Red Hat 6.1 Cz na desktopu - několik poznámek mírně pokročilého uživatele

Po instalaci, velmi dobře popsané v tenké brožurce náležející k instalačnímu CD, zavládla za klávesnicí mého PC mírná euforie. Po restartu mě vítalo prostředí Gnome, které patří k mým favoritům už od dob RH5.2. Před prvním nalogováním do systému jsem zvolil ve výběru jazyka češtinu a ejhle po přihlášení se téměř vše tvářilo česky. Samozřejmě, některé aplikace a části menu nejsou, a asi hned tak nebudou, kompletně české, ale to člověku nezkazí chuť do jejich používání. První problém nastal při nastavování tiskárny. Po delším bádání a kratším čtení starších zpráv z konference jsem obohatil svůj soubor /etc/conf.modules o řádku:

alias parport_lowlevel parport_pc

Zbytek šlo řešit pomocí starého známého „printtoolu“. Moje tiskárna Canon BJC-240 kupodivu nefunguje dobře s ovladačem Canon BJ100/200/210/240, ale zato výborně tiskne s ovladačem určeným pro Canon BJC 600 a BJC 4000. Odměnou mi za pár okamžiků byla první vytisknutá stránka. Dalším z poinstalačních úkonů bývá zprovoznění spojení s internetem. Připojuji se modemem pomocí vytáčené linky. U předchozích distribucí Linuxu jsem používal pro navázání spojení program „Kppp“. U RH6.1 jsem zkusil „RH PPP Dialer“. Po vytvoření nového připojení, prakticky stejnými úkony jako ve Windows, jsem se poprvé připojil k internetu. Modemy se „spískly“ bez problémů, došlo k přihlášení u poskytovatele, ale Netscape a pošta nebyly schopny nic z internetu vydolovat. Jenom mě pořád obtěžovala hlášení o nedostupnosti stránek nebo poštovních serverů. Ping na adresy DNS serverů mi potvrdil funkčnost připojení. Po opětovném nahlížení do starších zpráv z konference a do stažených stránek, jsem našel řešení v podobě přidání souboru /etc/ppp/resol­v.conf, do kterého jsem vepsal adresy DNS serverů mého providera:

nameserver ip_adresa_pri­márního_dns_ser­veru
nameserver ip_adresa_sekun­dárního_dns_ser­veru

Od toho okamžiku mi internet šlape jedna báseň. Je to zvláštní, IP adresy DNS serverů lze přece zadávat i „Dial up configuration tool“, ale systém je nějak ignoruje. Dalšími kroky bylo zprovoznění a počeštění StarOffice5.1 (bylo již popsáno ve článku StarOffice 5.1, část 2 – Instalace a počeštění). Jedinou změnou oproti původnímu postupu bylo to, že jsem musel StarOffice při přidávání fontů nabídnout fonty z /usr/share/fon­ts/ISO8859–2. Pak si i tato paměťově nenasytná aplikace dala říci a začala ochotně zobrazovat a tisknout česká písmena.

Jako jeden z posledních poinstalačních úkonů jsem nastavil v nastavení Enlightenmentu (Setings – Desktop – Window Manager – Run Configuration tool for Enlightenment – Behavior) položku „All new windows that appear get the keyboard focus“, která přepne každé nově otevřené okno do „aktivního“ módu. Jako další vymoženost jsem přidal applet „XKB keyboard selector“ do mého panelu. Tento applet je velmi dobře fungující novinkou na přepínání české a anglické klávesnice.

Na závěr chci jenom dodat: „Klobouk (i červený) dolů před těmi, kdo tuto výbornou distribuci Linuxu připravili“. Díky jejich práci Linux vykročil směrem k běžnému uživateli a stal se i na desktopu velmi kvalitní a jednoduše ovladatelnou alternativou Windows.