Názory k článku Radikální proměna Intelu: Rocket Lake je poslední slabý produkt
-
Problém je hlavně tvrdit, že jde o produkt s TDP 65W, porovnávat ho s obdobnými produkty konkurence a ve skutečnosti žrát o 100W víc (něco jako porovnávat závodní auto s úsporným rodinným vozem a pak tvrdit, že je to lepší rodinný vůz). Dávat "recenzentům" procesor rovnou s nejvýkonnějším komečním vodním chladičem, jak to Intel letos dělal, moc důvěry taky nepřidává.
Nějaký pořádný průmyslový standart pro měření TDP by byl na místě.
-
staci mikroskop, zde porovnani: (14nnm+++ vs 7nm)
https://youtu.be/1kQUXpZpLXI?t=785 -
A je standard na velikost tranzistoru potreba? Je jedno jestli cely cip ma na sirku 2 nebo 3 cm, a jestli hradlo je 5 nebo 7 nm. Dulezite je kolik vypocetniho vykonu doda v jakem case a s jakym TDP. Mensi hradlo neznamena automaticky lepsi procesor.
Kolikananometrovy proces byl pouzit je takova zjednodusujici kategorie, dobre se o tom pise novinarum do clanku. -
To nelze takto konstatovat. Právě kvůli zlepšení výtěžnosti výroby se některé struktury v čipech různě duplikují a některé lze zčásti deaktivovat. Takto třeba vznikají 6jádrové procesory z 8jádrových čipů, případně procesory Intel s přídomkem F, které mají deaktivované grafické jádro. Nebo například Nvidia tak dlouho syslí částečně vadné čipy pro RTX 3060 Ti, až může na trh uvést RTX 3060 bez Ti, s užší paměťovou sběrnicí a méně CUDA jádry.
-
"Ale když si necháte přimontovat nějaký dodatečný prvek, Tesla vám s tím softwarově zvýší limit na 262 km/h. Pak si můžete užívat na německých unrestricted Autobahn, co vám kapacita akumulátoru dovolí i v rychlostech, na které nebude stačit ani spalovací osmiválec."
- nebude stacit? Spalovaci osmivalec 337 km/h
https://www.youtube.com/watch?v=lv6fAOND-cI -
Dulezite je jen kolik vykonu za jakou cenu z toho dostanete, a pocitat musite TCO. Pokud dva procesory pri stejne spotrebe maji ruzny vykon, a navic ten slabsi produkuje i vice tepla, a jeste zabere 2x tolik rackspace, je to fatalni problem. Chlazeni obecne je energeticky podstatne drazsi nez topeni.
Z toho pohledu je asi zbytecne kopat do mrtvoly (intel) i do pozde prichozich a slabe zastoupenych (AMD).
Amazon jako nejvetsi cloudovy hrac nasazuje vlastni ARM64 platformu (Graviton) vsude, kde se da. I cenove je jejich arm podstatne vyhodnejsi u stejnych sluzeb (RDS, EC2 ...).
Je to dano rychlejsi a propustnejsi RAM, nizsi spotrebou, nizsim topenim, jednodussi instrukcni sadou, mensim rackspace i tim, ze zbytecne neutraci za cizi hardware a nakupuji u zdroje.
Ono v dnestni dobe zbytecne emulovat tu priserne prehistorickou instrukcni sadu stoji proste moc penez. RISC V posleze doufam dorazi i zbytky mimo verejny cloud.
Onehdy jsem koukal na jedne platforme, ktera detekuje otevrene porty dostupne z internetu, tam byl podil cloudu > 60%, AWS z toho bylo pres 40%.
Mit vlastni serverovnu s 10+ subdodavateli (energie, chlazeni, facility, sprava hw, sprava os, sprava net ....) a platit drahy hardware s retezcem jinych 10-ti subdodavatelu (housing, memory, disky, net / san, ...) uz pomalu a jiste financne zcela ztraci smysl.
Proc by v serverovne cloudoveho poskytovatele mely byt na hw nejake draze placene stitky s nazvy historickych vyrobcu ? Jako pasivni chladic je to male, drahe a neefektivni.
