> Tak já si koupím tiskárnu a pak budu platit výpalné, aby fungovala?
Gratuluji k potkání DRM, je doslova všude. Ještě populárnější je počítat kolik vytiskla inkoustová cartridge a tiskárnu následně zablokovat. To dělal třeba Epson DX4050 už před 10 lety, divím se, že to autor nepotkal, když píše, jaké má s Epsony dlouhé zkušenosti. Dlouhou dobu to nedělalo HP, ale teď už začalo taky. Jste pak odkázáni na originální předražené inkousty (600 Kč za 5 mililitrů?!?!) nebo na to že to půjde cracknout, místo toho abyste si mohli inkoustovou kazetu za pár korun dolít (což lze pro každou kazetu provést zhruba 2-5x bez ztráty kvality tisku, potom začne být vidět že přesluhuje). A není to jenom o dolití normálního inkoustu, někteří lidé třeba dělají to, že do tiskáren s piezoelektrickou hlavou místo inkoustu lijí latex a následně to zažehlují na trička. Opět, pokud má tiskárna DRM, mají smůlu.
Ještě hloupější je, že velmi málokdy lze (zejména u nového modelu, který ještě nikdo neměl šanci moc vyzkoušet) na internetu najít, jestli tímto tiskárna trpí, a člověk tak neví, kterou si má koupit když tahle překvapení nechce. Tiskárny HP navíc obsahovaly logickou bombu, která tuto funkci aktivovala až po půl roce.
Autor měl štěstí, že jeho tiskárna měla DRM zpackaně implementované. Až se Epson naučí správně používat kryptografii, bude muset být požadavek na nulování počítadla podepsaný klíčem, který jen tak nesežene.
Reklama: Kdysi jsem napsal dystopický fake blueprint o tom, že logický další krok je přidat DRM třeba do zemědělských plodin. Nezaplatil jsi výpalné? Máš smůlu, nevyroste ti to.
> Teď začneme analyzovat. Díky tomu, že je tiskárna připojena po síti, máme možnost snadno sledovat komunikaci pomocí programu Wireshark.
FYI Wireshark umí sniffovat i USB komunikaci, takže ani majitelé USB tiskáren nejsou ztraceni.
Meta: Epson jsou prasata, někdo to cracknul a crack prodává za 10 Eur. Je morálně správné mu crack zreverzovat a zadarmo zveřejnit na Rootu? Dokud byl crack za 10 Eur, tak to vytvářelo přirozený odpor proti výrobcům zařízení s DRM.
Autor měl štěstí, že jeho tiskárna měla DRM zpackaně implementované. Až se Epson naučí správně používat kryptografii, bude muset být požadavek na nulování počítadla podepsaný klíčem, který jen tak nesežene.
Ve skutečnosti výrobcům vyhovuje, když tolerují díru a prostor pro šedou zónu. Dělá jen další reklamu, hovoří se pak o tom pak v kruzích, kde mají rádi tento pocit vítězství. Např. teď má Epson zadarmo reklamu na rootu a stane se další uvažovanou značkou mezi některými čtenáři, aniž by Epson musel vynaložit dolar na technickou podporu tisku z Linuxu.
Podobně dlouhá léta automobilky tolerovaly (a částečně dál tolerují) zásahy do řídicích jednotek a jejich nastavení. Automobilka potřebovala se zříct záruk, ale nepřežila by, kdyby ze dne na den odřízla neautorizované servisy a tunery.
Není to tedy o tom, že by výrobci neuměli používat kryptografii.
Taky si myslim, ze to bude mit nejaky podobny duvod. Co vsak nechapu, proc je to s te mi servisy tak slozite. Nevim jak je to presne u Epsonu, preferuji HP tiskarny, ale vymenu houbicky muze servisni technik s nadsazkou udelat na kolene a ne jen zaregistrovat prijem a pak to nekam poslat ... :(
No kazdopadne tesim se na pristi dil, treba mi to osvetli.
To je čistě o procesech. V ČR i v Evropě nasmlouvají X sběrných míst, kde vyškolí základního technika k tomu, aby uměl popsat závadu a naopak vysvětlit detaily opravy při výdeji. Toto školení je mnohonásobně levnější, než typové školení na každý model tiskárny. To pak absolvuje jen pár techniků v regionu. Daleko líp se také reportují (i fixlují) statistiky poruchovosti, výkazy práce a materiálu. Takto to mají ujednocené a lehčí život.
