Obávám se, že člověk, který dokáže napsat tohle:
Zpátky k podnikovým procesům. Jsou to modely, které mají více cílů, ale hlavním z nich je zvýšit efektivitu organizace, která je nasadí. Každá organizace používá nějaké procesy. Ať už v podobě nějaké směrnice nebo ústně dohodnutých postupů. Podnikové procesy se snaží tyto firemní postupy formalizovat a popsat je elektronicky v počítači.
nemá o tématu vůbec tušení...
Pokud je to článek pro neznalce oboru, pak se domnívám, že důraz na korektnost je obzvláště důležitý... Podnikový proces není model (ani směrnice - což je ještě více mimo), podnikové procesy nevznikly (jak je dále možné se v článku dočíst). Toto není zjednodušení, ale buď lež, nebo nepochopení problematiky (podnikových) procesů autorem článku.
Podnikový proces je (jedna z možných definic) po částech uspořádaná množina činností, které přeměňují vstupy na výstupy za užití zdrojů. Model je jen zjednodušený obraz reality - procesu - který zdůrazňuje v daném kontextu jeho důležité atributy, zatímco ostatní ignoruje. Existuje tedy mnoho modelů konkrétního procesu - v závislosti na kontextu a účelu, pro který je model tvořen. Směrnice (dejme tomu, ať použiji něco z textu článku) případně schéma procesu vytvořené např. pomocí BPMN není ani model - je to jen jeho textový popis resp. vizualizace.
Stejně tak není pravda, že by "procesy vznikly", jak autor píše. Už z definice je zřejmé, že nějaké činnosti vždy nějakým způsobem (v nějakém pořadí) v podnicích probíhali. Co je (zde je nutné říct relativně, protože koncept BPM je starý několik desítek let) nové je to, že jsou procesy do určité míry řízeny, v procesně řízených organizacích jsou pak v ústředí zájmu, neboť takové organizace si uvědomili, že to jediné, co ve firmě přidává hodnotu pro konečného zákazníka (ať vnitřního, nebo vnějšího) jsou právě podnikové procesy.
Tak to jen k těm dvěma věcem, které jsem konkrétně kritizoval. Pokud jsou další dotazy, rád odpovím.
Vaše definice je určitě lepší - lépe rozliší realitu a od jejího popisu.
To je užitečné, protože práce v IT občas svádí člověka k tomu, aby za realitu začal považovat pouhý popis relity nebo dokonce simulaci reality či interpretaci.
Na druhou stranu - já si text při čtení sám zkorigoval, takže ani jako laik jsem s tím neměl problém.
PS: Činnosti (...) v podnicích probíhal_y_.
Business Process Maping je velmi rozsáhlý pojem. Je to jako "kreslicí program". Máme GIMP a Inkscape. Oba jsou to kreslicí programy, ale vlastně každý dělá něco úplně jiného.
Podobně je to s BPMN2 a podobnými. Je to velice úzce zaměřený nástroj, který neumí skoro nic z oblastni mapování business procesů, ale tu malou specifickou věc umí výborně. Pokud potřebujete popsat obsluhu nějaké události, klidně velmi komplexní, tak tenhle nástroj je na to ideální. Na cokoliv jiného už drhne a jakmile se dostanete na úroveň podnikových procesů, tak je to jen zbytečné závaží.
Takovým testem vhodnosti mapovacího nástroje pro business process analýzu je následující množina otázek: máme sestavu BRQPRD003 (průvodka výrobní zakázky). Kdy vzniká? Jaké informace ke vzniku potřebuje? Kdo ji vytváří? Kdo a od koho dostává kopii? Jaké procesy vyžadují tuto sestavu na vstupu? Kde se fyzicky pohybuje? Kde a jak končí? Vznikají její kopie? Jaké informace na ní kdo ručně připisuje? Poměrně běžné otázky ve chvíli, kdy za vámi přijde vedoucí výroby s tím, že to má 7 stran a oni strany 5, 6 a 7 nepotřebují vůbec, a na straně jedna je nezajímají údaje o produktu a z kusovníku je zajímají jen vychystávané položky a ne kanbanové nebo spotřebák. S dobrým nástrojem během pár desítek minut máte většinu odpovědí a u zbytku víte koho se doptat. Pak se vyvarujete nepřijemného zjištění, že kopii dostává sklad a zásobuje podle toho kanbany. Nebo to alespoň zjistíte dříve, než až se zastaví výroba s tím, že mají v kanbanu na lince krabice na jiný produkt, než který dnes jedou.