-
"Ono v dnestni dobe zbytecne emulovat tu priserne prehistorickou instrukcni sadu stoji proste moc penez"
To je hodně jednostranný pohled na věc. CISC instrukční sada má oproti RISC některé podstatné výhody. Protože překlad na mikroinstrukce mají dnes obě, jen RISC o něco jednodušší. Ale CISC má za to větší hustotu kódu a tedy lepší využití cache. -
Teoreticky. Moderní CISC architektura ale neexistuje. X86_64 je architektura s břemenem - v podstatě se tam plýtvají celé byty jen kvůli prefixu. Oproti tomu třeba AArch64 je moderní a promyšlená RISC architektura.
Vezmi si třeba AVX - kolik bytů má typická instrukce? Pokud použiješ jen registry od 0..7 tak se dostaneš na 4 byty, pokud ne, si na 5 bytech, pokud použiješ AVX-512 tak 6 bytů (EVEX prefix). Pokud použiješ REX prefix (což je v podstatě nutnost pro 64-bit operace) tak minimální délka instrukce jsou 3 byty - to je jen o 1 byte míň než u AArch64.
Takže jo, teoreticky je CISC kompaktnější, ale v případě X86_64 vs AArch64 to tak nemusí být. Schválně jsem si teď zkusil jeden svůj projekt a velikost stripped knihovny je 380kB (AArch64) vs 390kB (X86_64). Takže v tomto případě neplatí, že by CISC binárka byla kompaktnější než RISC binárka.
-
Obecně je trochu kompaktnější (s velkým rozptylem délky instrukcí jako u toho zmíněného AVX), ale dekodér instrukcí je pak peklo (až do té míry, že je spekulativní). Sada ARM64 je schválně navržená tak, aby se instrukce daly efektivně dekódovat. Holt historická zátěž. Rozhodně je obdivuhodné, jak Intel a AMD drží krok.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTo může a nemusí být, protože i prakticky všechny úspěšné RISC architekury nabízely "komprimovaný" instrukční kód - ovšem s jednoduchým dekodérem. Asi nejlpromyšlenější je RISC-V "C" (https://www.root.cz/clanky/riscove-mikroprocesory-s-komprimovanymi-instrukcnimi-sadami-2/) ale třeba i MIPS (https://www.root.cz/clanky/riscove-mikroprocesory-s-komprimovanymi-instrukcnimi-sadami/) nebo Thumb (ten ovšem u čistého AArch64 už neudělali - a zrovna AArch64 navrhovali velmi pečlivě tak, aby to byla architektura budoucnosti).
-
Zatim kalkulace v predchozi firme vychazeka levneji s vlastni serverovnou nez s AWS.
Rozdil temer 1/2 ceny. A to jsme nezapocitali vlastni vyrobu elektriny.
Prekvapive nejvice rozdil byl videt na konektivite a bare metal hw od amazonu.Zkusenosti s managementem taky nejsou zrovna ruzove. Awsko vam prostě jen tak odstavi masinu a hadate se co se vlastne delo se supportem. A nemusi se jednat o zadny utok nebo inovaci. Proste instance je par let stara tak nazdar smudlo a zmigruj si to.
Tohle neni problem u mikroservis ale u firem kde je aplikace vic monoloticka to uz problém je.
A prepsat kosatou appku se spoustou zakazniku a tvrdym SLA je nekdy tak drahe ze si clovek necha i stávající serverovnu.
-
To by mě neuživilo. Ale potřebuji být hodně mobilní a flexibilní a tablet s LTS a termuxem mám neustále po ruce a zvládne všechno co potřebuju. Omezení je především softwarové, které mě nutí mít i notebook, ale i na něm mi stačí procesor s nízkou spotřebou. Imho naprostá drtivá většina lidí nepotřebuje zařízení s celkovým větším příkonem než je 50 watů a myslím, že většině lidí by stačilo i 15 W.
-
Smazaný profil
První počítač jsme doma měli v roce 1997 a pak jsem upgradoval každé cca 3 roky víceméně. Ale nikdy jsem neměl tolik peněz, aby ten počítač byl výkonný na hry a nehlučný.
