V počítačovém světě se neustále něco děje, ale jsem toho názoru, že momentálně v hardwarové scéně neexistuje výživnější téma, než ceny paměťových čipů a z nich plynoucí ceny produktů.
Tam, kde se 4TB SSD dalo loni koupit za 5 tisíc Kč, dnes často visí cenovka 15 či 17 tisíc Kč. Tam, kde velké DDR5 moduly stávaly pár tisícovek, dnes visí cenovka spíše v desítkách tisíc Kč. GeForce RTX 5090 už dávno opustila sedmdesátkovou cenovku, momentálně se pohybuje kolem 85 tisíc Kč a objevují se náznaky, že půjde přes 100 tisíc Kč.
Zatímco u GeForce jde spíše o jiné důvody, než ceny GDDR7 čipů, pro operační paměti i flashová úložiště platí, že viník je jasný a stejné platí i pro pevné disky s magnetickým záznamem na plotnách: vykoupení produkce ze strany „nenažranců“ v čele s OpenAI.
To víte, že výrobci paměťových čipů si dnes říkají o platby až tři roky předtím, než čipy zákazníkovi dodají? Kdo čeká brzké zlepšení situace na trhu, nechť sní dál.
Dokonalá bouře hnaná AI
Žijeme v šílené době. Jenže už jsme jednu takovou zažili. Byla doba, kdy všichni těžili BTC, jako kdyby nemělo být žádné zítra. V řadě zemí kolabovala distribuční soustava, musely se zavádět omezení na provozy těžby a třeba Aukro je dodnes plné základních desek s mnoha PCIe ×1 sloty a mnoha Radeony typu RX 570, 580, 590, na kterých se tehdy typicky těžilo, než se těžaři přesunuli k ASIC.
Jenže AI je něco jiného. To není „uhrovitý mladík“ v Číně, který díky politice jednoho dítěte může rozpustit milióny po čtyřech prarodičích a dvou rodičích do malé farmy. To je pan Altman, pan Zuckerberg, pan Musk, pan Pichai a jiní, kteří stavějí megacentra, která žerou – ano, doslova žerou – gigawatty 24 hodin denně, 365 dní v roce, aby počítali něco, co nás spíš jednoho dne odsune v předivu dějin na druhou kolej. Takže kupují všechny ty Nvidie, až pan Huang pomalu míří na pozici nejbohatšího člověka na světě (momentálně je někde kolem sedmého až devátého místa), a samozřejmě kupují všechna úložiště, ke kterým se dostanou, a všechny paměti.
Takže ať už chcete obyčejné 512GB SATA SSD, nebo nabušený 4TB NVMe model, nebo 16TB pevný disk, vše je násobně až řádově dražší, než loni, předloni, před pěti lety.
Nemá to řešení. Altmana a další podobné nezměníme. Zejména ne v době, kdy jejich produkty používáme a nezřídka jsme za ně ochotni platit. Řešení problému musí vzejít od nás samotných, a to tak, že změníme svůj přístup.
640K by mělo stačit každému?
Nic lepšího než variace na „legendární urban legend“ se vymyslet nedá. Vždycky, když jsme ve Vrchlabí, vzpomenu si u lavičky na jiný citát: „Bylo hůř a lidi nenaříkali“.
Něco na tom je, na té stoické filozofii. Vesmír se nezhroutí, když si zítra nekoupím 64 GB DDR5 pamětí. Nemůžu ovlivnit vnější okolnosti, a tak nemá smysl se jimi trápit. Nic na světě není tak důležité, jak by pravil spisovatel Erich Maria Remarque. A profesor Viktor Frankl by dodal, že „mezi podnětem a reakci je prostor. A v tomto prostoru si mohu zvolit svou reakci. A v té reakci leží můj růst, moje svoboda“. To, jak se k věci postavím, mi nikdo nemůže vzít.
Dá se to
Zjištění číslo 1, které běžnému uživateli umožní přežít, než se to přežene: uskromněte se, není potřeba moc. I současné GNOME běží na 8 GB RAM v pohodě, KDE Plasma ještě líp a není potřeba jít s linuxovým desktopem níže. Stejně tak to platí na iGPU z Intel Skylake (HD 530) či Haswell (HD 4600). Vše funguje na Linuxu plynule, dostatečně svižně i s 8 GB RAM.
Pro hráče je tu vzkaz číslo 2: vykašlete se na současné hry. Často nevypadají závratně lépe než 5 či 10 let staré tituly, jen se ohánějí ray-tracingem, ale optimalizace ten jejich generický engine buď neumí, nebo je prostě tvůrci nepřipravili. A fakt není potřeba hrát ve 4k se všemi efekty. Zkuste starší hry s dobrým příběhem a hratelností. Často zjistíte, že jsou i dnes super a ostatně na Linuxu vám díky Protonu a dalším projektům poběží dnes prakticky cokoli, včetně her, které na Windows už neběží.A tyto starší hry navíc nemají tendenci zabírat stovky drahých GB na drahém SSD.