Zajímavé, já mám přesně opačné zkušenosti. Kdysi jsme mívali Canon i250, kde náplň stála doslova 80 Kč.
"další krok je přidat DRM třeba do zemědělských plodin"
Tohle již funguje dávno. V dnešní době se prodávají semena hybridů, které krásně vyrostou a plodí, ale jejich semena již nejsou schopny dalšího růstu. V příštím roce si musíte od firmy koupit semena nová více viz http://www.permazahrada.cz/co-by-mel-kazdy-zahradnik-vedet-o-hybridnim-f1-osivu/
Hybridni osiva v drtivem poctu pripadu porostou i v F2 generaci (dalsi sezonu), ale budou ztracet na vynosu. To se deje ciste z principu, jak funguje genetika (heterozni efekt = vyssi vynos a odolnost), na kterem je hybridni slechteni zalozene. Situace je takova, ze pocty nadsencu, kteri si sami vyrabeji po domacku osiva rekvicek, nebo kedluben, je zlomkove mnozstvi, je to konicek par fandu. Firemni producenti a farmy si v podminkach zapadniho sveta vlastni osivo rozhodne vyrabet nebudou, nikdy se jim to nevyplati (kvalita a cistota osiva, moreni atd). Porovnavat hybridy s DRM je tak dost mimo realitu, i kdyz to zni cool, vyrobci osiva a slechtitele nic takove nepotrebuji. V rozvojovem svete to je mnohem zamotanejsi (public seeds atd), ale na dlouhou diskuzi.
Je to na diskuzi i co se týče západního světa. Z hlediska udržitelnosti je totiž výhradní používání hybridů jednoduše nevhodné - ekologicky i ekonomicky. Pokud to funguje, je to je jen tím, že to je celé na dluh. Ten dluh se dříve nebo později projeví. Větší výnosy pomocí hybridů představují totiž vychýlení z přirozené rovnováhy ekosystému, což je nutno kompenzovat větší péčí o lokalitu. Pokud je tato péče řešena konvenčním hnojením, přináší to nežádoucí vedlejší efekty a větší závislost na dodavatelích a průmyslu, což znamená větší ekonomickou zranitelnost. Nejen tedy, že musíte kupovat semena, ale kupujete i další nástroje na udržení tohoto vychýleného stavu. To se přenáší i do sociální sféry, platů, obchodních vztahů a politiky. Jsou tam reálné a popsatelné vztahy. Návrat do pralesa samozřejmě také není řešení. Nicméně se lze vhodě inspirovat v permakultuře a v biodynamickém zemědělství, které ctí širší souvislosti člověka, krajiny, zvířat a historie.
Pokud to zobecním, sedí i to porovnání s DRM, ostatně jde v obou případech o šíření informace. Takže ano, je to téma na skutečně širokou diskuzi. Snad k ní postupně začíná docházet. Nehledě na to, že v případě nějakého kolaps systému by šlo o velmi aktuální problémy.
To je blábol, podívej se jak vypadala pšenice a jiné osiva před pár tisíci lety. Už tím, že jsme vybírali od generace ke generaci nejlepší (pro nás) a křížili je tohle děláme už tisíce let...
Půda se nepoloží kvůli genetické manipulaci potravin.
Už teď ji musíme hnojit atd. a živiny rovněž dodáváme jakou dobu? Stovky či tisíce let?
Právě že současný stav není úplně dobrý výsledek toho tisíciletého vývoje. Nemáte šanci rozporovat skutečnost, že maximalizace zemědělských a ekonomických výnosů devastuje přírodu i společnost. Při započítání všech vstupů a výstupů jste prostě ve ztrátě. Jde o prostý zákon zachování hmoty a energie. Spíš jde o to, co s tím. A to je už je těžší - zaprvé vztahy prvků v celém systému jsou velmi složité a zadruhé je ve hře člověk. Nicméně nějaké příklady přístupů, které mi dávají smysl, jsem uvedl. Současně upozorňuji, že jsem neřekl, že je celé šlechtitelství je od začátku špatně a že by se měl tisíciletý vývoj vzít zpět. Přesně naopak - uvedl jsem, že něco takového by nemělo opodstatnění.