Pokud se do 15W vejde moje Raspberry Pi 4 s 8GB ram, tak souhlas (reakce na koment uživatele "bez přezdívky" :) ). Konečně jsem s Rpi 4 dosáhl toho, co u tabletu a telefonu, tj. nehlučné chlazení, ale i u počítače s klávesnicí a myší a monitorem.
Na psaní, hudbu, filmy a hry (třebaže retro) mi to stačí. Ačkoliv můžete najít spoustu aplikací, které by tam nešly, po cca půl roce používání nemám pocit, že je to nouzovka. Ono to vlastně nouzovka nemůže být, když je to připojené na profesionální 2k 32" sRGB monitor. Je to trochu overkill, ale to je na jiné téma. -
A nebude to třeba tím, že tohoto rozměru už téměř dosáhly mobilní telefony (i z té nejlevnější cenové kategorie má mnoho mezi 6-7")? Tedy vyrábět tablet v tomto rozměru prakticky postrádá smysl, protože je jen o drobné větší. Tablet 10-11" palců dává větší smysl, protože už proti telefonu nabízí znatelně komfortnější obrazovku na konzumaci obsahu.
-
Nejde jen o velikost uhlopříčky, ale také a hlavně o poměr stran. Telefon je úzká nudle stavěná pro práci na výšku, běžně má jen jeden reproduktor nahoře. Je to prostě něco jiného. Tablety jsou orientovány primárně pro práci na šířku, ideální byly s poměrem stran 3:4, kde i s virtuální klávesnicí je dost prostoru pro práci. Já mám třeba na tabletu termux (linuxové prostředí) a normálně na něm programuji ve vimu. Na telefonu to nejde, a 10" tablet je už moc velký, těžký a neskladný. Ten tablet mám u sebe pořád, používám ho i jako telefon.
Bohužel vývoj těchto tabletů byl ukončen. Zrovna dneska jsem koupil na Alze Huawei mediapad M5, který se tam propadl jakýmsi časovým oknem z minulosti. A to už je moje třetí M5. Ten druhý, co teď používám, se už mechanicky rozpadá.
A už když jsem kupoval první M5, byl jsem nespokojen, to už byl vidět technologický úpadek těchto tabletů. Byl a je v řadě ohledů horší, než třeba tablet Sony Xperia Z3 Compact Tablet, který jsem používal před tím a který byl podstatně tenčí a lehčí. Takže za mě velký špatný.
-
Ten mediapad vypadá celkem dobře, ale dostává ještě nějaké aktualizace? Navíc vidím, že je 10" a ne 8". Mám postarší Lenovo a to už je na pokraji sil, několikrát už jsem měnil USB konektor, rámeček je značně popraskaný baterka se nenabíjet nad 80 procent a nějakou aktualizaci neviděl mnoho let, takže pokud máte tip na něco použitelného, sem s tím;)
Někdo tu zmiňoval 6,7" mobil. Když ho přirovnán k tomu tabletu, tak je o polovinu menší. Na druhou stranu, oproti 5" už se na něm dá leccos udělat. I při zapnuté sw klávesnici je na obrazovce dost místa na terminál (na výšku). Jen se musíte smířit s tím, že text je dost malý. Provést nějaké akce se tam dají, ale na delší/složitější práci to není.
-
8" iPad mini sa stale predáva.
Apple síce vo všeobecnosti "nemusím" ale 6 rokov updatov si na mojom, stále funkčnom, iPad Mini z roku 2015 celkom "užívam" (tento rok už nedostanem upgrade na novú verziu OS ale bezpečnostné updaty budú ešte minimálne 2 roky).27. 3. 2021, 12:44 editováno autorem komentáře
-
Updaty vo svete iOS je niečo úplne iné, ako vo svete Androidu. Keďže je iOS podstatne viac uzamknutý, tak update iOS so sebou nesie aj update Safari a Webkitu, ako aj ostatných built-in aplikácií, ktoré nie je možné zameniť za nejaké iné.
Na Androide aj ten spomínaný Xperia Z3 Compact Tablet, ktorý videl naposledy update na Marshmallow, tak stále dostáva aktuálny Chrome / WebView, Gmail, Play framework a ostatné aplikácie.
