Let's flame war begins
Je polovina léta a není čas na zevrubné analýzy vrtající se v jemných nuancích RPM, DEB, Flatpaků či přímo kontejnerů a jakýchkoli jiných dalších idejích. Cokoli člověk napíše o RPM, se nebude vztahovat na všechny RPM používající distribuce. Cokoli člověk napíše o DEB, jakbysmet, navíc ovlivněno typickou uživatelskou zkušeností běžného netechnického uživatele Ubuntu, který přichází do styku se Snapy. A stejně tak se podpora Flatpaků, Snapů či čehokoli podobného (včetně klidně i AppImage) dále vyvíjí.
Osobně vždy žasnu, když instaluju Mageiu na nový, vůbec poprvé sestavený stroj. Je jedno, zdali obsahuje Intel iGPU či GeForce, mezi závislostmi nikdy nechybí balíček s AMDGPU či radeonhd. Stejně tak bez ohledu na striktní instalaci pouze GNOME na Waylandu, se instalují i hromady zcela obskurních balíčků s X11 v názvu, které mají ovládat věci, které ono PC ani nemůže obsahovat (namátkou grafické karty s čipy SiS pro PCI).
Stejně tak jsem si mnohokrát ověřil, že nezřídka než řešit nějaké nahodilé či naopak běžné problémy dané linuxové distribuce, je jednodušší danou aplikaci pouštět ve Flatpakové podobě. Protože ne vždy jsou tvůrci dané linuxové distribuce tak svižní, jako autoři programu. U různých linuxových distribucí jsem kupříkladu v posledních týdnech až měsících viděl, že zatímco balíčkovací systém nabízí GIMP 3.0.2 (nebo nedejbože 2.10.něco), na Flathubu je samozřejmě už dávno verze 3.0.4 a třeba se už i aktualizovala o další „tisícinku“.
Doby (po)malých SSD jsou pryč
Ano, Flatpaky jsou obrovské. Tam, kde u mpv člověk s RPM doinstaluje jednotky MB, Flatpaky téhož si žádají stovky MB. Ale v době, kdy 256GB M.2/NVMe SSD stojí 500 Kč, 512GB stojí 750 Kč, 1TB stojí 1300 Kč a 2TB stojí 2500Kč to není validní argument. Osobně mám 32GB partišnu na celý systém vyjma /home a i tato 900GB partišna má obvykle 700 až 850 GB volného místa (v závislosti na tom, zdali má ve Steamu oněch 70GB her a v /home stovku až dvě GB videí ke zpracování). Diskový prostor zabraný Flatpaky prostě není v roce 2025 zásadním argumentem.
Stejně tak nepovažuji za argument delší dobu spouštění takových aplikací. Ano, může být, že někdo zaznamená rozdíl mezi jednou a třemi sekundami, já jej považuji za naprosto nepodstatný. A v době NVMe SSD schopných číst data rychlostí GB/s je to prostě bezpředmětné.
Výhody neměnného atomického desktopu
Pojďme vzpomenout na body, které Fedora vyjmenovává jako výhody verze Silverblue:
- Spolehlivost: každá verze má podporu 13 měsíců, každá aktualizace se provede až při příštím rebootu a uživatel během probíhající aktualizace může pracovat.
- Atomičnost: celý systém se aktualizuje najednou a aktualizace proběhne pouze celá a pouze když během procesu nenastane chyba. Uživatel tak vždy má funkční PC.
- Jistota: systém uchovává předchozí verzi, pro případ potřeby. Když uživatel chce, může se k ní vrátit.
- Kontejnerovaná: grafické aplikace jsou instalovány v podobě Flatpaků a jsou odděleny od základního systému. Lze u nich detailně nastavovat oprávnění.
- Přátelská k vývojářům: organizace nástrojů s Toolbox, schopnost držet více verzí, nezávisle jedna na druhé a neovlivnitelné změnami základního systému.
- Dbalá soukromí, důvěryhodná, otevřená: žádné reklamy a data patří uživatelů. Vše postaveno na otevřených technologiích a zastřešené Red Hatem.
Přiznávám, že už tak často nepotkávám, že by se něco během aktualizací rozbilo a člověk se trápil tím, že návrat k předchozím verzím je u RPM či DEB složitý či přímo nemožný. Ale výhoda Flatpaků, oddělení aplikací od zbytku, má prostě své kouzlo. Když to celé kolem Silverblue teď zkoumám, mám skoro chuť ji nainstalovat.
Otázka do Red Hatu: jak je na tom teď GNOME na Waylandu versus Nvidia přes uzavřený ovladač?