"Gratuluji k potkání DRM, je doslova všude. Ještě populárnější je počítat kolik vytiskla inkoustová cartridge a tiskárnu následně zablokovat"
Tenhle stav tiskárnu zablokuje. A je rozumné si to donést do servisu kde my tu houbičku vymění za cca 500Kč i s prací v autorizovaném servisu. Tohle jsem řešil u Epsoní tankové tiskárny. Ten reset je zajímavá volba ale otázka zní jinak. Když to resetnu a a dám režim ručního čistění nebo tisk stránky, o kolik se mi navýší hladina v nádržce, když ta houba už je kus betonu a nesaje?
" Jste pak odkázáni na originální předražené inkousty (600 Kč za 5 mililitrů?!?!) nebo na to že to půjde cracknout,"
Když kupuješ tiskárnu tak se je dobrý si říct na co ji potřebuji, a jaké budou náklady na tisk. Šetřit na blbých místech a pak nadávat na výrobce je opravdu projevem inteligence. je dobré si uvědomit že každý výrobce chce obsáhnout co největší část trhu. Takže dělá i špatné i dobré tiskárny, tak levné i drahé.
Výměna houbiček by měla být proveditelná i v domácích podmínkách. Například pro Epson (velkokapacitní modely kam de inkoust dolévá) existují dva druhy:
Uživatelsky nevyměnitelné nádržky:
https://printerpoint.co.in/shop/inkjet-printer-spare/waste-ink-pad-epson-m100-m200-m105-m205-l550-l555-l565-printer-1577674-1584721/
Uživatelsky vyměnitelné nádržky ( jsou koncipován jako uzavřený modul který se nevylije)
https://printerpoint.co.in/shop/inkjet-printer-spare/maintenance-tank-for-epson-l4150-l4160-printer/
Například u tiskárny Epson EcoTank ITS L4160 je na Alze komentář od zástupce Epsonu:
Q:
Dobrý den,
zeptal bych se na odpadní nádobku inkoustu, konkrétně, jak je řešeno její vyměňování, zda je možno výměnu provést obyčejným zaměněním kusu nebo zda musí tiskárna do servisu?
A:
Dobrý večer, jde o uživatelsky vyměnitelnou věc = tedy uděláte během pár minut doma. Jde o vý,měnu kusu za kus + zpětné přišroubovaní na místo, kde je odpadní nádobka umístěna.
...což je na půl optimistické, ale z druhé strany zvláštní, protože jsem neviděl že by se kromě odkazovaného indického eshopu dali někde zakoupit.
Popisem moju skusenost s Epson podporou z pred rokov pred kupou tlaciarne Epson M100.
Slovenska pobocka mi nevedela povedat aku zivotnost ma tlacova hlava a aku zivotnost ma odpadova nadobka, ktoru je mozne menit len v servise. Co som z nich dostal bolo, ze zivotnost hlavy je dimenzovana na zivotnost tlaciarne. Ked som sa nasledne spytal na zivotnost tlaciarne, tak nevedeli. Po x-tom maily uz reagovali mierne podrazdene.
A maj potom chut kupit Epson tlaciaren.
> Když kupuješ tiskárnu tak se je dobrý si říct na co ji potřebuji, a jaké budou náklady na tisk.
Tady nejde o to, jaké jsou náklady na tisk. Tady jde o to, že když tu tiskárnu kupuješ, vůbec netušíš, že je naprogramovatá tak, aby v naprosto neočekávaný okamžik přestala tisknout.
Vzpomeň si, jak fungují laserové tiskárny. I ty mají zásobník na použitý toner. Nový zásobník najdeš v krabici s novým tonerem. A víš, že když ti dojde toner, stačí otevřít krabici s novým tonerem a náš všechno, co potřebuješ, abys mohl tisknout dál dokud se tiskárna nerozpadne.
Tady ovšem nevíš dne ani hodiny a navíc poprvé ani netušíš, že se něco takového může stát.
