Vlákno názorů k článku První hra se 100% raytracingem, GStreamer má lepší AV1 i H.265 od Miroslav Šilhavý - Dovolil bych si poznamenat, že jméno kontejneru je...

a kdyz by se ptala pritelkyne kterou si chtel "nenapadne" prekvapit ze pojedete na hory lyzovat? ;-)

Potom je spravne odpoved: Je to prekvapenie, uvidis neskor :)

Mám obavu, že se mýlíte. Osobně si myslím, že by neměl odmaturovat ten, který neví, jak funguje ÚJČ a kodifikace jazyka.

To, že napíšete hrubku, neznamená, že se tak jazyk používá. S hrubkou budete vypadat za exota a nikdo ji do Pravidel nepřijme.

Z poslední doby si vzpomínám na výraz "Česko", který prosadili nejprve sportovci, pak se ho chytli někteří politici. A hopla, do Pravidel se taky dostane. Tj. příklad toho, že nejprve se výraz začně používat a teprve poté je přijat do pravidel. Nikoliv naopak.

(Nebo si myslíte, že v ÚJČ sedí rada, která rozhoduje o tom, jak v příštích pravidlech změní Češtinu?)

V tomhle dělá chyby poměrně dost lidí. Skoro až tolik, že bych to skutečně považoval za způsob používání jazyka. ;-)

Však tímto způsobem se historicky jazyk vyvíjel. Přesně v tom, v čem lidé dělali chyby, nebo v tom, co odmítli používat a stalo se obsolentním. Škola by neměla hodnotit chytáky, takové ty hraniční situace, kde se přesně může stát, že co je dnes chybou, může být zítra pravidlem. Pokud škola sestaví test tímto způsobem, svědčí to něco o ní. (Příkladem může být používání přechodníků, které v pravidlech jsou, ale víceméně se nevyučují a zkoušet z nich by byla podlost.)

Pak ale také nesmíte zaměňovat vývoj jazyka, od častých chyb. Vývoj jazyka je něco, k čemu se došlo přirozeně a plošně. Chyba je oproti tomu jen selhání jedince, neznalost té či oné oblasti.

PS: Pravidla od ÚJČ jsou přijímána jako hlavní zdroj, ale závaznost není dána. Student má vždy možnost (např. při odvolání) obhájit odlišné užití jazyka. Samozřejmě, v praxi je nejbezpečnější řídit se Pravidly.

Příkladem, kde se dnes uznává variantnost, je psaní malých / velkých písmen v názvech. Zde se doporučení UJČ několikrát změnilo, nicméně, tím, že se změnilo, nevymizí staré usance z písemných pramenů. Mnohdy jsou i místopisné cedule psány podle starších pravidel - a není třeba je předělávat.

K tématu kodifikace jazyka: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kodifikace_(lingvistika)
K pravidlům pravopisu obecně: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravidla_%C4%8Desk%C3%A9ho_pravopisu

Takže když seženu pár lidí s PhD z lingvistiky, tak jsem schopen vydávat vlastní pravidla a obhájit jejich použití studenty u maturity, či ve výuce?

Obávám se, že pokud za sebou nebudete mít podobně práce, jako ÚJČ, tak se Vám akorát tak vysmějí. Nicméně, čistě teoreticky by se mohko stát, že např. některá vysoká škola se začně jazykem vědecky zabývat, a pak je klidně možné, že se po pár letech stane stejně ceněnou autoritou, jako ÚJČ. V ten moment bude ÚJČ jen jedním z pramenů, nebude mít žádné zvýhodnění.

To, o čem jsem mluvil je to, že např. slova jako je "Česko", "lajkovat", ..., nejsou v pravopise obsaženy, přesto jsou plně obhajitelná. Obhajitelné jsou např. malá/velká písmena v některých názvech, pokud se v historii měnil jejich usus (v tomto ale sám ÚJČ výslovně nabádá, že se nemá bazírovat na jejich doporučení).

K té nezávaznosti Pravidel, připomíná se mi kauza s názvem naší republiky. V devadesátých letech byl oficiální název (mimo jiné) "Česká a Slovenská Federativní Republika". V této pravopisně nevhodné verzi to schválilo Národní shromáždění (tehdejší parlament) a byl to jediný oficiální název. Žádná pravidla to nemohla přebít, byť podle doporučení pravidel to mělo být "Česká a Slovenská federativní republika". Jazykovědci to akorát tak mohli vzít na vědomí a přijmout to jako fakt.

jsi došel k tomu, že UJČ si vybírá nějakou podmnožinu toho co lidé používají podle své libovůle, a zároveň občas změní pravopis, tj. přikáže lidem, jak něco mají psát

Nepřikazuje. Viz kauza "Česká a Slovenská Federativní Republika", nebo "Česko". Obojí museli jazykovědci přijmout, nemohli to vetovat.

Například u těch velkých písmen, co jsi teď zmínil.

To je součást tzv. "sjednocování" pravidel, aby existovalo doporučení zejména pro nově vznikající názvy. Staré se obvykle ponechávají tak, jak bylo zvykem. Nicméně, podívejte se např. na developery, ti mají tendenci projekty honosně nazývat. Na pravidla z vysoka prdí, sází si velká písmena podle libosti (resp. podle toho, jak to vypadá dobře pro jejich zahraniční šéfy).

Nepřikazuje. Viz kauza "Česká a Slovenská Federativní Republika", nebo "Česko". Obojí museli jazykovědci přijmout, nemohli to vetovat.

Ještě bych chtěl doplnit, že kdyby v roce 1990 napsal student do práce "Česká a Slovenská federativní republika", což by bylo správnější podle Pravidel, byla by to hrubka. Protože správně to bylo ne podle pravidel, ale podle Zákona.

Kdyby Česko nepoužil žádný zákonodárce, ale pouze student v maturitní práci, tak o ty body přijde. Tím pádem mu přikazují, jak to má psát.

Pokud by student prokázal, že se stalo zvykem psát "Česko" např. v médiích, museli by mu body uznat. "Česko" je jednoznačný novotvar, nikoliv hrubka.

Mohl bys rozvést tu druhou část?

Jakou?

Dalším příkladem, který mě napadá, že byste obhájil, by bylo používání slova "budiž" v plurálu. Dnes se často setkáte s tím, že někdo chce vypadat archaicky a použije slovo nevhodně. Např. jsem slyšel něco ve smyslu "Návštěvníci zdejšího hradu budiž vítáni.", přitom správně by bylo užít slova "buďtež". V minulosti (poměrně hlubší minulosti) by bylo užití "budiž" považováno za chybu. Dnes už je to přijatelné, došlo k posunu.

Ne, pravidla jsou pro spisovnou češtinu (a tedy maturitu) závazná.