Nezávislost na „rozmarech“ balíčkářů distribucí
V principu je jedno, zdali člověk preferuje RPM/DEB či Flatpaky. Pokud si dobře pamatuji, tak snad ještě teď má Fedora ve svých Flatpacích výše zmíněný GIMP 3.0.2. Tedy je jedno, jestli má Fedora / Red Hat zpoždění v balíčkování GIMPu do Flatpaku, nebo RPM. Výsledkem je to zpoždění. Jsou aplikace, kde to nevadí, ale jsou aplikace, kde prahnu po každé novince hned, jak je vydána. U mě je to třeba Rawtherapee, Darktable, Firefox, u vás to může být něco jiného.
I proto se klaním k Michaelově straně v komentáři, že by se Fedora měla sblížit s Flathubem. Proč, vysvětlím hned.
Toto vývojáři Fedory Silverblue možná neuslyší rádi: bezpečnost je pro mě třeba u darktable až druhořadá. V důsledku je mi jedno, jestli mám darktable jako RPM či Flatpak či AppImage. Podstatné je pro mě, abych měl nejnovější verzi co nejdříve. A toto neplní ani Fedora RPM, ani Fedora Flatpak – ty jsou závislé na tom, kdy to zabalíčkuje někdo z Fedory. Toto plní právě Flathub, kde to zabalíčkuje typicky autor aplikace a je to zde téměř jako první (slovo téměř je tu pro všechny fanoušky Archu, Gentoo a podobných bleeding-edge distribucí).
Tyto rozmary jsou u různých distribucí různé. I u Fedory lze jistě sledovat nějakou méně konzervativní cestu, openSUSE na to má Tumbleweed. Mageia je naopak v brutálním skluzu: jako uživatel chápu, že používá LTS jádra a ESR Firefox, ale když v době Linuxu 6.12.39 LTS používá stále verzi 6.6.99 LTS a v době Firefoxu 140 ESR stále používá řadu 128 (kde už mi Gmail občas huláká, že používám zastaralou verzi), pak je to smutné.
Řešení pro Mageiu i jakoukoli jinou distribuci je přitom jasné: Firefox z Flatpaku (ano, vím že teď někteří jdete do diskuse napsat o těch omezeních, o jakých jste psali minule). Já už došel do bodu, kdy z Flatpaků jedu GIMP, ART, Rawtherapee, Darktable, MPV, Audacious, Audacity, Gwenview, Kwrite, K3b, Kdenlive, Hugin, GIMP a pár dalších věcí včetně Firefoxu, Chrome, Steamu. Protože toto prostě funguje a funguje tak nějak předvídatelně a spolehlivě a konzistentně skrze jednotlivé linuxové distribuce. Kdybych nebyl líný, tak používám i Flatpakovou verzi LibreOffice a z běžně používaných aplikací mi tak na seznamu zbývá v podstatě už jen terminál a instalátor/aktualizátor systému. A samozřejmě i samotné desktopové prostředí.
Silverblue jako vzor pro budoucí linuxovou distribuci
Red Hat, případně lidé v něm pracující, už dali světu řadu mnohými nenáviděných, ale obecně přijatých změn ve fungování linuxových distribucí. Mám samozřejmě na mysli PulseAudio, systemd, Pipewire, Wayland, Flatpak či cokoli dalšího, co si teď nevybavuji. Většina těchto technologií má stále i po letech nemalou skupinu odpůrců, nicméně to nic nemění na věci, že tyto technologie jsou postupně adaptovány a stávají se výchozími pro typickou linuxovou distribuci.
Ideu všeobjímajících balíků aplikací včetně všech závislostí mám rád už od dob PC-BSD a PBI balíčků. Má to své kouzlo a negativa výše zmíněná dle mého názoru už dnes nehrají roli. A ideu atomického přístupu k celému OS mám snad ještě raději. Ona se tomu vlastně blíží svojí povahou moje oblíbená Mageia, která tam, kde může, skáče po LTS či ESR verzích. Je to na poměr výkon / spotřeba dle mého názoru optimální řešení. A pokud jednoho dne budu moci na Mageie nasadit Plasmu 7.0 díky tomu, že ji celou lze schovat do všeobjímajícího balíku, pak to ocením.
Z povahy věci, kdy Fedora vedle Silverblue podporuje i KDE variantu Kinoite (případně též Fedora Sway Atomic / Budgie Atomic / COSMIC Atomic), si dovoluji předpokládat, že tohle se zase zrodí pod křídly Red Hatu.
Mnozí to celé budou jistě opět nenávidět, ale pokud bych si na něco měl vsadit, tak to bude předpoklad, že tímto směrem se nakonec linuxové distribuce vydají tak nějak skoro všechny.
