Vlákno názorů k článku Řídíme větší zátěž pomocí počítače od turzin-pwm-nwo - co pride priste, vyrobte si doma vlastni PWM...

co pride priste, vyrobte si doma vlastni PWM pulsne sirkovou modulaci pomoci paralelniho portu a rele na presne rizeni otacek vasi cirkularky. Jezis by pouzival IGBT moduly s budicema. ale to je asi jako vysvetlovat na silnoproudym serveru co umi php a mysql

Muj buh pouziva optotriaky. http://halbot.haluze.sk/?…

Divím se, že tu ještě nikdo nezmínil polovodičové relé. Vstup +5 až 24 V, spíná to podle druhu stejnosměrné nebo střídavé napětí (třeba 230 V~), max. proud podle druhu 3 až 64 A. Velikost krabičky od sirek. Prostě připojíš dráty a hotovo. Źádné pájení.

Viděl bych to tak, že je to pořád ještě celkem drahá sranda tyhle SSR :)

Ale starych kopirek je vsude dost :-)

Tak oprava, nahlédnutí do nového katalogu ukázalo , že SSR 230V 15A jednofázové s ovládáním 50V – 250V se dá běžně koupit za cenu 230,– tatasheet zde :) http://www.gme.cz/…35-080.1.pdf

Zdar, to mne by zajímalo, jak připojit a odpojit disk, jestli stačí relé a v jakém pořadí co odpojovat. Takové automatické zálohování v kompu do disku podle plánu, něpřetežování, hmmm. Pořád mi to vrtá hlavou – i když – už se chystám na 500 Giga SSD.

MŃam

p.s. k tomu uhlíku – myslím, že BLEK by to udržel, vo co go? Keby ho jeblo, naozaj – on němá priatělku :-)

Jestli ma jedno napajeci napeti, odpojil bych ho rele.

Jestli ma dve … no … datasheet nam asi nepovi nic, protoze tohle tam typicky nemapisou. Takze:

1. jak nabihaji napeti na PC zdroji? Jestli tu nekdo psal neco o prasarnach (v diskusich pod minulymi clanky), zjevne nevidel zapojeni PC zdroje. To je takova prasarna, ze vzit dvoukontaktove relatko je proti tomu luxusni sepnuti.
2. Nekolikrat jsem pripojoval a odpojoval SCSI disky za chodu a prezily to vzdy v pohode (bacha IDE disk kamaradovi spalil IDE port asi po dvou mesicich). Rucni odpojeni a zapojeni konektoru je pomalejsi, nez relatkem. Tenhle experiment podporuje bod 1.
3. V nejakem scsi supliku jsem videl dva tranzistory, ktere pripojily obe napeti najednou v okamziku, kdy se suplik dozapojil. To je profi reseni (coz nenznamena, ze by to nemohla byt prasarna, ale aspon to bylo testovane na dost velkem vzorku disku … tak pred deseti lety). To bych delal tak, ze dam 2 PNP tranzistory (radsi P-FETy) do napajecich vetvi a sepnu je NPN bipolarem. Ten FET, co bude na 5V vetvi bude muset umet TTL buzeni, umi to tusim IRF7474 a IRF7416 (projdete si katalog GESu, jeden z nich je dvojice TTL FETu – N a P, druhy je samotny P). Na 12V vetev bych pro jednoduchost dal ten samy. Protoze vas netrapi rychlost sepnuti (nejde o MHz), dal bych na port odpor (cca 10k), do baze nejakeho obycejneho NPN tranzistoru za korunu, emitorem na zem, na kolektor 2× 1k, na kazdou gate jeden a od gate na source (zdroj) cca 10–20k. Jeste se pro sichr kouknete do datasheetu, jestli snese aspon 14V Ugs, ale mam silny pocit, ze ano. Pokud je, tak na 12V vetev dejte jiny. Treba IRF9540.

Disclaimer: zkuste to na 40MB IDE disku a Pentiu 100 – kdyz to shori, nebude to skoda. Disclaimer2: IDE/ATA je prasarna, vypnuty disk zablokuje cely kanal. Na SCSI to pojede. Na SATA netusim, nutno zkusit.

Nahodou, ja jsem taky programator (povolanim) a delal jsem uz PID regulator, s operakem, LED a fotorezistorem ve zpetne vazbe, a ladil jsem to :) Dokonce to bylo ztizene tim ze doba odezvy toho fotorezistoru se drasticky meni v zavislosti na pracovnim bode.

Zacni, to se vzdycky hodi. Jenom by to chtelo k te matematice odkazy do wiki … clovek strasne rychle zapomina :-(.

Uff … jeste, ze jsem PID resil zatim jen cislicove (a nakonec stacil PI)