No a jak se hra zacala nahravat, na tom prvnim pruhu byly dve cary a sunuly se k tomu druhymu. Jakmile ho prekryly, hra se mohla spustit.

Technologicke okenko:

Uprava je trivialni - vsechny tri pruhy byly "sprajty" (v atari terminologii "players"), kvuli zakazanemu DMA maji ovsem podobu pruhu, pac kazdy sprite vlastne odpovida jen osmibitove hodnote stejne pro vsechny radky. Duvodem, proc je DMA (i preruseni) pri loadovani zakazane je to, ze dekodovanim "turbovych" dat z kazety se v realnem case zabyva 100% CPU, je to celkem time criticial, tak je dobry, aby mu Antic nehazel klacky pod nohy bitvou o pristup do RAM.

Levy pruh-sprite je na horizontalni pozici dane MSB ukladaci adresy hry, pravy pruh-sprite je na pozici MSB ukladaci adresy + MSB delka hry. A treti sprite (dve cary) se hybe tak, ze horizontalni pozici spritu nastavim MSB cast pointeru do pameti, kam se aktualne dekoduji prichozi data z magnetofonu. Nic vic, nic min. Takova blbost, a jak to potesi!

Paráda, děkuji za informace, potvrzení a autorství jedné z mých skvělých nostalgických vzpomínek :-) Tohle Turbo bylo opravdu šikovné, bohužel ale jak říkám, co bylo uvedeno na cartridgi, to dávno odnesl čas, takže zda tam byl uveden název či dokonce jméno autora je beznadějně ztraceno ze vzpomínek. Byla černá s tmavě zelenou etiketou a na ní černým textem - zbytek se z hlavy vytratil :-(

Na ten loading progress muzu rict jen cimrmanovske: "Nemam, ale videl sem je!". Kazdopadne bych rekl, ze sem to videla az nekdy v minulych 10 letech na atariade...

Co se týče toho "boot progresu", tak lze vidět třeba na https://youtu.be/cMaV5Vhx7TQ
Byla to fakt super "fičura", bez které jsem si nahrávání her ani neuměl představit. Některé hry používaly vlastní zavaděče turba a tam pak ty "čáry" chyběly a jak si na to člověk zvyknul, bylo pak to nahrávání k nepřečkání ;)

Jinak já měl tušim cartridke Visicopy II a tam pokud si pamatuju, tak ty čáry byly při zavádění hry, ale chyběly při kopírování her a při její kontrole (verifikaci). Měl jsem tam i to Universal Turbo, ale moc jsem je nepoužíval, protože při vyšších rychlostech už mi to potom házelo errory.

A co se týče onoho zmíněného tlačítka na cartridgi. U Visicopy sloužilo tlačítko pro teplý restart do menu cartridge. Některé hry a programy po stisku RESET se buď znovu spustily, a nebo se nějak jinak blokly. Pak normálně pomohlo jen zapnutí a vypnutí počítače. Pro tenhle případ stačilo krátce stisknout tlačítko na cartridgy a krátce RESET a Atari se vrátilo do menu jako zapnutí a vypnutí počítače.

Teda alespoň tak nějak si to pamatuju...

JRC později distribuovala turbo zavaděč s ukazatelem průběhu pod názvem VisiLoader. Svislých čar bylo celkem pět. Dvě tlusté označovaly počátek a konec adresního prostoru. Další dvě čáry počáteční a koncovou adresu zaváděného souboru a poslední čára místo v paměti kam se právě nahrávají data, přesně jak je popsáno v komentáři výše.

Hry na kazetách lze mít i dnes. Tato stránka o Turbu 2000 poslouží jako dobrý rozcestník pro získání bližších informací (třeba včetně kompletního návodu jak si vyrobit kazety).

Potvrzuji a nejen já, viz:

http://jpecher.sweb.cz/prace-se-systemem-turbo-2000

Stotřicítka je krásná, původně jsem chtěl ji, ale tenhle kousek se objevil v aukci a byl akorát kandidát na proceduru a články.