Poučení číslo 3 pro všechny video a audio maniaky: 4k + DTS není hi-end, ale snob-end. Většina restaurovaných filmů není ve 4k zásadně lepší než v 1080p. I kdyby byla, většina lidí ten rozdíl nevidí (to si otestovali ve Warner Bros před několika lety). Jsou výjimky, kde si autoři remasteru neskutečně vyhráli a současně daný titul svým pojetím, ale i originální kamerou, k tomuto svádí. Často jde o remastery digitalizované přímo z 65mm negativů do 8k. Třeba Baraka. Ale prasácké AI upscalingy, jako to předvádí Cameron, jsou k ničemu.
Osobně doporučuji držet se maximálně 1080p na důležité věci, jinak 720p či 540p. Zvuk stačí stereo, na podcasty mono. Z hlediska komprese je dnes optimální kombo AV1 + Opus, výhledově za pár let AV2 + OAC. Osobně jsem poslední měsíce provedl překódování stovek videí, na kterých jsem seděl jak kachna na vejcích, často 3840×2160 z telefonu do 1080, 720p či 540p. Totéž se seriály a filmy. Tam, kde mi typická epizoda seriálu v H.265/DTS dosud zabírala 1,3 GB, mám dnes AV1/Opus o velikosti kolem 150 MB. Že šla kvalita dolů? No samozřejmě, že ano! Dokonce viditelně, ale je stále dostatečná pro naši metrovou 1080p TV, nemluvě o 24palcovém LCD, na kterém si typicky věci pouštím. Ušetřil jsem asi tak 2 TB prostoru. Nebo ještě jinak: smrskl svá data ze 4 TB do 2 TB.
Obecná rada z toho všeho zní: řešením může být osobní snaha vejít se na stávající úložiště, nebo úložiště kapacitně menší. Máte 8TB věcí na stávajícím HDD a nejnovější hra na Steamu se vám už na aktuální 1TB NVMe SSD nevejde? Je opravdu řešením přikupovat další HDD za 10 tisíc Kč a měnit SSD za větší s cenou 7 tisíc Kč?
Třeba ano, ale pak je holt potřeba se smířit s nutností vydat 17 tisíc Kč za nová úložiště. Jistě by se tato úvaha dělala příjemněji, kdyby celková cena nebyla 17, ale třeba 5 tisíc Kč. Nicméně tento stav ještě pár let nenastane a je otázkou, zdali se vůbec vrátí.
Hodinková analogie
Vždycky, když chcete dokázat pravdivost nějakého svého tvrzení mířícího proti mainstreamu, lze snadno vytáhnout jeden konkrétní příklad potvrzující vaši argumentaci. Proti tomu se pak těžko bojuje.
Já se této zbabělosti dnes záměrně dopustím: vždy, když narazím na DC Rainmakera, který s hnidopišskou dokonalostí recenzuje v podstatě všechny chytré hodinky na trhu, od Amazfitů za pár tisícovek až po Garminy či Apply za 40 tisíc Kč či více, vždycky když vidím všechny ty Rolexky, Patek Philippy, nebo třeba i české Primky za stovky tisíc Kč, vzpomenu si na papeže Františka pár let po nástupu do funkce, kdy svět řešil, co že to má na levém zápěstí on, poté, co své levné Swatche daroval do aukce. Inu, koupil si obyčejné hodinky Casio MQ24. Ty si můžete dnes koupit také, na českém trhu za cenu od 389 Kč. Nic levnějšího rozumně fungujícího asi neexistuje. Jasně, papež nepotřeboval měřit HIIT nebo VO2max, ale …
Proč o tom mluvím? Je to vhodný příklad k zamyšlení, proč tento člověk, který si zvolil právě jméno František, měl právě tyto konkrétní hodinky. Opravdu potřebujeme víc, než je obyčejný poctivý základ? Jedny podobná Casia, digitálky s quartzovými ručičkami, mám už dobrých 20 let, tak nějak jsem je podědil. U ručiček mají napsáno cosi o 10leté baterii. Měnil jsem ten malý knoflíček po 15 letech, nyní je tam druhý
Ta 2TB 5700otáčková SATA Toshiba mi funguje už také 10 let. Zrovna před pár dny jsem ji zapnul, abych na ní po mnoha měsících aktualizoval zálohy překódovaných videí.SMART tvrdí, že je OK. Stejné platí pro starý 4TB Caviar od WD.
Ta Mageia, to Ubuntu či nově ten Zorin OS, s KDE či GNOME mi také fungují po léta. Ano, KCD2 ani nespustím, ostatně se mi jeho instalačka ani nevejde na mnohaleté 128GB SATA SSD, ale opět ono ale …
Buďme rádi za Linuxový desktop a jeho menší nároky. Buďme rádi za FFmpeg se SVT-AV1 a Opusem, za JPEG XL. Tam, kde hamižnost stavitelů AI systémů vytváří problém, nabízejí open-source projekty cestu z něj. Ale vydat se na ni, je už na každém z nás.
ČLÁNKY DO MAILU