-
1) Koncového uživatele nezajímají detaily, proč na jednom zařízení updaty jsou a na druhém stejně starém ne. Jinak na mým tabletu, co jsem používal ještě před 2 lety (teď už ne) na ten Chrome taky už přestaly chodit updaty, takže to není "donekonečna".
Zajímavost: Google teď taky řeší rozpojení Chrome-prohlížeč od Chrome-OS, protože za dobu studia žákům (hlavně v USA) přestanou chodit updaty na Chrome OS, což tam znamená i na webový prohlížeč, tedy konečná (nebezpečný přístup na internet). Na Androidu Chrome dostává updaty ještě roky po OS (i když je nějaká díra v OS, tak prohlížeč ji dokáže skrýt, např. v případě Meltdown snížení přesnosit timerů v JS).
2) > iPad má jeden velký nedostatek, nemá Android a tedy aplikace, na které jsem zvyklý
Není to tak dávno, co takhle lidi mluvili o Windows. Lidi si zvyknou, většina mobilních aplikací je pro oba OS (iOS a Android). (Mně teda vadí na iOS hlavně chybějící Desktop Mode.)
-
1) Koncového používateľa väčšinou nezaujímajú updaty. Keď mu vybehne notifikácia, berie to ako otravnú vec, ktorá viac vecí pokazí ako opraví. Updaty major verzie bývajú úplná katastrofa, menia UI na ktoré je používateľ zvyknutý a spôsobujú spomalenie zariadenia, ktoré doteraz fungovalo dobre.
Tak presne takto to vnímajú normíci.
No a čo sa týka Chromu pre Android, update chodia na Android 5.x a vyššie. V čase keď bolo oznámené ukončenie podpory pre Android 4.x (koncom roka 2018), tak 4.x behalo na nejakých 3% zariadení.
-
Názory na aktualizace se očividně různí. Osobně věřím, že na enormních ziscích Applu (100 miliard dolarů za poslední čtvrtletí) se podílí i softwarová podpora. U Androidu spousta lidí upřednostní cenu - ale určitě si ho nevolí, protože je ty aktualizace "jenom otravujou" ;-) Mimochodem u Apple máš možnost aktualizaci OS odmítnout (od toho je tam ta notifikace). U toho Chromu jsem jen chtěl ukázat, že dřív nebo později aktualizace přestanou chodit.
-
Aktualizácie pri kúpe nie sú faktorom, väčšinu ľudí to v tom momente ani nenapadne, ale vo svojom okolí vidím postoj ľudí k ním. Na Apple zariadeniach by som nehovoril o odmietnutí, ale o ignorovaní, tá červená bodka bude otravovať stále. Je pravda, že ešte nešli cestou napr. Samsungu, ktorý sa nahulváta reštartuje a zupdatuje sám.
A áno, jedného dňa aktualizácie prestanú chodiť, a to isté platí aj pri Apple. Tiež nám v šuflíku napr. iPhone 3G (posledná verzia iOS 4, posledná reálne použiteľná bol iOS 3) alebo iPhone 4 (posledná verzia iOS 7).
-
Aktualizace nebyly faktorem při koupi v minulých letech. Ale dnes už maj lidi X-tý telefon a začínají to vnímat jinak. Proto ty neustále rostoucí zisky Applu. Ano, jednoho dne přestanou chodit - ale je rozdíl, jestli po roce, po dvou nebo po pěti. Když si podělíš cenu telefonu počtem let aktualizací, tak je iPhone docela levný. Na většinu uživatelů neplatí mýtus o kupování nového modelu každý rok - iPhone je v bohatším světě spotřebka, koupíš nový až přestane fungovat.
30. 3. 2021, 14:56 editováno autorem komentáře
-
Buďte rád, aspoň bude větší poptávka a ty výkonné procesory budou levnější. :-) Byly doby, kdy jsem se upřímně radoval z každé nové verze Windows. Ne že bych je snad chtěl používat, ale nová verze měla vždy větší paměťové nároky, což pro mne znamenalo levnější paměti (nebo spíš větší za stejnou cenu).