Kopie joysticku pro Atari 2600 se dá objednat za nevelkou částku (než začnou platit přirážky na zboží z Číny) na Aliexpressu. Používám ho ke zkoušení všech počítačů a zatím funguje dobře. Nějaký pařanský maraton by nemusel přežít, ale na hračičkování stačí. Nebo opravit nějaký QuickShot, který se dá rozumně sehnat, viz můj předchozí článek, kde jsem se tomu věnoval:

https://blog.root.cz/retro-pocitace-hrdinove-naseho-detstvi/projekt-st-kapitola-6-mysky-packy/

To treba Commodore 16/116/+4 melo turbo vytvorene pouze softwarove :-)
Kazetak mel taky pin pro rizeni start/stop motorku , a original ROM rychlost byla taky nekde kolem 300 baudu.

A cela finta turba byla v tom, ze turbo zavadec:
a) 'prodlouzil' standardni hlavicku programu co se nahravala pres ROM tak, ze za jmeno 'pridal' kus kodu co delal to turbo
b) samotny 'original' program byl 2bajty - prepsal vektor preruseni :-)
c) ROM tedy po zavedeni tohoto programku zastavil kazetak a dalsi preruseni vyvolalo ten 'turbo kod' schovany v 'hlavicce'
d) turbo kod si sam spustil kazetak, nahral program vlastni rychlosti, a kazetak zastavil a obnovil vektor preruseni.

Nektere turba umely i vice-stupnovy load, ze dokazaly pri tom nahravani dalsich casti i neco vykreslovat na screen.

Jediny problem byl zase se 'stelovanim' hlavicek, nebot kazdy kazetak to mel trosku jinak ......

Jediny problem byl zase se 'stelovanim' hlavicek, nebot kazdy kazetak to mel trosku jinak

Takže někteří "commodoristi" měli 2 kazeťáky, jeden s pohyblivou hlavou a druhý, u kterého se s hlavou nehýbalo...

Nekteri byli radi ze maji alespon ten jeden, koupeny nekde na burze v Madarsku :-)

Ja bych rad pripojil, ze mam dobrou zkusenost se SIO2PC metodou a https://github.com/RespeQt/RespeQt.

Temere vsechna komunikace atari krome nahravani na kazetu je kompatibilni s UARTem, takze lze do serioveho portu pripojit usb<->uart 5v prevodnik dupont kablikama. Pro "profesionalnejsi" pripojovani je mozne SIO kabel natisknout, viz https://www.thingiverse.com/thing:2883606. RespeQt nebo podobny software pak umi emulovat kazety, tiskarnu a nebo rovnou nacitat XEXy.

Citujem:
Bohužel magnetofon neumí rozlišit mezi potřebou pohonu ke zpracování dat (load/save) a rychlým posuvem pásky (přetáčení), tj. když počítač je ve stavu vypnuté mechaniky, nedovolí vám ani přetočit si kazetu – pohon je jednoduše odpojen.

Tak si to v článku milý autor oprav, samozrejme pretáčanie funguje vždy, nezávisle od toho či je daný príkaz z počítača - stačí sa pozrieť do schémy. Takéto "hrubky" by sa v článku naozaj nemali vyskytovať.
Asi má autor k dispozícii niekým blbo prerobený magnetofón. (alebo je zlomené pérko ktoré spína rýchle pretáčanie << a tiež >>). Čiže nevydávať chybu konkrétneho kusu za vlastnosť zariadenia.

S pozdravom, Igi.

Schéma jsem nezkoumal, tolik jsem se kazeťáku nevěnoval. Každopádně ten, co jsme měli tehdy doma, tak tam přetáčení nefungovalo bez příkazu z počítače vůbec. Ještě jsem to ověřoval u současného mgf. a funguje tam FF, REWIND ne.

"Tak si to v článku milý autor oprav, samozrejme pretáčanie funguje vždy, nezávisle od toho či je daný príkaz z počítača - stačí sa pozrieť do schémy. Takéto "hrubky" by sa v článku naozaj nemali vyskytovať."

Tyto články nejsou exaktní vědou, vycházím ze svých zkušeností historických i aktuálních. I tak mi příprava článku zabere mnoho desítek hodin příprav (zkoušení, dohledávání informací, úprava fotek, sepsání a revize celého článku), a dělám to bez honoráře. K tomu samotný HW si také z naprosté většiny platím z vlastní kapsy, kromě štedře darovaných kusů HW od čtenářů. Každá chyba mne samozřejmě mrzí a snažím se jím vyvarovat, ale trochu více tolerance bych ocenil.

