Nechapu, za co dostavam ty minusy?
Strategie IBM je uz desitky let stejna.
Koupit firmu s rozjetym busineesem, zde hlavne instalace Satellite6, accounty postupne vyzrat, produkt zkurvit, pak zahodit, koupit dalsi firmu na exploataci.
Dokolecka dokola, Micromuse, Cognos a dalsi.
Redhat skoncil.
Osobne bych byl radsi, kdyby RH koupil Microsoft, to by mel aspon mizivou sanci.
Jj je snem vsech ajtaku opustit desktop (Fedoru), ktera spolehlive funguje spousty let a prejit k nejake komunitni verzi, ktera sice spousty veci (hlavne driveru) do distribuce dostava s dvouletym a delsim zpozdenim, ale zase si tu distribuci muzu na kazdem z tech stovek desktopu ve firme prelozit od piky ze zdrojaku...
Nějak si to pleteš.
Fedora je testovací distro. Je fajn na hraní (sám ji používám), je fajn jako preview, co bude v RHEL/CentOSu za pár let, ale rozhodně není snem ajťáků mít ji na produkci.
Na produkčním železe to chceš mít stabilní, aby se ti to neměnilo pod rukama a nemusel jsi co půl roku řešit, komu se co rozbilo a co půl roku dělat školení ohledně změn a sepisovat každý týden oběžníky. Takže právě ta stabilita a noviny po dvouletým testování jsou to, co si profík přeje. Proto místo Fedory používají CentOS (nebo placený RHEL). A v případě, že tě nějaká novinka zaujme dřív, tak není problém osahat si to na virtuálce s Fedorou a pak si udělat balíček pro CentOS...
A jenom tak náhodou, Fedoru i CentOS můžeš taky kompletně přeložit ze zdrojáku...
Ještě trochu časové extrapolace IBM do historie.
Nákup Informix. Kšefty u nás ve státní správě. Nějak se to postupně pouštělo Oraclům. Tam šlo spíše o pročištění trhu, protože DB2 a Oracle celosvětově stačí.
Nákup Lotus - koupen kvůli notesům (dělali jsme si legraci, protože to vyšlo levněji nežli licence, které by musela IBM zaplatit při přechodu na inform. systém LNotes (tehdy verze 3.3). Mozkový trust od Lotusu utekl (Ray Ozzie a spol). Z portfolia jenom zbyl Lotus Notes neuměle naroubovaný na aplikáč webSphere.
Takže v případě RedHatu bych to neviděl jako nějaké výrané akviziční posílení vlastního portfolia. Jediný důvod vidím zbavit se všech těch AIXů a OS360ek, nebo co to na mainframech běhá a přejít na linux se slušnou (teď už vlastní ) podporpou.
OS/360 je operační systém pro mainframy z roku 1964, ten už tam opravdu neběhá... Aktuální je to z/OS ve verzi 2.3, doporučuju se podívat třeba na tenhle link: https://www.ibm.com/it-infrastructure/z/zos
Umí toho opravdu hodně a troufám si tvrdit, ze je podstatně lepší než nějaký Linux (ten je dobrý tak na distributed). Pokud někdo chce opravdu enterprise řešení, pořídí si jako hardware z14ku (https://www.ibm.com/cz-en/marketplace/z14/details) a na ni samozřejmě z/OS. Mainframe má schopnost zpracovávat takové objemy dat (CICS, IMS, DB2) jako žádná jiná platforma.
Mimochodem z/OS UNIX System Services (Unixový operační systém) je součástí z/OS už 18 let. Běží na tom ftp, tcpip, http, ssh, Java, http a hromada dalšího, podporuje HFS, zFS file systémy:
https://en.wikipedia.org/wiki/UNIX_System_Services
Na mainframe LPARech (Logical partition) samozřejmě jde používat i přímo Linux (Integrated Facility for Linux (IFL)), dokonce to má hardwarovou podporu a vlastní procesor. Ale viděl jsem to jen jednou u jednoho italského zákazníka na jediném LPARu: Italové jsou totiž notoričtí hračičkové a kreativní až hrůza.
Jinak Lotus Notes, alias IBM Notes, je hrozný vergl, tak dodrbaného emailového klienta ještě nikdo nevymyslel.
To je otázka, MF je škálovatelný, Hadoop taky (je to vlastně distributed computing platforma), takže důležitá bude jednotková cena za ta konkrétní zpracovaná data. U MF bývá úspora z rozsahu (už jenom kolik člověk ušetří za elektřinu proti stovkám serverů) a spíše se vyplatí těm větším - v podstatě všechny velké banky, pojišťovny, průmyslové holdingy na něm jedou. Je tam teda samozřejmě i historický důvod, protože podstupovat harakiri migrací kritických workloadů na jinou platformu sebou nese sakra transakční náklady o rizicích nemluvě.
Jj, z/VM se používá často, protože je výborně škálovatelné co se týče alokování resourců a na jednom LPARu pak můžete mít třeba stovky nebo i tisíce hostovaných systémů - nejen Linux, ale třeba i klasické z/OS, z/VSE a z/TPF. Je to šikovné, pokud člověk chce mít například jeden systém s RACF security serverem, druhý s Top Secret a třetí s ACF2. "Chudý" zákazník si pak nemusí platit celý LPAR. Je to flexibilní, ale přece jen je to další virtualizační vrstva (druhá právě po LPARu) a i přes hw akceleraci tam nějaká režie bude.
Ty o zOS nevíš vůbec Nic. No to abys šel jim to do IBM říct že mají migrovat na Linux aby ušetřili.
http://blog.syncsort.com/2018/06/mainframe/9-mainframe-statistics/
Ano, opravdu nevím. (Zajímavé je, že vy tak jistě víte že nevím, ale to nechme stranou.)
Co vím dost jistě je, že vyvíjet na vlastním písečku má sice své výhody, ale u tak velkých projektů jako OS to bývá velmi nákladné. To je jeden z pragmatických důvodů přispívat do "open-source". Ani samotné Linuxové jádro zdaleka není projekt jedné firmy, i když odečtu případné "nadšence".
Naprostý souhlas.
Z vlastní praxe vím o dvou kdysi špičkových produktech(se kterými jsem strávil pořádný kus života), které poté, co připadly IBM, takto skončily: Informix Online a Clear Case.
Oboje kdysi špička, dnes je skoro nikdo nezná a jsou z nich zombie...
A proto se o Fedoru, CentOS a RHEL opravdu hodně bojím.
Zde dost často dostáváš mínusy ne podle kvality příspěvku(obsahu,myšlenky v něm obsaženém) ale jestli tím někoho nasereš, urazíš nebo vyjádříš ideu která se mu nelíbí (dost jednoduchých se říší spíš emocemi a nikoliv myšlením). Takže na ty plusy/mínusy z vysoka kašli.