Uvádím to jen proto, že jsem se už několikrát střetl s lidmi z IT, kteří žili v domění, že BPMN je nějaký univerzální nástroj. Není. Minimálně nakonec přiznali, že na výše uvedené otázky neodpoví v dostatečném rozsahu, protože na to není dělaný. Respektive že by to tam i napsat šlo, ale bylo by to dost nepřehledné a ještě by to muselo místy porušovat notaci. Zkrátka podnikové procesy s tímhle neuřídíte.
Je to o lidech. Pokud máš na správných pozicích lidi, které sis sám vychoval (Baťa) tak oni nepotřebují přesnou definici toho, co a jak se má dělat (krok po kroku), ale víceméně intuitivně směřují k cíli a případně improvizují. Rozhodně o tom přemýšlí a případně diskutují.
Pokud jsi v nadnárodní firmě a potřebuješ brát lidi jen jako součástky velkého stroje, kdy každá hraje přesně specifikovanou roli a můžeš ji kdykoliv vyměnit, a kdy použití mozku = tragédie, tak potom se vydáš cestou přesné specifikace toho, co mají dělat. V tomto systému může přemýšlet jen "hlavní architekt" a všichni ostatní musí jeho myšlenky vykonávat.
Zrovna Ford asi nebyl úplně dobrý příklad. Ještě horší by potom byl Taylor - stačí i co je na české wiki:
1. Nahradit pravidlo osahání práce za metodu založenou na vědeckém studiu úkolu.
2. Vědecky zvolit, trénovat a rozvíjet každého zaměstnance je lepší než je nechat, aby se v oboru zdokonalovali sami.
3. Poskytnout podrobné instrukce a dozor nad každým pracovníkem při vykonávání jeho úkolu.
4. Rozdělit práci téměř rovným dílem mezi manažery a zaměstnance tak, aby manažeři aplikovali vědecké principy managementu na plánování práce a pracovníci skutečně vykonávali tyto úkoly.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Frederick_Winslow_Taylor
Součástky velkého stroje par excellence :)
Jinak s těmi velikány podnikání je to taky trochu ošemetné v tom, že prostě podnikali v jiné době - byli průkopníky. Uspět celosvětově prodejem bot by dneska bylo podstatně těžší :) Oni na tom prostě byli trochu jako spekulanti s doménami před splasknutím dotcomové bubliny...
Propracovaný jsou poloautomatický sklady. Tušim že i amazon takový má. Dělník má na úkon např. 30s a pokud to nestihne, tak se do sluchátek ozve nepříjemný zvuk.
Na strojárně http://www.kvs.tul.cz/PVSY dělaj kromě simulace výrobních linek i simulaci člověka. Rozklad úkonů na pohyby. Zjišťování cest a nachozených kilometrů. Jestli třeba nejsou některé partie přetížený způsobem vedoucím k nevratnému poškození.
100% pravda ... ;D, jen sou proste zatim levnejsi nez masina. Realita je ovsem takova, ze kazdy jeden skladnik stoji firmu minimalne 2x tolik, co dostava na vejplate (vcetne vsech odvodu). To jsou totiz jeho chyby a tim padem zpusobene skody.
Takze s klesajici cenou tech masin ... se celkem rychle blizi doba, kdy skladnik bude stat stejne ... a pak se v ramci spokojenosti zakazniku nasadi ta masina.
Spis velmi naivni predstava mnoha managoru ... ze to takto muze fungovat. Neexistuje totiz firma (ani jedna) kde by byl zamestnan alespon jeden jediny clovek, ktery by dokazal popsat do detailu veskerou svoji cinnost. On ji casto nedokaze popsat ani zhruba ... a presto ji dokaze bez problemu vykonavat.
Velmi casto se trebas setkavam s tim, ze vidim ze dotycny neco dela, a kdyz se ho na to nasledne zeptam, tak mi klidne rekne, ze nic takoveho ale nedela.
Klidne muzu zcela konkretne ... zadani zhruba ve smyslu "zaklaznik zaplati u kasy a jde si vyzvednou zbozi"
Realita: zakaznik si nekdy uz pri placeni nakup rozmysli, a bud castecne nebo kompletne nakup zrusi. Nekdy si nakup rozmysli cestou do skladu. Nekdy az po te, co dostane zbozi do ruky ... nekdy do toho skladu ovsem trebas vubec nedorazi ... a nevrati se ani ke kase (zajimave, ale je to tak ;D ), pripadne si nakup rozmysli nekde mezi cestou ze skladu a odjezdem ...