Chtěl bych se zeptat, jak byl technicky proveden zápis na kazetu. U ZX Spectrum se měřil čas mezi dvěma hranami signálu a porovnal s konstantou, kratší čas než konstanta byl '0' bit, delší byl '1' bit.
Měl jsem dojem že u C64 a Atari je to vyřešené jinak.

Turbo 2000 bylo právě tímto systémem z Spectra inspirováno. Původní záznam se dvěma frekvencemi je celkem komplikovaný, pomalý a vůbec divný :)

Ostatně zrovna Turbo z Brna (rozšíření původního 2000) dokázalo pracovat i se záznamem ze Spectra - takto jsem vytahoval spectrácký obrázky.

Ja jsem nakonec na mem C+4 napsal program (komplet v assembleru), ktery umel natahovat obrazky ze ZX kazety. Coz bylo pekne maso - nejdrive nastudovat ZX zaznam a pak on the fly prehazovat byty ve videopameti kvuli jine organizaci.

A nasledne jsem to dotahnul k dokonalosti tim, ze jsem pridal podporu pro ZX basic, pretokenizoval cely program, 'chybejici' prikazy naemuloval pres USR funkce a nebezpecne prikazy (poke, peek) vyemuloval na NOP.
Jaky to pak byl pocit, strcit do CBM kazetu pro ZX spectrum, nechat si ji nacist i s obrazkem a pak si zahrat Fukova Indiana Jonese.

Jejda, to jsou vzpominky, tolik probdelych noci, tolik potisknuteho/pop­saneho traktor papiru .....
Jo to mel jeste clovek cas na takove veci :-)

To jsme dělali taky a pak to tiskli na BT100

Tady je poměrně podrobný popis způsobu uložení dat:

https://www.atariarchives.org/dere/chaptC.php

Je to sice pro starší typ magnetofonu, ale předpokládám, že ve způsobu uložení dat nedošlo ke změně mezi různými modely mgf. Případně mne někdo opravte.

Pánové tady je téma Ataráckého kazeťáku vysvětleno v dobové literatuře:

Naprostá klasika: originál Turbo 2000 přímo od autora:
http://www.atari8.cz/calp/data/pha_pr_2/

Dodatky k Turbu 2000 a SuperTurbu:
http://atari.techline.cz/wp-content/uploads/bsk-pdf-manager/2018/09/zpravodaj-602-3-89.pdf

Alternativy k Turbu 2000:
http://atari.techline.cz/wp-content/uploads/bsk-pdf-manager/2019/01/Olo-5-6-88.pdf

Len drobne upresnenie, ten video kabel od Lothareka je cinsky xbox kablik z aliexpressu s pribastlenym DIN konektorom, ktory postrada akekolvek tienenie, takze sa oplati si vyrobit nieco vlastne, poriadne.
https://atariage.com/forums/topic/310402-quick-review-of-lotharek-hq-video-cable/

Neuveritelna nostalgia - a to som atari nemal (mal som didaktik kompakt).

Dnesna mlada generacia, co si mobilnym telefonom s pripojenim v stovkach megabit pusta hudbu v hlbokom lese zo serverov niekde na druhom konci sveta bezdratovo priamo do ucha, realtime, nema ani sajn, ake to bolo kedysi. A nie je to zas tak davno.

Veci ako kazety, gumicky do pohonu, namotana/roztrhnuta kazeta na dobre slovo pozicana od kamarata, hodiny a hodiny loadovania, vrzgajuci zvuk v detskej izbe. Dnes absolutne nepredstavitelne.

Vybavuju sa mi drobnosti, ktore v tej dobe boli pre mna hrozne podstatne. Napr. som bol 2x mesiac bez pocitaca, ked siel do servisu. Raz kvoli blikajucej led-ke, ktora mi nedala spat (blbo navrhnuta indikacna led-ka na vrchu panelu, bola vacsia nez diera, takze casom sa tlakom ruk na klavesnicu rozlomila - ano - kvoli takejto blbosti som posielal didaktik postou do skalice na opravu). Druhy raz po chipnuti floppy mechaniky. Prisla vymenena, s inym zvukom (!) a farbou indikacnej led-ky. Nemohol som si na to zvyknut.

Vravim, drobnosti, ale v tej dobe pre mnohych strasne podstatne. Kto vie, ci sa na dnesnych 40-tnikov rovnako pozeraju dnesny 60-tnici...

