Vlákno názorů k článku Řízení podnikových procesů pomocí open source od Karel - Business Process Maping je velmi rozsáhlý pojem. Je...

Business Process Maping je velmi rozsáhlý pojem. Je to jako "kreslicí program". Máme GIMP a Inkscape. Oba jsou to kreslicí programy, ale vlastně každý dělá něco úplně jiného.

Podobně je to s BPMN2 a podobnými. Je to velice úzce zaměřený nástroj, který neumí skoro nic z oblastni mapování business procesů, ale tu malou specifickou věc umí výborně. Pokud potřebujete popsat obsluhu nějaké události, klidně velmi komplexní, tak tenhle nástroj je na to ideální. Na cokoliv jiného už drhne a jakmile se dostanete na úroveň podnikových procesů, tak je to jen zbytečné závaží.

Takovým testem vhodnosti mapovacího nástroje pro business process analýzu je následující množina otázek: máme sestavu BRQPRD003 (průvodka výrobní zakázky). Kdy vzniká? Jaké informace ke vzniku potřebuje? Kdo ji vytváří? Kdo a od koho dostává kopii? Jaké procesy vyžadují tuto sestavu na vstupu? Kde se fyzicky pohybuje? Kde a jak končí? Vznikají její kopie? Jaké informace na ní kdo ručně připisuje? Poměrně běžné otázky ve chvíli, kdy za vámi přijde vedoucí výroby s tím, že to má 7 stran a oni strany 5, 6 a 7 nepotřebují vůbec, a na straně jedna je nezajímají údaje o produktu a z kusovníku je zajímají jen vychystávané položky a ne kanbanové nebo spotřebák. S dobrým nástrojem během pár desítek minut máte většinu odpovědí a u zbytku víte koho se doptat. Pak se vyvarujete nepřijemného zjištění, že kopii dostává sklad a zásobuje podle toho kanbany. Nebo to alespoň zjistíte dříve, než až se zastaví výroba s tím, že mají v kanbanu na lince krabice na jiný produkt, než který dnes jedou.

Uvádím to jen proto, že jsem se už několikrát střetl s lidmi z IT, kteří žili v domění, že BPMN je nějaký univerzální nástroj. Není. Minimálně nakonec přiznali, že na výše uvedené otázky neodpoví v dostatečném rozsahu, protože na to není dělaný. Respektive že by to tam i napsat šlo, ale bylo by to dost nepřehledné a ještě by to muselo místy porušovat notaci. Zkrátka podnikové procesy s tímhle neuřídíte.

Konečně tuším, o čem byla řeč.

Trochu si rýpnu.

A že např. to Baťa, Ford, Rockfeller vůbec nepotřebovaly, že? A to se jim to podnikalo....

Je to o lidech. Pokud máš na správných pozicích lidi, které sis sám vychoval (Baťa) tak oni nepotřebují přesnou definici toho, co a jak se má dělat (krok po kroku), ale víceméně intuitivně směřují k cíli a případně improvizují. Rozhodně o tom přemýšlí a případně diskutují.

Pokud jsi v nadnárodní firmě a potřebuješ brát lidi jen jako součástky velkého stroje, kdy každá hraje přesně specifikovanou roli a můžeš ji kdykoliv vyměnit, a kdy použití mozku = tragédie, tak potom se vydáš cestou přesné specifikace toho, co mají dělat. V tomto systému může přemýšlet jen "hlavní architekt" a všichni ostatní musí jeho myšlenky vykonávat.

Taylor byl průkopník normování. Dokonce byl prý neprávem osočován, že chce z lidí sedřít kůži :-)

Spis velmi naivni predstava mnoha managoru ... ze to takto muze fungovat. Neexistuje totiz firma (ani jedna) kde by byl zamestnan alespon jeden jediny clovek, ktery by dokazal popsat do detailu veskerou svoji cinnost. On ji casto nedokaze popsat ani zhruba ... a presto ji dokaze bez problemu vykonavat.

Velmi casto se trebas setkavam s tim, ze vidim ze dotycny neco dela, a kdyz se ho na to nasledne zeptam, tak mi klidne rekne, ze nic takoveho ale nedela.

Klidne muzu zcela konkretne ... zadani zhruba ve smyslu "zaklaznik zaplati u kasy a jde si vyzvednou zbozi"

Realita: zakaznik si nekdy uz pri placeni nakup rozmysli, a bud castecne nebo kompletne nakup zrusi. Nekdy si nakup rozmysli cestou do skladu. Nekdy az po te, co dostane zbozi do ruky ... nekdy do toho skladu ovsem trebas vubec nedorazi ... a nevrati se ani ke kase (zajimave, ale je to tak ;D ), pripadne si nakup rozmysli nekde mezi cestou ze skladu a odjezdem ...

Firma propaguje pristup "naz zakaznik nas pan" => vsechny tyto varianty je treba nejak procesne osetrit, pricemz u 1/2 znich mi s klidem bude 80% zamestnancu kteri se toho primo ucastni tvrdit, ze se nic takoveho nikdy nestane. O jejich sefech ani nemluve, ti samozrejme nemaji ani potuchy (zato ale zamestnance servou, kdyz zakaznikovi nevyhovi).

A to se bavime o velmi trivialnim ukonu, ktery je jen naprosto nepatrnou soucasti toho, co se ve firme ve skutecnosti deje.

A ano, pokusy o "zprocesovani" jsem zaznamenal taktez - vysledek jsou stohy papiru popsane nekompletnimi a po par tydnech zcera zastaralymi informacemi.

Je třeba zohlednit mnohem více faktorů. Např. dobu, v které ty společnosti tímto způsobem fungovaly. Konkrétně třeba Ford na toto také doplatil poté, co do USA přišla Toyota.

Zrovna Ford a Baťa to používali. Viděl jsem také "manuál telefonisty" z PBS z dob první republiky.

Že to s počítači jde snáze ještě neznamená, že se to nedělalo i před nimi. Číselníky interních dokumentů, soupisky oběžných dokumentů, pracovní instrukce i matice zodpovědností tu byly už za první republiky. Včetně toho, že se nad tím prováděla primitivní síťová analýza.