-
Třeba to, že build, který by mi dříve trval dvacet minut, zvládnu za šest. Když jich potřebuju postupně udělat dvanáct (třeba kvůli bisectu), je to docela znát. Nebo to, že ten build můžu spouštět v tmpfs, takže je nejen o další kousek rychlejší, ale navíc se méně opotřebuje disk.
Navíc to s tou spotřebou a uhlíkovou stopou není zdaleka tak jednoznačné. Bulldozer FX8150 měl TDP 125W (a běžně mi vykazoval i 133W), výrazně výkonnější Ryzen 3900X má TDP 105W (a opravdu se do nich vejde). Klidová spotřeba - a to je většinu času - je také výrazně menší (méně než poloviční).
A ne, nebavím se o počítači na baterky (nepočítám-li tu v UPS, ale na její opotřebování spotřeba počítače vliv nemá, pokud zrovna nevypadne proud).
-
Já jsem starší, takže nějaký buldozer je pro mě moderní čip, já pamatuji ještě PC XT, nebo spotřebu 386 a 486. Koukám na vývou spotřeby s dlouhodobou perspektivou. Něco je špatně, že to musíte tak dlouho překládat. Když jsem kdysi programoval v C, tak stačilo přeložit upravené moduly, nemuselo se to překládat pořád dokola všechno. Ale teď se holt používá spíše hrubá síla než inteligence.
-
Já jsem starší, takže nějaký buldozer je pro mě moderní čip, já pamatuji ještě PC XT, nebo spotřebu 386 a 486.
Což o to, to já taky. Jen si pamatuju nejen jejich spotřebu, ale taky jejich výkon a možnosti, takže se mi po nich rozhodně nestýská. Stejně tak si pamatuju, že paměti jsem měl méně, než mám dnes L2 cache v procesoru a disk jen o něco větší, než je v tom procesoru L3 cache. Nebo že by se mi na můj tehdejší disk vešly s bídou tři fotky - a radši ani nezkouším odhadovat, jak dlouho by mi tu fotku trvalo přeškálovat nebo konvertovat do JPEGu. O videu se radši nebavím vůbec...
Když jsem kdysi programoval v C, tak stačilo přeložit upravené moduly, nemuselo se to překládat pořád dokola všechno.
Pořád ne, ale třeba při tom bisectu se tomu většinou nevyhnete, tím spíš, pokud je potřeba jednotlivé kroky odlišit pomocí EXTRAVERSION, abyste se z toho nezbláznil. A to nemluvím o tom, že potřebuju překládat jádra od 3.0 po aktuální mainline (někdy i to, co v mainline ještě není).
Ale teď se holt používá spíše hrubá síla než inteligence.
Jaký smysl má takové trapné kopnutí, když ve zbytku komentáře předvádíte jen svou vlastní neznalost a uvažování stylem "já se bez toho obejdu, tak to nemůže potřebovat nikdo"?
-
Na osmibitech jsme se museli snažit, ale dnes s osmijádrovým CPU na gigahertzových frekvencích a s 64 GB RAM prostě obvykle chybí motivace.
Tohle byl jeden z největších nešvarů socialistické ekonomiky: přestože se pořád básnilo o Práci, matce pokroku, slavil se Svátek práce, zpívala Píseň práce, tak základní princip ekonomiky byl, že věci jsou drahé a práce nic nestojí.
V socialismu už nějaký pátek nežijeme, takže musíme počítat s tím, že práce není zadarmo - a zrovna práce vývojářů patří k těm dražším. Pořád existují místa, kde je buď nutné optimalizovat "na krev", nebo se to vyplatí - namátkou třeba fast path síťového stacku nebo časově kritická místa implementace video kodeků či openssl, a tam se dodnes dělají podobné "opičárny" jako na těch osmibitech (spíš horší, protože dnešní procesory a způsob, jakým vykonávají instrukce, jsou mnohem komplikovanější, a navíc je tu i problém konkurence). Ale takových míst není zase tak moc, což je dobře, protože lidí schopných tohle kvalitně dělat zase tak moc není a ani pro ně to většinou není něco, čím by se chtěli zabývat pořád. Představa, že by se nějaký netriviální kus software takhle psal celý, je naprosto mimo realitu.
