Názory k článku Projekt 800: technologie a použití počítače

ja byl commodorista (c64), mel jsem dve paradni veci, ktere jsem si opravdu uzil a to final cartridge 3:

https://www.youtube.com/watch?v=ZrAh-hBSBA8

a plotter xy 4140:

https://www.youtube.com/watch?v=prc8Pr-Yw9U

Tyhle plotry byly moc povedené, taky jsme si je k Atárku přáli, protože designem docela připomínaly právě řadu z XL :-) Ale mít plotr a BT100 dohromady už byl dost luxus, spousta lidí neměla ani jedno.

xy4160 mi někde u rodičů zahálí taky. Asi bych jí měl zkusit zresuscituovat a dát dětem, ať jenom nehrají hry ;-)

ja mel xy4140, ten neumel jazyk HPGL co uz umela ta xy4160.

Jo, takže jsem opravu měl 4160, HPGL to umělo. Ovládal jsem to přes vlastnoruční bastl připojenej k ZX Spectru 48K. To byly časy ;-)

Akorát to teda trochu trpělo na přesnost. U složitější kresby měl problém se trefit zpátky do výchozího bodu. Co se pamatuju, tak ještě byl jeden, takový žlutý, větší, a ten v tomhle byl lepší. Nevzpomenu si na typ.

A na kroužku se bastlil plotřík z Merkura...

Colorgraf Aritma?
http://www.simandl.cz/stranky/elektro/colorgraf/colorgraf.htm

Já tohle kdysi zachránil před kontejnerem. Máte k tomu nějaké informace, jak s tím pracovat? Chtěl jsem bych to propojit s arduinem či rpi.
Má adresa je silas15 zavináč seznam.

Diky.

27. 3. 2021, 14:01 editováno autorem komentáře

Joysticky byly vlastně asi první elektromechanické zařízení, které jsem pochopil jak funguje a naučil se opravovat. Táta je vyrobil z mikrospínačů, takže stačil velmi malý pohyb do strany, aby sepnuly. Neměly sice analogový výstup, jen 0/1, ale pro většinu atari her byly mnohem lepší než kamarádovy koupené, velké páky. Schémata měl táta popsané jako "křížový ovladač", slovo joystick jsme neznali :)

Jako kluk jsem vyrobil joystick z merkuru a pak se mne s nim bohuzel podarilo odpalit odp. port na kamaradove c64. Kdyz na to vzpomenu jeste se trochu zastydim... Ale fungovalo to.

18. 3. 2021, 11:19 editováno autorem komentáře

To se stává, na cizím zařízení je to ale prekérka.

jen pro poradek atari zadny prikaz typu load"c" nezna. pro kazety nahrane ve standardnim formatu (ne turbo2000) to byl prikaz cload.

a ENTER pro zdrojaky, tedy opak LIST C: (jestli si pamatuju dobre)

Zná oboje, mne to teda funguje i bez dvojtečky:

http://www.atarimania.com/faq-atari-400-800-xl-xe-how-do-i-load-run-or-save-an-atari-basic-program-on-cassette_81.html

Já používal SAVE "C" a LOAD "C" pro ukládaní svých BASICových pokusů, jestli dobře pamatuji. Nahrávat bežné programy z kazety jsem nezkoušel, vše jsme měli v Turbu a pokaždé cartridge. každopádně jsem před vydáním příkaz LOAD "C" zkoušel, a normálně spustil mechaniku.

Rozdíl je v tom, že SAVE/LOAD používají delší pomlky mezi bloky, kdežto CLOAD kratší. LIST/ENTER je něco jiného, tam se pracuje přímo se zdrojákem a ne tokenizovaným kódem, takže je to delší a může docházet k chybám (ony i ty delší mezery mezi bloky nemusí vždy stačit na tokenizaci).

Díky za upřesnění. Každopádně už jsem poprosil Petra o opravu chyby v článku, aby to bylo upřesněno.

Jojo, a navíc nahrávání pomocí ENTER nesmazalo původní program. Dalo se to využít tak, že byl v paměti nějaký základ programu a zbytek, např data nebo i program se dala dohrát. Dohrát se dalo cokoliv, prostě se tím jen přepsaly řádky stejně očíslované. Prostě geniální nápad. Ovšem, díky "rychlosti" přenosu dat to bylo opět spíše pro disketovku.

Trochu odbočka - tohle souvisí s koncepcí zařízení. LIST vypsal v textové podobě program na obrazovku, LIST "C:" vypsal program na kazetu, LIST "P:" na tiskárnu (třeba i BT-100, pokud ovladač přepsal vektory zařízení P: a on to takto opravdu dělal). A kdybyste měli např. pod písmenem M ovladač modemu, poslal by to na modem. Stejný princip platil pro vstup a vůbec obecně pro jakékoliv zařízení, třeba pro příkazy GET a PUT (pro jeden byte). Paráda.

A tou dvojtečkou u LOAD "C:" si nejsem jist, je to už zase nějaká chvíle, co jsem to zkoušel. Až budu příště tahat Atari, musím ověřit.

Doporucuju z odkazu "Znělka hry Lotus 3 – ..." udelat html5 audio tagy :)

Jeste - ta verze hudby pro ST me silne pripomina zvuk ze spectra, trochu jsem googlil a je tam stejny chip AY. Zvuk pro commodore a atari 800 ma vic basu. Trochu jsem ty basy lidem co meli commodore vzdycky zavidel :)

Souhlasím s Vámi, jak POKEY, tak SID zní mým uším mnohem lépe než Yamaha. Trochu škoda pro ST, když se jednalo o modernější šestnáctibit. No a Paula, tak to je jiná třída :-)

SID zní jasně líp o tom nemůže být ani diskuse :)

Mne zní lépe POKEY, ale jak píšu, to je věc zvyku :-) Mám ho naposlouchaný tolik let...

Každopádně SIDa bych nerad vynechával, C64 nebo 128 bych rád pořídil, zatím jsem ale nenarazil na zajímavou nabídku, která by se mi hodila do konceptu.

c64 mel podle me MOS 6510