Ja som mal najprv klasického gumáka, neskôr Didaktik Gama '89. Bola to paráda keď som neskôr kúpil D40 s 5,25' DD mechanikou. Neskôr som k nemu pribastlil aj 3,5' DD 720kBytes mechaniku, na ktorú sa zmestilo aj 850kBytov (83/10), pri formáte 84/10 mechanika išla na doraz, čo vydávalo dosť nepríjemný zvuk. Najťažšie bolo presvedčiť kolegu aby neformátoval diskety na 84/10 (jemu to išlo bez problémov), pretože potom sme si nemohli požičiavať diskety.

K napájení: já mám k Atari 800XE udělané napájení z obyč ATX zdroje s využitím 5V větve. Chodí to bez problémů.

Nepochybně, ale je to obří overkill, pro tak nenáročný stroj (nepraktická velká bedna s aktivním chlazením a velkou kabeláží). PC zdroje se spíš hodí pro Amigu, kde je potřeba větev -12V.

Disketovku 1050 jsem ke svému Atárku 800XL měl, akorát nevím proč, nedařilo se mi z ní moc nahrávat. Měl jsem pár disket s hrama, které fungovaly, našel jsem i nějaký návod, jak nahrát z kazeťáku a pak uložit na disketu, ale když jsem uložil na disketu tak se málokdy povedlo tyto uložené hry opětovně nahrát z diskety.
Jak píše autor - byl jsem malý a moc jsem neřešil, takže většinou jsem jel z kazety a pravděpodobně jsem neměl turbo, právě proto, že rodičové sehnali někde tu disketovku.
Každopádně nostalgie jako řemen.
A ještě ten černobílý Merkur k tomu... Mňam dočíči.

Hezké, FDD tady opravdu moc nebylo, tak to závidím. I když nevím, proč Vám dělala takové problémy, v normální situaci fungovala disketovka v rámci možností celkem spolehlivě. Možná nějaký technický problém přímo v ní.

Každopádně bych dnes rád tuto mechaniku získal, ale jak píšu ve článku, lokálně k sehnání není, v Německu do ní asi přibalují zlaté cihly, a z USA to 2x prodraží poštovné a nevýhoda s jiným napájením. Třeba se někde objeví, ale není to must-have. Využití bych pro ní asi neměl, SIO2SD je krásně pohodlné, tak by šlo jen o ten komplet. Než utratit takové finance za FDD, tak to raději další počítač, ze kterého by bylo více "užitku".

Jsem ještě hledal na netu casette to foppy a vypadá to, že jsem to celou dobu dělal špatně. Byl k tomu potřeba nějaký program, který jsem rozhodně neměl. Tedy se mi asi povedlo uložit jen ty programy, ktere to umožnily, respektive byly ve správné paměti (high/low) a ty co už jsem na disketách nahrané měl.
Táta byl kámoš s šéfem/majitelem mladoboleslavského Atari klubu (+ radioamatérského), z toho důvodu se to asi doma zjevilo. Kde skončil, to mě vůbec nenapadá, nahradil ho (nebo byl pře ním?) Sharp MZ800, pak už bylo nějaké ATčko (Amstrad) a PC éra...

já si FDD k 800XL postavil po 1989 sám, sehnal jsem mechaniku 2x180kB, řadič fdd intel se už taky dal koupit a FW pro obsluhu jsem pak nacpal do EPROM, šlo vlastně o rutiny, které volal OS Atárka. Komunikace probíhala po zadní paralení sběrnici (možno osadit najednou až 8 různých zařízení obsluhovaných OS, drivery mělo každé zařízení své na EPROM, OS je jen volal).
Vzhledem k obsluze FDD mateřkým uP 6502, který byl vytížen samotným chodem Atari, jsem docílil jen hustoty zápisu SS SD 90kB, tj. základní hustota, SS ED 130KB už nebylo kompatibilní s originál Atari FD130kB, protože jsem musel zapisovat z časových důvodů obsektor. Pak jsem ještě používal oboustranný zápis fyzicky DS SS 2x90kB tj. jakoby logicky SS DD 180kB.

Jen pro zajímavost, když jsme u těch datových úložišť.
Na Atari 800 lze připojit i "CD-ROM".
Více třeba v Alertu Speciál 95 strana 18.

https://www.velenice.eu/?fbclid=IwAR0gB4QwGnaZGg52LUw9AyqXZ5cIt8mOqdVUVnMzhVDLO8er3ou3TRifPAU