-
Mobilní sféra ukazuje, že lze jít i cestou výkonných procesorů s nízkou spotřebou, které lze dokonce chladit i pasivně.
Pokud mi ukážete procesor, který se výkonem vyrovná Ryzenu 3900X (dnes už tedy spíš 5900X), ale má výrazně nižší spotřebu, pak si ho moc rád koupím, bude-li za aspoň trochu příčetnou cenu. Dokážete nabídnout něco konkrétního a reálného nebo máte v zásobě jen obecné abstraktní fráze?
-
Je to se zpožděním. Např. bráchův rok starý Huawei tehdy za 14 tisíc má stejný výkon jako můj 10 let starý desktop s Intel Xeon. Díky víc jak 20x menší spotřebě to ale zvládne v malé placce s pasivním chlazením. (Měřil jsem ve své aplikaci, je mi jasné, že to závisí na úloze, např. už z principu nelze mít velký multithread výkon u pasivně chlazeného zařízení - dříve nebo později se zahřeje a nemáte větrák, kterým byste ho zchladili.)
-
Je to se zpožděním. Např. bráchův rok starý Huawei tehdy za 14 tisíc má stejný výkon jako můj 10 let starý desktop s Intel Xeon.
A to je právě ten problém. Souhlasím, že za deset let nejspíš bude k dostání procesor s výkonem toho, který mám teď, ale výrazně menší spotřebou - a pravděpodobně i o dost levnější. Ale já nechci čekat těch deset let. Za deset let už mi takový procesor do hlavní pracovní stanice pravděpodobně stačit nebude.
-
O tom, že za pět let bude v nabídce procesor s výkonem dnešního 5900X a špičkovou spotřebou 10.5W, si dovolím pochybovat (o desetinové klidové spotřebě tím spíš). Ono ani na těch 10 let bych si nevsadil, konkeckonců ten FX8150 jsem kupoval v roce 2012 a že bych viděl v dnešní nabídce stejně výkonný procesor se špičkovým příkonem ~13W a klidovým někde kolem 3W, to rozhodně říct nemůžu - a jsem skeptický ohledně toho, že se to zásadně změní. Tak rychle už dnes ten vývoj dopředu nejde.
Ale jistě, mohl bych mít i výkonnější procesor, ale jeho cena už je výš, než kolik jsem ochoten dát, a spotřeba výš, než považuji za rozumné. Třeba už 5950X mi nepřijde o tolik výkonnější než 5900X, abych za něj dal o polovinu víc (pominu-li, že se momentálně nedá koupit ani jeden), i když bych ten výkon neměl problém využít. O Threadripperech ani nemluvě, tam by mi už vadila i ta spotřeba.
Podstata je ale někde úplně jinde: naprosto chápu, že někdo jiný má úplně jiný způsob (a náplň) práce, takže mu stačí podstatně slabší procesor (a podstaně méně paměti), a někdo jiný naopak ocení i ten Threadripper. Prostě každý děláme něco jiného a máme jiné preference, tak si v nabídce vybereme něco jiného a neznamená to, že ten druhý tomu vůbec nerozumí a vybral si špatně. Stejně tak si nedokážu představit, že bych mohl dlouhodobě efektivně pracovat na notebooku, ale chápu, že spousta lidí s tím problém nemá.
Považuji za projev extrémní tuposti a sebestřednosti, když mne začne někdo, kdo ví houby o tom, co na počítači dělám a proč, začne hned tepat jen proto, že mám jiné preference a volby než on, a plácat něco o uhlíkové stopě a že to dělám všechno úplně špatně. (A je příznačné, že si ten člověk za svým názorem stojí tak pevně, že není ochoten se k němu ani přihlásit jménem.)
-
Delate jako by tu ten uhlik predtim nebyl. Pojem uhlikova stopa je dost velky bullshit a cesky preklad tomu jeste pomaha. Produkce co2 dava smysl.
Pokud chcete resit produkci co2 a prispet ke snizeni tak mejte co nejmene deti a nejezte tolik masa.
Řešte odlehčovací a zalesňování s lokální administrativou.