Firma propaguje pristup "naz zakaznik nas pan" => vsechny tyto varianty je treba nejak procesne osetrit, pricemz u 1/2 znich mi s klidem bude 80% zamestnancu kteri se toho primo ucastni tvrdit, ze se nic takoveho nikdy nestane. O jejich sefech ani nemluve, ti samozrejme nemaji ani potuchy (zato ale zamestnance servou, kdyz zakaznikovi nevyhovi).
A to se bavime o velmi trivialnim ukonu, ktery je jen naprosto nepatrnou soucasti toho, co se ve firme ve skutecnosti deje.
A ano, pokusy o "zprocesovani" jsem zaznamenal taktez - vysledek jsou stohy papiru popsane nekompletnimi a po par tydnech zcera zastaralymi informacemi.
Zrovna Ford a Baťa to používali. Viděl jsem také "manuál telefonisty" z PBS z dob první republiky.
Že to s počítači jde snáze ještě neznamená, že se to nedělalo i před nimi. Číselníky interních dokumentů, soupisky oběžných dokumentů, pracovní instrukce i matice zodpovědností tu byly už za první republiky. Včetně toho, že se nad tím prováděla primitivní síťová analýza.
A co tak Activiti, ktore vzniklo ako fork jBPM (niekde okolo verzie 3) a pokusalo sa odstranit nedokonalosti jBPM (samozrejme nie vsetky).
Bolo by dobre porovnat API jBPM vs. Activiti. S jBPM 6 som cakal, ze autori precistia kod, pretoze to co bolo vo verzii 5 bolo neuveritelne (paralerna vs. sekvencna exekucia procesu, vlastny !!! nezmyselny skriptovaci jazyk v business ruloch).
Treba sa zamerat na to, ze pri tvorbe procesu sa nevyhnete pouzitiu web modelera a eclipse pluginu (ten bol ale vo verzii 6 prepisany), pretoze "kazdy" vie nieco ine.
Porovnajte REST API jBPM vs. Activiti - skusenemu programatorovi uz len toto udrie do oci.
Jako o podnikových procesech něco málo vim (systém řízení kvality, organizační struktury atd.) Ale zběžně přečtený článek mi moc smysl nedával. Procesy se kreslej standartníma vývojákama. Kromě toho máme řadu nástrojů pro řízení kvality...
Je to tak, že BPMN nástroje slouží ke klikacímu vývoji ERP bez nutnosti použít programátory? A že naklikaný proces se považuje za implementovaný? Jde pomocí toho provádět simulaci systémů? Metriky přínosu tohoto přístupu?
Ano, lze to a do jisté míry to ani není špatné. Naklikaný proces se prostě spustí :-)
Dost se o to snaží hned několik firem třeba BizAgi (trošku to skřípe), nebo Metastorm atd... snad to šlo v Intalio (nevím nezkoumal jsem)
Výhoda je, že lze potom procesy za chodu systému.
Ale stejně si myslím, že pokud člověk neví co s tím - je to k ničemu.
I když je to jednoduché, implementace je složitá (minimálně na představivost uživatelů i implementátora).
Nehledě na to, že většina těch způsobů řízení procesů je beztak minimálně 50-60let stará. Jen se to přepisuje do SW a automatizuje.
Je fajn, že vůbec někdo se pokusil tyto věci tady nastínit... čím víc lidí pochopí princip a filosofii tím bude lépe.
Realne u toho stejne bude muset sedet nejakej programator, a stejne se zmena procesu bude implementovat mesice. Je uplne jedno jestli nekdo pise kod nebo klika nejaky silenosti. Navic u toho klikani driv nebo pozdejs narazi na omezeni - at uz funkcni nebo vykonostni.
Ostatne, "neco na ten zpusob" tu mam ... a pouzivat to pomalu neumi ani dodavatel. Proc? No protoze prave kvuli tem narazum do ruznych omezeni postupne dobastluje dalsi a dalsi uzasnou funcionalitu, az se v tom uz nikdo poradne nevyzna. Takze nakonec se to resi tak, ze pokud se neco potrebuje ... tak se to napise nekde vedle externe (script do SQL/kus .NET kodu/....) a jen se to zavola. Z pohledu spravy je to totiz radove predhlednejsi a jednodussi na upravy.
Je to tak, že BPMN nástroje slouží ke klikacímu vývoji ERP bez nutnosti použít programátory? A že naklikaný proces se považuje za implementovaný? Jde pomocí toho provádět simulaci systémů? Metriky přínosu tohoto přístupu?
Toto je bezny mytus... v praxi sa bez programatora neobidete - vid. taka trivialita ako perzistovanie dat v procese (napr. perzistovanie schvalenych ziadosti o dovolenku). Vo velkych integracnych rieseniach to uz nie je len o kresleni procesov - tie su sucastou SCA komponentov.