Mimochodem, jak tady všichni mluvíte o DRM - tohle není DRM. DRM je ochrana proti kopírování, abych si nemohl vyrobit stejnou druhou tiskárnu a ušetřit si práci s vývojem firmware. Tahle ochrana tam přirozeně je také, ale reset počitadla s tím nemá nic společného. To je prostě jenom funkce, která není přístupná z menu tiskárny,, protože výrobce nepředpokládá, že by to někdo mohl chtít resetnout sám. A chce přidat práci a výdělek spřáteleným opravnám.
Ještě jedna poznámka - tady se nejedná o cracknutí ukrajinského programu, tady se jedná o analýzu chování programu (věc naprosto legální) a napsání nového programu (jednoho řádku v bash), který pošle stejný command do tiskárny.
Ovšem musí se uznat, že Ukrajinci z toho mají slušný business. Pokud je pravda to, co zobrazují ve stavovém řádku, že řádově každých 30 sekund někdo někde resetne tiskárnu s použitím kódu za 10$, mají konstantní přísun peněz, řádově milion dolarů měsíčně. Nejspíš mají servis na tiskárny, mají program od Epsonu, který resetuje tiskárny a oni analyzují jak to dělá. V seznamu podporovaných tiskáren je řádově stovka typů.
To jako vážně?
Chceš tvrdit že si pořídíš auto na benzinový pohon a budeš se divit že se do něj neleje nafta?
Nebo že si pořídíš jehličkovou tiskárnu a divíš se že je hlasitá?
Každá technologie má něco a tyhle odkapávací nádržky s houbičkami jsou snad od doby co ta technologie existuje.
Když opomenu fakt že tohle se učí na každé střední či učňáku zabývající se IT, tak si snad o tom něco zjistím než si to pořídím.
> Chceš tvrdit že si pořídíš auto na benzinový pohon a budeš se divit že se do něj neleje nafta?
Ale tady přece nejde o nějaké principiální omezení dané použitou technologií, ale o naprosto uměle dodané omezení úmyslně naprogramované čistě ve firmwaru.
> Každá technologie má něco a tyhle odkapávací nádržky s houbičkami jsou snad od doby co ta technologie existuje.
Jistě, ale když si ji sám vyměníš nebo to prostě zařídíš nějak jinak, tak máš stejně smůlu, protože potřebuješ servisní program od výrobce (nebo crack).
Jakákoliv tiskárna potřebuje spotřební materiál (barvu, papír,...). Spotřební materiál je cokoliv, co se s běžným používáním věci spotřebuje, opotřebuje nebo naplní odpadními produkty. A jaký by měly být pravidla pro spotřebák?
§1: Uživatel má právo být předem informován o potřebě dokoupit nebo zajistit spotřební materiál.
§2: Spotřební materiál musí být dostupný.
§3: Pokud je to technicky realizovatelný (bezpečnost, technologická nátočnost), musí být uživatel schopný podle návodu vyměnit spotřební materiál.
§4: Pokud je potřeba kvůli spotřebnímu materiálu potřeba zásah servisu, musí být uživatel s tímto seznámen před koupí, protože jde o další náklady s používáním produktu a lze předpokládat, že taková "drobnost" ovlivní jeho rozhodování.
§5: Pokud jde o multifunkční zařízení, nesmí být chybějícím spotřebákem ovlivněna funkce, která jej nevyžaduje (už jsem se setkal s multifunkcí, která odmítala skenovat, když nemá inkoust).
No a co dělá EPSON?
§1 - Interní čítač, projeví se až na 100%. Proč neinformuje při 80%, 90% a 95%? Displej má, webový rozhraní taky.
§2 - Koupit jdou papíry a inkoust, nic víc. Nádobky s houbičkou nikde...
§3 - není problém zasouvací nádobka z boku / zepředu s plastovou packou na zaaretování. Není problém na ní mít posuvný dvířka, který se otevřou, když nad zásobník najede hlava. Není problém tam dát mikrospínač na detekci přítomnosti zásobníku a restartovat čítač po jeho vyndání (na zodpovědnost uživatele). Proč to tak nedělají?
§4 - Když dostanu u auta info, jak často měnit olejový filtr, proč to nejde u tiskárny?
A jaký by měly být pravidla pro spotřebák?
