Je to proste tak. Distribuce s ".0" v nazvu jsou vzdy dost inovativni a nekdy (spise vzdy) se to prezene. Napriklad ten defaultne zapnuty antialiasing fontu je proste chyba.
Zaprve to vetsine lidi vypada hur (nemaji dostatecne vysoke rozliseni a velke fonty) a zadruhe to nefunguje. Napriklad v konsoli (KDE terminal) obcas zustavaji zbytky znaku, ktere pri vypnutem antialiasingu videt nejsou. Antialiasing fontu mi taky porad dela problemy v gtk aplikacich (galeon, gvim), kde se misto ceskych znaku zobrazuji dost zvlastni zrudicky. Podivny je i xterm, kde sice cestinu zobrazim, ale nenapisu. Misto ceskych znaku se tam objevuje jen mezera.
Vsechno cerstve nainstalovano, do niceho jsem extra nehrabal a i tak to zlobi.
Ale rekl bych, ze celkove to zase funguje (ne jako mandrake9.0, kde se mi po jednom dni pouzivani zhroutila rpm databaze).
I kdyz treba chyby jako spatne nastavene jmeno pocitace (ktere jsem zadaval pri instalaci) a nenainstalovane iso-8859-2 fonty dost biji do oci a prekvapi.
zrudicky v gvim nejsou kvuli antialiasingu, ale kvuli utf-8. staci si zvolit nejaky fonr -*-*-*-iso10646-1 a je po problemu. prechod na utf-8 se mi libi, ale uznavam ze se moc nepovedl a je tam spousta chyb.
Kdo používá x.0 distribuce (netýká se samozřejmě Debianu), je prakticky betatester. Všichni to vědí, takže nevím, proč se někteří snaží tvářit, že je to jinak ;-)
Jinak se ale domnívám, že tentokrát udělal RedHat (na rozdíl od 7.0 s jeho ,,gcc-2.96``) změny správným směrem (Unicode, licenční čistota).
Použití gcc-2.96 mělo smysl. Obyčejného uživatele se to nedotklo, protože dostal již zkompilovanou distribuci, kterou bylo možné tímto kompilátorem přeložit.
Nikdy jsem nemel jinou distribuci nez RH, na 8.0 jsem se tesil. Z clanku a prispevku nevim zda se mam radovat ci plakat...
Zajimala by me reakce nejakeho priznivce SUSE (8.0/8.1) co zkousel i RH8 a porovnal obe distribuce. Nejvic me stve, ze POKAZDE nove distribuci nastene mravenci prace doladeni systemu pro rozumnou praci :-( to je ale problem asi vsech distribuci.
Ne, neni :). Ja doma napriklad neprechazim z distribuce na distribuci, ale bezim na unstable Debianu, ktery zadne verze nema (meni se v nem pouze verze baliku ;).
No a stable je samozrejme urceno pro produktivni prostredi (servery, desktopy ve firmach, skolach), kde si delsi nefunkcnost a doladovani dovolit nemuzete. Nedavno jsme asi na desitce serveru prechazeli na woodyho. To znamena `ssh server', `apt-get dist-upgrade' a odklepnuti par dotazu nekterych baliku, `apt-get install kernel...2.4.. iptables', zmena firewallu (nejnarocnejsi cast - aby se clovek neodriznul od stroje :), kontrola jmen ovladacu ve 2.4, reboot, zmena fs na ext3, reboot. Hotovo :)
Off topic: jak je mozny, ze kdyz jsem naposledy zkousel Mandrake a RedHat, byly obe bugovatejsi, nez Debian unstable? Vzhledem k tomu, ze je v Debian unstable novejsi software, cekal bych, ze tomu bude obracene.
Ono jde taky o to, kdo to pouziva. Ja jsem kdysi nainstaloval RH 6.0 a na novou verzi prechazim pomoci upgrade, ne nove instalace a taky si nestezuji :-).