Zasadte stromy přirozeně v dané oblasti s dostatečnou druhovou diverzifikaci. Řešte vodu v přírodě a zamezte zbytečnému odvodňovani.
Pokud rád cestujete myslim ze za predchozi rok a tento už budete mit diky koronaviru splněno na několik let.
27. 3. 2021, 08:38 editováno autorem komentáře
-
Uhlík tu byl, ale v nějakém množství, na který byl ekosystém adaptovaný. Rozením dětí ani pojídáním masa jeho množství v ekosystému nezvedáte, v tom není problém. Problém je v jeho masivní těžbě (uhlí, ropa, plyn) z hlubin země a jeho masivním přidávání do ekosystému. Zalesnění tomu nijak neodpomůže, jediným řešením je dostat ten uhlík zpátky pod zem, vyloučit ho zase z ekosystému a to neumíme.
-
Co se týče spotřeby tak je mi u desktop cpu uplně jedno kolik to žere. Důležitý je pro mě jen výkon. Cena za elektřinu je zanedbatelná vzhledem k času, kdy cpu běží na plný výkon.
Na druhou stranu ironicky použím výhradně M1 cpu co žere pár watů. Desktop už jsem několik měsíců nezapl.
27. 3. 2021, 08:58 editováno autorem komentáře
-
Ono vždycky záleží, co děláte. Já to mám přesně naopak: necestovat, skoro bych nepoužil notebook. A záleží mi jak na spotřebě, tak hlavně na produkovaném teplu protože ten stroj běží pořád, proto chci, aby byl chlazený pasivně a byl ticjý a tam už je mezi 30 W a 100 W TDP docela podstatný rozdíl. Třeba v tom, že těch 100 W TDP pasivně chladit prakticky prostě nejde. 60 W TDP je tak na horní hranici toho, co se dá.
-
Z praxe viem, ze 65W (podla Intel metodiky) pasívne chladiť ide; Shuttle svojho času dodával barebone systémy, ktoré zvládali i5-3470s. Malo to vovnútri heatpipe, ktorá odvádzala teplo na bok skrine.
No a čo sa týka M1 vs desktop - tak používam obe. M1 na stole je síce veľmi svižný, ale ani na najmenší, osemjadrový threadripper pod stolom nemá, takže v závislosti od účelu je vhodnejší buď jeden, alebo druhý stroj.
-
Zajimavy clanek, ale prijde mi trochu... no moc intel-friendly.
Jak chces vlastne objektivne pocitat vykon, kdyz neberes v potaz spotrebu?
To pak jeste muzeme klidne i ignorovat celkovy vykon ne? Preci nema smysl pocitat vic jak soucet vykonu treba 4 jader...
Ale ted vazne - vykon na jednotku spotreby najdes snad uplne vsude/v kazdem oboru, nevidim duvod proc by zde melo byt cokoliv jinak...Jinak akcie Intelu a rust.. no asi takto -- cely tech pres rok o desitky (az stovky) procent, Intel o jednotky s hlubokymi propady. Vlastne vtipne ze az tedko konecne prekonal svuj top.
A ze k tomu pomohla dotace od US vlady na tovarny... asi skoda zminovat co? Ale jinak jim drzim pod novym CEO palce, at naskok treba do dvou/tri let dozenou... (a akcie padnou na hezkych 45-50 ;-) at mam co kupovat)Intel dnes opet plati za neco, co nema absolutne smysl kupovat do niceho.
Nebyt covidu a hypu s coinama (ktery vedl k nedostatku kremiku vsude), tak nevim nevim... ale cpu divize by oskrouhlala uplne... Tedy zatim...Btw jeste me napadlo jedno hezke srovnani na tve vnimani "nedulezitosti spotreby" -- kdyz si koupim sportak, tak s nim nejezdim 24x7x365, jak napr. ridici v auto-doprave, ale po pravde me nezajima ze je na spotrebu efektivni v rozsahu 0-50. Protoze kdyz uz s nim travim cas, tak mam v planu jezdit 90+ ;-) Tzn. vetsinu casu travi "mimo efektivni zonu"... a to stejne herni PC (bo na servovani mame mobily/tablety/macbooky apod.)
6. 4. 2021, 12:43 editováno autorem komentáře