Taková pravidla, jako jste navrhl, by zpomalila vývoj. Výrobci by museli prodávat dráž a držet náhradní díly a zajišťovat kompatibilitu, ... Volná pravidla sice někdy přinášejí zklamání pro spotřebitele, ale zase umožňují konkurenční boj a posun vpřed. Pokud si Epson naštve generaci spotřebitelů, při příští obnově si spotřebitel vybere jinou značku. Není to přehnaně ochranářské, ale spravedlivé to je.
Jinou věcí je to, že spotřebitel zejména v low endu nemá ve skutečnosti na výběr. Stejně se chovají všechny značky - protože ještě nikdo nepřišel na to, jak vyrobit tiskárnu za 1000 Kč (cenu kartonu cigaret nebo deseti obědů!) a vydělávat jen na tom, a ne na spotřebním materiálu, zároveň udržet dlouhý a bezproblémový chod. Na druhou stranu, snad všichni výrobci nabízejí i zcela férové varianty, s velkými doplňovatelnými zásobníky.
Na výběr tedy je. Mělo by být na spotřebiteli, aby i on nesl odpovědnost za svůj výběr. Měl by si nechat kvalifikovaně poradit, nejlépe ne od prodejce ale od nezávislého odborníka. Je dost smutné, že existují spotřebitelé, kteří nemají pochopení pro to, že výrobek za 1.000 Kč má jiné parametry (i náročnost provozu) než výrobek za 10.000 Kč.
Já se třeba setkávám s tím, že lidé přicházejí s myšlenkou "já na tom moc nedělám, stačí mi něco levného". Je pak těžké vysvětlovat, že cena neodráží výkon (kancelářský výkon počítačů a tiskáren je podobný u levných i drahých), ale odolnost, provozní cenu, jakost displeje, stálost tisku atd. Nad tím spotřebitelé vůbec nepřemýšlejí.
Pak ale také znám spotřebitele, kteří kupují levnější věci a líbí se jim, že je mohou dřív vyhodit a pořídit si zase něco nového. Pro tuto skupinu lidí existuje levné zboží s kratší živostností a dražším provozem. Proč jim to tedy brát?
Tady nejde o to, jaké jsou náklady na tisk. Tady jde o to, že když tu tiskárnu kupuješ, vůbec netušíš, že je naprogramovatá tak, aby v naprosto neočekávaný okamžik přestala tisknout.
Toto je příklad nekritického myšlení. Správně byste měl z obezřetnosti předpokládat, že vše, co není popsáno, jako kdyby nebylo. V tom by měl poradit odborník. Bohužel, lidé si myslí, že když před 15 lety koupili dobrou tiskárnu, že i dnes jsou odborníky na tiskárny.
U auto před 30 lety stačilo lít benzín a měnit olej. Dnes to samé nestačí, je potřeba ještě resetovat interval výměny v ŘJ. V případě, že neservisujete v autorizovaném servisu a využíváte blokovou výjimku, pak je ve Vašem zájmu od nechat si od neznačkového servisu potvrdit, že ručí za správnost postupů (což spousta lidí nedělá a nechají se uchlácholit blokovou výjimkou). Když pak dojde na uplatnění záruky, tak sice neservisování v autorizovaném servisu není a priri důvod pro neuznání záruky. Jenže v praxi zjistíte, že nedržíte v ruce nic (a neautorizovaný servis Vám zpětně nic nepotvrdí - nepoženou se přeci dobrovolně do sporu).
Je nutné tedy buďto technice i právním důsledkům rozumět, nebo si nechat poradit (patrně za úplatu) od někoho znalého. (Prodejce má zájem prodat, ne pro Vás hledat nejlepší řešení).
Mimochodem, jak tady všichni mluvíte o DRM - tohle není DRM. DRM je ochrana proti kopírování, abych si nemohl vyrobit stejnou druhou tiskárnu a ušetřit si práci s vývojem firmware.
DRM je obecně digitální ochrana práv. Chráněn může být obsah, ale i hardware. Toto jednoznačně spadá pod pojem DRM. Na anglické wikipedii jsou k tomu odkazy. Česká verze je okleštěná jen na digitální obsah.
Slusny dystopicky pribeh o DRM rastlinach je napriklad aj Bacigalupiho Kalorik https://www.databazeknih.cz/povidky/kalorik-569